Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

72 Ad 21/2010 - 68Rozsudek KSOL ze dne 27.04.2011

Prejudikatura

20 Cad 15/2005 - 23


přidejte vlastní popisek

72Ad 21/2010 -68

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou v právní věci žalobkyně E. P., trvale bytem v Š., V. 7, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 8. 12. 2009, č. X, o zamítnutí žádosti o plný invalidní důchod,

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 8. 12. 2009, č. X, se ruší pro vady řízení a věc s e žalované vrací k dalšímu řízení.

II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně podala v zákonné lhůtě proti označenému rozhodnutí žalované žalobu, ve které namítala, že její zdravotní stav je od prosince 2007 dlouhodobě nepříznivý a z důvodu významného pohybového omezení není schopna vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným schopnostem.

Krajský soud požádal o přezkoumání zdravotního stavu žalobkyně posudkovou komisi Ministerstva práce a sociálních věcí (dále „MPSV“) v Ostravě, která toto učinila a soudu zaslala posudek ze dne 14. 5. 2010. Žalobkyně při jednání soudu namítla, že sice má Bechtěrevovu nemoc, ale bolesti a problémy má spíše s pohybem v křížové oblasti páteře a jde to i do nohou, měla cystu na kloubu a byla doporučena na jeho výměnu do Motole. Z důvodu neúplnosti posudku si soud vyžádal doplňující posudek od PK MPSV v Ostravě, komise jej podala 29. 10. 2010 a vyslovila, že pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně nehodnotí již jako původně na 20%, ale nyní na 30%, avšak konečný stav zůstal beze změny výsledného posouzení invalidity.

Soud si vyžádal srovnávací posudek PK MPSV v Brně a tato komise jej podala 25. 2. 2010. Protože soudu byl zaslán jako řádný posudek pouze jeho koncept, který se lišil od posudků, které byly zaslány účastníkům řízení, odročil soud jednání ze dne 23. 3. 2010. Při jednání soudu dne 27. 4. 2010 soud měl již k dispozici řádné vyhotovení posudku, podle kterého byla žalobkyně shledána částečně invalidní.

Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že:

- žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla žalobkyni žádost o plný invalidní důchod pro nesplnění podmínek podle § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, s odůvodněním, že podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Šumperku ze dne 20. 11. 2009 žalobkyně nebyla plně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její schopnost soustavné výdělečné činnosti pouze o 25%;

- u žalobkyně se k datu napadeného rozhodnutí jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byly edémy dolních končetin. Stav žalobkyně odpovídal postižení, uvedenému v příloze č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kapitole IX oddílu B položce 8 písm. b) s poklesem schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 35% i s přihlédnutím k ostatním zdravotním postižením. Horní hranice položky byla zvolena z důvodu souběhu dalších onemocnění – obezita III. stupně (BMI 40 a vyšší) s průvodními komplikacemi ve smyslu výrazného omezení celkové mobility a artrózy nosných kloubů. K datu vydání napadeného rozhodnutí žalobkyně byla částečně invalidní podle § 44 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., neboť šlo o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 33%. Od 1. 1. 2010 šlo u žalobkyně o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav z důvodu otoků dolních končetin a pokles pracovní schopnosti stanovila PK MPSV v Brně na 40% podle kapitoly IX oddílu B položky 9b přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., což je horní hranice, která byla zvolena s ohledem na další onemocnění a zdravotní stav žalobkyně odpovídá prvnímu stupni invalidity. Vznik částečné invalidity uvedla komise jako datum podání žádosti o plný invalidní důchod. Posudková komise vysvětlila, že hodnotí žalobkyni odlišně od PK MPSV v Ostravě, protože klinické příznaky Bechtěrevovy choroby jsou velmi mírné, nejsou přítomny typické strukturální změny na páteři, na RTG se patologie pro toto onemocnění projevují jen v oblasti SI synchodroz. Nelze prokázat rychlejší progresi onemocnění, ať již samotným průběhem onemocnění či v důsledku zavedené terapie. Naopak, otoky a bolesti žalobkyně leze vysledovat v dokumentaci praktického lékaře od 26. 3. 2009 i v předchozím období, tam však nelze přesněji datovat jejich tíži. Protože jde o chronický stav bez možnosti zlepšení, lze trvání invalidity stanovit na delší časové období (do 31. 12. 2012). Komise zdůvodnila řádně, že příčinou otoků dolních končetin je těžká obezita a dále stav po prodělaných erysipelových infekcích a je zde možný i spolupodíl Bechtěrevovy choroby. Tato postižení limitují žalobkyni ve fyzicky náročnějších úkonech, delším stání a chůzi. Není vyloučena ani vynucená poloha v sedu po dobu řady hodin. K popsanému nadále omezují žalobkyni psychické potíže a komise přihlédla i k věku žalobkyně a odkázala na progresi onemocnění žalobkyně, chronický charakter onemocnění a nepříznivou prognózu. Toto se podává z posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí s pracovištěm v Brně ze dne 25. 2. 2011.

Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to napadené rozhodnutí žalované, posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení v Šumperku ze dne 20. 11. 2009, posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí s pracovištěm v Ostravě ze dne 14. 5. 2010 ve znění jeho doplnění ze dne 29. 10. 2010. Rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu byl srovnávací posudek PK MPSV v Brně ze dne 25. 2. 2011.

Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). Proto v tomto řízení byl vypracován posudek posudkovou komisí MPSV v Ostravě. Krajský soud nezpochybnil závěr posudku posudkové komise MPSV pro jeho přesvědčivé odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal.

Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je pojištěnec plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66%, nebo je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek.

Podle § 44 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. je pojištěnec částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %.

Podle § 44 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. je pojištěnec částečně invalidní též tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky. Okruh zdravotních postižení značně ztěžujících obecné životní podmínky stanoví prováděcí předpis.

Pro účely posouzení poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce se touto schopností rozumí schopnost pojištěnce vlastní prací dosáhnout výdělek odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem (§ 6 odst. 1 vyhlášky č. 284/1995 Sb.). Procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti podle druhů zdravotního postižení jsou uvedeny v příloze č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Podle § 6 odst. 3 vyhlášky č. 284/1995 Sb. pro stanovení procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je nutné určit zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Je-li těchto zdravotních postižení více, jednotlivé hodnoty poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti ostatních zdravotních postižení.

Podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s.ř.s.“), při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Jestliže u žalobkyně bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí docházelo k poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti ve vyšší míře než 33%, je nutno žalobkyni k datu napadeného rozhodnutí považovat za částečně invalidní, a to ode dne podání žádosti o plný invalidní důchod, o níž rozhodla žalovaná napadeným rozhodnutím.

Podle čl. V bodu 1. zákona č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů, jestliže řízení o nároku na plný invalidní nebo částečný invalidní důchod bylo zahájeno před 1. lednem 2010 a nebylo před tímto dnem pravomocně skončeno, dokončí se podle právních předpisů účinných ke dni 31. prosince 2009, pokud plná invalidita nebo částečná invalidita vznikla před 1. lednem 2010.

Podle § 86 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném do 31. 12. 2009, orgán rozhodující o plném invalidním důchodu nebo částečném invalidním důchodu rozhodne bez nové žádosti i o částečném invalidním důchodu nebo plném invalidním důchodu, jestliže v průběhu řízení o přiznání důchodu (§ 81 odst. 1) zjistí, že občan je částečně invalidní nebo plně invalidní.

Pro úplnost krajský soud dodává, že i bez aplikace citovaného ustanovení § 86 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb. by musel zrušit napadené rozhodnutí, protože správní orgán nezjistil stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, v souladu s ustanovením § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a to zejména s ohledem na ustálenou judikaturu (srov. především rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2007, č.j. 6 Ads 13/2006-51 a v něm citovanou judikaturu). Zástupkyně žalované tedy navrhla soudu pro provedeném dokazování zcela správně zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení.

Krajský soud proto zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Současně krajský soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž bude vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobkyně je částečně invalidní ode dne podání žádosti o plný invalidní důchod, o níž rozhodla žalovaný napadeným rozhodnutím.

Žalobkyně žádné náklady řízení neuplatnila a soud žádné ze spisu nezjistil, proto jí je nepřiznal.

Žalovaná v tomto řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona (§ 60 odst. 2 s.ř.s., § 118d odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, prostřednictvím nadepsaného

soudu, písemně ve dvojím vyhotovení.

V Olomouci dne 27. 4. 2011

JUDr. Martina Radkova

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru