Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

18 Ad 41/2011 - 22Rozsudek KSOS ze dne 01.09.2011

Prejudikatura

6 Ads 42/2004


přidejte vlastní popisek

18Ad 41/2011-22

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce Ing. J. P., nar. X, bytem X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 3.2.2011 č.j. X, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 3.9.2010, o invalidním důchodu,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 3.2.2011 č.j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 3.9.2010, kterým žalobci snížila invalidní důchod tak, že mu náleží od 14.10.2010 namísto invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně ve výši dosud pobíraného invalidního

Pokračování -2- 18Ad 41/2011

důchodu pro invaliditu třetího stupně, neboť žalobce podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Ostravě ze dne 27.5.2010 je invalidní pro invaliditu druhého stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 50%. Žalovaná při vydání napadeného rozhodnutí vycházela z posudku vypracovaného o invaliditě ze dne 17.1.2011, dle kterého míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla u žalobce určena ve výši 50%.

Proti shora uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu, ve které namítal, že posudkoví lékaři nevzali v úvahu zprávy odborných lékařů o jeho zdravotním stavu, který je dlouhodobě nepříznivý následkem úrazu ze dne 11.8.1983. Žalobce se neustále léčí a není schopen zařazení do pracovního procesu. Požaduje ponechání invalidity třetího stupně, neboť je přesvědčen, že jeho zdravotní stav tomu odpovídá.

Žalovaná navrhovala po provedeném dokazování zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 3.2.2011 č.j. X připojeným posudkovým spisem žalobce vedeným u OSSZ v Ostravě a posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 26.7.2011 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobkyně vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce byl uznán od 24.6.2009 jako plně invalidní následkem úrazu utrpěného dne 11.8.1983. Dne 27.5.2010 byl při kontrolní lékařské prohlídce posouzen lékařem posudkové služby OSSZ v Ostravě se závěrem, že se již nejedná o invaliditu třetího stupně, a že jde o invaliditu druhého stupně, neboť pokles pracovní schopnosti činí u něj 50% podle kapitoly XIII, oddílu B, položky 3, písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Na základě tohoto posouzení vydala žalovaná rozhodnutí ze dne 3.9.2010, proti němuž žalobce podal námitky s tím, že v roce 1983 utrpěl těžký pracovní úraz a po komplikované operaci a léčbě v přetlakové komoře mu byla končetina zachráněna před amputací. Žalobce namítal, že nemohlo dojít od přiznání plné invalidity ke zlepšení jeho zdravotního stavu, který se naopak zhoršuje. Dne 17.1.2011 byl žalobce posouzen lékařem ČSSZ s tímtéž závěrem, že míra poklesu jeho pracovní schopnosti činí podle kapitoly XIII, oddílu B, položky 3, písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., 40%, toto hodnocení bylo zvýšeno o dalších 10% na celkových 50%. Na to žalovaná vydala napadené rozhodnutí, jimž námitky žalobce zamítla a potvrdila rozhodnutí ze dne 3.9.2010.

Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Pokračování -3- 18Ad 41/2011

Sb. v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace praktického lékaře MUDr. B., z nálezu ortopedického protetika MUDr. J., angiologické ambulance MUDr. M. ze dne 9.4.2010, ortopedické ambulance MUDr. P. ze dne 20.4.2010, kožní ambulance MUDr. B. ze dne 7.4.2010, ambulance plastické chirurgie MUDr. V. ze dne 14.4.2010 a z dokumentace založené v posudkovém spise žalobce vedeném OSSZ v Ostravě. Jako rozhodující zdravotní postižení uvedla posudková komise v případě žalobce stav po zlomenině patní kosti vpravo s rozvojem chronické osteomyelitidy, jde o chronickou osteomyelitidu nejvýše středního stupně s větším rozsahem procesu, mírnou trvalou sekrecí z píštěle a značným snížením celkové výkonnosti. Tento stav posudková komise podřadila pod kapitolu XIII, oddíl B, položku 3, písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., dle které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 40% a zároveň tuto hodnotu zvýšila o 10% s přihlédnutím k dalšímu postižení zdravotního stavu. Těmito postiženími jsou potraumatická deformační arthróza pravého hlezna, která odpovídá III.-IV. St. degenerativních změn, artróza intertarsa MTP I. dx., přetlaková choroba, chronická žilní insuficience dolních končetin, vertebrogenní algický syndrom páteře a obezita. Posudková komise dodala, že se nejedná o osteomyelitidu těžkého stupně, a že tedy nejsou naplněna kritéria písm. c) citované položky. V případě žalobce se nejedná o chronické ulcerace s alterací celkového stavu a těžkým snížením celkové výkonnosti. Žalobce byl oprávněně uznán částečně invalidním pro úraz od 1.2.2002. Dne 22.7.2009 však posudková lékařka OSSZ nadhodnotila zdravotní stav žalobce, když jej uznala plně invalidním a taktéž v roce 2009 měl být uznán žalobce toliko částečně invalidním. Podle hodnocení PK se v jeho případě nikdy nejednalo o plnou invaliditu a přechodné zhoršení zdravotního stavu odpovídalo uznání dočasné pracovní neschopnosti při částečné invaliditě. PK MPSV ČR uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované byl zdravotní stav žalobce odpovídající invaliditě druhého stupně následkem úrazu utrpěného dne 11.8.1983, avšak nešlo o invaliditu třetího stupně.

Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí 3.2.2011 již nebyl invalidní ve třetím stupni, ale byl invalidní ve stupni druhém. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 50% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – ortopéda, tedy lékaře z oboru nemoci, jež je dominantní

Pokračování -4- 18Ad 41/2011

v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. PK MPSV ČR řádně zhodnotila úplnou zdravotní dokumentaci žalobce a zcela se ztotožnila s hodnocením zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti žalobce jako lékař pověřený vypracováním posudku pro OSSZ v Ostravě dne 27.5.2010 i lékař ČSSZ dne 17.1.2011. Na základě skutečností vyplývajících ze spisové dokumentace OSSZ v Ostravě dospěla k závěru, že pokud byl dříve žalobce uznán plně invalidním, došlo k nadhodnocení v posouzení zdravotního stavu a naopak se ztotožnila s hodnocením provedeným posudkovou lékařskou OSSZ dne 27.5.2010. Jelikož žalobce k datu 3.2.2011 neplnil zákonné podmínky invalidity třetího stupně podle ust. § 39 odst. 2, písm. c) zák. č. 155/1995 Sb. ve znění zákona č. 306/2008 Sb., ale plnil podmínky invalidity druhého stupně podle ust. § 39 odst. 2, písm. b) citovaného zákona, žalovaná tedy nepochybila, když napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 3.9.2010, kterým žalobci snížila invalidní důchod tak, že mu od 14.10.2010 náleží invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně namísto invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.

Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť není důvodná. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím podepsaného soudu, a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud

stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě, dne 1. září 2011

Za správnost vyhotovení: Samosoudce:

JUDr. Petr Indráček,v.r.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru