Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

72 Ad 23/2010 - 44Rozsudek KSOL ze dne 04.01.2011

Prejudikatura

20 Cad 28/2005 - 22


přidejte vlastní popisek

72Ad 23/2010-44

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní

JUDr. Martinou Radkovou v právní věci žalobkyně M. H., bytem K. 26, proti žalované

České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze, Křížová 25, o žalobě

proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 12. 2009, č. X, o zamítnutí žádosti o plný

invalidní důchod,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně podala v zákonné lhůtě žalobu proti shora označenému rozhodnutí žalované. Žalovaná napadené rozhodnutí zdůvodnila tím, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Olomouc ze dne 10. 11. 2009 není žalobkyně plně invalidní.

Žalobkyně ve své žalobě namítala, že i po operacích prodělaných v minulém roce má stále problémy, trpí křečemi a bolestí břicha, má potíže se zažíváním, bere uklidňující léky, trpí únavou. Stravování žalobkyně je ztíženo chorobou jícnu, dále trpí astmatem, bolestmi kloubů, zad a krční páteře a je alergik.

Krajský soud si vyžádal k důkazu posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále i „PK MPSV“) v Ostravě. Ten byl vyhotoven touto komisí dne 16. 6. 2010.

Žalobkyně v podání ze dne 9. 7. 2010 vyjádřila nesouhlas s posudkem a s tím, že by její práce jako účetní byla fyzicky i duševně méně náročná, doložila doby své pracovní neschopnosti a uvedla, že ze zdravotních důvodů dostala výpověď a opřela se i o doporučení MUDr. K. z FN Olomouc, který jí doporučil upravit pracovní dobu nebo invalidní důchod.

Při jednání dne 13. 10. 2010 žalobkyně namítla, že se její zdravotní stav zhoršil a za rozhodující příčinu svých potíží uvedla astma a problémy se žaludkem, v poměru 65:35.

Soud si vzhledem k tomu, že podle žalobkyní doložených lékařských zpráv se u ní jedná o středně těžké astma a má další potíže, vzhledem k rozdílnému hodnocení posudkovým lékařem OSSZ a PK MPSV v Ostravě a vzhledem k doložení dalších lékařských zpráv, vyžádal srovnávací posudek od PK MPSV v Brně, ten byl podán dne 7. 12. 2010 beze změny posouzení.

Dne 4. 1. 2011 se k jednání soudu žalobkyně nedostavila a žádné další důkazy nenavrhovala.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s.ř.s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s.ř.s.), tedy ke dni 28. 12. 2009.

Provedeným dokazováním soud zjistil, že posudkový lékař Okresní správy sociálního zabezpečení Olomouc dne 10. 11. 2009 míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně ohodnotil podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kapitoly VIII. oddílu B položky 3 písm. b) o 25 % a vyslovil, že žalobkyně není plně invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ani částečně invalidní dle § 44 odst. 1 a 2 zákona č. 155/1995 Sb. Jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posudkový lékař stanovil u žalobkyně astma bronchiální I. imunologického typu.

Pro přezkumné soudní řízení zdravotní stav žalobkyně a jeho dochovanou pracovní schopnost k datu vydání přezkoumávaného rozhodnutí posoudila dne 16. 6. 2010 Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě. Z posudku soud zjistil, že posudková komise vycházela při posouzení zdravotního

stavu žalobkyně ze zdravotnické dokumentace praktické lékařky, z kompletní spisové dokumentace a z nálezů a zpráv vyjmenovaných v posudku.

Ve svém posudkovém hodnocení došla Posudková komise MPSV v Ostravě k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně bylo k datu rozhodnutí žalované 28. 12. 2009 bronchiální astma intermitentní I. stupně. Posudkově k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídal stav žalobkyně postižení uvedenému v kapitole VIII. oddílu B položce 3 písm. a) přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb. Komise uvedla i pracovní omezení pro žalobkyni a jakých prací je žalobkyně schopna (práce fyzicky i duševně méně náročné, schopna jako účetní) s omezením práce v náročných klimatických podmínkách a s nemožností dodržování dietního režimu. Z rozmezí 10-20% posudková komise stanovila míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně o 20% i s přihlédnutím k ostatním zdravotním postižením. Posudková komise zdůvodnila, že hodnotila žalobkyni odlišně od lékaře OSSZ proto, že bronchiální astma lze klasifikovat podle písm. a), neboť výsledky spirometrických vyšetření přesněji odpovídají kritériím zde uvedeným. Výsledek spirometrie ze dne 16. 3. 2010 nepovažuje posudková komise MPSV v Ostravě za platný, objektivně nedošlo podle vyšetření odborné lékařky ke zhoršení plicního nálezu, který by měl tento výsledek konstatovat. Komise nehodnotila žalobkyni podle písmen b), c) ani d), protože nebyly zjištěny příznaky tato písmena charakterizující. PK MPSV v Ostravě uvedla, že za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nelze považovat onemocnění zažívacího traktu, protože po opakovaných operacích se stav žalobkyně upravil a stabilizoval, přetrvávají pouze drobné funkční dyspeptické potíže, které nemají objektivní korelát v lékařských nálezech. Z podhledu zažívacího taktu by se u žalobkyně nejednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.

Z důvodů, které jsou v rozsudku uvedeny výše, si soud vyžádal srovnávací posouzení zdravotního stavu žalobkyně od PK MPSV v Brně. Tato komise podala posudek dne 7. 12. 2010.

Rovněž podle tohoto srovnávacího posudku nebyla žalobkyně shledána ke dni 28. 12. 2009 plně ani částečně invalidní. Posudková komise doplnila celkové posouzení zdravotního stavu žalobkyně o další diagnózu. Posudková komise MPSV v Brně dospěla ke stejnému závěru jako PK MPSV v Ostravě, tj. že u žalobkyně šlo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a jeho rozhodující příčinou bylo bronchiální astma intermitentní I. stupně podle kapitoly VIII oddílu B položky 3 písm. a) přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb. s poklesem schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 20%. Komise konstatovala, že k vyššímu ohodnocení neshledala objektivní

podklady a podrobně a přesvědčivě odůvodnila své posudkové zhodnocení. Posudková komise sama při jednání žalobkyni přešetřila. Astma je dobře kontrolováno léčbou, jednalo se o stav na hranici mezi intermitentním a lehkým perzistujícím astma bronchiale. Rozdíl spočívá v tom, že jedno hodnocení pochází od plicního lékaře, který žalobkyni hodnotil bez léčby, a druhé hodnocení bylo činěno v rámci posouzení zdravotního stavu a jeho funkčního dopadu na schopnost soustavné výdělečné činnosti. Podle funkčních vyšetření bylo léčené astma žalobkyně téměř v normě, postižení plicních funkci bylo zcela minimální, zhoršení bylo zvládáno úlevovou medikací. U žalobkyně se k datu vydání napadeného rozhodnutí nejednalo o středně těžké ani těžké astma bronchiale. Ani ostatní zdravotní postižení žalobkyně nezpůsobovala funkční poruchy, které by znamenaly výkonnost organismu.

Skutková zjištění ve věci tedy učinil soud z rozhodnutí žalované ze dne 28. 12. 2009, z obsahu posudkového spisu žalobkyně uloženého u Okresní správy sociálního zabezpečení Olomouc, z posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě ze dne 16. 6. 2010 a z posudku Posudkové komise MPSV v Brně ze dne 7. 12. 2010.

Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. je pojištěnec plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66%, nebo je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek.

Podle § 44 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. je pojištěnec částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %.

Podle § 44 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. je pojištěnec částečně invalidní též tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky. Okruh zdravotních postižení značně ztěžujících obecné životní podmínky stanoví prováděcí předpis.

Podle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. se při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce vychází z jeho zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření a z jeho schopnosti vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem, které vykonával předtím, než k takovému poklesu došlo.

Podle § 6 odst. 3 vyhlášky č. 284/1995 Sb. pro stanovení procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je nutné určit zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Je-li těchto zdravotních postižení více, jednotlivé hodnoty poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti ostatních zdravotních postižení.

Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

V projednávané věci jde o zamítnutí žádosti o plný invalidní důchod, jehož přiznání je podmíněno dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu proto závisí především na odborném lékařském posouzení zdravotního stavu žalobce. V přezkumném soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnce podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí, která je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobkyně, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o plné invaliditě, částečné invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Pokud posudek této posudkové komise splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti posudku, je zpravidla v přezkumném soudním řízení rozhodujícím

důkazem.

Soud proto při posouzení dochované pracovní schopnosti žalobkyně k datu vydání přezkoumávaného rozhodnutí vycházel především z posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Brně ze dne 7. 12. 2010, který se ve svém závěru nelišil od posudku PK MPSV v Ostravě ze dne 16. 6. 2010. Oba komisionální posudky podaly posudkové komise v řádném složení, stanoveném vyhláškou č. 182/1991 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobkyně a odbornými členy posudkových komisí byli též odborní internisti – tedy odborníci

v oboru, do něhož jsou zařazena nejzávažnější zdravotní postižení žalobkyně. Při stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti vycházely posudkové komise z ustanovení § 6 vyhlášky č. 284/1995 Sb. a určily jakými zdravotními postiženími žalobkyně trpí a tato postižení uvedly v posudku. Dospěly k závěru, že k datu vydání přezkoumávaného rozhodnutí rozhodující příčinou

dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla k datu rozhodnutí žalované artróza kloubů. Posudkově k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídal stav žalobkyně postižení uvedenému v kapitole VIII. oddílu B položce 3 písm. a) přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb. PK MPSV v Ostravě i Brně uvedly i pracovní omezení pro žalobkyni a jakých prací je žalobkyně schopna. Z rozmezí 10-20 % posudková komise stanovily míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně o 20%.

Soud považuje za přiléhavé hodnocení Posudkové komise MPSV v Brně a stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 20 % i vzhledem k ostatním postižením a chorobám žalobkyně, prokázaným v době vydání

napadeného rozhodnutí, zejména vzhledem k odůvodnění posudků obou PK MPSV. Obě posudkové komise v posudku uvedly řádně i pracovní omezení a podmínky, za kterých žalobkyně byl schopna práce ke dni 28. 12. 2009.

Kapitola VIII oddíl B položka 3 písm. a) přílohy č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, uvádí jako zdravotní postižení astma bronchiale - intermitentní astma 1. stupně. Klinické příznaky trvají krátce, jeijch výskyt je méně častý než jednou až dvakrát do týdne, krátké epizody zhoršení, noční příznaky se vyskytují méně než 2x měsíčně, mezi exacerbacemi je bezpříznakové údobí, PEF nebo FEV1 rovny nebo větší než 80 % referenčních nebo nejlepších osobních hodnot, variabilita PEF je menší než 20 %, PEF se normalizuje po bronchodilatanciích.

Podle posudkového hlediska se míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle poruchy plicních funkcí, zejména hodnot FEV1 a PEF, charakteru a intenzity terapie a průběhu onemocnění.

PK MPSV v Brně se shodla na rozhodující příčině dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s posudkem PK MPSV v Ostravě a rovněž se s ní shodla na procentním ohodnocení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti

žalobkyně.

Soud po zhodnocení provedeného dokazování považuje posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v Brně ze dne 7. 12. 2010, který byl stěžejním důkazem pro rozhodnutí soudu, za úplný, odborný a přesvědčivý, neboť posudková komise v posudku uvedla, z jakých lékařských nálezů o zdravotním stavu žalobkyně vycházela, jaká zjištění z nich učinila a jak je hodnotila. Přitom aplikovala i shora citované ust. § 6 odst. 3 vyhlášky č. 284/1995 Sb.

Se všemi námitkami žalobkyně se Posudková komise MPSV v Brně v posudku ze dne 7. 12. 2010 vypořádala, včetně komplexního posouzení zdravotního stavu. Jak správně poznamenala Posudková komise MPSV v Brně, k přezkoumání zdravotního stavu a pracovní schopnosti žalobkyně v tomto soudním řízení jsou podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. oprávněny posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. PK MPSV v Brně řádně a komplexně zhodnotila všechny lékařské zprávy, které byly podkladem hodnocení, včetně zprávy MUDr. K.

Zjištěný pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně ve výši 20 %, jak je uvedeno výše, je nižší než 66 % potřebných pro přiznání nároku na plný invalidní důchod i nižší než 33 %, nutných pro přiznání nároku na částečný invalidní důchod. Podle závěru Posudkové komise MPSV v Ostravě i PK MPSV v Brně u žalobkyně nešlo ani o schopnost vykonávat pro zdravotní postižení soustavnou

výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek nebo o zdravotní postižení značně ztěžující obecné životní podmínky.

Žalobkyně tak k datu vydání přezkoumávaného rozhodnutí v souhrnu nesplňovala podmínky plné invalidity, jak jsou vymezeny ve výše citovaném ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. Soud proto žalobu zamítl jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s.

Právo na náhradu nákladů řízení žalobkyni nevzniklo, neboť v tomto řízení nebyla úspěšná a žalovaná v tomto řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona (§ 60 odst. 1 a 2 s.ř.s., § 118d odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, do dvou týdnů po jeho doručení, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, písemně ve dvojím vyhotovení.

V Olomouci 4. 1. 2011

JUDr. Martina Radkova

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru