Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

18 Ad 37/2010 - 30Rozsudek KSOS ze dne 26.05.2011

Prejudikatura

41 Cad 113/2005 - 26


přidejte vlastní popisek

18Ad 37/2010

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce M. D., zastoupeného JUDr. Josefem Biňovcem, advokátem se sídlem Praha 7, Dobrovského 15, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 19.7.2010 č.j. X, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 20.1.2010,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 19.7.2010 č.j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 20.1.2010, kterým žalobci odňala invalidní důchod od 16.3.2010 podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém

pojištění ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobce podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 21.12.2009 již není invalidní.

Pokračování -2- 18Ad 37/2010

Podle tohoto posudku poklesla u žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost pouze o 25%. Žalovaná při vydání napadeného rozhodnutí vycházela z posudku vypracovaného o invaliditě ze dne 7.7.2010, dle kterého míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl u žalobce určen ve výši 20%, a to od 1.1.2010 podle kapitoly XV, oddílu B, položky 3 přílohy k vyhl. č. 359/2009. Dle téhož posudku odpovídal zdravotní stav žalobce do 31.12.2009 postižení uvedenému v kapitole XV, oddílu H, položce 15, písm. b) přílohy č. 2 vyhl. č. 284/1995 Sb., podle které pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti činil 25%.

Proti shora uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu a namítal, že dne 19.10.2005 utrpěl úraz s trvalými následky, které omezují jeho fyzické schopnosti a mají vliv na pokles jeho pracovní schopnosti. Dle názoru žalobce žalovaná resp. posudkové orgány nevzaly v úvahu zdravotní postižení jeho pohybového aparátu, tj. závažné postižení ruky. Poukázal také na duševní obtíže neurotického charakteru – posttraumatickou stresovou poruchu.

Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 19.7.2010 č.j. X, připojeným posudkovým spisem žalobce vedeným u OSSZ v Karviné a posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 13.1.2011, doplňujícím posudkem téže posudkové komise ze dne 6.4.2011, jakož i lékařskými zprávami předloženými žalobcem a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobkyně vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce byl posouzen v říjnu roku 2006 jako plně invalidní, a že v říjnu 2007 byl posouzen jako částečně invalidní. Dne 21.12.2009 posoudil zdravotní stav žalobce lékař pověřený vypracováním posudku pro OSSZ v Karviné se závěrem, že již není ani plně ani částečně invalidní, neboť dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XV, oddílu H, položce 15, písm. b) příl. č. 2 vyhl. č. 284/1995 Sb. v platném znění, podle které stanovila pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti 25%. Na základě tohoto posudkového hodnocení vydala žalovaná rozhodnutí ze dne 20.1.2010, kterým žalobci částečný invalidní důchod od 16.3.2010 odňala.

Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce dne 2.4.2010 námitky a uvedl, že trpí stejnými zdravotními postiženími, a že ke zlepšení zdravotního stavu u něj nedošlo. K odnětí částečného invalidního důchodu došlo podle jeho názoru neprávem.

Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při

Pokračování -3- 18Ad 37/2010

jeho vypracování ze zdravotní dokumentace praktické lékařky MUDr. J. K. a z úplné spisové dokumentace OSSZ v Karviné. Jako rozhodující zdravotní postižení uvedla posudková komise v případě žalobce stav po polytraumatu dne 19.10.2005 – zlomenině proximálního humeru vlevo řešeno osteosyntézou, levé kosti loketní, kosti čelní, horní čelisti vlevo bez dislokace, nosních kůstek, tržně zhmožděné poranění v oblasti čelní a těžkém otřesu mozku. V diagnostickém souhrnu dále PK MPSV ČR uvedla zlomeninu klíčku a pravého bérce dle starší dokumentace, stav po transpozici m. ulnaris vlevo dne 3.9.2009, posttraumatickou fobickou poruchu a stav po kontusi hlavy dne 4.12.2010. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je stav po polytraumatu s omezením hybnosti levého ramene a lokte a posttraumatickou stresovou poruchou lehkého stupně. Tento stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XV, oddílu B, položce 3, písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., dle které PK MPSV ČR stanovila horní hranici míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti 25% s přihlédnutím k tomu, že žalobce je posuzován k profesi důlního mechanika. Posudková komise závěrem také uvádí, proč toto hodnocení dále nenavýšila, a to zejména s přihlédnutím k tomu, že posttraumatická stresová porucha je léčbou kompenzovaná a po operaci ulnarního nervu je stav dle EMG vyšetření stabilizován s tendencí k dalšímu zlepšení.

Žalobce proti shora uvedenému posudku PK MPSV ČR namítal neschopnost vykonávat dosavadní práci důlního mechanika – opraváře strojů, kterou vykonával v létech 1986 až 1991. Namítal také, že je v péči psychiatra, a že jsou u něj dány podmínky pro zvýšení horní hranice míry poklesu pracovní schopnosti. K těmto námitkám vyžádal krajský soud od PK MPSV ČR doplňující posudek, který byl vypracován dne 6.4.2011, a ve kterém PK znovu uvedla stejný diagnostický souhrn zdravotních omezení žalobce. V témže doplňujícím posudku uvádí jednotlivé odborné lékařské zprávy z vyšetření žalobce a závěrem setrvala na shora uvedeném hodnocení míry poklesu pracovní schopnosti v rozsahu 25%, toto hodnocení dále nezvýšila proto, že z poúrazových organickým změn popsaných v psychologickém vyšetření žalobce nevyplývá pokles jeho intelektové výkonnosti, v nálezu psychiatrickém je uvedena plná orientace a zachovalost mestických funkcí v terénu průměrného intelektu, normální psychomotorické tempo a není zřejmé podstatné ovlivnění stavu úzkostně depresivní poruchou. Posttraumatická stresová porucha je léčbou kompenzovaná. Při svém hodnocení PK MPSV ČR brala zřetel na dříve vykonávanou profesi žalobce důlního mechanika. Tento stav byl dán jak k datu 20.1.2010, tj. k datu vydání rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu, tak i k datu 19.7.2010, tedy k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí.

Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí 19.7.2010 již nebyl invalidní. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak Pokračování -4- 18Ad 37/2010

nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesle nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 25% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR a jejího doplňujícího posudku, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – ortopéda, tedy lékaře z oboru nemoci, jež je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. PK MPSV ČR řádně zhodnotila úplnou zdravotní dokumentaci žalobce a na svých závěrech setrvala v plném rozsahu i ve svém doplňujícím posudku ze dne 6.4.2011. Zánik invalidity v případě žalobce pak zhodnotila zlepšením zdravotního stavu.

Jelikož žalobce k datu 19.7.2010 neplnil zákonné podmínky invalidity, k uvedenému datu nebyl invalidní, a proto mu invalidní důchod nenáležel. Žalovaná tedy nepochybila, když napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 20.1.2010, kterým invalidní důchod žalobci v souladu s ust. § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění odňala.

Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť není důvodná. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím podepsaného soudu, a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě, dne 26. května 2011 Za správnost vyhotovení: Samosoudce: Jana Valošková JUDr. Petr Indráček,v.r.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru