Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

60 A 4/2016 - 109Rozsudek KSLB ze dne 14.07.2016Správní řízení: lhůta k podání odvolání

Publikováno3465/2016 Sb. NSS

přidejte vlastní popisek

60 A 4/2016-109

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Trejbalovou v právní věci žalobce P.S., bytem XX, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem, se sídlem Na Zlatnici 301/2, 140 00 Praha 4, proti žalovanému Krajskému úřadu Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 12. 2015, č. j. OD 1246/15-2/67.1/15409/St,

takto:

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 18. 12. 2015, č. j. OD 1246/15-2/67.1/15409/St, se zrušuje pro nezákonnost a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 17 345 Kč k rukám jeho právního zástupce Mgr. Jaroslava Topola, advokáta se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaný podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, zamítnul jako opožděné odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města Jablonec nad Nisou, odboru správního, oddělení přestupků (dále též “správní orgán prvního stupně“) ze dne 30. 9. 2015, č. j. 81970/2015, sp. zn. 853/2015/SPR/OPŘ/392/Ch, kterým byl žalobce shledán vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. Žalovaný vyšel z toho, že prvostupňové rozhodnutí bylo žalobci doručeno prostřednictvím datové schránky jeho zmocněnce Ing. M.J. dne 2. 10. 2015. Od tohoto dne počala běžet 15 denní lhůta pro odvolání, která skončila dne 19. 10. 2015. Ve lhůtě nebylo správnímu orgánu prvního stupně odvolání doručeno, ani žádné odvolání adresované tomuto správnímu orgánu nebylo podáno k poštovní přepravě, proto prvostupňové rozhodnutí nabylo dne 20. 10. 2015 právní moci. Žalovaný konstatoval, že odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí bylo k poštovní přepravě podáno až dne 20. 10. 2015, správnímu orgánu prvního stupně bylo doručeno dne 22. 10. 2015, tedy opožděně.

Pokračování
2
60 A 4/2016

Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení a náhrady nákladů řízení. Žalobce nesouhlasil se závěrem o opožděnosti odvolání, neboť odvolání k poštovní přepravě podal dne 19. 10. 2015, tedy včas, v souladu s § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu. Držiteli poštovní licence odvolání předal dne 19. 10. 2015. K podpoře svého tvrzení navrhoval provést důkaz podacím lístkem vyhotoveným společností Česká pošta, s. p. (dále také jen „pošta“), v němž je jako datum podání uveden den 19. 10. 2015. Žalobce uvedl, že dle aplikace pošty Track & Trace dostupné na internetových stránkách pošty byla zásilka podána dne 20. 10. 2015. Tento údaj však podle žalobce není relevantní. Žalobce nemůže ovlivnit případnou chybu držitele poštovní licence, ani okamžik, kdy je předaná zásilka zpracována. Podle žalobce je podstatné, že zásilku držiteli poštovní licence předal dne 19. 10. 2015 a týž den mu držitel poštovní licence potvrdil jako datum podání zásilky. Z uvedených důvodů bylo odvolání podáno v zákonné lhůtě a napadené rozhodnutí žalovaného je nezákonné.

V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že k podacímu lístku se nemůže vyjádřit, neboť jej nemá k dispozici. Z dostupných informací zjištěných z vlastní zásilky, kterou bylo správnímu orgánu prvního stupně odvolání doručeno, lze učinit závěry, které byly uvedeny v napadeném rozhodnutí. Na razítku na obálce je jako datum podání uvedena číslice začínající 2. Dle čísla zásilky bylo možné na internetových stránkách České pošty, s. p., zjistit, že zásilka s odvoláním byla podána dne 20. 10. 2015, tedy opožděně. Doklad o tomto zjištění je součástí spisové dokumentace. Dne 19. 10. 2015 žalobce podal pouze elektronický dokument, ze kterého je následně službou Postservis vytvořena poštovní zásilka, která byla předána k poštovní přepravě. Dne 19. 10. 2015 tedy žalobce držiteli poštovní licence nepodal poštovní zásilku adresovanou správnímu orgánu prvního stupně, ale učinil pouze elektronické podání, ze kterého byla vytvořena poštovní zásilka až následně, a tato byla předána k doručení. Den elektronického podání žalobce vůči držiteli poštovní licence nelze považovat za den podání poštovní zásilky ve smyslu § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu. Z běžně dostupných informací z internetové stránky lze zjistit, že základem služeb Postservis je elektronické podání zásilek, tisk dokumentů, jejich vkládání do obálek a průběžné předávání hotových zásilek do poštovní přepravy. Poštovní zásilka je podána až v den, který je uveden v informačním systému pošty pro sledování zásilek. V den, kdy žalobce učinil elektronické podání držiteli poštovní licence, nepodal žádnou poštovní zásilku, ale elektronický dokument, ze kterého byla následně vytvořena poštovní zásilka. Z uvedených důvodů žalovaný navrhoval, aby soud podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnul.

Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí žalovaného v řízení dle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), a to v mezích a z hlediska uplatněných žalobních bodů, přitom je vázán skutkovým a právním stavem v době rozhodování správního orgánu podle § 75 odst. 1, odst. 2 s. ř. s.

K projednání žaloby nařídil soud ústní jednání. Při něm oba účastníci řízení setrvali na svých stanoviscích. Soud podle § 77 s. ř. s. provedl dokazování podacím lístkem předloženým žalobcem k podání zásilky podacího čísla RR921662582CZ, dále vyžádaným vyjádřením České pošty, s. p., ze dne 21. 6. 2016 k předloženému podacímu lístku a podání předmětné zásilky a také výpisem podpůrného programu služby DopisOnline HP provoz, který pošta ke svému vyjádření připojila. Soud dále provedl dokazování Obchodními podmínkami pro poskytování služby DopisOnline, zejména čl. 1, 2, 3, 4, 5 a 9 (dále také jen Pokračování
3
60 A 4/2016

„obchodní podmínky“), které jsou veřejně přístupné na internetových stránkách http://online.postservis.cz. A také částí Poštovních podmínek České pošty, s. p., Základní poštovní služby, platných od 1. 10. 2015 (dále také jen „poštovní podmínky“), které si pro účely posouzení věci vyžádal u regionální pošty v Liberci. Z nich pak konkrétně citoval čl. 6 a 8, které se týkají uzavření smlouvy o poskytnutí poštovní služby a uzavření smlouvy, jestliže podnik podání stvrzuje, a čl. 13, který se vztahuje k doporučené zásilce.

Po provedeném dokazování žalobce vyjádřil přesvědčení, že provedené důkazy podporují jeho argumentaci. Rozhodné je, že den 19. 10. 2015 mu byl mu poštou potvrzen jako den podání zásilky obsahující odvolání. V tento den se zásilka ocitla v systému pošty, nikoli jiného subjektu, přičemž pošta byla povinna jako jediný držitel úplné poštovní licence podání doručit. I když smluvní podmínky hovoří o zpracování zásilku po 16.00 h., je možné, že zásilka je do přepravy podána dříve. Podle žalobce není rozhodné, kdy pošta soubor vytiskne a předá do sítě k přepravě. Žalobce jako účastník řízení legitimně očekával, že den na podacím lístku je dnem podání, a očekával, že podání bude řádně doručeno. Žalobce na soud apeloval, že je třeba zohlednit moderní formy možnosti podání, které Ing. J. vystupující jako zmocněnec ve více případech, využívá. Tento postup šetří i náklady na činnost pošty a přináší oběma stranám ulehčení. I správní řád preferuje elektronické podání, a proto by judikatura soudů měla zohlednit tyto moderní možnosti podání. Žalobce se dovolával principu vstřícnosti a spolupráce správního orgánu vůči účastníkům řízení, a proto by měla být elektronická forma podání akceptována. Dodal, že argumentoval-li by správní orgán tím, že za využití webového rozhraní nelze spolehlivě identifikovat odesílatele podání, taková skutečnost není závadou. Pokud by měl správní orgán o podání pochybnosti, mohl by je odstranit obvyklou výzvou k odstranění vad podání, včetně absence podpisu.

Na předestřenou argumentaci žalovaný reagoval tak, že rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem, když správní orgán mohl vycházet pouze ze skutečností, které měl k dispozici. K dispozici přitom měl podané odvolání žalobce, nečitelné razítko pošty začínající číslicí 2, a proto si správní orgán vyhotovil záznam o sledování zásilky, ze kterého vyplynulo datum podání 20. 10. 2015. Bylo tedy legitimně rozhodnuto o tom, že odvolání bylo podáno dne 20. 10. 2015, tedy opožděně. Není správné správnímu orgánu podsouvat, že by si měl zjišťovat další skutečnosti. Toto by šlo zcela nad možnosti jeho činnosti, proto je třeba trvat na tom, že za dané situace správní orgán nepochybil. Dále žalovaný zdůraznil, že účastník řízení může podání podat elektronicky, potom je takové podání podáno dnem, kdy je doručeno do datové schránky. U zmíněného hybridního způsobu podání, který žalobce využil, musí vzít i odvolatel v potaz obchodní podmínky, kterým se musí přizpůsobit. Musí počítat s tím, že později učiněné podání bude zpracováno později. Z obchodních podmínek lze dovodit, že dne 19. 10. 2015 odvolatel objednal poslání zásilky, ale tu mohla pošta přijmout až 20. 10. 2015. Nelze dospět k závěru, že podání bylo učiněno už dne 19. 10. 2015, neboť pošta také musí ověřit, zda je podání kompletní a zda je např. zaslaná listina konvertibilní.

Po provedeném ústním jednání dospěl soud k následujícím závěrům:

Předmětem soudního přezkumu je rozhodnutí žalovaného jako odvolacího orgánu, jímž bylo zamítnuto jako opožděné žalobcovo odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Při přezkumu takového, svou povahou procesního rozhodnutí soud pouze zkoumá, zda byly splněny podmínky pro zamítnutí odvolání jako opožděného podle Pokračování
4
60 A 4/2016

§ 92 odst. 1 správního řádu.

Lhůta k podání odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně je dle § 83 odst. 1 správního řádu 15 denní a začíná běžet ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Podle § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu je odvolací lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě.

V souzeném případu není mezi účastníky řízení sporu o tom, že rozhodnutí správního orgánu právního stupně bylo žalobci doručeno prostřednictvím jeho zmocněnce Ing. M.J. do datové schránky dne 2. 10. 2015. Od tohoto dne počala běžet 15 denní lhůta pro podání odvolání, poslední den lhůty připadl na pondělí 19. 10. 2015. Odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí žalobce podal prostřednictvím svého zmocněnce Ing. M.J. písemně, odvolání bylo správnímu orgánu prvního stupně doručeno v písemné podobě jako doporučená zásilka dne 22. 10. 2015. Dle informace z internetových stránek České pošty, s. p., o sledování zásilek (Track & Trace), pořízené správním orgánem prvního stupně dne 22. 10. 2015 a založené do správního spisu, byl jako datum podání zásilky RR 92166258 2 CZ uveden den 20. 10. 2015. Podací razítko pošty otištěné na obálce zásilky RR 92166258 2 CZ, ve které bylo odvolání žalobce doručeno, není zcela čitelné, ovšem vyplývá z něj alespoň, že datum uvedené uprostřed začíná číslicí 2, jak uváděl žalovaný. Z podacího lístku předloženého žalobcem ve spojení s vyjádřením České pošty, s. p., ze dne 21. 6. 2016 a výpisu podpůrného programu služby DopisOnline má soud za prokázané, že žalobce odvolání podal České poště, s. p. jako doporučenou zásilku prostřednictvím elektronického systému služby DopisOnline na serveru www.postservis.cz, a to dne 19. 10. 2015 v 18,56 hod. Jako datum podání zásilky bylo žalobci potvrzeno datum 19. 10. 2015. Vlastní zásilka byla vyrobena a předána do poštovního provozu dne 20. 10. 2015.

Podstatou sporu je výklad ustanovení § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu a v něm užitého termínu „lhůta je zachována, je-li … v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence … „ a otázka, který den je třeba považovat za den podání poštovní zásilky při využití elektronického systému služby DopisOnline na serveru www.postservis.cz držitele poštovní licence Česká pošta, s. p.

Při zodpovězení shora nastolené otázky a výkladu § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu soud vycházel ze závěrů Ústavního soudu prezentovaných v nálezu ze dne 1. 11. 2006, sp. zn. IV. ÚS 110/06 (rozhodnutí Ústavního soudu dostupná na http://nalus.usoud.cz). V tomto nálezu se Ústavní soud vyslovil k výkladu slovního spojení „lhůta je zachována, je-li … podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit“ ve smyslu § 57 odst. 3 o. s. ř. a posuzoval okamžik odevzdání zásilky České poště, s. p., jako držiteli poštovní licence. Ústavní soud vyslovil, že je třeba při výkladu daného slovního spojení postupovat nikoli formálně, že je na místě vzít v potaz moment uzavření poštovní služby neformálním úkonem podáním – s tím, že den podání je třeba posoudit v intencích schválených poštovních podmínek a že tento den je osvědčován držitelem poštovní licence na podací stvrzence (k tomu srov. i nález Ústavního soudu ze dne 8. 12. 1997, sp. zn. IV. ÚS 325/96). Ústavní Pokračování
5
60 A 4/2016

soud přitom vycházel z dosavadní judikatury Nejvyššího soudu týkající se odevzdání zásilky poště a charakteru údajů v podacím lístku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 1994, sp. zn. 50 Cm 13/94, podle něhož: „Pro posouzení toho, zda byla odvolací lhůta zachována, je v případě podání odvolání pomocí pošty rozhodující okamžik odevzdání tohoto podání poště, a není tedy např. rozhodující to, kdy pošta začne přepravu zásilky skutečně provádět. Okamžik odevzdání zásilky poště vyplývá např. z potvrzení pošty na podacím lístku, jde-li o doporučenou zásilku, nebo z potvrzení pošty v knize odeslané pošty apod. Datum uvedené poštou na obálce zásilky se obvykle shoduje s okamžikem odevzdání zásilky poště, alenení vyloučeno, že je zde uvedeno datum pozdější, zpravidla následující den po převzetí zásilky, kdy je zásilka expedována z podací pošty. Pro posouzení zachování odvolací lhůty není proto datum uvedené na obálce určující."). Přestože se vyslovené závěry týkají zachování lhůty k podání dovolání, resp. odvolání podle relevantních ustanovení o. s. ř., jsou podle přesvědčení soudu použitelné i na projednávanou věc. Instituty zachování zákonem stanovené lhůty, v níž je účastník řízení povinen učinit určitý procesní úkon, v návaznosti na podání zásilky obsahující podání účastníka řízení držiteli poštovní licence, totiž musí být vykládány v zájmu zachování jednoty právního řádu shodně, ať jsou zakotveny pro účely soudního či správního řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2006, č. j. 2 Afs 81/2004-54, všechna rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dostupná na www.nssoud.cz).

V návaznosti na právě uvedené soud konstatuje, že rámec právní úpravy doručování podání správním orgánům (stejně jako soudům) vytváří zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o poštovních službách“) a z něj vycházející poštovní podmínky (§ 6 zákona o poštovních službách).

Vlastní pravidla podávání a doručování poštovních zásilek [mezi jinými i doporučených ve smyslu 3 odst. 1 písm. d) zákona o poštovních službách] jsou upravena v poštovních podmínkách. Jejichž vyhlášením nabízí osoba poskytující poštovní služby – provozovatel podle § 2 písm. c) zákona o poštovních službách – každému uzavření poštovní smlouvy podle těchto poštovních podmínek. Je třeba zdůraznit, že provozovatel je podle § 4 odst. 1 a 2 zákona o poštovních službách povinen uzavřít poštovní smlouvu s každým, kdo mu její uzavření v mezích poštovních podmínek a způsobem v nich stanoveným navrhne, tento postup musí poštovní podmínky obsahovat, přičemž dle § 33 odst. 1 písm. b) zákona o poštovních službách je jeho povinností nabízet poštovní služby podle poštovních podmínek. Uzavřením poštovní smlouvy vznikají provozovateli povinnosti stanovené zákonem o poštovních službách a poštovními podmínkami, popř. stanovené dalšími ujednáními mezi odesílatelem a provozovatelem. Mezi tyto povinnosti dle § 5 odst. 1 zákona o poštovních službách patří povinnost provozovatele dodat poštovní zásilku příjemci.

Podle čl. 6 poštovních podmínek České pošty, s. p., platných od 1. 10. 2015, je smlouva o poskytnutí poštovní služby uzavřena poštovním podáním. Podle čl. 8 odst. 1 poštovních podmínek se za den podání (pro případ uzavření poštovní smlouvy, jestliže je podání podnikem – provozovatelem – stvrzeno), se považuje den, v němž byl podnik o poštovní službu požádán. O poskytnutí poštovní služby lze v době k tomu určené žádat způsobem a v místě stanoveném v čl. 6 odst. 4 poštovních podmínek. V souladu s čl. 6 odst. 1 poštovních podmínek je smlouva o poskytnutí poštovní služby uzavřena poštovním podání, tedy převzetím poštovní zásilky dle § 2 písm. m) zákona o poštovních službách. Podání Pokračování
6
60 A 4/2016

provozovatel podle čl. 8 odst. 2 poštovních podmínek stvrzuje na podací stvrzence, která má stanovenou formu. Na podací stvrzence pošta podle čl. 8 odst. 3 písm. d) poštovních podmínek stvrzuje den podání. Dokladem o dni podání zásilky je tedy podací stvrzenka, na které držitel poštovní licence odesílateli stvrzuje den podání zásilky. Lze dodat, že podací stvrzenka je dokladem, který je oprávněná osoba – odesílatel – povinna předložit i při dalších úkonech, které s přepravou zásilky souvisejí. Oproti povinnému osvědčení dne podání zásilky na podací stvrzence dle čl. 8 odst. 3 písm. d) poštovních podmínek, je ve smyslu čl. 8 odst. 7 poštovních podmínek údaj o dni, kdy k podání došlo, obsažený v razítku na poštovní zásilce fakultativní.

Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že dnem podání zásilky je den, v němž byl provozovatel – držitel poštovní licence – o poštovní službu požádán a dokladem o dni podání zásilky je zásadně podací stvrzenka. Z těchto postulátů ostatně vychází shora citovaná judikatura.

Čl. 6 odst. 4 poštovních podmínek výslovně nepočítá s elektronicky podanou žádostí o poskytnutí poštovní služby. Nicméně prostřednictvím služby DopisOnline poskytované na serveru www.postservis.cz Česká pošta, s. p. jako držitel poštovní licence nad rámec uvedeného článku umožnil oprávněným osobám – svým zákazníkům – objednat podání zásilek elektronicky. Vztah mezi zákazníkem a Česku poštou, s. p. při poskytování této služby upravují již zmíněné obchodní podmínky, k nimž je třeba v projednávaném případu také přihlédnout, neboť se rovněž vztahují k uzavření smlouvy s Českou poštou, s. p.

Podle čl. 2.3 obchodních podmínek umožňuje služba DopisOnline zákazníkovi objednat zpracování (tisk a kompletace – balení a potisk obálky) a podání uvedených poštovních zásilek (mj. doporučených do určité hmotnosti) do poštovní sítě. Objednávka se činí prostřednictvím elektronického formuláře po registraci zákazníka, za pomoci zaslání datového souboru (čl. 3 obchodních podmínek). Podle čl. 4.2 je smlouva mezi zákazníkem a poštou, uzavřena okamžikem, kdy pošta akceptuje řádně vyplněnou a potvrzenou elektronickou objednávku odeslanou přes https://online.postservis.cz. Podáním zásilky do poštovní přepravy je uzavřena poštovní smlouva podle zákona o poštovních smlouvách, jejíž obsah určují poštovní podmínky platné v den podání zásilky. Podle čl. 5 obchodních podmínek je povinností pošty tisknout a kompletovat dokumenty dle objednávky a zásilky zpracovat a předat k poštovní přepravě, a to zásilky přijaté do 16.00 h. týž den. Podle čl. 9.1 obchodních podmínek se smluvní vztah mezi zákazníkem a poštou řídí do okamžiku poštovního podání zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, a končí poštovním podáním elektronicky objednané zásilky. Od okamžiku podání ve smyslu poštovních podmínek se vztah mezi zákazníkem a poštou řídí zákonem o poštovních službách a poštovními podmínkami.

Protože lze službu DopisOnline k elektronickému objednání zpracování a podání zásilky využít nepřetržitě, ovšem týž den je Česká pošta, s. p., povinna zpracovat a k poštovní přepravě do poštovní sítě předat jen zásilky přijaté do 16.00 h., dochází u zásilek přijatých po uvedeném čase k tomu, že okamžik objednání poskytovaných služeb (včetně poštovních dle zákona o poštovních službách) a okamžik uzavření poštovní smlouvy [podáním poštovní zásilky, tedy zásilky vytištěné a kompletované zásilky ve smyslu § 2 písm. a), m) zákona o poštovních službách] do poštovní přepravy se neshodují.

Pokračování
7
60 A 4/2016

Za takové situace je však třeba přihlédnout k tomu, že poštovní služby musí být Českou poštou, s. p. jako držitelem poštovní licence zásadně poskytovány podle zákona o poštovních službách za podmínek stanovených poštovními podmínkami. Podle nich platí, jak již bylo rozvedeno shora, že za den podání, který také držitel poštovní licence oprávněné osobě potvrzuje stanovenou formou − podací stvrzenkou, se považuje den, v němž byla, o poštovní službu požádána.

Žalobce prokazatelně o poskytnutí poštovních služeb, konkrétně o doporučené dodání zásilky obsahující jeho odvolání adresované správnímu orgánu prvního stupně, držitele poštovní licence požádal již dne 19. 10. 2015. Tento den mu byl držitelem poštovní licence v souladu s poštovními podmínkami osvědčen na podacím lístku jako den podání zásilky. Den 20. 10. 2015, který byl jako den podání označen na razítku, jímž byla zásilka opatřena, stejně jako den, který byl jako den podání uveden v elektronickém systému pošty Track & Trace, který umožňuje sledování přepravy zásilky, není podstatný. Pro posouzení toho, zda byla ve smyslu § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu zachována lhůta k podání odvolání, je v případě podání odvolání prostřednictvím držitele poštovní licence za pomoci elektronické služby DopisOnline rozhodující okamžik žádosti o poštovní službu, který byl držitelem poštovní licence podateli potvrzen jako den podání doporučené zásilky na poštovní stvrzence. Akceptace elektronické objednávky služeb pošty ze strany držitele poštovní licence totiž bez dalšího implikuje podání zásilky do poštovní sítě k přepravě, a tedy uzavření poštovní smlouvy.

Z uvedeného tedy soud dovozuje, že v zákonné odvolací lhůtě žalobce podal zásilku adresovanou správnímu orgánu prvního stupně, která obsahovala jeho odvolání, držiteli poštovní licence ve smyslu § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu. Lhůta k podání odvolání byla zachována. Žalovaný rozhodl o podaném odvolání v rozporu se zákonem, pokud jej podle § 92 odst. 1 správního řádu zamítnul jako opožděné.

Obiter dictum si soud dovolí poznamenat, že by bylo více než vhodné, aby Česká pošta, s. p. jako držitel poštovní licence v systému, kterým veřejně dálkovým přístupem (na http://www.postaonline.cz/trackandtrace/) subjektu, který zná podací číslo doručované zásilky, umožňuje sledovat průběh doručování zásilky, a to nejen její dodání, ale i podání, jako den podání zásilky uváděla den, který jako den podání v souladu s poštovními podmínkami osvědčí stanoveným způsobem jejímu odesílateli.

Z uvedených důvodů soud zrušil napadené rozhodnutí žalovaného podle § 78 odst. 1 s. ř. s. pro nezákonnost a v souladu s § 78 odst. 4 s. ř. s. vyslovil, že se věc vrací žalovanému k dalšímu řízení. V dalším řízení je žalovaný podle § 78 odst. 5 s. ř. s. vázán vysloveným právním názorem soudu a bude jeho povinností žalobcovo odvolání ze dne 19. 10. 2015 projednat věcně. Zda je odvolání bez dalšího způsobilé k meritornímu rozhodnutí, nebylo předmětem soudního přezkumného řízení.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 věta prvá s. ř. s., podle kterého účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V daném případu byl žalobce úspěšný, proto mu soud proti žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení.

Pokračování
8
60 A 4/2016

Ty byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem za žalobu dle příslušné položky sazebníku soudních poplatků ve výši 3 000 Kč a odměnou právního zástupce za 3 úkony právní služby ve výši 9 100 Kč [3 úkony právní služby po 3 100 Kč dle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu], náhradou hotových výdajů ve výši 900 Kč (3 paušály po 300 Kč za 2 úkony právní služby dle § 13 odst. 1, odst. 3 advokátního tarifu) a náhradou za promeškaný čas ve výši 500 Kč (za 2 hodiny 26 minut strávených cestou ze sídla právního zástupce do sídla soudu a zpět, tedy za 5 započatých půlhodin v souladu s § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu). Dále náhradou jízdného za cestu právního zástupce z Prahy do Liberce a zpět (208 km) ve výši 1 155 Kč [náhrada dle § 157 odst. 4 písm. b) zákoníku práce a § 1 písm. b) vyhlášky č. 385/2015 Sb. a náhrada za pohonné hmoty dle § 158 odst. 2 až 4 zákoníku práce a § 4 písm. c) vyhlášky č. 385/2015 Sb. - při průměrné spotřebě dle technického průkazu 5,9 l/100 km, ujeté vzdálenosti 208 km a ceně 29,70 Kč za 1 l benzinu Super 95 oktanů, při cestě osobním automobilem Toyota Yaris RZ x a částkou 2 450 Kč odpovídající příslušné 21 % DPH z odměny a příslušné náhrady v souladu s § 57 odst. 2 s. ř. s., celkem tedy 17 345 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Liberci dne 14. července 2016.

Mgr. Lucie Trejbalová,

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru