Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

18 Ad 31/2011 - 30Rozsudek KSOS ze dne 04.08.2011

Prejudikatura

41 Cad 113/2005 - 26


přidejte vlastní popisek

18Ad 31/2011-30

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobkyně M. S., zastoupené Mgr. Pavlem Andrlem, advokátem se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Sokolská třída 1758/4, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 18.1.2011 č.j. X, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 12.7.2010, o odnětí invalidního důchodu,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Odměna advokáta Mgr. Pavla Andrleho se určuje částkou 2.400,- Kč, která mu bude proplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 18.1.2011 č.j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 12.7.2010, kterým žalobkyni odňala invalidní důchod od 18.8.2010 podle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém

pojištění ve znění pozdějších předpisů. Podle posudku o invaliditě vypracovaného

Pokračování -2- 18Ad 31/2011

v řízení o námitkách žalobkyně dne 27.12.2010 nešlo u žalobkyně o invaliditu, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 25%. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je podle tohoto posudku postižení uvedené v kapitole XV, oddílu B, položce 8, písm. a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., podle které pokles pracovní schopnosti byl stanoven 15% a zároveň v souladu s ust. § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšen o dalších 10% na celkových 25%.

Proti shora uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně včasnou žalobu, ve které namítala, že má vrozenou vadu, prodělala 11 operací kyčelního kloubu a v důsledku kratší nohy nastalo vykřivení páteře a bolesti. Nyní má náhrady obou kyčelních kloubů a v roce 2005 prodělala operaci mozku pro nezhoubný nádor.

Žalovaná po provedeném dokazování navrhovala zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 18.1.2011 č.j. X, připojeným posudkovým spisem žalobkyně vedeným u OSSZ v Novém Jičíně a posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 25.5.2011, žalobkyní předloženými lékařskými zprávami a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobkyně vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobkyně byla původně od května 1997 posouzena jako částečně invalidní, posléze od května 1998 jako plně invalidní. Od 14.12.1999 byla žalobkyně opět posouzena jako částečně invalidní, od 5.12.2007 opětovně jako plně invalidní a od 29.4.2009 jako částečně invalidní. Dne 8.3.2010 požádala žalobkyně o přiznání invalidního důchodu. Na základě této žádosti byla žalobkyně posouzena u OSSZ Nový Jičín dne 23.6.2010 se závěrem, že není invalidní, neboť pokles pracovní schopnosti byl u ní zjištěn 15%, podle kapitoly XV, oddílu B, položky 8, písm. a) přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb. v platném znění a toto hodnocení bylo zvýšeno o 10% podle § 3 odst. 1 téže vyhlášky. Na základě tohoto posudkového hodnocení vydala žalovaná

rozhodnutí ze dne 12.7.2010, kterým žalobkyni invalidní důchod odňala.

Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně námitky, ve kterých poukazovala na zhoršení svého zdravotního stavu, na vrozenou vadu, operace kyčelních kloubů s náhradou obou těchto kloubů, pořezané svalstvo a špatnou chůzi. Rovněž poukázala na prodělanou operaci mozku. O těchto námitkách rozhodla žalovaná napadeným rozhodnutím.

Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991

Pokračování -3- 18Ad 31/2011

Sb. v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace praktické lékařky MUDr. Š. L., z ortopedického vyšetření z let 2008-2009 a z neurologického vyšetření, jakož i z posudkového spisu žalobkyně vedeného u OSSZ v Novém Jičíně. Jako rozhodující zdravotní postižení uvedla posudková komise v případě žalobkyně stav po TEP pravé kyčle v roce 1998 a levé kyčle v listopadu 2007, oboustranně s dobrou funkcí. Toto postižení PK MPSV ČR podřadila pod kapitolu XV, oddíl B, položku 8a přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., dle které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 15% a toto hodnocení zároveň zvýšila o dalších 10% pro lumbalgie a pro preventivní omezení práce v riziku na celkových 25%. Posudková komise nepoužila hodnocení podle písm. 8b a 8c citované položky, protože nebyla zjištěna kritéria zde uvedená. Žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí byla schopna plně zatěžovat dolní končetiny, avšak nebylo vhodné zvedání a přenášení těžkých břemen ani trvalá chůze po nerovném terénu. Žalobkyně neměla psychické ani smyslové omezení a preventivně nebyla schopna práce v riziku. Kromě TEP obou kyčlí jde u žalobkyně o stav po operaci meningeomu s pooperační epilepsií, od srpna 2006 bez záchvatů a bez medikace a o lumbalgii.

Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí 18.1.2011 již nebyla invalidní. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti u žalobkyně činil 25% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobkyně ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – ortopéda, tedy lékaře z oboru nemoci, jež je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobkyně. PK MPSV ČR řádně zhodnotila úplnou zdravotní dokumentaci žalobkyně. Na tomto závěru nic nemění ani žalobkyní předložené lékařské zprávy, a to neurologické ambulance Nemocnice Nový Jičín ze dne 25.5.2011, Bílovické nemocnice a.s., fyziatrie a rehabilitačního lékařství ze dne 12.7.2011, neboť tyto zprávy jen potvrzují zdravotní omezení žalobkyně, jež jsou všechna uvedena ve shora uvedeném posudku PK MPSV ČR. Protože uvedené závěry v posudku PK MPSV ČR nevzbuzovaly žádné pochybnosti, nepřistoupil krajský soud na návrh žalobkyně, aby její zdravotní stav byl zkoumán znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví neurologie či ortopedie.

Jelikož žalobkyně k datu 18.1.2011 neplnila zákonné podmínky invalidity, k uvedenému datu nebyla invalidní, a proto jí invalidní důchod nenáležel. Žalovaná tedy nepochybila, když napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobkyně a

Pokračování -4- 18Ad 31/2011

potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 12.7.2010, kterým invalidní důchod žalobkyni v souladu s ust. § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění odňala.

Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť není důvodná. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně v řízení úspěšná nebyla a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění).

Ustanovenému právnímu zástupci žalobkyně byla přiznána odměna za zastupování žalobkyně v tomto řízení v rozsahu tří úkonů právní pomoci po 500,- Kč a tří režijních paušálů po 300,- Kč, celkem tedy 2.400,- Kč v souladu s vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím podepsaného soudu, a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě, dne 4. srpna 2011

Za správnost vyhotovení: Samosoudce: Jana Valošková JUDr. Petr Indráček,v.r.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru