Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

18 Ad 56/2011 - 21Rozsudek KSOS ze dne 10.11.2011

Prejudikatura

41 Cad 113/2005 - 26


přidejte vlastní popisek

18Ad 56/2011-21

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobkyně M. J., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 23.3.2011, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 4.1.2011, o odnětí invalidního důchodu,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 23.3.2011 č.j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 4.1.2011, kterým žalobkyni odňala invalidní důchod od 18.2.2011 podle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů. Podle posudku o invaliditě vypracovaného

Pokračování -2- 18Ad 56/2011

v řízení o námitkách žalobkyně dne 2.3.2011 nešlo u žalobkyně o invaliditu, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla pouze o 10%. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je podle tohoto posudku postižení uvedené v kapitole XI, oddílu C, položce 4, písm. a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., podle které pokles pracovní schopnosti byl stanoven 10%.

Proti shora uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně včasnou žalobu, ve které poukázala na své zdravotní problémy od roku 2002, kdy podstoupila operaci hemeroidů dle Longa. V té době jí byla zjištěna Crohnova choroba a v dubnu 2006 provedena laparoskopická resekce tenkého i tlustého střeva. Žalobkyně od té doby užívá hodně léků, trpí chronickými průjmy a při sebemenší dietní chybě se její zdravotní stav zhoršuje. Cítí se trvale unavená.

Žalovaná po provedeném dokazování navrhovala zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 23.3.2011 č.j. X, připojeným posudkovým spisem žalobkyně vedeným u OSSZ v Karviné a posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 23.9.2011, žalobkyní předloženými lékařskými zprávami a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobkyně vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobkyní byl přiznán částečný invalidní důchod od 23.11.2005. Dne 20.12.2010 byla u ní provedena kontrolní lékařská prohlídka se závěrem, že již není invalidní, neboť pokles pracovní schopnosti byl stanoven 20% podle kapitoly XI, oddíl C, položka 4, písm. a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., platném znění. Na základě tohoto posudkového hodnocení vydala žalovaná rozhodnutí ze dne 4.1.2011, kterým žalobkyni invalidní důchod odňala.

Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně námitky a v rámci námitkového řízení byla posouzena lékařem ČSSZ, rovněž se závěrem, že není invalidní, neboť pokles pracovní schopnosti činí u ní 10%. O těchto námitkách rozhodla žalovaná napadeným rozhodnutím.

Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace praktického lékaře MUDr. E. R., z kompletní zdravotní dokumentace z gastroenterologické ambulance Interní kliniky FNO, jakož i z posudkového spisu žalobkyně vedeného u OSSZ v Karviné. Jako rozhodující zdravotní postižení uvedla posudková komise v případě

Pokračování -3- 18Ad 56/2011

žalobkyně M.C., stav po resekci terminálního ilea v dubnu 2006 v dlouhodobé remisi s přetrvávající lehkou sidopenickou anémií. Toto postižení PK MPSV ČR podřadila pod kapitolu XI, oddíl C, položku 4, písm. a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., dle které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 15% a toto hodnocení dále nezvýšila. Částečná invalidita u žalobkyně byla přiznána v době, kdy nastal relaps základního onemocnění v listopadu 2005 a následně byla provedena resekce terminálního ilea v dubnu 2006. Částečná invalidita byla žalobkyni ponechána pro suspektní recidivu stenózy anastomózy. Při kolonoskopii v květnu 2011 stenóza anastomózy potvrzena nebyla a sliznice tlustého střeva byla klidná. K datu vydání napadeného rozhodnutí žalované nebyly přítomny ani klinické ani laboratorní příznaky pro relaps onemocnění, které je dlouhodobě stabilizované.

Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí 23.3.2011 již nebyla invalidní. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti u žalobkyně činil 15% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobkyně ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – internisty, tedy lékaře z oboru nemoci, jež je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobkyně. PK MPSV ČR řádně zhodnotila úplnou zdravotní dokumentaci žalobkyně. Zánik invalidity u žalobkyně PK MPSV ČR zdůvodnila dlouhodobou stabilizací zdravotního stavu.

Jelikož žalobkyně k datu 23.3.2011 neplnila zákonné podmínky invalidity, k uvedenému datu nebyla invalidní, a proto jí invalidní důchod nenáležel. Žalovaná tedy nepochybila, když napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobkyně a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 4.1.2011, kterým invalidní důchod žalobkyni v souladu s ust. § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění odňala.

Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť není důvodná.

Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť

Pokračování -4- 18Ad 56/2011

žalobkyně v řízení úspěšná nebyla a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím podepsaného soudu, a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě, dne 10. listopadu 2011

Samosoudce:

JUDr. Petr Indráček

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru