Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

17 Ad 8/2020 - 32Rozsudek KSOS ze dne 12.08.2020

Prejudikatura

6 Ads 99/2011 - 43

4 Ads 19/2012 - 18


přidejte vlastní popisek

17 Ad 8/2020 - 32

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci

žalobce: J. R.

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 1. 2020, ve věci invalidního důchodu

takto:

I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 18. 3. 2020 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 15. 1. 2020, č. j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo změněno prvostupňové rozhodnutí žalované ze dne 26. 9. 2019, č. j. X, kterým byl žalobci přiznán invalidní důchod prvního stupně. Změna spočívala v přiznání řečeného důchodu od dřívějšího data a od ledna roku 2020 ve zvýšení jeho výše. Naopak nezměněn byl stupeň důchodu, tedy první.

2. Žalobce v žalobě uvedl, že jeho zdravotní postižení mělo být hodnoceno jako uvedené v kapitole XIII, odd. A, položka 1c neboť má těžké postižení dvou nosných kloubů. Uvedl, že trpí coxartrózou IV. stupně na levé noze a coxartrózou I. stupně na pravé noze s omezením hybnosti obou nohou a dále, že má těžké postižení pravého ramene, narušen úchop na pravé ruce, narušenu drobnou motoriku a značně omezeny pohybové schopnosti. Dále popsal, jaké problémy mu jeho postižení přináší v jeho profesi automechanika a v běžném životě. Postupu při posuzování svého zdravotního stavu vytknul, že se jej nikdo nezeptal, v čem spočívá jeho práce, jak je tato náročná, jaké úkony při opravách vozidla činní a že se vycházelo pouze ze zdravotní dokumentace.

3. Žalovaná ve svém vyjádření popsala průběh správního řízení a uvedla, že vzhledem k tomu, že žalobce namítá nesprávné posouzení svého zdravotního stavu, navrhuje žalovaná jeho přezkoumání PK MPSV ČR, která posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnce pro účely přezkumného řízení.

4. Krajský soud poté co zjistil, že žalobní návrh je věcně projednatelný, přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s ustanovením § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalované, tedy ke dni 15. 1. 2020 (ust. § 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

5. Z připojeného posudkového spisu žalobce krajský soud zjistil, že žalobce se vyučil autoelektrikářem a v této profesi pracoval nejdříve jako zaměstnanec a následně, a to až doposud, jako osoba samostatně výdělečně činná. Žalovaná rozhodla dne 26. 9. 2019 výše uvedeným prvostupňovým rozhodnutím na základě posudku lékařky OSSZ Frýdek - Místek, vypracovaného dne 21. 8. 2019. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti byl označen stav po distorzi pravého ramene, posouzený jako středně těžká funkční porucha. Řečené bylo hodnoceno jako zdravotní postižení uvedené v kapitole XV., odd. B, položce 3c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 35 %. Po podání námitek vypracovala lékařka ČSSZ pro účely napadeného rozhodnutí dne 9. 12. 2019 nový posudek. V tomto byla jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu označena oboustranná coxartróza – vlevo IV. stupně se zkratem, vpravo I. stupně. Řečené bylo zhodnoceno jako zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. A, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 35 %.

6. Z posudku posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 8. 7. 2020, který krajský soud nechal v průběhu řízení o žalobě vypracovat se zadáním, aby se posudková komise zabývala procentní mírou poklesu pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí, tedy k 15. 1. 2020, soud zjistil, že posudková komise ve složení z předsedy komise, dalšího lékaře s odborností ortopedie a tajemnice, dospěla k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní podle ustanovení § 39 odst. 1 z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. d. p.“), kdy šlo o invaliditu prvního stupně podle ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) z. d. p. Posudková komise konstatovala, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je koxartróza, vlevo IV. st. se zkratem dolní končetiny. Řečené bylo hodnoceno jako zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. A, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 35 % a bylo přistoupeno k jejímu zvýšení pro další chorobné stavy podle § 3 odst. 1 řečené vyhlášky o 10 % na celkových 45 %. K žalobcem navrženému hodnocení dle kapitoly XIII, odd. A pol. 1c řečené vyhlášky Posudková komise uvedla, že s tímto se neztotožňuje, neboť funkčně významné postižení je jen jednoho nosného kloubu a to levé kyčle. Vpravo je jen lehká koxartróza s mírným omezením hybnosti v kloubu.

7. Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci

[Zadejte text.] a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o OPSZ“), zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje ČSSZ, a podle § 4 odst. 2 zákona o OPSZ, pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění je posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem Ministerstvo práce a sociálních věcí zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu dotčených rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudků, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011 - 43).

8. Náležitosti posudku upravuje v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž 1) účel posouzení, 2) datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 3) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 4) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 5) výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 6) procentní míru poklesu pracovní schopnosti, 7) stupeň invalidity, 8) den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity, 9) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti a 10) tzv. pracovní rekomandaci (to pouze, jde-li o invaliditu prvního či druhého stupně), tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012 - 18).

9. V posuzované věci si krajský soud vyžádal shora specifikovaný posudek. Z jeho obsahu vyplývá, že posudková komise jednala a rozhodovala v řádném složení, za přítomnosti specialisty s odborností ortopedie, tedy lékaře z oboru nemoci, která je dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. Posudek má všechny shora uvedené náležitosti a splňuje podmínku úplnosti a přesvědčivosti, posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila a posudek nevzbuzuje žádné pochyby. Zejména posudková komise vysvětlila, proč nesouhlasí s žalobcem navrženým zařazením do kategorie 1c, z důvodu postižení jen jednoho nosného kloubu, což navrhované zařazení vylučuje. Toto vysvětlení odpovídá znění položky 1c (kapitla XIII., oddíl A vyhlášky), které definuje „těžké postižení; s funkčně těžkým postižením dvou a více velkých/nosných kloubů nebo s těžkým postižením většiny malých kloubů rukou (zejména narušení úchopu) nebo nohou, se značným omezením pohybových schopností a celkové výkonnosti při středně těžkém zatížení, některé denní aktivity omezeny“, když taková postižení nebyla shledána ani posudkovou komisí, ani nevyplývají z žalobcem předložených odborných lékařských zpráv.

10. Podle § 39 odst. 1 z. d. p. [p]ojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 11. Podle § 39 odst. 2 písm. a) z. d. p. [j]estliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně.

[Zadejte text.] 12. Vycházeje tedy z výše řečeného posudku, který je dle názoru soudu plně způsobilý k důkazu žalobcova zdravotního stavu ke dni napadeného rozhodnutí, dospěl soud k závěru, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v prvním stupni, protože jeho pracovní schopnost poklesla o 45 %. Za tohoto stavu pak dospěl soud k závěru, že rozhodnutí žalované odpovídalo t. č. zdravotnímu stavu žalobce a je zákonné. Žaloba je tedy nedůvodná a jako takovou ji krajský soud v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 13. V řízení byla plně procesně úspěšná žalovaná, které však v souladu s ustanovením § 60 odst. 2 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo; procesně neúspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

Ostrava 12. srpna 2020

JUDr. Zora Šmolková

samosoudkyně

[Zadejte text.]

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru