Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

18 Ad 20/2011 - 26Rozsudek KSOS ze dne 25.08.2011

Prejudikatura
41 Cad 113/2005 - 26

přidejte vlastní popisek


18Ad 20/2011-26

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce M. Š., nar. X, bytem X, zastoupeného JUDr. Milanem Ostřížkem, advokátem se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Sadová 553/8, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 22.12.2010 č.j. X, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 20.7.2010, o invalidním důchodu,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 22.12.2010 č.j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 20.7.2010, kterým žalobci zamítla žádost o plný invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 a ust. § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, s přihlédnutím k čl. 40

Pokračování -2- 18Ad 20/2011

Nařízeny Rady /EHS/ č. 1408/71 a od 1.5.2010 s přihlédnutím k Nařízení Evropského parlamentu a Rady /ES/ č. 883/2004 a Nařízení Evropského parlamentu a Rady /ES/ č. 987/2009, neboť žalobce podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 26.5.2010 není plně ani částečně invalidní, neboť podle uvedeného posudku poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti pouze o 50%. Žalovaná při vydání napadeného rozhodnutí vycházela z posudku vypracovaného o invaliditě žalobce ze dne 6.12.2010. Podle tohoto posudku byla určena míra poklesu pracovní schopnosti žalobce ve výši 50% a byla stanovena do 31.12.2009 podle kapitoly IX, oddílu A, položky 8, písm. c) přílohy č. 2 k vyhl. č. 155/1995 Sb. a od 1.1.2010 rovněž 50% podle kapitoly IX, oddílu A, položky 5, písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Proti shora uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu a namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, z něhož není zřejmé, kdy žalobce o důchodovou dávku požádal a tedy není zjistitelné, zda je toto rozhodnutí podřaditelné pod ust. § 155/1995 Sb. ve znění platném do 31.12.2009 či po 1.1.2010 a zejména pak s přihlédnutím k výroku napadeného rozhodnutí, v němž žalovaná odkazuje na ustanovení Nařízení Rady /EHS/ č. 1408/71 a počínaje 1.1.2010 k Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004 a č. 987/2009. Dále žalobce vytýkal, že „odkaz není podpořen konkrétním datem žádosti příp. konkrétním odkazem na posudkové zhodnocení invalidity, které by mělo být zcela jednoznačně ve výroku rozhodnutí ani nikoliv v odůvodnění, kde ani v této části odkaz na příslušný posudek posudkového lékaře není uveden“. Pro případ, že by soud uvedenou námitku nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí neuznal za důvodnou pro jeho zrušení, pak žalobce konstatoval, že posudkové hodnocení jeho zdravotního stavu neodpovídá jeho skutečným potížím a proto požaduje, aby zdravotní stav byl přezkoumán posudkovou komisí MPSV ČR. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby žalobce jako nedůvodné. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 22.12.2010 č.j. X, připojeným posudkovým spisem žalobce vedeným u OSSZ v Karviné i dávkovým spisem žalobce a posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 29.6.2011 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného dávkového spisu žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že obsahuje rozhodnutí žalované z 2.5.2005, jímž přiznala od 7.4.2004 žalobci plný invalidní důchod, rozhodnutím ze dne 6.9.2005 mu tento důchod odňala a dalším rozhodnutím ze dne 9.6.2006 obnovila žalobci výplatu plného invalidního důchodu. Rozhodnutím ze dne 9.11.2007 pak žalovaná žalobci odňala od 1.1.2008 plný invalidní důchod a rozhodnutím ze dne 2.10.2008 mu od téhož data přiznala částečný invalidní důchod. Dalším rozhodnutím ze dne 19.2.2010 byl tento částečný invalidní důchod od 1.1.2010 transformován na invalidní důchod II. stupně. Co se týče jednotlivých žádostí o důchod dávkový spis obsahuje žalobcovu žádost o plný invalidní důchod

Pokračování
-3- 18Ad 20/2011

ze dne 26.2.2004, ze dne 16.8.2007 a poslední žádost o plný invalidní důchod je datována dnem 2.3.2009. Podle obsahu posudkového spisu na základě této žádosti byl posouzen žalobcův zdravotní stav posudkovým lékařem OSSZ v Karviné dne 7.4.2010 a ze dne 26.5.2010 se závěrem, že žalobce do 31.12.2009 nebyl plně invalidní, ale toliko částečně invalidní a od 1.1.2010 jde u něj o invaliditu II. stupně z důvodu poklesu pracovní schopnosti o 50% dle kapitoly IX, oddílu A, položky 5, písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Rozhodnutím ze dne 20.7.2010 žalovaná žádost žalobce o plný invalidní důchod zamítla. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce námitky, kterými poukazoval na prodělanou operaci chlopně srdce a baypass aorty. Krátce na to utrpěl infarkt. Jeho zdravotní problémy se projevují bolestí, zadýcháváním a selháváním srdeční činnosti a také otoky dolních končetin. Rovněž nebylo bráno v úvahu jeho předešlé zaměstnání horníka, které vykonával 16 let. V řízení o námitkách byl jeho zdravotní stav dne 6.12.2010 posouzen posudkovým lékařem ČSSZ se závěrem, že žalobce do 31.12.2009 nebyl plně invalidní, když pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nedosahoval 66%, ale dosahoval 50% podle kapitoly IX, oddílu A, položky 5, písm. c) přílohy č. 2 vyhl. č. 284/1995 Sb. a žalobce byl tedy invalidní toliko částečně. Od 1.1.2010 se u něj jedná o invaliditu II. stupně, když z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 50%. O těchto námitkách rozhodla žalovaná napadeným rozhodnutím, jak shora uvedeno. Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace praktické lékařky MUDr. Č. z nálezů Sociální pojišťovny MUDr. R. ze dne 2.3.2009, z nálezů ze dne 17.3.2010 a 10.1.2011 MUDr. S. z kardiologické ambulance a ze zdravotní dokumentace doložené v posudkovém spise žalobce. Jako rozhodující zdravotní postižení uvedla posudková komise v případě žalobce stav po náhradě aortální chlopně a baypassu ascendentně-descentní aorty pro funkčně významnou koarktaci oběh NYHA II. až III. stupně. Toto postižení PK MPSV ČR podřadila pod přílohu k vyhl. č. 359/2009 Sb., kapitolu IX, oddíl A, položku 5, písm. c), podle které stanovila pokles pracovní schopnosti 50% a dodala, že jde o zdravotní postižení odpovídající rozmezí písm. b) a c) této položky, přičemž hodnotila podle písm. c) s přihlédnutím k nemožnosti žalobce vykonávat celoživotní povolání horníka. Dalšími zdravotními postiženími žalobce je ICHS – stav po překonaném transmurálním infarktu myokardu spodní stěny dle EKG, komorové extrasystoly dle Holterova monitorování a přetlaková choroba. PK MPSV ČR uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní ve II. stupni podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. ve znění zákona č. 306/2008 Sb.

Pokračování -4- 18Ad 20/2011

Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí 22.12.2010 byl invalidní, přičemž se jednalo o invaliditu II. stupně. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesle nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Do 31.12.2009 nebyl žalobce plně invalidní dle výše citovaného zákonného ustanovení účinného do tohoto data, ale byl toliko částečně invalidní podle ustanovení § 44 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb.ve znění účinném do téhož data. Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 50% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – internisty, tedy lékaře z oboru nemoci, jež je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. Jelikož u žalobce k datu 22.12.2010 se jednalo o II. stupeň invalidity ve smyslu ust. § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. ve znění účinném od 1.1.2010 a do tohoto data byl žalobce toliko částečně invalidní, žalovaná nepochybila, když napadeným rozhodnutím námitky žalobce zamítla a zároveň potvrdila rozhodnutí ze dne 20.7.2010, jímž původně žádost žalobce o plný invalidní důchod byla zamítnuta. Lze přisvědčit námitce žalobce, že napadené rozhodnutí není zcela jednoznačné v tom, že neobsahuje údaj o datu podání žádosti žalobce o plný invalidní důchod, které je rozhodující pro samotné rozhodnutí a odůvodnění o nároku žalobce na tento důchod se zřetelem k čl. 2 odst. 1 zákona č. 306/2008 Sb., dle kterého se o nárocích na důchody, které vznikly před 1. lednem 2010 a o nichž nebylo do tohoto dne pravomocně rozhodnuto, a o přiznání, odnětí nebo změně výše těchto důchodů za dobu před tímto dnem, i když o nichž již bylo pravomocně rozhodnuto, se rozhodne podle právních předpisů účinných před tímto dnem. Dávkový spis však obsahuje žádost žalobce o přiznání plného invalidního důchodu ze dne 2.3.2009, což prokazuje uplatnění nároku žalobce na tento důchod před datem 1.1.2010. Jedná se dle názoru soudu tedy o výše uvedenou vadu rozhodnutí žalované, která však dle názoru krajského soudu nezpůsobuje takovou nepřezkoumatelnost, pro kterou by bylo nutno toto rozhodnutí zrušit. Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť není důvodná. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť

Pokračování -5- 18Ad 20/2011

žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu

správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím podepsaného soudu, a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě, dne 25. srpna 2011

Za správnost vyhotovení: Samosoudce:

JUDr. Petr Indráček,v.r.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru