Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

19 Ad 23/2011 - 28Rozsudek KSOS ze dne 02.08.2011

Prejudikatura

4 Ads 81/2009 - 46


přidejte vlastní popisek

19Ad 23/2011-28

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou

v právní věci žalobce M. B., bytem X, proti žalované České správě sociálního

zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí

žalované ze dne 10.12.2010 číslo X, o invalidní důchod,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce žalobou ze dne 17.2.2011 se domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí. Uvedl, že je přesvědčen, že jeho zdravotní stav odpovídá invaliditě třetího stupně. Stanovisko žalované považoval za účelové, jehož cílem je ušetřit náklady státního rozpočtu v důchodové oblasti. Uvedl, že nevychází z objektivního posouzení jeho zdravotního stavu posudkovou komisí. Vytýkal, že žalovaná nedostatečně zhodnotila kumulaci jeho zdravotních problémů, nedostatečně přihlédla k tomu, že kromě potíží s kyčelními klouby trpí dlouhodobě závažným onemocněním chorobou povolání – uhlokopskou penumokoniózou, jakož i velice zásadním onemocněním kloubů dlaní obou rukou, což mu způsobuje zásadní problémy při chůzi, když je nucen kvůli onemocnění kyčelních kloubů používat k chůzi tzv. francouzské hole.

Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 11.3.2011 navrhovala ve smyslu ustanovení § 4 odst.2 z.č. 582/1991 Sb. k důkazu vypracování nového posudku příslušnou PK MPSV ČR.

K jednání, které bylo nařízeno na 2.8.2011, se nikdo z účastníků nedostavil. Žalobce přípisem ze dne 27.7.2011 omluvil svou neúčast u jednání a souhlasil s tím, aby bylo jednáno a rozhodnuto bez jeho přítomnosti. Protože soud neshledal důležité důvody pro odročení jednání (§ 50 s.ř.s.) a neúčast řádně předvolaných účastníků nebránila projednání a skončení věci, soud ve věci jednal a rozhodl.

Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 10.12.2010 číslo X, posudkem posudkové komise MPSV ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 11.5.2011, jakož i obsahem posudkového spisu a připojeným správním spisem žalovaného téhož čísla jednacího. Při řízení o žalobě žalobce přitom krajský soud vycházel z ustanovení § 65 a násl. soudního řádu správního, jakož i ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu (ust. § 75 soudního řádu správního).

Provedeným dokazování soud zjistil, že:

- žalobci byl přiznán od 31.1.2008 částečný invalidní důchod. Žádostí ze dne 13.1.2010 sepsanou OSSZ Karviná požádal o přiznání invalidního důchodu od vzniku nároku. Rozhodnutím ze dne 11.5.2010 č.j. X žalovaná podle ustanovení § 56 odst.1 písm. d) a ustanovení § 41 odst.3 zákona č. 155/1995 Sb. od 1.1.2010 zvýšila žalobci výši invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně;

- žalobce žádostí ze dne 21.6.2010 sepsanou Okresní správou sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Karviná požádal o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Rozhodnutím ze dne 6.8.2010 Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) rozhodla tak, že žádost žalobce o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu zamítla. Žalobce dne 2.9.2010 uplatnil námitky k žádosti o změně výše invalidního důchodu, zamítnutí invalidity třetího stupně ze dne 21.7.2010 a žádal o prošetření jeho žádosti o zvýšení invalidity na třetí stupeň;

- ČSSZ rozhodnutím ze dne 10.12.2010 zamítla námitky žalobce, které směřovaly proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 6.8.2010 a rozhodnutí žalované ze dne 6.8.2010 potvrdila. V odůvodnění rozhodnutí žalovaná uvedla, že přezkoumala napadené rozhodnutí v plném rozsahu včetně uplatněných námitek a vzhledem ke skutečnosti, že účastník řízení namítal posouzení svého zdravotního stavu, posoudila jeho invaliditu ve smyslu § 5 písm. j) a § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb. Při novém posouzení zdravotního stavu účastníka řízení a vypracování lékařského posudku pro účely řízení o námitkách bylo vycházeno především ze zdravotní dokumentace ošetřující lékařky MUDr. S. A.. Posudek byl vypracován na podkladě dalších nálezů odborných lékařů, a to revmatologického vyšetření MUDr. Š. ze dne 18.12.2009, ortopedického vyšetření MUDr. M., RTG vyšetření MUDr. N. a MUDr. S. a nově

doložených lékařských nálezů. Novým posudkem o invaliditě vypracovaným ČSSZ dne 29.11.2010 bylo zjištěno, že u účastníka řízení se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 zdp. Je nadále invalidní dle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. Jde nadále

o invaliditu druhého stupně dle § 39 odst.2 písm. b) zdp. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 50%. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je postižení uvedené v kapitole XII (postižení svalové a kosterní soustavy), oddíl A (artropatie), položka 2 (revmatoidní artritida), písm. c (středně těžké formy) přílohy k vyhl. č. 259/2009 Sb., pro které míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 50% v rámci rozmezí 40-60%;

- dne 16.2.2010 posudkový lékař OSSZ Karviná uvedl v posudku o invaliditě mimo jiné, že u žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 z.č. 155/1995 Sb. Žalobce není plně invalidní dle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb., ale je částečně invalidní dle § 44 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. – platnost do 31.12.2009. Je invalidní dle § 39 odst.1 zákona č. 155/1995 Sb. Jde o invaliditu druhého stupně dle § 39 odst.2 písm. b) cit. zákona-platnost od 1.1.2010. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 50%. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce označil zdravotní postižení uvedené v kapitole XV, odd. B, položka 1, písm. c) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb.;

- dne 21.7.2010 posudkový lékař OSSZ Karviná uvedl v záznamu o jednání-posouzení zdravotního stavu ve smyslu ustanovení § 8 z.č. 582/1991 Sb. mimo jiné, že u žalobce se jedná nadále o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je seropozitivní revmatická artritida, zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, odd. A, položka 2, písm. c) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. a míru poklesu pracovní schopnosti stanovil 50% ;

- dne 10.2.2011 posudkový lékař OSSZ Karviná uvedl v záznamu o jednání-posouzení zdravotního stavu ve smyslu ustanovení § 8 z.č. 582/1991 Sb., že žalobce je invalidní dle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. Jde nadále o invaliditu druhého stupně dle § 39 odst.2 písm. b) cit. zákona. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, odd. A, položka 2, písm. c) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb., pro které míru poklesu pracovní schopnosti stanovil 60%;

- ČSSZ-LPK, pracoviště pro námitkové řízení, vypracovala dne 29.11.2010 posudek o invaliditě žalobce (a jeho opravu téhož dne), dle jehož závěru se jedná u posuzovaného o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu ustanovení § 26 z.č. 155/1995 Sb. Žalobce je invalidní dle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. Jde o invaliditu druhého stupně dle § 39 odst.2 písm. b) cit. zákona. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 50%;

- posudková komise MPSV ČR v Ostravě dne 11.5.2011 (pro účely soudního řízení) vypracovala posudek, dle něhož ke dni 10.12.2010 žalobce byl invalidní podle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b/ zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c/ zákona

č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50 %, nedosahoval však více než 69 %. Posudková komise při vypracování posudku vycházela z posudkového spisu OSSZ Karviná, spisu odvolacího orgánu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, zdravotní dokumentace praktického ošetřujícího lékaře MUDr. A. S., lékařských nálezů zaslaných účastníkem řízení nebo předložených při jednání PK MPSV: MUDr. K. Š., revmatologa ze dne 17.1.2011, 14.2.2011, MUDr. N., radiologické oddělení ze dne 22.9.2009. V diagnostickém souhrnu pak posudková komise uvedla:

- seropozitivní revmatická artritida, - stav po operaci TEP levé kyčle dne 24.8.2010 pro artrózu III. st., koxartróza st. II-III vpravo,

- bolestivý syndrom bederní páteře, - uhlokopská pneumokonióza prostá – chronická faryngitida u kuřáka, - essentiální hypertenze,

- nadváha, výška 184 cm, váha 96 kg, BMI 28,36, - stav po zlomenině patní kosti vpravo při úrazu v r. 1979, - stav po dislokované zlomenině malíku levé ruky v srpnu 2005, - stav po bursitidě olecranu dle dokumentace.

Dále posudková komise uvedla, že posuzovaný pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav k datu rozhodnutí ČSSZ ze dne 10.12.2010 nebyl schopen práce fyzicky náročné, s přetěžováním malých ručních kloubů a se zvýšenou zátěží levého kyčelního kloubu, v prostředí prašném, chladném. Byl schopen lehčí práce v tepelně stabilizovaném interiéru, s výše uvedeným omezením, schopen rekvalifikace. Byl schopen práce jako dělník s výše uvedeným omezením, s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posuzovaného s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byl stav po TEP levé kyčle, s uspokojivým výsledkem operačního nálezu, klinicky je terén revmatoidní artritidy jakožto funkčně přetrvávající středně těžší formy. Posudková komise ozřejmila, že není důvod pro vyšší stanovení míry procentního poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti, nehodnotí jakožto těžkou poruchu funkční s výraznou RTG progresí při trvalé vysoké aktivitě revmatologických faktorů. Zdravotní stav posuzovaného se v dlouhodobém průběhu stabilizoval do určitého funkčního obrazu, odpovídal kapitole XIII, odd. A, položce 2, písmenu c/, přílohy č. 359/2009 Sb., kdy z rozmezí 40-60 % stanovila horní procentní hranici poklesu pracovní schopnosti – 60 % (i s ohledem na další chorobné stavy v anamnéze). Uvedla, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění.

Přezkoumává-li se zákonnost rozhodnutí o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku.

V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi /§ 4 odst. 2 zák.č. 582/91 Sb./. Proto v tomto řízení byl

vypracován posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě dne 11.5.2011. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Krajský soud nezpochybnil závěry odborného posudku pro jeho přesvědčivost a úplnost. Zdravotní stav žalobce byl hodnocen posudkovou komisí PK MPSV ČR v Ostravě, která jednala v řádném složení, za účasti odborného lékaře z oboru ortopedie. Posudková komise posoudila zdravotní stav žalobce komplexně, na základě zdravotní dokumentace žalobce, vypořádala se se všemi lékařskými nálezy a námitkami žalobce.

Podle § 38 z.č. 155/1995 Sb. pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo

b) invalidním následkem pracovního úrazu.

Podle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

Podle odst. druhého téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Pracovní schopností se rozumí podle odst. třetího téhož ustanovení schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Podle odst.4 citovaného ustanovení při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu,

a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav,

c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával,

e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %,

f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

Od 1.1.2010 došlo ke změnám právní úpravy posuzování zdravotního stavu

v sociální oblasti. Konkrétně šlo zejména o změny v právní úpravě posudkových kritérií, podle nichž je hodnocen zdravotní stav a některé jeho důsledky (invalidita) v systému důchodového pojištění a o některé další související změny.

Na základě právní úpravy, kterou přinesl s účinností od 1.1.2010 jednak zákon č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/ /1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, jednak vyhláška č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), došlo ke změnám posudkových kritérií v důchodovém pojištění, zejména pokud jde o posuzování invalidity.

K zásadní změně došlo opuštěním dosavadního dělení na plnou invaliditu a částečnou invaliditu a jeho nahrazení invaliditou ve třech stupních. Do právního řádu ji přinesl zákon č. 306/2008 Sb. v článku I bodu 42. Tímto ustanovením byl s účinností od 1.1.2010 novelizován § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. S uvedenou změnou v posuzování souvisela i změna dávková - instituty plného invalidního důchodu a částečného invalidního důchodu byly nahrazeny invalidním důchodem, jehož výše je odlišná podle stupně uznané invalidity.

Stupně invalidity byly nově stanoveny tak, jak uvedeno výše v ustanovení § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb.

Pro uznání invalidity třetího stupně ke dni 10.12.2010 by muselo dojít k poklesu pracovní schopnosti žalobce z důvodu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70 %. Protože ke dni 10.12.2010 pracovní schopnost žalobce poklesla o 50 %, nejedná se o invaliditu třetího stupně. Žalobce nebyl invalidním ani následkem pracovního úrazu.

Pro úplnost soud uvádí, že k posouzení podřaditelnosti zdravotního stavu žalobce pod korespondující ustanovení vyhlášky není krajský soud oprávněn, ale pouze orgány posudkové služby MPSV. Je tomu tak proto, že taková úvaha je součástí odborného posudkového hodnocení zdravotního stavu žalobce, o němž si soud nemůže učinit vlastní úsudek, neboť k tomu nedisponuje potřebnými medicínskými znalostmi. Může však posoudit, zda se posudková komise vypořádala se všemi okolnostmi pro správné zařazení zdravotního postižení žalobce pod příslušnou položku vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, či nikoliv a následně též zda v logické návaznosti na to odpovídajícím způsobem odůvodnila svůj závěr o poklesu pracovní schopnosti žalobce. Subjektivní přesvědčení žalobce o tom, že splňoval ke dni vydání přezkoumávaného rozhodnutí podmínky invalidity, musí být ještě podpořeno objektivními zjištěními.

Dle názoru krajského soudu posudková komise řádně objasnila, že se u žalobce ke dni vydání přezkoumávaného rozhodnutí, tj. ke dni 10.12.2010 nejednalo

o invaliditu třetího stupně. Shodně s předchozími posudky popsala rozhodující příčinou poklesu pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Posudek PK MPSV v Ostravě, který byl použit jako důkaz v soudním řízení, splňuje dle názoru soudu podmínky úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti.

V případě zhoršení zdravotního stavu může žalobce podat novou žádost o invalidní důchod.

Po provedeném řízení a hodnocení důkazů /§ 77 s.ř.s./ soud žalobu zamítl, neboť není důvodná /§ 78 odst. 7 s.ř.s./.

Účastníkům řízení nebyla náhrada nákladů řízení přiznána, neboť žalobce nebyl v řízení úspěšný a úspěšná žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona (§ 60 odst.1, 2 s.ř.s.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem; pokud stěžovatel sám, nebo ten, kdo jej zastupuje, nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě dne 2. srpna 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Bohuslava Drahošová, v.r.

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru