Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

63 Ad 6/2011 - 47Rozsudek KSLB ze dne 19.12.2011

Prejudikatura

5 Ads 42/2003


přidejte vlastní popisek

63Ad 6/2011-47

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí n/L - pobočka v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Kosteleckým v právní věci žalobkyně Ing. M.Č., bytem H. xx, L5, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová č.25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované čj. xx ze dne xx,

takto:

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení čj. xx ze dne xx se pro vady řízení zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení žalované.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím žalované České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) ze dne xx byly zamítnuty námitky nyní žalobkyně Ing. M.Č. a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení čj. xx ze dne xx. V odůvodnění svého rozhodnutí ze dne xx konstatuje žalovaná ČSSZ dosavadní průběh řízení a data námitkami napadeného rozhodnutí. Poté se zabývá uplatněnými námitkami a rozborem dalšího posudku o invaliditě ze dne 7.6.2011. V další pasáži odůvodnění napadeného rozhodnutí konfrontuje žalovaná ČSSZ uplatněné konkrétní důvody námitek s posudkovými závěry a tvrdí, že i novým posudkem byly námitky shledány nedůvodnými. Proto trvá na tom, že i revizním posudkovým zkoumáním bylo ověřeno, že pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činí jen 25 %, a proto se ve smyslu § 39 odst. 1) z.č.155/1995 Sb. nejedná ani o invaliditu I. stupně.

Žalobkyně Ing. M. Č. ve své včas podané žalobě a jejím doplnění, provázeném lékařskými zprávami, oponuje žalobou napadenému rozhodnutí, a to z následujících důvodů. Popisuje podrobně své zdravotní omezení a důvody, které jsou jeho příčinou. Žalobní námitky soustředila do následujících okruhů. Předně je to samo zdravotní postižení a jeho možné následky do budoucna, které vyžaduje zvýšenou péči a sledování pro rizikové faktory. Tyto důvody podporuje žalobkyně i poukazy na části lékařských nálezů. V rovině pracovní tvrdí, Pokračování
- 2 -
63Ad 6/2011

že sice pracuje na zkrácený úvazek na 5 hodin, ale i tato práce ji dosti vyčerpává. Je navíc samoživitelkou, pečující o dvě nezletilé děti, což pro ni znamená další zátěž, které musí čelit. Trpí dále závratěmi, kolapsovými stavy, bolestmi na hrudi aj., jak vyplývá i z lékařských zpráv. To vše je umocněno psychickými potížemi, v té souvislosti konstatuje i diagnosu, což podporují zprávy z psychiatrie. To vše má svůj vliv i na její děti. Její zdravotní potíže mají svůj vliv i na zaměstnání, např. uvolňování k návštěvám lékaře aj. Poté, co žalobkyně uvádí i řadu odkazů na lékařské nálezy tvrdí, že je invalidní v prvém stupni, a proto navrhuje, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení žalované.

V průběhu jednání soudu dne 19.12.2011 setrvala žalobkyně na důvodech podané žaloby s tím, že náklady řízení nežádá.

Žalovaná ČSSZ ve svém písemném vyjádření k podané žalobě navrhuje, aby věc byla předložena posudkové komisi MPSV, neboť se jedná o dávku důchodového pojištění, podmíněnou zdravotním stavem.

V průběhu jednání soudu žalovaná ponechává na úvaze soudu, neboť aplikace ust. § 3 odst. 2) vyhl.č.359/2009 Sb. je dána individuálním posouzením konkrétního případu.

Soud podle § 75 z.č.150/2002 Sb., soudního řádu správního (s.ř.s.) přezkoumal v mezích žalobních bodů napadené výroky rozhodnutí, vycházeje ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a poté, co dokazování doplnil v průběhu jednání soudu dne 19.12.2010 posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (PK MPSV), dospěl k následujícímu závěru.

Předně soud po přezkoumání napadeného rozhodnutí konstatuje, že napadené rozhodnutí a řízení jemu předcházející netrpí takovými vadami, které by činilo napadené rozhodnutí nicotným, k čemuž by soud musel přihlédnout ze zákonné povinnosti. Napadené rozhodnutí ČSSZ ze dne 20.6.2011 je také řádně odůvodněno ve smyslu § 68 odst. 3) z.č.500/2004 Sb., je tudíž přezkoumatelné.

Jak vyplývá z obsahu správního spisu, v to počítaje i záznamy o jednání před posudkovými lékaři, měla žalovaná ČSSZ k dispozici lékařské nálezy a žalobkyně měla možnost vylíčit své subjektivní zdravotní obtíže. Z tohoto pohledu nelze žalované nic podstatného vytknout.

V zájmu objektivizace skutkových a následně i právních závěrů a s přihlédnutím k § 4 odst. 2) z.č.582/1991 Sb. (o organizaci a provádění sociálního zabezpečení) a v souladu i s návrhem žalované ČSSZ, vyžádal soud posudek od PK MPSV a tímto posudkem ze dne 4.11.2011 provedl důkaz.

Soud pokládá za nutné pro úplnost předeslat, a to s přihlédnutím k § 2 odst. 3) vyhl.č.359/2009 Sb., že pro stanovení procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je nutné určit zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Je-li těchto zdravotních postižení více, jednotlivé hodnoty poklesu schopnosti se nesčítají, v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a procentní míra poklesu schopnosti Pokračování
- 3 -
63Ad 6/2011

soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle toho zdravotního postižení, a to ze zřetelem k závažnosti ostatních zdravotních postižení.

Posudková komise, jejímž členem byl i odborný lékař z oboru chirurgie MUDr. J.J., měla k dispozici veškerou zdravotní dokumentaci vč. dokumentace praktického lékaře a nálezů, poskytnutých žalobkyní soudu, a čerpala i z vyšetření žalobkyně v průběhu jednání komise. Posudková komise navíc čerpala i z výsledků konzultace s psychiatrem MUDr. G. (z 3.10.2011).

Posudkové závěry, jak vyplývá z písemného vyhotovení posudku ze dne 4.11.2011, jsou přehledné a výstižné i s uvedením zdrojů posudkových závěrů. Z těchto závěrů vyplývá nejen samotný rozsah a míra zdravotního postižení, které bylo zjištěno klinickými vyšetřeními, ale i vztah tohoto postižení k míře zachování schopnosti soustavné výdělečné činnosti postiženého z pohledu odborných kriterií posudkového lékařství.

Od počátku správního řízení (před ČSSZ) není sporu o tom, že žalobkyně Ing. M.Č. trpí dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, jehož rozhodující příčinou je stav po operaci karcinomu (v roce 2004). Nejsou zaznamenány známky znovuobjevení zhoubného onemocnění. Tomuto stavu odpovídá míra snížení schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 25% podle Kapitoly II, oddílu A, položky 1, písm. b) podle přílohy k vyhl.č.359/2009 Sb. Tuto kategorizaci potvrdila i posudková komise MPSV, jak vyplývá z posudkových závěrů. Zmíněná posudková komise ale přihlédla, na rozdíl od žalované ČSSZ, k tomu, že žalobkyně trpí psychickým onemocněním – anxiosně depresivní poruchy s projevy somatoformní vegetativní disfunkce a panické poruchy, které u žalobkyně rovněž limituje její pracovní schopnosti. Toto psychické onemocnění sice není stěžejním onemocněním, ale jeho vliv na celkové posouzení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je natolik zřejmý, že PK MPSV (na rozdíl od žalované) zvýšila procentní hodnocení o 10% podle § 3 odst. 2) cit. vyhlášky. Proto celkově činí míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti 35%, což odpovídá invaliditě I. stupně podle § 39 odst. 2, písm. a) z.č.155/1995 Sb. , přičemž tato míra poklesu byla i v době rozhodování žalované, tj. i dne 3.5.2011. Soud zjistil z obsahu posudku PK MPSV, že se posudková komise řádně, podobně i v souladu s principy obecné logiky vypořádala i s tímto navýšením hodnocení o 10%, a proto neměl sebemenší důvod jakkoli posudkové závěry ze dne 4.11.2011 zpochybnit tak, aby to vedlo k dalšímu posudkovému zkoumání. Soudu proto nezbylo, než se s naposled citovanými posudkovými závěry ztotožnit s tím, že posouzení vlivu celkového zdravotního stavu žalobkyně na míru poklesu její schopnosti soustavné výdělečné činnosti, jak je provedla žalovaná ČSSZ, není plně vystihující. Soud se proto ztotožnil i se závěrem, že žalobkyně je schopna vykonávat administrativní práce odpovídající jejímu vzdělání, a to za předpokladu dodržování doporučených režimových omezení, případně i na částečný úvazek. Není naopak schopna konat práce s vyšším psychickým a fyzickým zatížením.

Protože soud není oprávněn sám o dávce důchodového pojištění rozhodnout v přezkumném řízení, nezbylo soudu, než napadené rozhodnutí žalované ze dne 20.6.2011 pro vady řízení, spočívající v nedostatečném zjištění skutkového stavu, zrušit podle § 78 odst. l) s.ř.s. a věc vrátit k dalšímu řízení žalované (§ 78 odst. 4 s.ř.s.). V tomto dalším řízení je správní orgán vázán právním názorem, vysloveným soudem ve zrušujícím rozsudku (§ 78 odst. 5 s.ř.s.). Soud provedl při jednání dne 19.12.2011 důkaz posudkem PK MPSV Pokračování
- 4 -
63Ad 6/2011

a tento důkaz zahrne správní orgán v dalším řízení mezi podklady pro nové rozhodnutí (§ 78 odst. 6 s.ř.s.).

Žalobkyně Ing. Čalounová měla ve věci úspěch, ale náhradu nákladů řízení nežádala. Proto soud rozhodl podle § 60 odst. l) s.ř.s. i tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě 2 týdnů po doručení tohoto rozsudku, k Nejvyššímu správnímu soudu, prostřednictvím soudu podepsaného.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel dle § 105 odst. 2 s.ř.s. zastoupen advokátem.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s., dle § 106 odst. 1 s.ř.s. musí kasační stížnost obsahovat kromě obecných náležitostí označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno.

V Liberci dne 19. prosince 2011

Mgr. Karel Kostelecký, v.r.

samosoudce

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru