Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

18 Ad 13/2011 - 17Rozsudek KSOS ze dne 26.05.2011

Prejudikatura

41 Cad 113/2005 - 26


přidejte vlastní popisek

18Ad 13/2011-17

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobkyně B. S., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 7.12.2010 č.j. X, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 7.5.2010,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 7.12.2010 č.j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 7.5.2010, kterým žalobkyni zamítla žádost o invalidní důchod pro

nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobkyně podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení ve Frýdku-Místku ze dne 12.4.2010 není invalidní, neboť

Pokračování -2- 18Ad 13/2011

podle uvedeného posudku poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti pouze o 25%. Žalovaná při vydání napadeného rozhodnutí vycházela z posudku vypracovaného o invaliditě žalobkyně ze dne 12.4.2010. Podle tohoto posudku žalobkyně není invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů, když míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činí 25%, a to podle kapitoly IV, položky 2, písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. v platném znění.

Proti shora uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně včasnou žalobu a namítala, že posudky nesprávně vyhodnotily její zdravotní stav, který zejména s ohledem na množství zdravotních komplikací splňuje podmínky invalidity I. či II. stupně.

Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 7.12.2010 č.j. X, připojeným posudkovým spisem žalobkyně vedeným u OSSZ ve Frýdku-Místku a posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 15.4.2011 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobkyně vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobkyně požádala o přiznání invalidního důchodu. Dne 12.4.2010 posoudil zdravotní stav

žalobkyně lékař pověřený vypracováním posudku pro OSSZ ve Frýdku-Místku se závěrem, že žalobkyně není invalidní, neboť pokles pracovní schopnosti činil podle kapitoly IV, položky 2, písm. b) přílohy k vyhlášky č. 359/2009 Sb. 25%. Na základě tohoto posudkového hodnocení vydala žalovaná rozhodnutí ze dne 7.12.2010, kterým žalobkyni žádost o invalidní důchod zamítla.

Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně dne 2.7.2010 námitky, kterými poukazovala na nemožnost vykonávat dosavadní povolání poštovní doručovatelky a žádala o nové posouzení invalidity s ohledem na cukrovku a utrpěný úraz. O těchto námitkách rozhodla žalovaná napadeným rozhodnutím, a to na základě posudku o invaliditě žalobkyně ze dne 30.11.2010 jak shora uvedeno.

Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace praktické lékařky MUDr.A. P. a z úplné spisové dokumentace OSSZ ve Frýdku-Místku. Jako rozhodující zdravotní postižení uvedla posudková komise v případě žalobkyně diabetes mellitus II.typu od roku 1999, léčený inzulínem na intezifikovaném režimu s projevy zcela lehké, spíše senzitivní diabetické polyneuropathie. Ostatními zdravotními postiženími je stav po osteosyntéze bimalleolorální zlomeniny vlevo

Pokračování -3- 18Ad 13/2011

utrpěné 14.2.2009, stav po reosynthéze vnitřního kotníku 5.3.2009 s komplikovaným hojením, obezita, přetlaková choroba, stav po operaci karpálních tunelů a Ulcera cruris I. sin. Rozhodující zdravotní postižení shora uvedené PK MPSV ČR podřadila pod přílohu k vyhl. č. 359/2009 Sb., kapitolu IV, položku 2, písm. b), podle které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 25%. Pro více zdravotních postižení a v důsledku jejích působení zvýšila PK MPSV ČR horní hranici procentní míry poklesu pracovní schopnosti podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky o 5%, tj. na celkových 30%.

Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí 7.12.2010 nebyla invalidní. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti u žalobkyně činil

30% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat.

Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobkyně ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře - neurologa. Žalobkyně při ústním jednání soudu mimo jiné uvedla, že posudková komise vycházela z její úplné zdravotní dokumentace, a že netrpí jiným závažnějším onemocněním než je v posudku uvedeno.

Jelikož u žalobkyně k datu 7.12.2010 nešlo o žádný stupeň invalidity žalovaná nepochybila, když napadeným rozhodnutím námitky žalobkyně zamítla a zároveň potvrdila rozhodnutí ze dne 7.5.2010, jímž původně žádost žalobkyně o invalidní důchod byla zamítnuta.

Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť není důvodná. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně v řízení úspěšná nebyla a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím podepsaného soudu, Pokračování -4- 18Ad 13/2011

a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud

stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě, dne 26.května 2011

Za správnost vyhotovení: Samosoudce: Jana Valošková JUDr. Petr Indráček,v.r.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru