Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

18 Cad 47/2008 - 19Rozsudek KSOS ze dne 28.08.2008

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
6 Ads 14/2009 (zrušeno a vráceno)

přidejte vlastní popisek

18Cad 47/2008-19

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobkyně Bohuslavy Fajdekové, nar. 20.12.1947, bytem Olomouc 9, Trnkova 579/30, proti žalované České správě sociálního zabezpečení

se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 4.1.2008 číslo 476 220 488/428, o starobním důchodu

takto:

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení se pro vady řízení zrušuje a věc se jí vrací k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 4.1.2008 číslo 476 220 488/428 žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení přiznala žalobkyni od 1.6.2007 starobní důchod podle ust. § 29 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění a podle čl. 46 odst. 2 Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ve výši 3.738,- Kč měsíčně. V odůvodnění tohoto rozhodnutí žalovaná uvedla, že pro výši důchodu žalobkyně byla započtena doba pojištění v českém důchodovém pojištění v rozsahu 5.264 dní a ve slovenském důchodovém pojištění 10.711 dní, celkem tedy 15.975 dní. Dále žalovaná v odůvodnění uvedla výši osobního vyměřovacího základu žalobkyně za roky 1986 pokračování 2 -- 18Cad 47/2008

až 2006 – 21.899,- Kč a způsob výpočtu procentní výměry ve výši 9.769,- Kč. V závěru odůvodnění pak žalovaná uvádí, že ve smyslu čl. 46 odst. 2 citovaného nařízení se základní a procentní výměra důchodu stanoví v částce odpovídající poměru délky dob pojištění získaných podle českých právních předpisů k celkové době pojištění získané ve všech členských státech. Základní výměru starobního důchodu žalobkyně tak žalovaná stanovila částkou 518,- Kč měsíčně a procentní výměru důchodu částkou 3.220,-Kč měsíčně.

Žalobkyně proti uvedenému rozhodnutí podala včasnou žalobu, ve které nesouhlasila s postupem žalované při aplikaci Smlouvy o sociálním zabezpečení uzavřené mezi Českou a Slovenskou republikou v souvislosti s rozdělením České a Slovenské federativní republiky ke dni 1.1.1993. Žalovaná podle žalobkyně nesprávně považovala sídlo zaměstnavatele žalobkyně organizační složku Československých státních drah – odštěpný závod Správa přepravních tržeb Bratislava, zatímco sídlo zaměstnavatele žalobkyně bylo na adrese Praha 1, Na Příkopě 33, později na adrese Praha 1, Nábřeží L. Svobody 1222. Žalobkyně v žalobě odkázala na vyjádření bývalého předsedy představenstva a generálního ředitele Českých drah, a.s., ing. Josefa Bazaly, na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem v obdobné věci a na závěrečnou zprávu veřejného ochránce práv, domáhala se, aby napadené rozhodnutí žalované bylo zrušeno a věc vrácena žalované k dalšímu řízení.

Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby žalobkyně jako nedůvodné. Ve svém písemném vyjádření k podané žalobě odkázala na čl. 20 odst. 1 Smlouvy mezi Českou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení č. 228/1993 Sb., která je součástí přílohy č. II. Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71. Ke dni 31.12.1992 byla zaměstnavatelem žalobkyně organizace ČSD - Správa přepravních tržeb Bratislava, jejíž firemní razítko je uvedeno na příslušném evidenčním listu důchodového zabezpečení. Ve svém vyjádření žalovaná tvrdila, že tato organizační jednotka byla ke dni 31.12.1992 zapsaná v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, v oddílu ALX vložce 302.

Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 4.1.2008 číslo 476 220 488/428, připojeným dávkovým spisem žalobkyně, žalobkyní předloženou korespondencí se žalovanou týkající se jejího nároku na starobní důchod, statutem státní organizace Československé státní dráhy, závěrečnou zprávou ve věci podnětu žalobkyně vypracovanou veřejným ochráncem práv, vyjádřením ing. Josefa Bazaly ze dne 20.9.2006 a úplným výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl ALX, vložka 302 a poté dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná.

Z hlediska skutkových zjištění nebylo mezi účastníky řízení v daném případě sporu o tom, že žalobkyně podala žádost o přiznání starobního důchodu dne 11.4.2007 s tím, aby jí tento důchod byl přiznán od 1.6.2007. O její žádosti rozhodla žalovaná výše uvedeným napadeným rozhodnutím s tím, že dávkový spis zároveň obsahuje i rozhodnutí Sociální pojišťovny Slovenské republiky – ústředí Bratislava ze dne 22.10.2007, kterým jí tato instituce přiznala starobní důchod ve výši 6.091-, Sk

měsíčně a od 1.7.2007 6.472,- Kč měsíčně. Dávkový spis obsahuje osobní list důchodového pojištění žalobkyně s přehledem dob zaměstnání a pojištění toliko za období od 1.9.1963 do 31.5.2007. Dále se v něm nacházejí fotokopie evidenčních listů důchodového zabezpečení, přičemž na evidenčním listu důchodového zabezpečení za roky 1990 až 1992 je jako zaměstnavatel uvedena organizace Československé státní dráhy, Správa přepravních tržeb Bratislava, Klemensova 8. Na dalším evidenčním listu důchodového zabezpečení za roky 1993 až 1994 jsou zaměstnavatel uvedeny České dráhy, Správa přepravních tržeb Litoměřice.

Spornou byla v daném případě mezi účastníky řízení správnost postupu žalované podle čl. 20 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení ze dne 29.10.1992, která vstoupila v platnost 1. ledna 1993 pod č. 228/1993 Sb. Podle odst. 1 tohoto článku doby zabezpečení získané přede dnem rozdělení České a Slovenské federativní republiky se považují za doby zabezpečení toho smluvního státu, na jehož území měl zaměstnavatel občana sídlo ke dni rozdělení České a Slovenské federativní republiky nebo naposledy před tímto dnem. Podle tohoto ustanovení, jak vyplývá z vyjádření žalované k podané žalobě (a nutno poznamenat, že nikoliv z odůvodnění napadeného rozhodnutí), žalovaná postupovala, když vycházela z toho, že sídlo zaměstnavatele žalobkyně ke dni 31.12.1992 bylo ve Slovenské republice, kdy se konkrétně jednalo o organizaci Československé státní dráhy Olomouc, Správu prepravných tržieb, Riaditelstvo Bratislava. V tomto směru v průběhu řízení krajský soud zjistil, že žalobkyně uzavřela pracovní smlouvu s ČSD – střední dráha v Olomouci dne 1.9.1984 se stejným dnem nástupu do práce. Ujednaným druhem práce byl odborný referent specialista – samostatný referent přepravních tržeb 405 a ujednané místo výkonu práce bylo „ČSD, kontrola přepravních tržeb v Olomouci“. Tato pracovní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalobkyně při ústním jednání soudu předložila k nahlédnutí výměr o určení základního platu, ve kterém bylo uvedeno, že se zařazuje od 1.7.1991 na práci samostatného odborného ekonoma. Z tohoto platebního výměru krajský soud mj. zjistil, že odkazuje na pracovní smlouvu uzavřenou 1.9.1984 a že jako zaměstnavatel je na něm uvedeno: „Československé státní dráhy, Kontrola přepravních tržeb v Olomouci“. Žalobkyně dále k dotazu soudu uvedla, že s Československými štátnými drahami, Spravou prepravných tržieb Bratislava, Klemensova 8, Bratislava, která je vyznačena na jejím evidenčním listu důchodového zabezpečení za léta 1990 – 1992, neměla naprosto nic společného. Tato organizační jednotka byla pouze pověřena výkonem mzdové agendy i pro další zaměstnance bývalého ČSD, státního podniku. Místem výkonu práce žalobkyně po celou dobu trvání jejího pracovního poměru byla vždy kontrola přepravních tržeb v Olomouci.

Podstatné však je zjištění vyplývající z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl ALX vložka 302, kde je uvedena obchodní firma Československé státní dráhy se sídlem Praha 1, Na Příkopě 33, s datem zápisu 1.7.1989 a s datem výmazu 25.3.1993. Z tohoto úplného výpisu krajský soud zjistil dne 19.2.1990 v něm jako organizační složka byla zapsána „kontrola přepravních tržeb Bratislava“ s datem výmazu 26.4.1991. Sídlo této složky bylo nejdříve na adrese Bratislava, Februárového víťazstva 96 a posléze Bratislava, pokračování 4- - 18Cad 47/2008

Klemensova 8. V úplném výpisu nikde nejsou uvedeny jiné správy přepravních tržeb, a to ani na území České ani Slovenské republiky. I kdyby bylo možno vycházet z toho, že uvedená „správa prepravných tržieb“ měla být zaměstnavatelem žalobkyně k 1.1.1993, pak organizační složka o tomto názvu v takovém znění v obchodním rejstříku zapsána nikdy nebyla a navíc co se týče výše uvedené „kontroly přepravních tržeb Bratislava“, tato složka byla evidentně z obchodního rejstříku vymazána již dne 26.4.1991.

Ze shora uvedeného není možné dovodit jiný závěr než ten, že k datu 1.1.1993 bylo sídlo zaměstnavatele žalobkyně v Praze 1, Na Příkopě 33, tedy na území České republiky, přičemž jejím pracovištěm bylo pracoviště nazvané „kontrola přepravních tržeb v Olomouci“. Za této situace nebyl postup žalované při rozhodování o starobním důchodu žalobkyně a jeho výši podle čl. 46 odst. 2 Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 spočívající v tzv. „dílčení“ starobního důchodu namístě. Z těchto důvodů krajský soud napadené rozhodnutí žalované v souladu s ust. § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil a věc jí vrátil podle odst. 4 téhož ustanovení k dalšímu řízení, v jehož rámci bude žalovaná vázána shora uvedeným závazným právním názorem a to, že zaměstnavatel žalobkyně k datu 1.1.1993 měl sídlo na území České republiky.

Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně v řízení měla úspěch, avšak práva náhrady nákladů v řízení se výslovně vzdala a žalovaná právo náhrady nákladů řízení nemá ze zákona (ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. a ust. § 118d zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím podepsaného soudu, a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě dne 28.8.2008

JUDr. Petr Indráček

samosoudce

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru