Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

76 A 20/2011 - 28Rozsudek KSOL ze dne 27.07.2011

Prejudikatura

51 A 18/2010 - 56

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
5 As 87/2011 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

76A 20/2011-28

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní

JUDr. Martinou Radkovou v právní věci žalobce J. Š., bytem K. 126, zast. Mgr.

Richardem Frommerem, advokátem se sídlem v Olomouci, Ostružnická 6, proti

žalovanému Krajskému úřadu Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a,

Olomouc, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 3. 2011, č.j. KUOK

27864/2011, sp.zn. KÚOK/10890/2011/ODSH-SD/7471, ve věci přestupku,

takto:

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 3. 2011, č.j. KUOK 27864/2011, sp.zn. KÚOK/10890/2011/ODSH-SD/7471, se ruší a věc se žalovanému vrací k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce Mgr. Richarda Frommera náhradu nákladů řízení ve výši 5.760 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného, označeného v záhlaví. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Olomouce ze dne 7. 6. 2010, sp.zn. SMOl/AŘMV/2/0346/2010/Vaň, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle § 22 odst. 1 písm. l) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, protože odvolání bylo podáno opožděně.

V žalobě namítal žalobce, že do jeho dispozice vůbec nebyla doručena ani výzva k vyzvednutí rozhodnutí správního orgánu I. stupně o přestupku ani toto rozhodnutí a proto nemohla tato zásilka být doručena fikcí. Totéž platí i o rozhodnutí o zahájení správního řízení a předvolání k jednání. Proto žalobce nemohl ani žádat o zneplatnění doručení. Podle žalobce by správní orgán měl prokázat, že žalobci písemnosti řádně doručil. Pokud byla žalobci řádně doručena výzva k vyzvednutí zásilky, pak by bylo na žalobci, aby tvrdil a prokázal skutečnosti rozhodné pro zneplatnění doručení rozhodnutí. Žalobce má dlouhodobé a vážné problémy s doručováním pošty. S tím žalovaného seznámil v roce 2007. Poznatky o obtížnosti doručování obsahuje i spis správního orgánu I. stupně. Žalovaný se odvolacími námitkami žalobce nezabýval. Rozhodnutí správního orgánu I. stupně o přestupku nemohlo být uloženo, když bylo ve stejné době doručeno na Poste Restante Grygov. Z toho plyne, že žalobci nebyla zanechána výzva k vyzvednutí této zásilky. O existenci rozhodnutí o přestupku se žalobce dozvěděl až při návštěvě exekutora. Ihned poté si žalobce pořídil ze spisu fotokopii a podal odvolání, kde vysvětlil, proč považuje doručení fikcí za neúčinné. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné jednak proto, že žalovaný neposoudil správně řádnost doručení a dále proto, že nebyl správně posouzen obsah odvolání žalobce. Žalobce rovněž požádal o přiznání odkladného účinku žalobě.

Ve vyjádření žalovaný uvedl, že v předchozím řízení vycházel z dopisnice, podle které byla žalobci 10. 6. 2010 zanechána výzva a poučení a že zásilka byla vrácena z důvodu nevyzvednutí. Na základě tohoto dokladu vyhodnotil žalovaný, že rozhodnutí o přestupku bylo žalobci doručeno fikcí a odvolání bylo podáno opožděně. Pro nařízení obnovy řízení neshledal žalovaný proto důvody a navrhl zamítnutí žaloby.

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci, přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s.ř.s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s.ř.s.), tedy ke dni 15. 3. 2011.

Ze správního spisu krajský soud zjistil, že podle přední strany obálky (užitný vzor Krkonošských papíren a.s., číslo PUV 2005 – 17105) bylo rozhodnutí o přestupku zasláno správním orgánem I. stupně žalobci na adresu Krčmaň 126, 772 00 Krčmaň, tento údaj je ručně přeškrtnut a vedle je uvedeno: „Poste restante Grygov 783 73“. I údaj zde uvedený v uvozovkách je přeškrtnutý a od něj ručně nakreslená šipka ukazuje na označení odesílatele. Na obálce je uvedena poznámka „fikce 21. 6. 2010“. V levé části obálky je uvedeno u prohlášení doručujícího orgánu: „Adresátovi zanechána Výzva a Poučení dne 10. 6. 2010“ s uvedením jména Jarmila Dočkalová a nečitelného podpisu. Podle poštovního kulatého razítka byla zásilka odesílatelem odevzdána k poštovní přepravě dne 8. 6. 2010. Podle zadní strany obálky zásilka nebyla po uložení ve stanovené lhůtě vyzvednuta a byla vrácena zpět jako nevyzvednutá. V pravé dolní části obálky je uvedeno jméno Jarmila Dočkalová, nečitelný podpis a kulaté poštovní razítko s datem 25. 6. 2010. Obsahem správního spisu je mj. odvolání žalobce ze dne 23. 12. 2010 (se sdělením, že žalobce se o přestupku dozvěděl dne 17. 12. 2010), dále doplnění odvolání ze dne 21. 2. 2011 s popisem pojmu „Poste Restante“ a námitkou, že tímto způsobem nemohl správní orgán doručovat, a oznámení o podezření ze spáchání trestného činu v souvislosti s nedoručováním pošty žalobci ze dne 10. 9. 2010.

Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce jako opožděné s odůvodněním, že žalobci bylo doručováno rozhodnutí o přestupku dne 10. 6. 2010 a protože žalobce nebyl v místě bydliště zastižen, byl mu zanechána výzva k vyzvednutí uložené zásilky s poučením o právních důsledcích nevyzvednutí nebo odmítnutí převzetí zásilky a to, že zásilka bude k vyzvednutí připravena od 10. 6. 2010. Protože si žalobce zásilku ve lhůtě 10 dnů nevyzvedl, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty, tj. 21. 6. 2010. Patnáctidenní lhůta počala běžet žalobci dne 21. 6. 2010 a skončila 7. 7. 2010. Žalovaný v napadeném rozhodnutí konstatoval dále, že žalobce si nepožádal o zneplatnění doručení podle § 24 odst. 1 správního řádu, spojeného s prominutím zmeškání lhůty podle § 41 odst. 2 správního řádu a dále že žalovanému nepřísluší posuzovat postup doručujícího orgánu, jakožto provozovatele poštovních služeb, tedy České pošty, s. p., „když namítané mělo být řešením předběžné otázky ve smyslu výše citovaného zákonného ustanovení“.

Krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Spornou otázkou v souzené věci je, zda bylo žalobci doručeno rozhodnutí o přestupku (tj. rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 7. 6. 2010, č.j. SMOl/AŘMV/2/0346/2010/Vaň), dále předcházející rozhodnutí o zahájení správního řízení a předvolání k jednání a konečně to, zda se žalovaný řádně zabýval odvolacími námitkami žalobce.

Podle § 20 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, fyzické osobě se písemnost doručuje na adresu pro doručování (§ 19 odst. 3), na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti, na adresu jejího trvalého pobytu, ve věcech podnikání do místa podnikání, nebo při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě na její elektronickou adresu; fyzické osobě lze však doručit, kdekoli bude zastižena. Provádí-li doručení sám správní orgán, mohou osoby doručení provádějící doručit i mimo územní obvod tohoto správního orgánu.

Podle § 19 odst. 3 správního řádu nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, na požádání účastníka řízení správní orgán doručuje na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu, kterou mu účastník řízení sdělí, zejména může-li to přispět k urychlení řízení; taková adresa může být sdělena i pro řízení, která mohou být u téhož správního orgánu zahájena v budoucnu.

Podle § 23 odst. 1 správního řádu § 23 nebyl-li v případě doručování podle § 20 adresát zastižen a písemnost nebylo možno doručit ani jiným způsobem přípustným podle § 20, písemnost se uloží.

Podle § 24 odst. 1 správního řádu jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty.

Podle § 72 odst. 1 správního řádu se rozhodnutí účastníkům oznamuje doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou nebo ústním vyhlášením. Nestanoví-li zákon jinak, má ústní vyhlášení účinky oznámení pouze v případě, že se účastník současně vzdá nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Tato skutečnost se poznamená do spisu. Podle § 72 dost. 3 se účastník může vzdát práva na oznamování všech rozhodnutí vydaných v řízení, s výjimkou rozhodnutí, jímž se řízení končí, a rozhodnutí, jímž se mu v průběhu řízení ukládá povinnost, a práva na vyrozumívání o usneseních poznamenaných do spisu. Pokud se všichni účastníci vzdali práva na oznamování všech usnesení v řízení, usnesení se pouze poznamená do spisu.

Podle čl. 2 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava české republiky, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon

Podle čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svoboda (č. 2/1993 Sb.) státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.

Z ustanovení § 20 odst. 1 správního řádu vyplývá, na jaké adresy může správní orgán fyzické osobě doručovat. Z tohoto, ani dalších ustanovení nevyplývá, že by bylo možno doručit fyzické osobě způsobem, jak to učinil správní orgán v souzené věci. Doručování žalobci na adresu „poste restante“ Grygov nelze považovat za doručování na doručovací adresu ve smyslu § 19 odst. 3 správního řádu, neboť žalobce tuto adresu jako doručovací neuvedl správnímu orgánu (netvrdí to žalobce ani správní orgán a nevyplývá to ze správního spisu zaslaného žalovaným soudu). Ovšem, pokud by si žalobce písemnosti vyzvedl i na této dosílací adrese a jím určené poště, na které si pro zásilky dochází žalobce v rámci služby „poste restante“, byly by řádně doručeny. Žalobce však doručovanou zásilku na jím určené poště nepřevzal. Nutno podotknout, že § 19 odst. 3 správního řádu stanoví možnost použití doručovací adresy tak, že ji sdělí adresát správních zásilek správnímu orgánu, nikoli poště.

Co je podstatné, je to, že správní orgány v souzené věci dospěly k závěru, že rozhodnutí o přestupku (a dle tvrzení žalobce i předcházející rozhodnutí o zahájení správního řízení a předvolání) byly doručení tzv. fikcí.

Fikce je uměle konstruovaná skutečnost, která nemá své vyjádření v objektivní realitě; právní řád s ní však spojuje právní následky (Hendrych D. a kol.: Právnický slovník, 3.vydání, C.H. Beck, 2009). Zatímco pro právní domněnky je charakteristické, že zpravidla vycházejí z určité obecné životní zkušenosti, pro fikci je typické, že vychází z uměle vytvořeného skutkového předpokladu, který má většinou jen legislativně technický základ. Jestliže jsou prokázány zákonné předpoklady ustanovení obsahujícího fikci, lze zákonný závěr (fikci) z nich plynoucí vyvrátit jen tam, kde to zákon připouští (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, s. 921 – 922).

Právní fikce náhradního doručení písemnosti je obecně podmíněna vyvratitelnou právní domněnkou o tom, že se adresát v místě doručení zdržoval. V souzené věci však tuto fikci použít nelze. V době doručování rozhodnutí o přestupku místem doručení byla pošta Grygov. Je tedy zřejmé, že se žalobce v tomto místě zdržovat nemohl a tudíž nemohlo být rozhodnutí o přestupku doručeno žalobci zákonem předepsaným způsobem. S uložením zásilky na cílové poště služby „poste restante“ nelze proto spojit účinky doručení písemnosti v souladu s § 20 odst. 1 ve spojení s § 23 správního řádu. Ke stejnému názoru dospěl Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 23. 10. 2010, sp. zn. 20 Cdo 4731/2009 (na okraj a pro porovnání lze odkázat na to, že situace je podobná jako při vkládání zásilky do tzv. P. O. Boxu).

Nadto lze ještě podotknout, že smyslem doručování je primárně to, aby se adresát rozhodnutí o něm dozvěděl. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. srpna 2009, č.j. 2 Afs 5/2009–81, se v případě doručování jedná pouze o komunikační prostředek, kdy doručení slouží k seznámení účastníků konkrétního řízení s určitými úkony, provedenými (v daném případě) vrchnostenským orgánem.

Pro úplnost krajský soud dodává, že předmětem soudního rozhodování byla otázka doručení rozhodnutí o přestupku a důvodem ke zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného bylo vyhovění žalobcovým námitkám o tom, že žalovaný nesprávně posoudil doručení rozhodnutí o přestupku a že se touto otázkou nedostatečně zabýval. Pokud žalobce v žalobě namítá, že stejným způsobem byly doručeny i rozhodnutí o zahájení správního řízení a předvolání k jednání, soud doručení těchto rozhodnutí nezkoumal, neboť spisový materiál, doručený žalovaným soudu, tyto písemnosti neobsahuje. Za dané procesní situace soud nepovažoval za potřebné vyžádat zbylou část spisu, neboť právní názor na právní otázku doručení fikcí v případě dosílání na jinou poštou prostřednictvím služby „poste restante“ vyslovil.

Krajský soud se zrušením napadeného rozhodnutí současně vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení. V dalším řízení je žalovaný vázán vysloveným právním názorem.

Krajský soud konstatuje, že věc vyřídil přednostně a protože rozhodl ve věci samé, už nerozhodoval o odkladném účinku.

Soud přiznal náhradu nákladů řízení, zjištěných ze spisu, úspěšnému žalobci; neúspěšný žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1 s.ř.s).

Žalobci přiznal soud na nákladech právního zastoupení odměnu za zastupování, spočívající v odměně za dva úkony právní služby podle § 9 odst. 2 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v částce 2 x 2.100 Kč a dvakrát režijní paušál podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky ve výši 300 Kč, tj. celkem 4.800 Kč + daň z přidané hodnoty ve výši 960 Kč, tj. celkem na nákladech řízení 5.760 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

V Olomouci dne 27. 7. 2011

JUDr. Martina Radkova

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru