Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

18 Ad 3/2011 - 17Rozsudek KSOS ze dne 02.06.2011

Prejudikatura

41 Cad 113/2005 - 26


přidejte vlastní popisek

18Ad 3/2011-17

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce J. Š., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 30.11.2010 č.j. X, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 9.6.2010, o odnětí invalidního důchodu,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 30.11.2010 č.j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 9.6.2010, kterým žalobci odňala invalidní důchod od 6.8.2010

podle ust. § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobce podle posudku

Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 20.5.2010 již není

Pokračování -2- 18Ad 3/2011

invalidní. Podle tohoto posudku poklesla u žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost pouze o 25%. Žalovaná při vydání napadeného rozhodnutí vycházela z posudku vypracovaného o invaliditě ze dne 19.11.2010, dle kterého míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla u žalobce určena ve výši 25%, a to podle kapitoly X, oddílu B, položky 4, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009.

Proti shora uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu a namítal, že v žádném případě nedošlo ke zlepšení jeho zdravotního stavu a posudkový závěr považuje za neobjektivní, neboť u něj rozhodně nedošlo ke zlepšení tohoto zdravotního stavu, naopak s přibývajícím věkem dochází k jeho zhoršení.

Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 30.11.2010 č.j. X, připojeným posudkovým spisem žalobce vedeným u OSSZ v Karviné a posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 16.3.2011 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobkyně vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobci byla přiznána plná invalidita pro nemoc z povolání v roce 1990 s datem vzniku od 17.12.1990, kdy byl vyřazen z dolu. Dne 20.5.2010 byla provedena u něj mimořádná kontrola invalidity a lékař pověřený vypracováním posudku pro OSSZ v Karviné učinil, že žalobce není invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů ani podle odst. 2 téhož ustanovení, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 25%. Na základě tohoto posudkového hodnocení vydala žalovaná rozhodnutí ze dne 9.6.2010, kterým žalobci invalidní důchod od 6.8.2010 odňala.

Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce dne 1.7.2010 shora uvedené námitky, na základě kterých byl dne 19.11.2010 posouzen lékařem ČSSZ se závěrem, že není invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a že u něj nejde již o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona ani o invaliditu stupně druhého či prvního, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 25%. Na základě tohoto posudkového hodnocení pak žalovaná vydala napadené

rozhodnutí ze dne 30.11.2010.

Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí žalobu ze dne 11.1.2011, v níž požadoval posouzení zdravotního stavu nezávislým soudním znalcem, neboť má za to, že u něj v žádném případě nedošlo ke zlepšení zdravotního stavu, ale naopak došlo k jeho zhoršení. Tomuto znaleckému zkoumání žalovaná nevyhověla, naopak své rozhodnutí ze dne 9.6.2010 v plném rozsahu potvrdila a žalobcovy námitky zamítla. Domáhal se proto, aby byla obě rozhodnutí žalované, tedy o odnětí plného invalidního důchodu a o zamítnutí jeho námitek, zrušena.

Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového

Pokračování -3- 18Ad 3/2011

pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace ošetřující lékařky MUDr. J. V., z nálezů OCHZP primářky MUDr. I. L. ze dne 8.2.2007, z propouštěcí zprávy Lázní Luhačovice v době od 10.9. do 7.10.2007, ze zprávy MUDr. L. dne 16.4.2010 a z úplné spisové dokumentace OSSZ v Karviné. Jako rozhodující zdravotní postižení uvedla posudková komise v případě žalobce lehkou ventilační plicní poruchu obstruktivního typu při základním onemocnění uhlokopskou pneumokoniózou, kterou ohodnotila stejně jako lékař pověřený vypracováním posudku pro OSSZ v Karviné, tj. podle kapitoly X, oddílu B, položky 4, písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., podle které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti horní hranicí 25%. Tento stav byl k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované 30.11.2010 a žalobce k tomuto datu nebyl schopen práce fyzicky náročné, v riziku fibrogenního prachu a v nepříznivým klimatických podmínkách. Byl schopen práce fyzicky až středně náročné, ve stabilizovaných klimatických podmínkách s výše uvedeným omezením. Kromě uhlokopské pneumokoniózy prosté, jako nemoci z povolání zjištěné v roce 1990, uvedla v případě žalobce PK v diagnostickém souhrnu onemocnění chronický algický vertebrogenní syndrom krční a lumbální páteře, mnohočetnou cholecystolitiázu, adenom prostaty I.-II. stupně a obezitu.

Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí 30.11.2010 již nebyl invalidní. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 25% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR a jejího doplňujícího posudku, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – internisty, tedy lékaře z oboru nemoci, jež je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. I když to z posudku posudkové komise nevyplývá doslovně, je nutno zánik invalidity v případě žalobce spatřovat ve změně právních předpisů. Žalobce byl při jednání posudkové komise Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná dne 12.12.1990 uznán invalidním podle ustanovení § 29 odst. 2, písm. c) zákona č. 100/1988 Sb. pro nemoc z povolání uhlokopskou pneumokoniózu prostou s typ. rtg znaky zjištěnou dne 16.8.1990. Tento posudkový závěr byl odůvodněn podle zákonného citovaného ustanovení tak, že žalobce při zjištěném zdravotním stavu je

Pokračování -4- 18Ad 3/2011

sice schopen vykonávat soustavné zaměstnání, avšak jen zcela nepřiměřené jeho dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního povolání. K datu vydání napadeného rozhodnutí pak byl žalobcův zdravotní stav posouzen ve smyslu ust. § 39 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a pokles jeho pracovní schopnosti pak byl posouzen podle vyhlášky č. 359/2009 Sb. Z uvedených důvodů krajský soud nepřistoupil na návrh žalobce provést dokazování znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví s ohledem na to, že posudek PK MPSV ČR nevyvolává ve svých závěrech žádné pochybnosti.

Jelikož žalobce k datu 30.11.2010 neplnil zákonné podmínky invalidity, k uvedenému datu nebyl invalidní, a proto mu invalidní důchod nenáležel. Žalovaná tedy nepochybila, když napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 9.6.2010, kterým invalidní důchod žalobci v souladu s ust. § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění odňala.

Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť není důvodná. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím podepsaného soudu, a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě, dne 2.června 2011

Za správnost vyhotovení: Samosoudce: Jana Valošková JUDr. Petr Indráček,v.r.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru