Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

18 Ad 39/2020 - 37Rozsudek KSOS ze dne 18.03.2021

Prejudikatura

19 Ad 41/2010 - 31


přidejte vlastní popisek

18 Ad 39/2020 - 37

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci

žalobce: K.K.

zastoupený Mgr. Vadimem Rybářem, advokátem
sídlem Tyršova 1714/27, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava

proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení,
sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 9. 2020, o invalidním důchodu

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Odměna advokáta Mgr. Vadima Rybáře se určuje částkou 4 114 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě ve lhůtě 60 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

[Zadejte text.]

1. Rozhodnutím ze dne 2. 9. 2020 č. j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 16. 6. 2020, kterým snížila žalobci výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně v souladu s ust. § 56 odst. 1 písm. e) a ust. § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne 18. 3. 2020 žalobce již není invalidní pro invaliditu třetího stupně, ale je invalidní pro invaliditu druhého stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 50%.

2. Proti shora uvedenému rozhodnutí podal žalobce prostřednictvím ustanoveného právního zástupce včasnou žalobu, ve které namítal, že nesouhlasí se závěrem žalované, že dominantním zdravotním postižením, které nejvíce snižuje pokles jeho pracovní schopnosti, je organická a symptomatická duševní porucha dle kapitoly V, položky 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., neboť podle dostupných lékařských zpráv má za to, že je u něj rozhodujícím z hlediska jeho pracovního potenciálu syndrom závislosti na alkoholu. Žalobce dále trpí závažnými problémy s bederní páteří, kdy dne 22. 10. 2015 byla provedena operace bederní páteře. Také trpí bolestí obou dolních končetin. Žalobce namítal, že spondylopatie či jiné onemocnění páteře může být rozhodující příčinou jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Žalobce dále uvedl, že posudkem posudkové komise mělo být určeno, zda zdravotní postižení žalobce po aortokoronární bypassu ACD není rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. S ohledem na další zdravotní postižení žalobce mělo dojít ke zvýšení horní hranice míry poklesu pracovní schopnosti dle ust. § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb.

3. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 2. 9. 2020 č. j. X, připojeným posudkovým spisem žalobce vedeným u OSSZ v Karviné, posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Ostravě (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 13. 1. 2021, žalobcem doloženými lékařskými zprávami a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

4. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobcův zdravotní stav a s tím související pokles jeho pracovní schopnosti byl naposledy v březnu 2019 posouzen při kontrolní lékařské prohlídce se závěrem, že jde nadále o invaliditu třetího stupně, přičemž další kontrolní lékařská prohlídka byla stanovena na březen 2020. Dne 18. 3. 2020 provedl kontrolu invalidity žalobce lékař OSSZ Karviná se závěrem, že žalobce již není invalidní pro invaliditu třetího stupně, ale je invalidní pro invaliditu druhého stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost celkově o 50%, a to podle kapitoly V, položky 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Na základě tohoto závěru přistoupila žalovaná rozhodnutím ze dne 16. 6. 2020 ke snížení invalidního důchodu žalobci z třetího stupně invalidity na stupeň druhý od 10. 7. 2020. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce námitky a v rámci řízení o těchto námitkách přezkoumal jeho zdravotní stav lékař ČSSZ Ostrava dne 21. 8. 2020 a podle jeho posudku rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce bylo postižení uvedené v kapitole V, položce 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 45%, které zvýšil o 10% na celkových 55%. Následně o těchto námitkách žalobce rozhodla žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím.

5. Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, pracoviště Ostrava, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování z úplné spisové dokumentace OSSZ [Zadejte text.]

v Karviné, ze spisové dokumentace Krajského soudu v Ostravě a z dekurzu ošetřujícího psychiatra MUDr. J. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí 2. 9. 2020 bylo podle posudkové komise zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 45%.

6. Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.) při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí 2. 9. 2020 byl invalidní pro invaliditu druhého stupně. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 45% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení z posudkového lékaře a dalšího lékaře – psychiatra, tedy lékaře z oboru nemoci, která je uznávána jako dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. PK MPSV ČR uvedla jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce syndrom závislosti na alkoholu, organickou poruchu osobnosti, degradaci osobnosti, přičemž toto zdravotní postižení podřadila pod kapitolu V, položku 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., a stanovila pokles jeho pracovní schopnosti z rozpětí 30-45% na horní hranici tohoto rozpětí, tj. 45% s ohledem na psychiatrem popisované riziko relapsu onemocnění a další zjištěná zdravotní postižení. Dle posudkové komise horní hranici nejde dále navýšit pro další sledované choroby. Přiznaný třetí stupeň invalidity v roce 2018 a 2019 byl v době pooperační a v době rekonvalescence po provedených totálních endoprotézách kyčlí s předpokladem zlepšení stavu. Srdeční onemocnění dle doložené zprávy kardiologa z roku 2018 lze považovat dle PK MPSV ČR za kompenzované při ordinované terapii. Nejsou popisovány projevy závažnějšího srdečního selhávání. Je třeba zdůraznit, že procentuální pokles pracovní schopnosti u dalších jednotlivých onemocnění nelze sčítat. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, medicínskou, a rozhodnutí soudu tak závisí především na odborném lékařském posouzení. Správní soud si proto nemůže učinit úsudek o této otázce sám, stejně tak si tento úsudek nemůže udělat sám žalobce. Je třeba zdůraznit, že posouzení podřaditelnosti zdravotního stavu žalobce pod korespondující ustanovení vyhlášky, tzn. zhodnocení zdravotního stavu, určení rozhodujícího zdravotního postižení a přepočet procentní míry poklesu pracovní schopnosti, soud neprovádí, protože jde právě o ten typ odborné úvahy, již soud, který nedisponuje potřebnými medicínskými znalostmi z oboru posudkového lékařství, nečiní sám, ale vychází z důkazu posudkem příslušné posudkové komise. Při objektivním hodnocení zdravotního stavu žalobce posudkovou komisí pro účely přiznání invalidního důchodu nelze brát v úvahu to, že žalobce svá zdravotní postižení subjektivně vnímá jako těžší nebo že by je zařadil do jiné kapitoly přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., než jak je vyhodnotili a zařadili posudkoví lékaři (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 3. 2018 č. j. 6 Ads 23/2018-37). Na posudkovém závěru PK MPSV ČR nemůže nic změnit ani u ústního jednání právním zástupcem žalobce zdůrazněná lékařská zpráva ze dne 21. 9. 2020 vypracovaná MUDr. T. J., neboť tuto zprávu měla posudková komise k dispozici a ve svém posudku ji zhodnotila a vycházela z ní. Krajský soud poznamenává, že sám žalobce u ústního jednání uvedl, že jiným zdravotním omezením než uvedeným v diagnostickém souhrn posudku posudkové komise netrpí. K dotazu [Zadejte text.]

případných doplňujících důkazních návrhů právní zástupce žalobce uvedl, že navrhuje vypracování posudku jiné posudkové komise mimo Severomoravský kraj, respektive navrhl na zvážení vypracování znaleckého posudku. Těmto návrhům však krajský soud nevyhověl, neboť se zřetelem k úplnosti a přesvědčivosti posudku posudkové komise ze dne 13. 1. 2021 by byly nadbytečné.

7. Jelikož u žalobce k datu 2. 9. 2020 šlo o invaliditu druhého stupně, žalovaná nepochybila, když napadeným rozhodnutím námitky žalobce zamítla a zároveň potvrdila své rozhodnutí ze dne 16. 6. 2020, kterým snížila žalobci výši invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně.

8. Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu žalobce zamítl, neboť není důvodná.

9. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění).

10. Ustanovenému právnímu zástupci žalobce byla přiznána odměna za jeho zastupování v tomto řízení představující odměnu za dva úkony právní služby po 1 000 Kč a jednoho úkonu ve výši jedné poloviny, tj. 500 Kč a třech režijních paušálů po 300 Kč, tj. celkem 3 400 Kč v souladu s ust. § 7, § 9 odst. 2, § 11 odst. 1 písm. b) a d), § 11 odst. 2 písm. d), § 11 odst. 3 a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a s připočtením 21% daně z přidané hodnoty ve výši 714 Kč činí celková odměna 4114 Kč. Krajský soud nepřiznal právnímu zástupci žalobce odměnu za písemné podání ze dne 2. 11. 2020 (zadání znaleckého posudku), neboť se nejedná o úkon právní služby ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále soud nepřiznal ustanovenému právnímu zástupci žalobce náhradu hotových výdajů ve výši 2 057 Kč představující nastudování zdravotní dokumentace pro účely vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví posudkové lékařství, znalcem MUDr. V. L. dne 1. 12. 2020, protože se nejednalo o účelně vynaložený výdaj v souvislosti s poskytnutím právní služby, neboť ustanovenému právnímu zástupci muselo byt zřejmé, že v dané věci šlo o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností, které je závislé především na odborném lékařském posouzení, ke kterému je povolána přímo ze zákona PK MPSV ČR, která k tomu podává svůj posudek.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

Ostrava 18. března 2021

JUDr. Petr Indráček

samosoudce

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru