Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

18 A 36/2018 - 66Rozsudek KSOS ze dne 27.08.2020

Prejudikatura

4 As 69/2005


přidejte vlastní popisek

18 A 36/2018 - 66

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci

žalobkyně: J. P., MBA,

zastoupena Mgr. Petrem Kaustou, advokátem
sídlem Čs. Legií 1719/5, 702 00 Ostrava – Moravská Ostrava

proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje
sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava

o žalobě proti rozhodnutí ze dne 16. 08. 2018 č. j. MSK 100205/2018, sp. zn. VŽ/21170/2018/Ber, o přestupku proti občanskému soužití

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Rozhodnutím ze dne 16. 08. 2018 č. j. MSK 100205/2018, sp. zn. VŽ/21170/2018/Ber žalovaný Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor vnitra a krajský živnostenský úřad změnil rozhodnutí Komise po projednávání přestupků města Klimkovice ze dne 29. 05. 2018 č. j. 2783/2017-So/P/22 tak, že text IV. části výroku tohoto rozhodnutí nahradil tímto textem: „dále se obviněné dle ust. § 95 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky a v souladu s ust. § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, který správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení ve znění vyhlášky č. 112/2017 Sb., ukládá povinnost nahradit náklady přestupkového řízení ve výši 1 000 Kč, a to se splatností do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí přiloženou složenkou, nebo na účet města Klimkovice č. účtu X, variabilní symbol X, s. s. X“. Žalovaný ve zbytku napadené rozhodnutí potvrdil a podle tohoto rozhodnutí byla žalobkyně uznána vinnou z úmyslného spáchání přestupku proti občanskému soužití schválností podle ust. § 49 odst. 2 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, který spáchala tím, že narušila občanské soužití schválností tak, že v době od 10 – 11 hod dne 14. 06. 2017 posekala bez souhlasu a vědomí vlastníků trávu na celé ploše pozemku parcely č. X v katastrálním území X, kromě zhruba dvou metrů přiléhajícím k pozemku poškozené JUDr. K., Ph.D., narozené X, trvale bytem K. – H. X. Za spáchání tohoto přestupku byla žalobkyni uložena sankce ve formě pokuty ve výši 1 000 Kč. Dále bylo rozhodnuto o tom, že poškozená JUDr. J. K., Ph.D. se odkazuje se svým nárokem na náhradu škody na soud.

2. Žalobkyně podala prostřednictvím svého právního zástupce proti shora uvedenému rozhodnutí včasnou žalobu. Namítala, že se v žádném případě nedopustila úmyslné schválnosti. S manželi K. měli v minulosti dobré sousedské vztahy a žalobkyně již v minulosti pravidelně sekala trávu na části pozemku parcely č. X v k. ú. X, který je ve spoluvlastnictví manželů K. a kteří doposud proti tomu ničeho nenamítali. K pozemku parcely č. X s katastrálním územím X má žalobkyně věcné břemeno chůze a jízdy. Manželé K. jako vlastníci tohoto pozemku tento pozemek neposekali ani jednou. Dne 14. 06. 2017 byl porost na pozemku vzrostlý a nejednalo se jenom o trávu, ale ve značné míře o plevel. Žalobkyně odmítá, že se posekáním trávy na pozemku dopustila schválností, neboť měla za to, že sousedům ušetří práci a že jedná v rámci svého oprávnění odpovídajícího věcnému břemeni. K posečení předmětného pozemku z její strany došlo za situace, kdy již v minulosti sekala pravidelně na tomto pozemku, který nebyl zemědělsky obhospodařován a pokud šlo o obilí, ohledně toho se před posekáním domluvila s panem V. Žalobkyně namítala, že doposud proti této činnosti manželé K. nic nenamítali a že podle smlouvy o věcném břemeni z 10. 08. 2009 se má podílet na údržbě pozemku. Vzrostlý porost jí bránil v přímém přístupu na pozemek, neboť byl zaplevelený. Neměla žádnou informaci o tom, že by manželé K. měli v plánu pozemek posekat a materiál usušit na seno a toto následně prodat za částku 500 Kč. Podle žalobkyně žalovaný nesprávně posoudil to, že její jednání kvalifikoval jako jednání hrubé, tedy způsobilé narušit občanské soužití. Z uvedených důvodů navrhovala, aby napadené rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

4. Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne 16. 08. 2018, č. j. MSK 100205/2018 sp. zn. VŽ/21170/2018/Ber a připojeným správním spisem města Klimkovice, komise pro projednávání přestupků sp. zn. 2783/2017-SO, rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně č. j. 17 C 182/2017-281 a rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č. j. 57 Co 165/2019 – 353 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při řízení o žalobě žalobkyně vycházel přitom krajský soud z ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného, přičemž žalobu přezkoumal z hlediska uplatněných žalobních bodů (ust. § 75 odst. 1, 2 s. ř. s.).

5. Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného správního spisu správního orgánu I. stupně vzal v daném případě krajský soud za prokázány následující skutečnosti:

[Zadejte text.]

- dne 27. 10. 2017 obdržela Komise pro projednávání přestupků města Klimkovice spisový materiál od Policie ČR, obvodního oddělení Ostrava – Poruba, č. j. KRPT-134607-33/PŘ-2017-070712 ve věci žalobkyně jakožto obviněné z přestupku, kterého se měla dopustit tím, že 14. 06. 2017 měla posekat trávu na celé ploše pozemku parcely č. X v k. ú. X v majetku manželů K., čímž se měla dopustit přestupku proti občanskému soužití schválností podle § 49 odst. 2 písm. c) zákona o přestupcích. Tímto jednáním měla způsobit škodu na majetku manželů K. zničením nebo poškozením věci z takového majetku, a to s ohledem na to, že paní K. měla sjednán prodej vzrostlé trávy za částku 500 Kč panu K. Podle této dokumentace doložila JUDr. J. K., Ph.D. potvrzení P.K., že má zájem odkoupit za částku 500 Kč od manželů K. seno. Předložena byla také smlouva o zřízení věcných břemen uzavřená mezi panem J. a žalobkyní dne 10. 08. 2009, ze které vyplývá, že přiměřené náklady na zachování a opravy pozemku související s jejich užíváním, tedy jejich běžnou údržbou, budou nést podle míry svého spoluužívání obě smluvní strany. Správní orgán I. stupně kvalifikoval jednání žalobkyně jako podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití schválností, a nikoliv jako přestupek proti majetku, neboť z předložené dokumentace od Policie ČR nevyplynulo, že by měla posekanou trávu odcizit;

- dne 22. 11. 2017 vydal správní orgán I. stupně oznámení o zahájení řízení o přestupku;

- z protokolu o ústním jednání před správním orgánem I. stupně plyne, že žalobkyně při něm vypověděla, že trávu na předmětném pozemku posekala zhruba ze tří čtvrtin pozemku, který sousedí s její zahradou. Událo se to dne 14. 06. 2017 mezi 10. a 11. hodinou. Trávu posekala, neboť ta jí bránila v chůzi a zaplevelovala jí zahradu. Předmětný pozemek posekala poprvé za vlastnictví poškozeného právě dne 14. 06. 2017, kdy mu tento svůj úmysl předem nesdělila. Žalobkyně k tomu dále uvedla, že již celé roky pravidelně sekala trávu na jiné části pozemku, který je rovněž ve vlastnictví poškozeného. Nevěděla, že poškozený má úmysl s trávou něco dělat. Při ústním jednání byl vyslechnut JUDr. K. K., který uvedl, že předmětný pozemek odkoupil s manželkou do společného jmění manželů dne 17. 02. 2017 od pana J. Poté proběhla telefonická a emailová komunikace mezi žalobkyní a jeho manželkou, aby bylo žalobkyni sděleno, že mají jakožto vlastníci pozemku v úmyslu do budoucna pozemek zatravnit, vysázet stromy, příp. postavit klubovnu pro děti. Na to jim formou emailu žalobkyně sdělila, že mají dost velkou zahradu, kde si děti mohou hrát a se záměrem vlastníků pozemku nesouhlasila. Na to se měli vlastníci žalobkyně dotázat, zda má ohledně předmětného pozemku nějaký nápad a jedinou její odpovědí bylo to, že si na pozemek nelegálně vytvořila branku a bránu. Dne 01. 05. 2017 došlo mezi žalobkyní a JUDr. K. ke konfliktu, kdy žalobkyně mu měla říct, aby si ztlumil hlasitou hudbu, což učinil a po tomto jednání sdělil, že spolu skončili. JUDr. K. dále vypověděl, že žalobkyně před vzájemným konfliktem přes pozemek nikdy neprojížděla autem a není pravda, že by s nimi jakýkoliv soused komunikoval ohledně řešení konfliktu mezi nimi. Posečenou trávu měl odkoupit zemědělec pan K. jako krmnou směs. JUDr. K. zjistil posečení trávy 15. 06. 2017 zhruba v 16.00 hodin, kdy zjistil, že byla posečena téměř celá plocha pozemku, až na zhruba 1,5 m, který přiléhá k jeho pozemku;

- dne 07. 12. 2017 vydala Komise pro projednávání přestupků města Klimkovice rozhodnutí, kterým ji uznala vinnou z přestupku proti občanskému soužití schválností podle § 49 odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, kdy narušila občanské soužití schválností tak, že v době od 10. hodiny dne 14. 06. 2017 do 18.18 hodin dne 15. 06. 2017 posekala trávu na celé ploše pozemku parcely č. X v katastrálním území X v majetku manželů K. Za spáchání tohoto přestupku jí byla uložena pokuta ve výši 1 000

[Zadejte text.] Kč a zároveň byla zavázána k náhradě nákladů správního řízení paušální částkou 1 000 Kč. Poškozený JUDr. K. K. byl odkázán se svým nárokem na náhradu škody na soud. K odvolání žalobkyně žalovaný rozhodnutím ze dne 05. 03. 2018 rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil a věc vrátil tomuto správnímu orgánu k dalšímu projednání;

- z protokolu o ústním jednání před Komisí pro projednávání přestupků města Klimkovice ze dne 09. 05. 2018 krajský soud dále zjistil, že při tomto jednání byla opětovně vyslechnuta žalobkyně jakožto obviněná z přestupku a uvedla, že předmětný pozemek posekala v době od 10 do 11 hodin dopoledne 14. 06. 2017. Posekala zhruba tři čtvrtiny pozemku a to od hranice jejího pozemku směrem přes pozemek manželů K. O schválnost se v žádném případě nejednalo, neboť trávu posekala z důvodu průchodu, plevele a bezpečnosti. Na pozemku pracovala dvě hodiny a pokud by chtěla spáchat schválnost, vypadalo by to jinak. Ze strany manželů K. nepovažuje za solidní obvinění z odcizení trávy. Při ústním jednání byla vyslechnuta JUDr. J. K., Ph.D. jakožto poškozená a uvedla, že pozemek parcely č. X zakoupili společně s manželem v únoru 2017. Tento pozemek se nachází za jejich pozemkem a pozemkem obviněné, tedy žalobkyně. Od koupě pozemku se poškozená snažila obviněnou kontaktovat s cílem zrušení věcného břemene, nicméně se nedohodly a od března 2017 spolu nekomunikují. Vztahy mezi nimi jsou napjaté, kdy žalobkyně učinila několik schválností, kdy v dubnu 2017 si na jejich pozemek zřídila branku a v červnu 2017 přesunula branku tak, že ústí na jejich pozemek. Oba manžele dehonestovala v pořadu M. J. Máte slovo, kdy je sice nejmenovala, ale prezentovala se jako občanka H. a mluvila o manželích právnících. Posečení pozemku zjistili z kamerového záznamu dne 14. 06. 2017 v dopoledních hodinách. Žalobkyně ani jí ani jejímu manželovi svůj záměr posečení pozemku nesdělila. S manželem ze strany žalobkyně nebyli vyzváni, aby si pozemek udržovali a žádná komunikace mezi nimi od března 2017 neprobíhala. Svědek K. K. při ústním jednání správního orgánu I. stupně vypověděl, že předmětný pozemek byl posečen 14. 06. 2017 v dopoledních hodinách zhruba mezi 10. a 11. hodinou, což je patrné z kamerového záznamu, který dodávali policii. Čas je tam přesně vymezen. Pozemek byl posečen celý až na pás 1,5 m okolo jejich pozemku parcely č. X, což je patrno i z fotodokumentace;

- součástí správního spisu je rozhodnutí Komise pro projednávání přestupků města Klimkovice ze dne 29. 05. 2018 o přestupku žalobkyně a odvolání proti tomuto rozhodnutí, o němž jak shora uvedeno, rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím.

6. Podle ust. § 49 odst. 2 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb., ve znění účinném do 30. 06. 2017, přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně naruší občanské soužití tím, že se vůči jinému dopustí schválnosti.

7. V projednávané věci nebylo sporu o tom, že žalobkyně dne 14. 06. 2017 v době od 10 do 11 hodin posekala bez souhlasu a vědomí vlastníků trávu na celé ploše pozemku parcely č. X v katastrálním území X kromě zhruba 2 metrů přiléhajících k pozemku poškozené JUDr. J. K., Ph.D. Spornou byla otázka, zda se tímto jednáním dopustila přestupku schválností ve smyslu výše citovaného ust. § 49 odst. 2 písm. c) zákona o přestupcích účinného do 30. 06. 2017. Žalobkyně tvrdila, že tak rozhodně nečinila s úmyslem konat schválnost a že naopak sousedům měla tím ušetřit práci a jednala v rámci oprávnění odpovídajícímu věcnému břemeni. Namítala, že již v minulosti pravidelně sekala porost na tomto pozemku, který nebyl zemědělsky obhospodařován, a před sekáním se domluvila s panem V., který obhospodařoval pozemek s obilím. Vzrostlý porost jí bránil v řádném přístupu na pozemek a tedy i ve výkonu jejího práva odpovídajícího věcnému

[Zadejte text.] břemeni. Konečně také namítla, že neměla žádnou informaci o tom, že manželé K. měli v plánu pozemek posekat a materiál usušit na seno a následně ho prodat za částku 500 Kč. S uvedenými žalobními námitkami nemůže krajský soud souhlasit. Ze správního spisu především vyplynulo to, že manželé K. předmětný pozemek parcely č. X v k. ú. X zakoupili v únoru 2017 do společného jmění manželů, a že o této skutečnosti byla žalobkyně informována. Následně se žalobkyně s K. nedohodla na způsobu využívání tohoto pozemku, a v důsledku neshod mezi nimi již od března 2017 nebyla žádná komunikace. O tom, že se nedohodli ohledně využívání předmětného pozemku, svědčí i doložená emailová komunikace mezi žalobkyní a JUDr. K.; v dubnu 2017 byl mezi JUDr. K. a žalobkyní konflikt ohledně hlasité hudby a nedobré vztahy přetrvávaly nadále. Žalobkyně tvrdila, že posečení trávy učinila z důvodu využití svého práva jízdy a chůze vyplývající ze smlouvy o věcném břemeni, nicméně sama nepopřela to, že trávu posekala v několikanásobně vyšší šíři, než bylo zapotřebí k tvrzenému průchodu nebo průjezdu. Za podstatné pochybení žalobkyně považuje krajský soud skutečnost, že přestože věděla o vlastnictví K. k tomuto pozemku, záměr posekat na něm porost jim předtím nesdělila a nepochybně tak překročila svá práva vyplývající z věcného břemene. Do vlastnického práva manželů K. zasáhla při vědomí toho, že mezi nimi již nejsou dobré sousedské vztahy. Takové jednání dle názoru krajského soudu nepochybně odpovídá povaze hrubého jednání, které má schopnost narušit občanské soužití schválností tak, jak má na mysli § 49 odst. 2 písm. c) zákona o přestupcích. Ve shodě s žalovaným hodnotí toto jednání krajský soud jako jednání úmyslné ve formě úmyslu nepřímého, neboť žalobkyně si musela být vědoma, že s ohledem na narušené vztahy s manželi K. může narušit občanské soužití a pro případ, že je naruší, s tím byla srozumněna. Žalobkyně oproti tomu měla právo chůze a jízdy i na vedlejším pozemku, kde však vysekala pouze pruh v šíři sekačky a to po řádné domluvě s panem V., který tento pozemek obhospodařoval.

8. Se zřetelem k výše uvedenému krajský soud žalobu žalobkyně jako nedůvodnou v souladu s ust. § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

9. Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně v tomto řízení úspěch neměla a žalovaný se tohoto práva výslovně vzdal (ust. § 60 odst. 1 s. ř. s).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

Ostrava 27. srpna 2020

JUDr. Petr Indráček

samosoudce

[Zadejte text.]

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru