Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

60 Ad 3/2011 - 54Rozsudek KSLB ze dne 21.07.2011

Prejudikatura

41 Cad 113/2005 - 26


přidejte vlastní popisek

60Ad 3/2011-54

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Trejbalovou v právní věci žalobce K.S., bytem L.K. xx, O., zast. JUDr. Martinem Köhlerem, advokátem se sídlem 1. máje 535/50, Liberec 3, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne xx, č.j. xx,

takto:

I. Žaloba proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne xx, č.j. xx se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal přezkoumání zákonnosti ve výroku uvedeného rozhodnutí žalované, kterým byly zamítnuty námitky žalobce a potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 1. 9. 2010. č.j. xx. Tímto prvostupňovým rozhodnutím žalovaná rozhodla, že pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen ,,zákon o důchodovém pojištění“), se zamítá žádost žalobce o invalidní důchod.

V žalobě žalobce namítal, že napadené rozhodnutí není v souladu se zákony, ostatními právními předpisy a mezinárodními smlouvami, žalovaná nevyšla ze spolehlivě zjištěného stavu věci, odůvodnění žalobce nepřesvědčilo o správnosti a postupu žalované a žalovaná se nevypořádala se všemi provedenými důkazy. Dále žalobce nesouhlasil s posouzením svého zdravotního stavu, uváděl, že se v současné době chystá na operaci s pravou rukou, lékařům vytýkal, že hodnotili v souvislosti s jeho úrazem jen amputaci části distálního článku palce, žalovaná nevzala v potaz jeho současný zdravotní stav. Žalobce se dožadoval nového vyšetření a toho, aby byl k vyjádření vyzván jeho současný odborný lékař. K žalobě žalobce doložil řadu lékařských nálezů a zpráv. Z uvedených důvodů žalobce navrhoval zrušení rozhodnutí žalované vydaných v obou stupních a vrácení věci žalované k dalšímu řízení a požadoval nahradit náklady řízení.

Pokračování
2
60Ad 3/2011

K podané žalobě žalovaná uvedla, že s ohledem na závěry posudku vlastní lékařské posudkové služby ze dne 8. 12. 2010, který potvrdil závěry posudkového lékaře ze dne 9. 8. 2010, nemohla na prvostupňovém rozhodnutí nic měnit, a dále navrhla provedení důkazu posudkem příslušné posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“), která posoudí zdravotní stav žalobce.

Z předloženého správního spisu soud zjistil, že správní řízení o dávku důchodového pojištění bylo zahájeno návrhem ze dne 17. 6. 2010, kterým žalobce požádal o přiznání invalidního důchodu.

Dne 9. 8. 2010 bylo u žalobce provedeno lékařkou Okresní správy sociálního zabezpečení v Liberci (dále jen ,,OSSZ“) posouzení zdravotního stavu za účelem posouzení invalidity ve smyslu § 8 zákona č. 582/1991 Sb., zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, za přítomnosti žalobce. Lékařka OSSZ vyšla z vlastního vyšetření, zdravotnické dokumentace ošetřujícího lékaře MUDr. V.Š., dále z odborných lékařských nálezů Ústavu chirurgie ruky Vysoké nad Jizerou a dalších v posudku uvedených ambulantních nálezů. Lékařka OSSZ konstatovala, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je stav po amputaci části distálního článku palce pravé ruky s poškozením nehtu a stav po dodatečně zjištěné subluxaci řešené dézou s částečným omezením úchopu pravé ruky u praváka, tedy postižení uvedené v kapitole XIV., odd. B, pol. 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. s mírou poklesu pracovní schopnosti na horní hranici o 30 % s tím, že procentní míra poklesu se ve smyslu § 3 a § 4 cit. vyhlášky nezvyšuje.

Na základě tohoto posouzení zdravotního stavu žalobce vydala žalovaná dne 1. 9. 2010 prvostupňové rozhodnutí, kterým vyslovila, že žádost žalobce o invalidní důchod se zamítá, neboť podle posudku OSSZ ze dne 9. 8. 2010 není invalidní, když z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost jen o 30 %, když podmínkou invalidity podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

Proti tomuto rozhodnutí si žalobce podal námitky, ve kterých vyjádřil nesouhlas s posouzením zdravotního stavu s poukazem na aktuální zdravotní vyšetření.

V řízení o námitkách byl zdravotní stav žalobce posouzen posudkovou lékařkou žalované dne 8. 12. 2010. Ta v posudku o invaliditě dle § 8 zákona č. 582/1991 Sb. uvedla, že vycházela nejen z dosavadní zdravotní dokumentace žalobce (zprávy ošetřujícího lékaře MUDr. V.Ša., propouštěcí zprávy a kontrolních náletů Ústavu chirurgie ruky Vysoké nad Jizerou, ale také z nových nálezů: RTG popisu páteře MUDr. K. ze dne 13. 9. 2010, zprávy MUDr. O. ze dne 20. 9. 2010, zprávy z ORL ambulance MUDr. C. ze dne 14. 9. 2010 a MUDr. K. ze dne 5. 10. 2010. Podle lékařky žalované se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, kde rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnost je lehké omezení úchopu pro lehké zkrácení palce a znehybnění pro dézu kloubu palce pravé ruky, s tím, že se sice jedná o dominantní končetinu, ale nejedná se o ztrátu úchopové schopnosti, ani o těžké omezení hybnosti, proto bylo onemocnění hodnoceno dle kapitoly XV., odd. B, pol. 5b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanoví míra poklesu pracovní činnosti 20 %. Přitom posudková lékařka odůvodnila nutnost zdravotní Pokračování
3
60Ad 3/2011

postižení žalobce hodnotit dle pol. 5b, odůvodnila, proč lékařka OSSZ použila nesprávné zařazení zdravotního postižení žalobce. Dále uvedla, že je důvod navýšit procentní míru poklesu pracovní schopnosti žalobce o 10 % dle § 3 odst. 2 cit. vyhlášky pro nemožnost uplatnění nabytých pracovních zkušeností a nemožnost pokračovat v dosavadním zaměstnání. V posudku konstatovala, že nesprávné použití posudkových kritérií v posudku OSSZ nemělo vliv na celkový posudkový závěr. Rovněž posudková lékařka žalované v posudku ze dne 8. 12. 2010 dospěla k závěru, že žalobce není invalidní dle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění.

Ze závěrů tohoto lékařského posudku potom žalovaná vyšla při vydání žalobou napadeného rozhodnutí, kterým námitky žalobce podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, zamítla a rozhodnutí vydané v prvním stupni řízení potvrdila. V odůvodnění tohoto rozhodnutí žalovaná uvedla, že po přezkoumání zdravotního stavu žalobce zjistila, že žalobce není invalidní, neboť byl u něho zjištěn pokles pracovní schopnosti jen o 30 %. Zdravotní stav a stupeň invalidity byl podle žalované posouzen v souladu se zákonem o důchodovém pojištění a prováděcí vyhláškou. Posudek OSSZ o invaliditě ze dne 9.8. 2010, ze kterého žalovaná vycházela při vydání předchozího rozhodnutí, byl vypracovaným posudkem lékařky žalované ze dne 8. 12. 2010 potvrzen, když se vypořádal s nesprávným použitím posudkových kritérií, které však nemělo na celkový posudkový závěr lékařky OSSZ vliv. K námitkám žalovaná uvedla, že zdravotní stav byl posouzen na základě objektivně doložené zdravotní dokumentace, včetně nových nálezů, když bylo konstatováno, že nově předložené lékařské nálezy neobsahují nové posudkově významné skutečnosti.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, v řízení dle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen ,,s. ř. s.“), v rozsahu a z hlediska námitek žalobce, které se týkaly především nesprávného posouzení zdravotního stavu, přitom byl soud vázán skutkovým i právním vztahem v době rozhodování správního orgánu dle § 75 odst. 1, odst. 2 s. ř. s. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

V soudním přezkumném řízení bylo doplněno posouzení zdravotního stavu žalobce posudkem PK MPSV, pracoviště Ústí nad Labem, a to v souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., dle kterého PK MPSV posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového zabezpečení. Podle protokolu o jednání PK MPSV ze dne 26. 5. 2011 jednala PK MPSV v příslušném složení za účasti odborné lékařky z oboru ortopedie. Žalobce byl při jednání přítomen a odbornou lékařkou také vyšetřen, vyjádřil se k předchozím zaměstnáním, popsal své subjektivní potíže. Při vypracování posudku PK MPSV vycházela z lékařského nálezu ošetřujícího lékaře MUDr. V.Š., veškerých lékařských zpráv doložených v posudkové dokumentaci žalobce, dále byly hodnoceny také všechny lékařské zprávy, jež žalobce předložil k podané žalobě, rovněž PK MPSV hodnotila aktuální lékařské zprávy předložené žalobcem při jednání (zprávy MUDr. Vlastimila Tyle z Ústavu chirurgie ruky Vysoké nad Jizerou ze dne 10. 3. a 22. 3. 2011).

PK MPSV konstatovala, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované se u žalobce jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který ale neodpovídá žádnému stupni invalidity, nešlo o pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jako dominující příčinu Pokračování
4
60Ad 3/2011

s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti PK MPSV označila stav po úrazové amputaci části distálního článku palce pravé ruky s poškozením nehtu dne 11. 8. 2009 a po dodatečně zjištěné subluxaci metacarpophalangeálního kloubu palce pravé ruky řešené dézou dne 27. 1. 2010, s lehkým omezením úchopu pravé ruky u praváka. Onemocnění bylo posouzeno podle kap. XV, odd. B, pol. 5b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti PK MPSV hodnotila 20 %, neboť se jednalo o deformitu prstů rukou při částečně zachované úchopové schopnosti ruky. S ohledem na to, že zdravotní stav snižuje schopnosti žalobce využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, PK MPSV zvýšila stanovenou míru poklesu o 10 % na celkových 30 %.

Při ústním jednání konaném dne 21. 7. 2011, při němž soud provedl dokazování shora uvedeným posudkem a protokolem o jednání PK MPSV, žalobce setrval na své žalobě. Žalovaná s ohledem na výsledek posouzení zdravotního stavu žalobce PK MPSV navrhla zamítnutí žaloby.

Provedený důkaz byl soudem zhodnocen podle § 77 odst. 2 s. ř. s. Při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti žalobce soud vycházel z posudku PK MPSV. Při hodnocení posudku PK MPSV soud zjišťuje, zda byla během posudkového řízení dodržena příslušná zákonná ustanovení upravující činnost PK MPSV a náležitosti posudku. Pokud soud neshledá žádné skutečnosti posudkový závěr zpochybňující, respektuje jeho závěr o hodnotě poklesu pracovní schopnosti, neboť sám nedisponuje pravomocí hodnotit zdravotní stav.

V souzeném případě PK MPSV vypracovala posudek v řádném složení, za účasti odborné lékařky z oboru ortopedie. Žalobce byl při jednání PK MPSV přítomen a vyšetřen odbornou lékařkou, bylo mu umožněno vyjádřit se ke svým dosavadním zaměstnáním a subjektivním potížím, měl možnost doplnit podklady pro vypracování posudku o další lékařské nálezy. Posudek PK MPSV obsahuje podrobné odůvodnění hodnocení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce ve smyslu § 2 vyhlášky č. 359/2009 Sb. Soud má za to, že PK MPSV měla pro posouzení zdravotního stavu dostatek podkladů – nejen zdravotní dokumentaci ošetřujícího lékaře a posudkovou dokumentaci OSSZ, ale především řadu odborných lékařských zpráv, ze kterých striktně vycházela a jejichž obsah není v rozporu se zjištěními PK MPSV, a to včetně všech lékařských zpráv, které žalobce předložil soudu a včetně aktuálních lékařských nálezů současného odborného lékaře žalobce, které žalobce předložil až při jednání PK MPSV. PK MPSV v posudku žádnou lékařskou zprávu předloženou žalobcem k hodnocení neopominula a podle přesvědčení soudu je ve svém závěru respektovala. V případě žalobce je hodnota poklesu pracovní schopnosti méně než o 35 % ověřena skutečností, že zdravotní stav žalobce byl posuzován opakované odbornými lékaři; posudkoví lékaři tuto diagnózu nezpochybnili a v souladu s vyhláškou č. 359/5009 Sb. určili základní příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, která by odpovídala hodnoceným odborným nálezům a lékařským zprávám. Potom určili procentní míru poklesu pracovní schopnosti podle zařazení zdravotního postižení dle příslušné položky cit. vyhlášky. Podle názoru soudu PK MPSV v posudku vyčerpávajícím způsobem zhodnotila, z jakých důvodů posoudila zdravotní stav žalobce jako stav po úrazové amputaci části distálního článku palce pravé ruky s poškozením nehtu a stav po dodatečně zjištěné subluxaci metacarpophalangeálního kloubu palce pravé ruky řešené dézou, s lehkým omezením úchopu pravé ruky u praváka podle kap. XV, odd. B, pol. 5b Pokračování
5
60Ad 3/2011

přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., když zdůraznila, že se jednalo jen o ztrátu posledního článku palce pravé ruky, která sama o sobě představuje zkrácení článku, a hybnost palce a ruky a možnosti úchopu významně nenarušila. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti o 20 % odpovídá příslušné hodnotě uvedené v cit. vyhlášce. PK MPSV také v souladu s § 39 odst. 3, 4 zákona o důchodovém pojištění a § 3 odst. 2 vyhlášky č. 359/2009 Sb. přihlédla k tomu, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce má vyšší vliv na jeho schopnost využít dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti a zvýšila stanovenou míru poklesu o 10 % na celkových 30 %. PK MPSV se zabývala i aktuálním zdravotním stavem žalobce a na základě nejnovějších předložených odborných lékařských nálezů konstatovala, že indikace odstranění kovového materiálu dokládá dobrý stav po provedeném dézování kloubu s tím, že se jednalo o malý výkon, který vyžaduje jen krátkodobý klid a šetření končetiny a která umožňuje další rehabilitaci prstů a ruky, proto nejde o invalidizující zákrok, stav po zákroku byl již zhojen. PK MPSV sezabývala i dalšími zdravotními potížemi žalobce a zhodnotila, proč další onemocnění žalobce nejsou rozhodující příčinou jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, přitom PK MPSV vycházela rovněž ze zpráv odborných lékařů a konzultace s odborným ORL lékařem dne 27. 4. 2011. PK MPSV se také vyjádřila k posouzení zdravotního stavu žalobce lékařkou OSSZ dne 9. 8. 2010, odůvodnila, proč hodnocení považuje za administrativní chybu. PK MPSV tedy dospěla ke shodnému posouzení poklesu pracovní schopnosti žalobce o 30 % jako posudkoví lékaři OSSZ a žalované, tedy poklesu pracovní schopnosti žalobce o méně než 35 %, a tedy ke shodnému závěru o tom, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované žalobce nebyl invalidní ve smyslu § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění.

K námitkám žalobce týkajícím se aktuálního zdravotního stavu soud uvádí, že je má za zcela vyvrácené právě provedeným posudkem, který z nejnovějších lékařských nálezů žalobcem předložených rovněž vycházel, a PK MPSV v posudku odůvodnila, že nedávný chirurgický zákrok a současný zdravotní stav není invalidizující, naopak je známkou zlepšování stavu po dézování palce.

Podmínky pro získání a trvání nároku na invalidní důchod jsou stanoveny zákonem o důchodovém pojištění. Podle § 38 tohoto zákona má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popř. byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu.

Podle § 39 odst. 1 cit. zákona je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní činnosti nejméně o 35 %. Podle § 39 odst. 2 cit. zákona jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu 1. stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu 2. stupně, a c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu 3. stupně. Způsob posouzení pracovní schopnosti obsahuje ust. § 39 odst. 3 až odst. 8 zákona o důchodovém pojištění a prováděcí vyhláška č. 359/2009 Sb.

Soudu nezbývá než uvést, že v případě žalobce byl zákonným způsobem zjištěn pokles pracovní schopnosti o méně než 35 %, žalobce tedy v době vydání napadeného rozhodnutí nebyl ve smyslu § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění invalidní. Žalovaná vycházela Pokračování
6
60Ad 3/2011

ze správně zjištěného skutkového stavu, když uvedla, že žalobce není invalidní, pokles pracovní schopnosti byl hodnocen 30 %, a proto nesplňuje nárok na invalidní důchod. Žalovaná tedy v souladu s § 90 odst. 5 správního řádu ve spojení s § 88 odst. 8 zákona č. 582/1992 Sb. rozhodla, že nebyl důvod pro vyhovění námitkám žalobce, námitky žalobce zamítla a napadené prvostupňové rozhodnutí potvrdila. Napadené rozhodnutí žalované bylo vydáno v souladu se zákonem o důchodovém pojištění i prováděcí vyhláškou č. 359/2009 Sb., soud rovněž nezjistil porušení mezinárodních smluv. Napadené rozhodnutí žalované podle přesvědčení soudu odpovídá požadavkům § 68 odst. 3 správního řádu, neboť z něj lze seznat, jaký skutkový stav měla žalovaná za prokázaný a na základě kterých podkladů, odůvodnění také obsahuje právní úvahy žalované a důvody jejího rozhodnutí. Není pravdou, že by se napadené rozhodnutí nevypořádalo s provedenými důkazy, jak žalobce obecně v žalobě namítal, naopak rozhodnutí vycházelo z provedeného posudku posudkové lékařky žalované ze dne 8. 12. 2010 a tímto posudkem se obšírně zabývalo.

Ze všech uvedených důvodů nebyla žaloba soudem shledána důvodnou a soud ji proto zamítl v souladu s § 78 odst. 7 s. ř. s.

O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 60 odst. 1 věta první s. ř. s., neboť neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovaná na něj podle § 60 odst. 2 s. ř. s ve spojení s § 118d odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. nemá nárok.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě 2 týdnů po doručení tohoto rozsudku k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím soudu podepsaného.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel dle § 105 odst. 2 s. ř. s. zastoupen advokátem.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s., dle § 106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost obsahovat kromě obecných náležitostí označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno.

V Liberci dne 21. července 2011.

Mgr. Lucie Trejbalová, v.r.

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru