Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

72 Ad 43/2010 - 49Rozsudek KSOL ze dne 09.08.2011

Prejudikatura

20 Cad 28/2005 - 22


přidejte vlastní popisek

72Ad 43/2010-49

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní JUDr.

Martinou Radkovou v právní věci žalobce V. V., bytem J. 24, proti žalované České

správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha, Křížová 25, o žalobě proti

rozhodnutí žalované ze dne 20. 10. 2010, č.j. X, o plný invalidní důchod,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce podal v zákonné lhůtě žalobu proti shora označenému rozhodnutí žalované. Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. X ze dne 30. 3. 2010, kterým byla zamítnuta žalobcova žádost o plný invalidní důchod. Své rozhodnutí odůvodnila žalovaná tím, že podle posudku o invaliditě České správy sociálního zabezpečení ze dne 16. 9. 2010 činí pokles pracovní schopnosti žalobce 40 % a nejsou tak splněny podmínky pro přiznání plného invalidního důchodu podle předpisů účinných do 31. 12. 2009, resp. třetího stupně invalidity podle právních předpisů účinných od 1. 1. 2010.

Žalobce ve své žalobě namítá, že hodnocení posudkového lékaře týkající se jeho zdravotního stavu je v rozporu s lékařskými nálezy odborných lékařů, zejména lékařské zprávy MUDr. Mileny Wittnerové a doc. MUDr. Olgy Švestkové, Ph.D. Žalobce zdůraznil, že má postiženy tři úseky páteře, pociťuje velké bolesti, které se zvětší po sebemenší námaze, projevují se u něj až infarktové příznaky s těžkým dechem a bušením srdce. Nemůže dlouho sedět ani stát a jeho bolesti se v některých polohách ještě zvětšují. Často trpí brněním horních končetin, a to v takové intenzitě, že s nimi nemůže normálně pohybovat, většina jeho denních aktivit je tak značně omezena. Dle názoru žalobce jde u něj o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti v rozmezí 60 – 80 %, dle kapitoly XV., odd. F, položky 2, písm. e) přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb., ve znění platném do 31. 12. 2009 a od 1. 1. 2010 jeho zdravotní stav odpovídá kapitole XIII., od. E, položce 1, písm. d/, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb, tj. jde o pokles v rozmezí 50 – 70 %.

Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla k přezkoumání zdravotního stavu žalobce vypracováním nového posudku Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ( dále jen „s.ř.s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s.ř.s.), tedy ke dni 20. 10. 2010.

Ze správního spisu krajský soud zjistil, a to z rozhodnutí žalované ze dne 30. 3. 2010, č.j. X, z námitek žalobce ze dne 13. 4. 2010, z napadeného rozhodnutí označeného v záhlaví tohoto rozhodnutí a z posudku žalované ze dne 16. 9. 2010, č.j. LPS/2010/215-NR-OLM-CSSZ, že žalobci byla rozhodnutím žalované ze dne 30. 3. 2010 zamítnuta žádost o plný invalidní důchod s odůvodněním, že žalobce je částečně, nikoliv plně invalidní, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Olomouc poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti o 40 %. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce včasné námitky, ve kterých uvedl, že jeho zdravotní stav je závažnější než stanovil posudek, popsal postižení tří úseků páteře a velmi závažné subjektivní potíže (obsah námitek se shoduje s žalobními námitkami). K námitkám žalobce připojil lékařské zprávy. Z posudku vypracovaném žalovanou v námitkovém řízení dne 16. 9. 2010 vyplývá, že tento vycházel ze zdravotnické dokumentace ve spisové dokumentaci Okresní správy sociálního zabezpečení Olomouc, z neurologického nálezu MUDr. Jany Chudáčkové, lékařské zprávy MUDr. Olgy Švestkové a MUDr. Mileny Wittnerové, účastník byl opětovně v rámci řízení o námitkách vyšetřen posudkovým lékařem. Dle tohoto posudku rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je chronický algický vertebrogenní syndrom polyetážový s maximem potíží v C, Th úseku, LSp, s trvajícími projevy kořenového dráždění, funkčně významným neurologickým nálezem, odpovídající středně těžkému funkčnímu postižení. Neurologický nález doložený v námitkovém řízení neobsahuje posudkově významné nové skutečnosti. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce odpovídá zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XV, odd. F, položce 2 písm. c) přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní neschopnosti 40 %. Od 1. 1. 2010 odpovídá zdravotní stav žalobce zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole XIII., odd. E, položce 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 %.

Pro přezkumné soudní řízení zdravotní stav žalobce a jeho dochovanou pracovní schopnost k datu vydání přezkoumávaného rozhodnutí posoudila dne 17. 3. 2011 Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Brně. Z posudku této komise soud zjistil, že tato posudková komise zhodnotila pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce shodně s posudkem vypracovaným žalovanou ze dne 16. 9. 2010, tj. jako postižení uvedené v kapitole XV, odd. F, položce 2 písm. c/, přílohy 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní neschopnosti 40 %, od 1. 1. 2010 dle kapitoly XIII., odd. E, položce 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti rovněž 40 %.

Při jednání soudu dne 3. 5. 2011 žalobce ve spojení se svým písemným vyjádřením ze dne 6. 4. 2011 namítl, že se závěry vypracovaného posudku nesouhlasí, doplnil, že pociťuje brnění i horních končetin, parestézie obou horních končetin, propagaci do pravé dolní končetiny až k hlezennímu kloubu, a to tak výrazné, že se nemůže normálně pohybovat. Lékaři mu nebylo doporučeno radikální řešení stavu vzhledem k závažnosti změn ve více etážích páteře. Žalobce navrhl vypracování srovnávacího znaleckého posudku.

Soud si vzhledem k doplnění námitek žalobce o jeho zdravotním stavu a k dalším dodaným lékařským zprávám vyžádal srovnávací posudek od PK MPSV v Hradci Králové, ten byl podán dne 1. 7. 2011, beze změny výsledného posouzení. Při vypracování posudku komise vycházela z předložené části soudního spisu, ze spisu a nálezů doložených ve spisové dokumentaci posudkového orgánu OSSZ Olomouc, ze spisu a nálezů doložených v dokumentaci České správy sociálního zabezpečení, ze zdravotní dokumentace praktického lékaře MUDr. Jaroslava Campiše a z lékařských nálezů doložených k žalobě (tj. především z rehabilitačních nálezů a neurologických nálezů doložených před i po vydání napadeného rozhodnutí). Posudková komise shodně s předchozími posudky dospěla k závěru, že žalobce trpí bolestmi v oblasti krční, hrudní a především bederní páteře na podkladě degenerativních změn s projevy kořenového dráždění neverifikovanými EMG vyšetřením, bez doložených poruch hybnosti, tj. známek ochrnutí končetin, bez doložených poruch citlivosti, s poruchou statiky a dynamiky páteře. Komise konstatovala, že při tomto zdravotním postižení, které kvalifikovala shodně s předchozími posudky podle kapitoly XIII, oddíl E, položka 1c přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. poklesla míra pracovní schopnosti žalobce o 40 %. Žádné další posudkově významné skutečnosti pro úpravu takto stanoveného procenta poklesu pracovní schopnosti komise neshledala. Komise uzavřela, že ani v dalších doložených lékařských nálezech nebyl doložen funkčně významný trvalý neurologický nález uvedený v kapitole XIII, oddílu E, položce 1d vyhl.č. 359/2009 Sb., nebyly prokázány závažné poruchy funkce svěračů. Doložené nálezy tak vylučují možnost posoudit zdravotní postižení žalobce podle kapitoly XIII, oddílu E, položce písm. d) přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb. Při takto stanoveném zdravotním postižení je žalobce schopen vykonávat výdělečnou činnost s podstatně nižšími nároky na tělesné schopnosti, v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Závěrem se komise plně ztotožnila s dosud provedenými posudky.

Po zhodnocení provedeného dokazování krajský soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a dochovanou pracovní schopnost žalobce, je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejímu vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Brně, který byl následně vzhledem k námitkám žalobce proti posudku a jeho doplnění ohledně zdravotního stavu přezkoumán a doplněn srovnávacím posudkem Posudkové komise v Hradci Králové, který závěry prvně uvedené komise zcela potvrdil. Tento důkaz považuje soud ve spojení s předchozím posudkem za stěžejní. Posudky podaly posudkové komise v řádném složení, stanoveném vyhláškou č. 182/1991 Sb. v platném znění s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, na základě zdravotní dokumentace žalobce a odborným členem komise byl vždy též lékař – neurolog, tedy odborník v oboru, do něhož je zařazeno nejzávažnější zdravotní postižení žalobce. Srovnávací posudek lze vyhodnotit jako úplný, odborný a přesvědčivý, neboť posudková komise uvedla, z jakých lékařských nálezů o zdravotním stavu žalobce vycházela, jaká zjištění z nich učinila a jak je hodnotila. Vypořádala se rovněž se všemi námitkami a tvrzenými diagnózami stěžovatele. Krajský soud tak v tomto posudku neshledal žádné mezery, vady, rozpory nebo pochybnosti.

Pro přesvědčivost a úplnost srovnávacího posudku soud neprováděl již další dokazování ve směru zjištění míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti a závěr tohoto posudku pro své rozhodnutí převzal. Soud považuje hodnocení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce podle kapitoly XV, odd. F, položce 2 písm. c/, přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb. a od 1. 1. 2010 podle kapitoly XIII., odd. E, položce 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., za přesvědčivé, neboť tyto položky jsou určeny pro středně těžké funkční postižení jednoho nebo více úseků páteře. Uvedené položky udávají možný pokles pracovní schopnosti od 30 do 40 %, přičemž míra procentního poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobce byla stanovena v horní hranici 40 % vzhledem k charakteru a průběhu základního onemocnění s přihlédnutím k dlouhodobě vykonávané profesi žalobce, který pracoval v dělnických profesích. Komise hodnotila zdravotní stav na základě konkrétních lékařských nálezů, zejména neurologických a vlastního vyšetření žalobce u jednání komise.

Podle ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidní a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu.

Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal poklesl jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odstavce druhého písmene a/ jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně.

Podle ust. § 2 odst. 1 vyhl. č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Dle odstavce třetího je-li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce více zdravotních postižení, jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.

Podle ustanovení § 3 odst. 2 vyhlášky č. 359/2009 Sb. v případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce má takový vliv na jeho schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, že pokles pracovní schopnosti pojištěnce je větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů. Podle Čl. II bodu 1. přechodných ustanovení zák.č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, o nárocích na důchody, které vznikly před 1. lednem 2010 a o nichž nebylo do tohoto dne pravomocně rozhodnuto, a o přiznání, odnětí nebo změně výše těchto důchodů za dobu před tímto dnem, i když o nich již bylo pravomocně rozhodnuto, se rozhodne podle právních předpisů účinných před tímto dnem.

Podle § 39 odst. 1 zák.č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění do 31.12.2009, pojištěnec je plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu buď poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 % (písm. a/), nebo je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek (písm. b/).

Jak vyplývá z citovaných zákonných ustanovení, pokud žalobce žádal o přiznání plné invalidity, bylo třeba dle přechodných ustanovení k zák.č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, aby schopnost jeho soustavné výdělečné činnosti poklesla nejméně o 66 %, podle zák.č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, pro posouzení invalidity jako invalidity druhého stupně poklesu nejméně o 50 %, pro invaliditu třetího stupně pak nejméně o 70 %. Na základě provedených důkazů soud nicméně dospěl k závěru, že v takovém rozsahu pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti prokázán nebyl, když žalobce trpí zdravotním postižením podle kapitoly XV, odd. F, položce 2 písm. c/, přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb. a od 1. 1. 2010 podle kapitoly XIII., odd. E, položce 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., tj. je zde možný pokles v rozmezí od 30 do 40 %. Pokud žalobce namítal, že jeho zdravotní postižení by mělo být kvalifikováno v rozmezí 60 – 80 %, dle kapitoly XV., odd. F, položky 2, písm. e/ vyhl. č. 284/1995 Sb., ve znění platném do 31. 12. 2009 a od 1. 1. 2010 jeho zdravotní stav odpovídá kapitole XIII., od. E, položce 1, písm. d/, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb, tj. jde o pokles v rozmezí 50 – 70 %, nelze tomuto jeho tvrzení přiznat důvodnosti. Jak vyplývá z provedeného dokazování, v řízení bylo nepochybně prokázáno, že žalobce trpí zdravotním postižením kvalifikovaným jak posudky v řízení před správními orgány, tak oběma posudky vypracovanými v rámci soudního řízení, jako středně těžké funkční postižení jednoho nebo více úseků páteře, podřaditelné pod kapitoly XV, odd. F, položce 2 písm. c), přílohy 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb., od 1.1.2010 podle kapitoly XIII., odd. E, položce 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. a jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti poklesla o 40 %. Při posuzování zdravotního stavu žalobce a míry poklesu soustavné výdělečné činnosti se posudková komise ve srovnávacím posudku zabývala i dalšími lékařskými nálezy doloženými žalobcem a jeho tvrzeními o zhoršeném zdravotním stavu, nicméně dospěla k závěru, že se lze zcela ztotožnit s dříve vypracovanými posudky. Doložené lékařské nálezy nemají dopad na pokles pracovní schopnosti, rovněž nelze vycházet ze subjektivně vnímaných obtíží posuzovaného. Pokud žalobce uvádí, že správní orgán posuzoval jeho dochovanou pracovní schopnost podle jiného zákona, ani tuto námitku neshledal soud jako relevantní. Pokud správní orgán zamítl žádost žalobce o přiznání plného invalidního důchodu, postupoval správně podle shora citovaného článku II. bodu 1 zákona č. 306/2008 Sb. podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění do 31. 12. 2009. Vzhledem ke skutečnosti, že podmínkou pro přiznání plného invalidního důchodu je mimo jiné pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, jeho žádost byla správně zamítnuta. Správní orgán rovněž správně přiznal žalobci invaliditu prvního stupně, jelikož jeho pokles soustavné výdělečné činnosti, který byl dle provedeného dokazování stanoven na 40 %, odpovídá rozmezí dle § 39 odst. 2 písm. a/ zák.č. 155/1995 Sb., ve znění platném ke dni rozhodování správního orgánu, tj. k 20. 10. 2010.

Vzhledem k tomu, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce byla stanovena ve výši 40 %, jde u žalobce o invaliditu v prvním stupni.

Žádnému z účastníků nepřiznal soud náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl úspěšný a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s. a § 118d odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů).

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, do dvou týdnů po jeho doručení, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, písemně ve dvojím vyhotovení.

V Olomouci dne 9. 8. 2011

JUDr. Martina Radkova

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru