Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

19 A 19/2020 - 60Rozsudek KSOS ze dne 16.02.2021

Prejudikatura

7 As 137/2011 - 52

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
2 As 59/2021

přidejte vlastní popisek

19 A 19/2020 - 60

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci

žalobce: Mgr. J. C.

zastoupený Mgr. Tomášem Krásným, advokátem sídlem 702 00 Ostrava –
Moravská Ostrava, Milíčova 1386/8

proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje
sídlem 702 18 Ostrava, 28. října 117

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 3. 2020 č. j. MSK 12378/2020, o přestupcích

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Orlová ze dne 19. 12. 2019 č. j. MUOR 182202/2019 ve věci přestupků dle § 125c odst. 1 písm. k) a § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o silničním provozu) a rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo potvrzeno.

2. Žalobní námitky žalobce se vztahovaly k přestupku dle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 zákona č. 361/2000 Sb. Vyslovil nesouhlas se skutkovým závěrem správních orgánů, že dne 8. 3. 2019 řídil vozidlo bez řidičského oprávnění. Tento závěr správní orgán učinil na základě neúplně provedeného dokazování. Poukázal na to, že v průběhu celého řízení namítal, že 8. 3. 2019 již neměl žádné zdravotní omezení pro řízení motorových vozidel, tedy, že již nemusel mít dioptrické brýle ani sluchové pomůcky. Ke svým tvrzením doložil několik lékařských zpráv, ze kterých plyne, že se situace u něho změnila. Evidentně tedy minimálně existovala pochybnost, zda k datu 8. 3. 2019 měl nějaké zdravotní omezení limitující jeho způsobilost řídit motorové vozidlo či nikoliv. Správním orgánům vytkl, že vzhledem k závěrům lékařských zpráv nenechaly zpracovat znalecký posudek z oboru zdravotnictví, v rámci kterého by byla zodpovězena stěžejní odborná otázka, zdali k datu 8. 3. 2019 měl nějaká zdravotní omezení limitující jeho způsobilost řídit motorové vozidlo či nikoliv.

3. Žalobce dále namítal, že z jeho pohledu bylo třeba se zabývat právní otázkou, zdali tedy skutková podstata přestupku dle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 zákona č. 361/2000 Sb., je naplněna vždy, když při jízdě řidič neužije pomůcky, které má zapsané v řidičském průkaze, anebo jen tehdy, pokud skutečně objektivně takové pomůcky pro řízení s ohledem na jeho zdravotní omezení řidič potřebuje. Žalobce uvedl, že je nutné se vždy konkrétně zabývat tím, jestli v době řízení měl povinnost s ohledem na jeho aktuální zdravotní stav použít pomůcky uvedené v řidičském průkazu, či již důvody pro takové podmíněné řízení odpadly. Poukázal na to, že přede dnem 8. 3. 2019 prodělal operaci očí, která jej problému se zrakem zbavila. Je tedy nesmysl, aby i v takovém případě během jízdy měl nasazené dioptrické brýle. Takový stav by naopak vedl k nežádoucímu účinku, tedy že by špatně viděl. Žalobce poznamenal, že nepopírá, že změnu zdravotního stavu měl příslušnému správnímu orgánu oznámit a doložit. Nedodržení tohoto formálního postupu však nemůže mít vliv na naplnění skutkové podstaty přestupku, ze kterého byl uznán vinným. Vyslovil přesvědčení, že musí totiž platit, že buď zdravotní problém přetrvává a musí pomůcky užít, nebo již netrvá, a pak tyto pomůcky pro řízení nepotřebuje. Znak skutkové podstaty totiž spočívá v tom, že řidič řídí vozidlo, aniž by měl řidičské oprávnění. Jestliže je řidič způsobilý řídit bez zdravotního omezení, pak je z hlediska naplnění tohoto znaku skutkové podstaty zcela nerozhodné, co má napsané v řidičském průkazu. Zdůraznil, že řidičské oprávnění nikdy nepozbyl a 8. 3. 2019 byl nepochybně jeho držitelem. Pokud již toho dne neměl žádné zdravotní omezení pro řízení vozidla, tak je zcela vyloučeno, aby na něho bylo nahlíženo jako na osobu, která nebyla držitelem příslušného řidičského oprávnění.

4. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Citoval stěžejní právní úpravu, a to ust. § 84 odst. 2, § 85 odst. 1 a odst. 2 a § 98 odst. 1 a odst. 4 písm. b) zákona o silničním provozu. Dle žalovaného z citovaných ustanovení vyplývá, že správní orgány si nemohou samy činit relevantní úsudek o zdravotní způsobilosti řidičů k řízení motorových vozidel, resp. zkoumat jejich zdravotní stav, neboť k tomu samozřejmě nemají žádné odborné znalosti (tím méně tak mohou činit zpětně). Tento úsudek je svěřen výhradně posuzujícímu lékaři, který tak činí na žádost držitele řidičského oprávnění. Výstupem tohoto úsudku lékaře je posudek o zdravotní způsobilosti, vydaný teprve až po provedení lékařské prohlídky (a dalších potřebných odborných vyšetření). Lékař může posudek legálně vystavit nejdříve ke dni, kdy lékařskou prohlídku fakticky provede, v žádném případě dříve. Správní orgány jsou pak vázány závěry lékařského posudku, a to ke dni jeho vystavení. Nejsou tedy oprávněny činit si žádný úsudek o tom, jaký byl zdravotní stav řidiče v době před vystavením posudku, a posuzovat, zda byl v té době zdravotně způsobilý, tím méně jsou oprávněny nahrazovat činnost lékaře a činit vlastní závěry o zdravotní způsobilosti řidiče. Žalovaný zdůraznil, že posudek o zdravotní způsobilosti lékař vydává výhradně na žádost držitele řidičského oprávnění. Ke zrušení podmínění řidičského oprávnění nedochází automaticky ani změnou zdravotního stavu, byť osvědčenou lékařskou zprávou, ani samotným vystavením nového posudku o zdravotní způsobilosti (kterým však žalobce v době skutku nedisponoval), nýbrž o něm rozhoduje správní orgán ve správním řízení, které je zahajováno na žádost žadatele, nikoli z úřední povinnosti, přičemž jednou ze zákonem stanovených příloh žádosti je posudek o zdravotní způsobilosti, vydaný posuzujícím lékařem. Lékařské zprávy, které žalobce předkládal a které navíc všechny byly vystaveny až po dni skutku, tedy nemohou být dostatečným podkladem pro závěr, že řidičské oprávnění žalobce již není podmíněno. Současně z výše uvedených důvodů správní orgány nepotřebovaly důkaz znaleckým posudkem, neboť z takového dodatečně zpracovaného znaleckého posudku by nemohla být učiněna žádná relevantní zjištění ve vztahu k přestupku žalobce, který byl dokonán již dříve. Bylo tedy zcela na vůli žalobce, zda požádá lékaře o vydání nového znaleckého posudku a zda následně požádá správní orgán o zrušení podmínění řidičského oprávnění. Jestliže tak žalobce neučinil, a přesto řídil vozidlo bez předepsaných pomůcek, tedy aniž splnil podmínky řidičského oprávnění, které měl v době skutku podmíněno, nelze učinit jiný závěr, než že řídil vozidlo bez řidičského oprávnění.

5. U jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích k věci.

6. Krajský soud na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů), a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

7. Ze správních spisů zjistil krajský soud následující pro věc významné skutečnosti. Rozhodnutím Městského úřadu v Orlové ze dne 19. 12. 2019 č. j. OD/PŘ/836/19/KAO byl žalobce výrokem I. uznán vinným tím, že z nedbalosti 8. 3. 2019 v době kolem 16:45 hodin v Petřvaldě na ulici Gen. Svobody, před budovou č. p. 511, kde se nachází útvar Policie ČR, OO Petřvald, zaparkoval osobní motorové vozidlo Mercedes – Benz A 160, RZ X přes dvě parkovací místa, kdy při řízení vozidla neměl na očích nasazeny dioptrické brýle a také nepoužil sluchové pomůcky, jak je povinen dle harmonizačních kódů 01.01., 02.01., které měl zapsány ve svém řidičském průkazu, čímž nesplnil podmínku ke svému řidičskému oprávnění. Tedy porušil § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, čímž spáchal přestupek dle ust. § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Výrokem II. pak byl žalobce uznán vinným spácháním přestupku dle § 125c odst. 5 písm. k) zákona o silničním provozu v důsledku porušení § 4 písm. c) téhož zákona. Žalobci byla uložena pokuta 25 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 12 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí. Současně mu byla uložena povinnost zaplatit náklady řízení spojené s projednáním přestupků ve výši 1 000 Kč a bylo rozhodnuto o splatnosti pokuty a nákladů řízení.

8. Podkladem rozhodnutí správního orgánu I. stupně byla spisová dokumentace Policie České republiky, a to oznámení přestupku Policií ČR, Obvodním oddělení Petřvald ze dne 22. 3. 2019, úřední záznam policistů ze dne 8. 3. 2019, podle něhož dne 8. 3. 2019 v době kolem 16:45 hodin v Petřvaldě na ulici Gen. Svobody před budovou č. p. 511, kde se nachází útvar Policie ČR, OO Petřvald bylo motohlídkou policie spatřeno osobní motorové vozidlo Mercedes Benz A 160, RZ X, které zaparkovalo přes dvě parkovací místa a porušilo tím dopravní značení V 10b – Stání kolmé. Policie vyzvala řidiče vozidla, aby je řádně zaparkoval do vymezeného místa a dále jej vyzvala k předložení dokladů potřebných pro řízení a provoz vozidla na pozemních komunikacích. Řidič na výzvu hlídky nejprve nereagoval. Dle místní znalosti policista věděl, že se jedná o osobu zrakově a sluchově postiženou. Následně byla výzva několikrát hlasitěji zopakována. Řidič následně zareagoval a poté předložil ke kontrole veškeré doklady. Provedenou kontrolou byl v osobě řidiče zjištěn žalobce. V řidičském průkazu č. EG 459034 měl žalobce zapsány harmonizační kódy 01.01 a 02.01. Dle těchto harmonizačních kódů byl povinen řídit motorové vozidlo za použití dioptrických brýlí a sluchových pomůcek. Žádnou z těchto pomůcek při řízení vozidla nepoužil. Žalobci bylo sděleno, že je podezřelý ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Při jednání s policisty se žalobce bránil tvrzením, že brýle již nepotřebuje, jelikož je po operaci očí. S postupem policistů nesouhlasil.

9. Ze správního spisu se dále podává, že 8. 4. 2019 správní orgán vydal ve věci příkaz, proti němuž v zákonné lhůtě žalobce podal odpor. Správní orgán I. stupně vyslechl svědky, a to policistku pprap. M. K. a policistu prap. L. S. Správní orgán I. stupně dále vycházel z výpisu z evidenční karty řidiče. Ve spise je rovněž zpráva MUDr. D. B., podle níž žalobce prodělal operaci očí, jednalo se o implantaci očních čoček dne 26. 2. 2019 a dne 5. 3. 2019 a dle této zprávy ze dne 9. 4. 2019 byl žalobce uznán jako řidič amatér bez brýlí. Ohledně vyšetření sluchu žalobce předložil lékařskou zprávu ze dne 26. 4. 2019, podle níž nemusí při řízení vozidla použít sluchové pomůcky. Zprávu vystavila MUDr. A. P. Co se týče zjištění z výpovědí svědků, soud odkazuje na zjištění, jak jsou uvedena v odůvodnění rozhodnutí správního orgánu I. stupně, neboť tato zjištění korespondují s obsahem správního spisu a jsou správná.

10. Proti uvedenému rozhodnutí správního orgánu I. stupně podal žalobce odvolání, o němž žalovaný rozhodl žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 2. 3. 2020 č. j. MSK 12378/2020 tak, že odvolání zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.

11. Podle ust. § 84 odst. 2 zákona o silničním provozu, zdravotní způsobilost posuzuje a posudek o zdravotní způsobilosti vydává posuzující lékař na základě prohlášení žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění, výsledku lékařské prohlídky a dalších potřebných odborných vyšetření.

12. Podle ust. § 85 odst. 1 zákona o silničním provozu, posouzení zdravotní způsobilosti provádí posuzující lékař na žádost žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění. Náklady na posouzení zdravotní způsobilosti hradí žadatel.

13. Podle ust. § 85 odst. 2 zákona o silničním provozu, po provedení lékařské prohlídky, popř. odborného vyšetření, vydá posuzující lékař žadateli posudek o zdravotní způsobilosti.

14. Podle ust. § 98 odst. 1 zákona o silničním provozu, pokud pominuly důvody pro podmínění řidičského oprávnění podle § 93 odst. 1, rozhodne příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě žádosti o zrušení podmínění řidičského oprávnění.

15. Podle ust. § 98 odst. 4 písm. b) zákona o silničním provozu, k žádosti podle odstavců 2 a 3 musí být přiložen posudek o zdravotní způsobilosti žadatele vydaný posuzujícím lékařem, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dnů.

16. Krajský soud souhlasí s názorem žalovaného, že z citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že správní orgány si nemohou samy činit relevantní úsudek o zdravotní způsobilosti řidičů k řízení motorových vozidel a zkoumat jejich zdravotní stav, neboť zdravotní způsobilost posuzuje a posudek vydává posuzující lékař, který tak činí na výslovnou žádost držitele řidičského oprávnění, jak je zakotveno v ust. § 84 odst. 2 zákona o silničním provozu. Z citovaného ustanovení plyne, že posuzující lékař vydá posudek až na základě výsledku lékařské prohlídky a dalších potřebných odborných vyšetření. Soud souhlasí s žalovaným, že posuzující lékař může tedy posudek legálně vystavit nejdříve ke dni, kdy lékařskou prohlídku fakticky provede, v žádném případě dříve. Správný je i názor žalovaného, že správní orgány jsou závěry lékařského posudku vázány, a to ke dni jeho vystavení. Z ust. § 98 odst. 1 zákona o silničním provozu plyne, že pominuly-li důvody pro podmínění řidičského oprávnění podle § 93 odst. 1, rozhodne o zrušení podmínění řidičského oprávnění příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě žádosti. Ke zrušení podmínění řidičského oprávnění tedy nedochází automaticky ani změnou zdravotního stavu, byť osvědčenou lékařskou zprávou, jak správně uvedl žalovaný, ani samotným vystavením nového posudku o zdravotní způsobilosti. Ke zrušení podmínění řidičského oprávnění rozhoduje správní orgán v samostatném správním řízení, které je zahajováno na žádost žadatele, nikoliv z úřední povinnosti, přičemž k této žádosti musí žadatel předložit posudek o zdravotní způsobilosti vydaný posuzujícím lékařem, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dnů, jak plyne z § 98 odst. 4 písm. b) zákona o silničním provozu. Jestliže žalobce takto nepostupoval, nepožádal lékaře o vydání nového posudku a nepožádal správní orgán o zrušení podmínění řidičského oprávnění, a k datu 8. 3. 2019, tj. k datu spáchání předmětného přestupku, podmínění řidičského oprávnění správním orgánem zrušeno nebylo, pak je nutno dospět k závěru, že k datu 8. 3. 2019 podmínění řidičského oprávnění žalobce dle harmonizačních kódů, jak jsou zapsány v jeho řidičském průkazu, bylo k uvedenému datu platné a závěr správních orgánů, že žalobce porušil ust. § 3 odst. 3 písm. a) zákona o silničním provozu, tím že dne 8. 3. 2019 v době kolem 16:45 hodin, neměl při řízení vozidla v Petřvaldě, na ulici Gen. Svobody, na očích nasazeny dioptrické brýle a nepoužil sluchové pomůcky a z nedbalosti se dopustil přestupku dle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1 zákona o silničním provozu, je správný. S ohledem na výše uvedené jsou bez právního významu lékařské nálezy vydané 9. 4. 2019, resp. 26. 4. 2019, podle nichž je žalobce od data 9. 4. 2019 schopen řídit motorové vozidlo bez brýlí a od data 26. 4. 2019 bez naslouchadel. Jak výše uvedeno, ke zrušení podmínění řidičského oprávnění totiž nedochází automaticky ani změnou zdravotního stavu, byť je osvědčena lékařskou zprávou, a ani samotným vystavením nového posudku o zdravotní způsobilosti.

17. S ohledem na shora uvedené krajský soud žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalovaný se náhrady nákladů řízení vzdal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ostrava 16.02.2021

Mgr. Jarmila Úředníčková

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru