Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

19 Ad 10/2011 - 24Rozsudek KSOS ze dne 10.05.2011


přidejte vlastní popisek

19Ad 10/2011-24

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou

v právní věci žalobce L. K., proti žalované České správě sociálního zabezpečení

se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne

13.12.2010 číslo X, o invalidní důchod,

takto:

I. Žaloba s e zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce žalobou ze dne 20.1.2011 se domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí. Uvedl, že rozhodnutí považuje za nesprávné. Posudkový lékař učinil závěr, aniž by podrobněji zkoumal jeho zdravotní stav, nevzal v úvahu, že jeho stav se oproti stavu v roce 2003 zhoršil. Namítal, že posudkový lékař nehodnotil jeho celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity. Na všech šetřeních uváděl, že bolestmi trpí při delším stání, sezení, zvedání břemen, náhlém postavení, změně venkovní teploty. Pod bodem III. žaloby uvedl, že rozhodnutí odpůrce bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu a bez přihlédnutí k ust. § 39 odst.2 písm.a) z.č. 155/1995 Sb.

K ústnímu jednání dne 10.5.2011 se žalobce nedostavil, přičemž svou neúčast omluvil zdravotními důvody. Soud ve věci jednal a rozhodl (§ 49 odst.3 s.ř.s), když neúčast řádně předvolaného žalobce nebránila projednání a skončení věci a soudu nebyly známy důvody pro odročení jednání (§ 50 s.ř.s.).

Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 22.2.2011 navrhovala ve smyslu ustanovení § 4 odst.2 z.č. 582/1991 Sb. k důkazu vypracování nového posudku příslušnou PK MPSV ČR.

Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne 13.12.2010 číslo X, posudkem posudkové komise MPSV ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 31.3.2011, jakož i obsahem posudkového spisu a připojeným správním spisem žalovaného téhož čísla jednacího. Při řízení o žalobě žalobce přitom krajský soud vycházel z ustanovení § 65 a násl. soudního řádu správního, jakož i ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu (ust. § 75 soudního řádu správního).

Provedeným dokazování soud zjistil, že:

1) Dne 9.10.2009 posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Bruntál za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce označil chronické lumbalgie, vyvolávané větší fyzickou námahou, s intermitentními exacerbacemi zhruba 1-2 x ročně, s efektem konservativní terapie, bez nutnosti další intervence ev. hospitalizace a tedy z dlouhodobého hlediska stabilizovaný stav. Je nutnost omezení pro vynucené polohy a fyzicky náročné aktivity. Posudkový lékař dále uvedl, že posuzovaný je částečně invalidní od roku 2004, nebyly zaznamenány radikulární projevy, dle CT tehdy nález osteochondrozy disku L4/5 a náznak instability v daném úseku, neurochirurg. konzultace – neindikována operace. V dalším průběhu subjektivní potíže přetrvávají, zvýrazněná neurotisace až depresivní chování, při celkem chudém klinickém nálezu. Byl nasměrován do ambulance bolesti, kam dochází opakovaně na infuze, poslední 08/09, obvykle s údajem o přetížení páteře. Podrobnější vyšetření za hospitalizace – LR CT ev. EMG nebylo dosud provedeno, je citováno MRI z roku 2003, kde nález degenerace disků L3-5 s fibroproduktivními změnami mediolaterálně vlevo, bez útlaku neurostruktur, páteřní kanál bez stenozy. Vedlejším onemocněním je hyperplazie prostaty, stp. prostatitidě, v péčí urologa. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XV, odd. F, položce 2, písm. b/ příl.č. 2 vyhl.č. 284/1995 Sb. v pl. znění, tj. 25 %. Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti ve smyslu § 6 odst. 4 a 5 citované vyhlášky se nemění.

2) Dne 20.10.2009 ČSSZ rozhodla podle ustanovení § 56 odst.1 písm. a) z.č. 155/1995 Sb., že od 18.12.2009 odnímá žalobci částečný invalidní důchod s odůvodněním, že podle posudku OSSZ Bruntál ze dne 9.10.2009 již není částečně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti o 25 %. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku. Podle § 44 zák.č. 155/95 Sb. v platném znění je pojištěnec částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu

poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 % nebo jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky.

3) Žalobce žádostí ze dne 15.3.2010 sepsanou OSSZ Bruntál požádal o přiznání invalidního důchodu od vzniku nároku.

4) Dne 20.5.2010 posudková lékařka OSSZ Bruntál za hlavní příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posuzovaného určila chronické vertebrogenní potíže bez známek poškození nervu dle EMG vyšetření ze dne 5.5.2010 s občasnými projevy kořenového dráždění, s poruchou dynamiky páteře. Uvedla, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídal postižení uvedenému v kapitole XV., odd. F, položce 2, písm. b/ příl.č. 2 vyhl.č. 284/1995 Sb. v pl. znění do 31.12.2009, tj. 25 %. Dále uvedla, že míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnost ve smyslu § 6 odst. 4 a 5 citované vyhlášky se nemění. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1, písm. b přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění.

5) Rozhodnutím ze dne 22.6.2010 žalovaná rozhodla tak, že žádost žalobce o invalidní důchod zamítla s odůvodněním, že podle ustanovení § 38 zdp má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se – invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 zdp, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31 zdp, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo – invalidním následkem pracovního úrazu. Podle ust. § 39 odst. 1 zdp je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Bruntál ze dne 20.5.2010 účastník řízení není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %.

6) Žalobce podáním ze dne 18.7.2010, které adresoval České správě sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ), žádal o znovuposouzení zdravotního stavu.

7) Dne 2.12.2010 zdravotní stav žalobce a jeho dochovanou schopnost soustavné výdělečné činnosti posoudila do 31.12.2009 a pokles pracovní schopnosti od 1.1.2010 ČSSZ - Lékařská posudková služba, pracoviště pro námitkové řízení se závěrem, že do 31.12.2009 nebyl posuzovaný plně invalidní dle § 39 odst. 1 zák.č. 155/1995 Sb. v platném znění do 31.12.2009, nebyl ani částečně invalidní dle § 44 odst. 1 a 2 zák.č. 155/1995 Sb. v platném znění do 31.12.2009. Pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedosahoval hodnoty ani 33 %, rovněž se nejednalo o zdravotní postižení odpovídající příloze č. 3 vyhl.č. 284/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů umožňující soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek, ani se nejednalo o zdravotní postižení odpovídající příl. č. 4 vyhl.č. 284/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů značně

ztěžující obecné životní podmínky. Od 1.1.2010 není invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 20 %.

6) ČSSZ rozhodnutím ze dne 13.12.2010 zamítla námitky žalobce, které směřovaly proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 22.6.2010 a rozhodnutí žalované ze dne 22.6.2010 potvrdila. V odůvodnění rozhodnutí žalovaná uvedla, že přezkoumala napadené rozhodnutí v plném rozsahu včetně uplatněných námitek a posoudila invaliditu žalobce dne 2.12.2010. Při novém posouzení zdravotního stavu žalobce a vypracování lékařského posudku pro účely řízení o námitkách bylo vycházeno především ze zdravotní dokumentace doložené v I. stupni řízení od ošetřující lékařky MUDr. V. Š.. Novým posudkem o invaliditě vypracovaným ČSSZ dne 2.12.2010 bylo zjištěno, že žalobce není invalidní dle ust. § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. Lékař ČSSZ přezkoumal posudkový závěr lékaře OSSZ Bruntál ze dne 20.5.2010. Dle přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009, o posuzování invalidity míra poklesu pracovní schopnosti posuzovaného z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena 20%. Mezi doloženými lékařskými nálezy nejsou rozpory, které by se dotýkaly skutečností významných pro posudkový závěr. Zdravotní stav a stupeň invalidity (pokles pracovní schopnosti) byl posouzen v souladu se zákonem č. 155/1995 Sb. a vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb.

7) Dle posudku, který vypracovala posudková komise MPSV ČR v Ostravě dne 31.3.2011, ke dni 13.12.2010 žalobce nebyl invalidní podle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%. Při vypracování posudku PK MPSV ČR vycházela ze zdravotnické dokumentace praktického lékaře MUDr. V. Š. a jejího nálezu z 29.4.2009, 09/2010, praktický lékař MUDr. V. Š. 10.3.2011, 14.9.2010, (potvrzení pro ÚP v Bruntále), z nálezů: léčba bolesti MUDr. I. P. 1.9.2010, 16.12.2009, 28.4.2010, 19.1.2011, 15.12.2010, 23.3.2011, rtg snímky páteře, neurolog MUDr. E. S. 17.12.2009, 24.5.2010, 30.10.2009, 11.1.2010, 15.3.2010, neurochirug MUDr. J. S. 5.1.2010, 27.4.2010, 18.1.2011, rehabilitace 13.1.2010, urolog MUDr. J. P. 25.2.2009, záznamy o ošetření z 5.1.2011, 17.1.2011, 20.12.2010 včetně dalších (2 listy), ošetření RZS MUDr. E. M. 21.3.2011, EMG MUDr. K., Krnov 5.5.2010 a z úplné spisové dokumentace OSSZ Bruntál včetně žaloby posuzovaného. V diagnostickém souhrnu je uveden – vleklý bolestivý syndrom bederní páteře, hypertrofie prostaty, žilní městky dolních končetin. Posuzovaný pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav k datu rozhodnutí ČSSZ ze dne 13.12.2010 nebyl schopen práce fyzicky náročné, se zvedáním a přenášením těžkých břemen, trvale v předklonu a ve vynucených polohách, v nepříznivých klimatických podmínkách. Byl schopen práce fyzicky až středně náročné s výše uvedenými omezeními. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl vleklý bolestivý syndrom bederní páteře s recidivujícími levostrannými lumboischialgiemi (občasné projevy dráždění nervového kořene) při degenerativních změnách páteře a statodynamické poruše, bez zánikových příznaků z útlaku nervových kořenů, jednalo se o postižení jednoho úseku páteře. Stav odpovídal příloze k vyhl.č. 359/2009 Sb., kapitole XIII, odd. E, pol. 1 b),

kdy z rozmezí 10-20 % stanovila PK MPSV ČR horní hranici 20 %, přičemž uvedla, že se nejednalo o stav odpovídající písm. c/ uvedené položky, tj. středně těžké funkční postižení, jak je ve vyhlášce specifikováno. Zdravotní stav posuzovaného se během let podstatně nemění. K recidivám páteřních obtíží dochází po fyzické zátěži, jako je předklon, zvedání břemene, odklízení sněhu. Je nezbytné, aby dodržoval režim vertebropata a posiloval svalový korzet individuálním cvičením. Žalobce je schopen pracovat s využitím kvalifikace a praxe SPŠ strojní s maturitou, je schopen pracovat v THP funkcích jako mistr, zásobovač, prodejce, kontrolor. O invaliditu se nejedná.

Přezkoumává-li se zákonnost rozhodnutí o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku.

V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi /§ 4 odst. 2 zák.č. 582/91 Sb./. Proto v tomto řízení byl vypracován posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě dne 31.3.2011. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Krajský soud nezpochybnil závěry odborného posudku pro jeho přesvědčivost a úplnost. Zdravotní stav žalobce byl hodnocen posudkovou komisí PK MPSV ČR v Ostravě, která jednala v řádném složení, za účasti odborného lékaře z oboru neurologie. Posudková komise posoudila zdravotní stav žalobce komplexně, na základě zdravotní dokumentace žalobce, vypořádala se se všemi lékařskými nálezy a námitkami žalobce.

Podle § 38 z.č. 155/1995 Sb. pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo

b) invalidním následkem pracovního úrazu.

Podle § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb. pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

Podle odst. druhého téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Pracovní schopností se rozumí podle odst. třetího téhož ustanovení schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl

u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Podle odst.4 citovaného ustanovení při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu,

a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav,

c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával,

e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %,

f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

Od 1. 1. 2010 došlo ke změnám právní úpravy posuzování zdravotního stavu v sociální oblasti. Konkrétně šlo zejména o změny v právní úpravě posudkových kritérií, podle nichž je hodnocen zdravotní stav a některé jeho důsledky (invalidita) v systému důchodového pojištění a o některé další související změny.

Na základě právní úpravy, kterou přinesl s účinností od 1. 1. 2010 jednak zákon č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/ /1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, jednak vyhláška č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), došlo ke změnám posudkových kritérií v důchodovém pojištění, zejména pokud jde o posuzování invalidity.

K zásadní změně došlo opuštěním dosavadního dělení na plnou invaliditu a částečnou invaliditu, a jeho nahrazení invaliditou ve třech stupních. Do právního řádu ji přinesl zákon č. 306/2008 Sb. v článku I bodu 42. Tímto ustanovením byl s účinností od 1. 1. 2010 novelizován § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů . S uvedenou změnou v posuzování souvisela i změna dávková - instituty plného invalidního důchodu a částečného invalidního důchodu byly nahrazeny invalidním důchodem, jehož výše je odlišná podle stupně uznané invalidity.

Stupně invalidity byly nově stanoveny tak, jak uvedeno výše v ustanovení § 39 odst.1 z.č. 155/1995 Sb.

Pro uznání invalidity ke dni 31.3.2011 by muselo dojít k poklesu pracovní schopnosti žalobce z důvodu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Protože ke dni 31.3.2011 pracovní schopnost žalobce poklesla toliko o 20 %, nejedná se o invaliditu. Žalobce nebyl invalidním ani následkem pracovního úrazu. Jestliže žalobce nebyl plně invalidní, pak nesplňoval podmínky

nároku na invalidní důchod.

Pro úplnost soud uvádí, že k posouzení podřaditelnosti zdravotního stavu žalobce pod korespondující ustanovení vyhlášky není krajský soud oprávněn, ale pouze orgány posudkové služby MPSV. Je tomu tak proto, že taková úvaha je součástí odborného posudkového hodnocení zdravotního stavu žalobce, o němž si soud nemůže učinit vlastní úsudek, neboť k tomu nedisponuje potřebnými medicínskými znalostmi. Může však posoudit, zda se posudková komise vypořádala se všemi okolnostmi pro správné zařazení zdravotního postižení žalobce pod příslušnou položku vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, či nikoliv a následně též zda v logické návaznosti na to odpovídajícím způsobem odůvodnila svůj závěr o poklesu pracovní schopnosti žalobce. Subjektivní přesvědčení žalobce o tom, že splňoval ke dni vydání přezkoumávaného rozhodnutí podmínky invalidity, musí být ještě podpořeno objektivními zjištěními.

Dle názoru krajského soudu posudková komise řádně objasnila, že se u žalobce ke dni vydání přezkoumávaného rozhodnutí, tj. ke dni 13.12.2010 nejednalo o invaliditu. Shodně s předchozími posudky popsala rozhodující příčinu poklesu pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Posudek PK MPSV v Ostravě, který byl použit jako důkaz v soudním řízení, splňoval podmínky úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti.

Důvodem pro přiznání dávky důchodového pojištění podmíněné zdravotním stavem nemůže být jen subjektivní pocit žadatele o důchod o jeho neschopnosti vykonávat jakékoli zaměstnání, ani to, že nemůže nastoupit do lékaři doporučeného zaměstnání pro nedostatek takových volných míst, a ani to, že zaměstnavatelé dávají přednost uchazečům s bezvadným zdravotním stavem. Přiznání dávky musí být podloženo objektivně zjištěným dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a jím podmíněnou omezenou pracovní schopností, což posuzuje příslušná posudková komise.

V případě zhoršení zdravotního stavu může žalobce podat novou žádost o invalidní důchod.

Po provedeném řízení a hodnocení důkazů /§ 77 s.ř.s./ soud žalobu zamítl, neboť není důvodná /§ 78 odst. 7 s.ř.s./.

Účastníkům řízení nebyla náhrada nákladů řízení přiznána, neboť žalobce nebyl v řízení úspěšný a úspěšná žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona (§ 60 odst.1, 2 s.ř.s.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné

zastoupení stěžovatele advokátem; pokud stěžovatel sám, nebo ten, kdo jej zastupuje, nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě dne 10. května 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Bohuslava Drahošová, v.r. Iva Charvátová
samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru