Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

18 Ad 49/2016 - 32Rozsudek KSOS ze dne 26.01.2017

Prejudikatura

4 Ads 81/2009 - 46


přidejte vlastní popisek

18Ad 49/2016-32

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem

v právní věci žalobkyně V.C., zastoupené JUDr. Milanem Ostřížkem, advokátem se

sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Sadová 553/8, proti žalované České správě

sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze

dne 25.7.2016, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne

20.5.2016, o invalidním důchodu,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Odměna advokáta JUDr. Milana Ostřížka se určuje částkou 3.900,-

, která mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě ve lhůtě 60 dnů od

nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 25.7.2016 č.j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 20.5.2016, kterým zamítla žalobkyni žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Frýdek-Místek ze dne 11.5.2016 žalobkyně není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 30%. Při svém rozhodování žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného Českou správou sociálního zabezpečení dne 20.7.2016, podle kterého je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které lékař ČSSZ stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 20% a vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu zvýšil lékař ČSSZ podle ust. § 3 odst. 1 vyhlášce č. 359/2009 Sb. tuto hodnotu o 10%, celkově na 30%.

Proti shora uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně včasnou žalobu, ve které namítala, že v důsledku svého zdravotního stavu nemůže najít odpovídající zaměstnání. Dále žalobkyně uvedla, že pracovala 20 let jako poštovní doručovatelka, ale tuto práci již ze zdravotních důvodů vykonávat nemůže. V doplnění žaloby ze dne 1.12.2016 podané právním zástupcem žalobkyně bylo uvedeno, že posudky o invaliditě se žádným způsobem nevypořádaly s tím, že žalobkyně trpí celým spektrem zdravotních potíží, které ji omezují z hlediska pracovní schopnosti. Je otázkou, zda některá z chorob či zdravotních postižení neomezuje žalobkyni více než posudkovými lékaři určený zdravotní důvod hodnocený podle kapitoly XIII, odd. E, položka 1b, který by měl mít nejvýznamnější dopad na míru poklesu pracovní schopnosti. Nicméně i v této souvislosti je nutno zdůraznit, že dle zpráv z neurologických ambulancí žalobkyně trpí takovým typem poruchy páteře, která je akcentována poruchou statodynamiky s výraznou svalovou disbalancí a skoliozou, což není možno hodnotit v rozsahu kapitoly XIII, odd. E, položka 1b, ale je třeba toto zdravotní postižení hodnotit dle kapitoly XIII, odd. E, položka 1c, když je zřejmé, že u žalobkyně nejde o občasné poruchy kořenového dráždění, ale jde o stálý stav, kdy jsou její denní aktivity výrazně omezeny.

Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 25.7.2016 č.j. X, připojeným posudkovým spisem žalobkyně vedeným u OSSZ ve Frýdku-Místku, posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) v Ostravě ze dne 8.12.2016, žalobkyní doloženými lékařskými zprávami a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobkyně vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobkyně dne 7.3.2016 podala žádost o invalidní důchod. Dne 11.5.2016 byl posouzen zdravotní stav žalobkyně lékařem OSSZ Frýdek-Místek se závěrem, že nejde o invaliditu žádného stupně dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů a stanovil pokles pracovní schopnosti dle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. 20% a vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. zvýšil tuto hodnotu o 10% na celkových 30%. Na základě tohoto posudkového hodnocení přistoupila žalovaná rozhodnutím ze dne 20.5.2016 k zamítnutí žádosti žalobkyně o invalidní důchod. Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně námitky a v rámci řízení o těchto námitkách přezkoumal její zdravotní stav posudkový lékař ČSSZ dne 20.7.2016 a podle jeho posudku rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně bylo postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 20%. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. zvýšil tuto hodnotu o 10% na celkových 30%. O těchto námitkách rozhodla žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím.

Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, pracoviště Ostrava, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování z těchto nálezů: nález praktického lékaře ze dne 30.3.2016, kardiologie MUDr. M.k ze dne 19.1.2015, cévní MUDr. K. ze dne 10.5.2016, oční MUDr. J. ze dne 27.5.2015, oční MUDr. U. ze dne 22.9.2015, oční MUDr. K. ze dne 3.8.2015, endokrinologie MUDr. V. ze dne 27.8.2015, neurologie MUDr. Ch. ze dne 11.2.2016, 26.2.2016 a 22.6.2016, rehabilitace MUDr. S. ze dne 20.7.2015, angiologie MUDr. B. ze dne 17.6.2015 a kardiologie MUDr. Z. ze dne 24.5.2016. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotní stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí 25.7.2016 je podle posudkové komise zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 20%. Vzhledem k dalším zdravotním omezením v anamnéze dle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. zvýšila posudková komise tuto hodnotu o 10% na celkových 30%.

Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí 25.7.2016 nebyla invalidní. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti u žalobkyně činil

30% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobkyně ve složení z posudkového lékaře a dalšího lékaře – neurologa, tedy lékaře z oboru nemoci, která je uznávána jako dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobkyně. Posudková komise svým posudkovým závěrem hodnotila zdravotní stav žalobkyně totožně jako lékaři OSSZ a ČSSZ. Závěrem svého posudku PK MPSV ČR poznamenala, že zdravotní postižení není takového stupně a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Proto posudková komise nehodnotila dle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., která je zmíněna v doplnění žaloby ze dne 1.12.2016. Další choroby, které jsou zmíněny v diagnostickém souhrnu, byly zohledněny do hodnocení navýšením dalšími 10%.

Jelikož u žalobkyně k datu 25.7.2016 nešlo o invaliditu v žádném stupni, žalovaná nepochybila, když napadeným rozhodnutím námitky žalobkyně zamítla a zároveň potvrdila rozhodnutí ze dne 20.5.2016, jímž žalobkyni žádost o invalidní důchod zamítla.

Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť není důvodná.

Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně v řízení úspěšná nebyla a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění).

Ustanovenému právnímu zástupci žalobkyně přiznal soud odměnu za zastupování žalobkyně v tomto řízení v celkové výši 3.900,- Kč představující odměnu za tři úkony právní pomoci po 1.000,- Kč a tři režijní paušály po 300,- Kč v souladu s § 7, § 9 odst. 2 a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

Ostrava dne 26. ledna 2017

JUDr. Petr Indráček

samosoudce

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru