Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

59 A 95/2020 - 51Rozsudek KSLB ze dne 19.01.2021

Prejudikatura

9 As 96/2008 - 44

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
5 As 24/2021

přidejte vlastní popisek

59 A 95/2020 - 51

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci

žalobce: X

bytem X

proti

žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 10. 2020, č. j. X, X,

takto:

I. Žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 12. 10. 2020, č. j. X, X, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Předmět řízení

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu v zákonem stanovené lhůtě se žalobce domáhá přezkumu shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým byla změněna formulace výroku rozhodnutí Magistrátu města Jablonec nad Nisou, odboru správního, oddělení dopravně správních agend, (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 2. 6. 2020, sp. zn. X, č. j. X, a ve zbytku bylo toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Správní orgán I. stupně zamítnul jako nedůvodné námitky žalobce proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů a potvrdil provedený záznam 12 bodů ke dni 16. 8. 2018 podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“).

II. Žaloba

2. Žalobce v obecné rovině uvedl, že napadené i prvostupňové rozhodnutí považuje za nepřezkoumatelné, nezákonné i věcně nesprávné. Správní orgán I. stupně se věnoval pouze procesním otázkám, opominul rozhodnout o podstatě věci samé a učinil tak prvostupňové rozhodnutí nepřezkoumatelným. Žalovaný pak v rozporu se zásadou dvojinstančnosti správního řízení doplnil argumentaci správního orgánu I. stupně ve snaze odstranit nedostatky odůvodnění prvostupňového rozhodnutí.

3. Konkrétně žalobce namítal, že se správní orgán I. stupně nevypořádal s námitkami nezpůsobilosti podkladu pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče - příkazového bloku ze dne 8. 2. 2018. Uvedený příkazový blok nebyl způsobilým podkladem pro zápis 4 bodů do registru řidičů, neboť žalobce dne X nespáchal žádný přestupek, který by odpovídal právní kvalifikaci uvedené na příkazovém bloku: „X v X, X, X, X, bezdůvodně zdržoval provoz pomalou jízdou v rozporu s § 18/2b zák. č. 361/2000 Sb., následně neumožnil chodci přejít vozovku“. Žalobce tvrdil, že v místě domnělého protiprávního jednání se žádný přechod pro chodce nenacházel, což ve správním řízení prokazoval fotografiemi a výslechem svědka X. Pokud neumožnil chodci přejití přes vozovku, pak se to stalo mimo přechod pro chodce, a žalobce se tak nedopustil přestupku, za který by bylo možné zaznamenat 4 body do registru řidičů. Ani z popisu skutku na předmětném příkazovém bloku nelze dovozovat, že se událost stala na přechodu pro chodce, je třeba totiž rozlišovat vozovku jako součást pozemní komunikace a přechod pro chodce, kde chodec ze zákona požívá vyšší ochrany. Popis skutku v předmětném bloku není přesný ani jednoznačný. Pokud žalovaný v napadeném rozhodnutí tvrdil, že na fotografii předložené žalobcem je v pozadí vidět přechod pro chodce, žalobce namítal, že tam se projednávaný přestupek nestal, jak ostatně vypověděl i svědek X.

4. Žalobce dále tvrdil, že přestupek zpomalování provozu nespáchal, neboť nebyla naplněna jeho subjektivní stránka. Žalobce nebyl účastníkem protestu řidičů taxislužby. Na Karlově náměstí v Praze se v danou chvíli nacházel, protože tam pravidelně dojíždí z pracovních důvodů, což prokazoval svědeckou výpovědí X. Samotné zpomalování provozu není bodově hodnoceným přestupkem. Popis skutku v předmětném bloku tak neodpovídá žádnému z přestupků uvedených v příloze zákona o silničním provozu. Předmětný blok tak nebyl způsobilým podkladem pro záznam 4 bodů do registru řidičů.

5. Žalobce souhlasil s vyřízením přestupku ze dne 8. 2. 2018 příkazem na místě z důvodu rychlosti a nízké výše uložené sankce, neboť byl policistou ujištěn, že přestupek je bez bodů, to vše za dopravního kolapsu a chaosu způsobeného protestem řidičů taxislužby proti službě UBER. Pokud by žalobce věděl, že mu budou za přestupek zaznamenány 4 body, pak by se způsobem vyřízení přestupku příkazem na místě nesouhlasil. O zápisu 4 bodů se žalobce dozvěděl až při dosažení 12 bodů. Žalobce byl po celou dobu v dobré víře, že mu za předmětné přestupky body odečítány nebudou. Správní orgány u žalobce vytvořily legitimní očekávání, v důsledku kterého se žalobce nějak procesně „zachoval“.

6. Z uvedených důvodů žalobce navrhoval, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení a žalobci přiznal náhradu nákladů řízení.

III. Vyjádření žalovaného

7. V písemném vyjádření k žalobě se žalovaný plně odvolal na napadené rozhodnutí a více se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný navrhoval, aby soud podanou žalobu v celém rozsahu zamítl s tím, že náhradu nákladů řízení neuplatňuje.

IV. Zjištění ze správního spisu

8. Správní orgán I. stupně přípisem ze dne 20. 8. 2018 oznámil žalobci dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. Dne 31. 8. 2018 podal žalobce námitky do oznámení správního orgánu I. stupně o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení. V odůvodnění námitek žalobce uvedl, že nesouhlasí s veškerými záznamy bodů v registru řidičů.

9. Správní orgán I. stupně měl k dispozici žalobcovu evidenční kartu řidiče, oznámení o spáchaném přestupku ze dne 10. 11. 2016, oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 3. 5. 2017, oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 5. 6. 2017, oznámení o uložení pokuty příkazem na místě ze dne 9. 2. 2018 a oznámení o uložení pokuty příkazem na místě ze dne

16. 8. 2018. Dále byly vyžádány kopie pokutových bloků. S těmito podklady pro vydání rozhodnutí se žalobce dne 30. 10. 2018 seznámil ve smyslu § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“).

10. Řízení o námitkách bylo přerušeno usnesením ze dne 30. 11. 2018 z důvodu podání návrhu na provedení přezkumného řízení a návrhu na obnovu řízení ve věci přestupku ze dne 8. 2. 2018, č. příkazového bloku X, série X. Uvedený návrh byl vyhodnocen jako žádost

o obnovu řízení a zamítnut. Správní orgán I. stupně v řízení pokračoval a opakovaně vyrozuměl žalobce o možnosti seznámení se s podklady rozhodnutí a stanovil mu postupně několik termínů, žalobce se opakovaně ze stanovených termínů omluvil.

11. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 12. 8. 2019 byly námitky žalobce zamítnuty podle § 123f odst. 3 zákona o silničním provozu jako neodůvodněné a provedený záznam 12 bodů ke dni 16. 8. 2018 byl potvrzen. Na základě odvolání žalobce proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 26. 9. 2019 žalovaný svým rozhodnutím ze dne 8. 1. 2020 rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil a vrátil celý případ k novému projednání správnímu orgánu I. stupně pro procesní vady.

12. Správní orgán I. stupně pokračoval v řízení. Žalobce se dne 21. 5. 2020 seznámil s podklady pro vydání rozhodnutí, doložil fotodokumentaci a byl vyslechnut svědek X. Správní orgán I. stupně rozhodnutím ze dne 2. 6. 2020 námitky žalobce podle § 123f odst. 3 zákona o silničním provozu znovu zamítnul jako neodůvodněné a provedený záznam 12 bodů ke dni 16. 8. 2018 potvrdil. Správní orgán I. stupně se podrobně zabýval jednotlivými náležitostmi pokutových (resp. příkazových) bloků z hlediska jejich určitosti a srozumitelnosti. Shledal, že bloky obsahují všechny náležitosti, údaje jsou srozumitelné a dostatečné a společně s oznámením rozhodnutí o uložení pokuty v blokovém řízení (resp. příkazem na místě) jsou způsobilým podkladem k zápisu bodů do evidenční karty řidiče. Správní orgán I. stupně doplnil, že v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů zkoumá pouze to, zda je tu způsobilý podklad pro záznam bodů, nezkoumá však správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na jejichž základě došlo k záznamu bodů (uplatní se presumpce správnosti správních aktů). Správní orgán I. stupně konstatoval, že za uvedené přestupky byl zaznamenán správný počet bodů dle relevantní přílohy zákona o silničním provozu a nebyl shledán důvod pro jejich opravu či změnu. Dále správní orgán I. stupně podrobně popsal procesní postup předcházející vydání uvedeného prvostupňového rozhodnutí. Blanketní odvolání ze dne 16. 6. 2020 žalobce dodatečně doplnil dne 30. 6. 2020, přičemž odvolací námitky se zcela shodovaly s výše uvedenými žalobními body.

13. Žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 12. 10. 2020 žalovaný změnil formulaci výroku prvostupňového rozhodnutí a ve zbytku jej potvrdil. Prvostupňové rozhodnutí se dle žalovaného i přes obsáhlý popis procesního postupu předcházejícího jeho vydání zcela přezkoumatelně zabývá podstatou věci samé. Správní orgán I. stupně vycházel z řádně vyplněných bloků, podle kterých byly žalobci body zaznamenány, nejen z oznámení o přestupcích. Žalovaný se podrobně zabýval náležitostmi příkazového bloku ze dne 8. 2. 2018 a na základě skutečností v něm uvedených dovodil, že odvolací námitky jsou nedůvodné, odkazoval přitom na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44. K námitce týkající se předložených fotografií z místa spáchání přestupku žalovaný uvedl, že po nahlédnutí do mapového portálu www.mapy.cz zjistil, že fotodokumentace předložená žalobcem byla pořízena před domem na adrese X, X, zatímco žalobce svým popisem předmětného příkazového bloku stvrdil, že místo spáchání přestupkového jednání se nachází před domem na adrese Praha 2, Karlov nám., č. o. 15, u jehož vjezdu je na vozovce řádně vyznačen přechod pro chodce. S odkazem na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. 6. 2020, č. j. 6 A 155/2019-42, žalovaný vysvětlil, že správní orgány nejsou povinny zkoumat, zda byl řidič vyrozuměn o případném bodovém hodnocení za jím spáchaný přestupek. U každého držitele řidičského průkazu, tedy i u žalobce, je nutné předpokládat alespoň takovou znalost práva, že si v souvislosti s jím spáchaným přestupkem ověří stav bodového konta, neučiní-li tak, jde to k jeho tíži.

V. Posouzení věci krajským soudem

14. Napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející soud přezkoumal v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v rozsahu a v mezích uplatněných žalobních bodů podle § 75 odst. 2 s. ř. s., v duchu dispoziční zásady, kterou je správní soudnictví ovládáno, s tím, že přitom vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s.

15. Předmětem soudního přezkumu jsou správní rozhodnutí vydaná ve věci námitek proti záznamu 12 bodů v registru řidičů uplatněných podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu. Podle tohoto ustanovení, nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče (odst. 2). Shledá-li naopak příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí (odst. 3).

16. V obecné rovině soud nejprve připomíná, že rozsah řízení o námitkách vymezil již Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44, podle něhož: „Správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zákona o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán však v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci)“. V řízení o námitkách tedy správní orgán posuzuje, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku atd. Tomu pak logicky odpovídá i výrok rozhodnutí a jeho odůvodnění. V důsledku toho tedy správní orgán ověří, zda oznámení, které bylo podkladem pro záznam bodů v registru řidičů, plně odpovídá skutečnostem uvedeným v rozhodnutí nebo v dokladu o blokové pokutě (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2011, č. j. 5 As 76/2010-59). Z judikatury Nejvyššího správního soudu (srov. např. rozsudky ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20 či ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39) ve spojitosti s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 776/2000 (dostupné na www.nsoud.cz), plynou hlediska, ze kterých je třeba zkoumat jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokovém řízení (pokutové bloky), aby mohl být učiněn závěr o zákonném podkladu pro záznam bodů v registru řidičů. Nepochybně tyto závěry lze vztáhnout také k příkazním blokům vydaným od 1. 7. 2017 dle § 92 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“).

17. První žalobní bod, který se týká nepřezkoumatelnosti prvostupňového rozhodnutí z důvodu nereflektování námitek účastníka řízení, která nemohla být odstraněna ani odvolacím orgánem, soud nepovažuje za důvodný. K uplatněnému žalobnímu bodu soud uvádí, že je samozřejmě povinností správního orgánu svoje rozhodnutí řádně odůvodnit v souladu s § 68 odst. 3 správního řádu, včetně vypořádání námitek účastníka řízení. Tuto povinnost však nelze absolutizovat a chápat ji jako striktní požadavek na podrobné vypořádání každé dílčí námitky a argumentace, je-li z odůvodnění rozhodnutí seznatelné, jak o námitkách správní orgán uvážil a na základě jakého skutkového stavu a právních úvah a důvodů. Některé výtky mohou být vypořádány i tak, že v odůvodnění svého rozhodnutí prezentuje správní orgán názor odlišný od žalobcova, který přesvědčivě zdůvodní. Tím se s námitkami účastníka řízení vždy minimálně implicite vypořádá. Soud má za to, že prvostupňové rozhodnutí se plně vypořádalo s námitkami žalobce uplatněnými v obecné rovině, tak i s konkrétními výtkami, které žalobce vůči předmětnému příkaznímu bloku vznesl. To samé platí i pro vypořádání odvolacích námitek žalovaným v napadeném rozhodnutí. Soud považoval v daném případu rozhodnutí správního orgánu i žalovaného za srozumitelná, přezkoumatelná, řádně odůvodněná. Co se týče žalobní námitky porušení zásady dvojinstančnosti správního řízení, soud poukazuje na zásadu jednotnosti řízení, podle níž tvoří prvostupňové a odvolací řízení jeden komplexní celek (srov. např. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2004, č. j. 5 Afs 16/2004-56). Soud dále poukazuje na ustanovení § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu, které odvolacímu správnímu orgánu umožňuje změnit i jen odůvodnění rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, je-li to třeba k odstranění vad odůvodnění a současně odvolací orgán souhlasí s výrokem prvostupňového rozhodnutí. Žalovaný v nyní projednávaném případu přistoupil nejen ke změně odůvodnění, ale i ke změně výroku, neboť shledal, že zde správní orgán I. stupně popisoval skutečnosti, které patří do odůvodnění rozhodnutí. V odůvodnění napadeného rozhodnutí pak žalovaný přezkoumatelně vypořádal všechny odvolací námitky žalobce. V průběhu odvolacího řízení neprováděl dokazování ani nedospěl k odlišnému právnímu názoru než správní orgán I. stupně. Jednalo se toliko o doplnění a rozvinutí argumentace správního orgán I. stupně.

18. V dalším žalobním bodu žalobce brojil proti nezpůsobilosti příkazového bloku ze dne 8. 2. 2018, č. bloku X, série Xjako podkladu pro záznam 4 bodů v registru řidičů. Je-li podkladem pro záznam bodů pravomocné rozhodnutí správního orgánu o přestupku [ve smyslu

§ 123b odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu], správní orgán již nepřezkoumává jeho správnost a zákonnost či dokonce kvalifikaci skutku, jak už bylo řečeno v předchozí části argumentace soudu, ale soustředí se k vzneseným námitkám na to, zda jde o řádný podklad pro záznam, zda byl zaznamenán správný počet bodů. Ve vztahu k příkazovému bloku [v návaznosti na oznámení o uložení pokuty za přestupek příkazem na místě dle § 123b odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu] lze ve stručnosti shrnout, že je svou povahou správním aktem, který závazně deklaruje, že určitá osoba se dopustila konkrétního, individuálně popsaného jednání, jež naplnilo znaky přestupku, a konstituuje jeho povinnost zaplatit pokutu. Obsahové náležitosti příkazového bloku proto vyplývají zejména z povahy příkazního řízení, jak je stanoví zejména

§ 92 zákona o odpovědnosti za přestupky, přičemž povaze příkazního řízení korespondují strohé a zkratkovité formulace, pokud je z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, je-li zároveň konkrétní jednání v příkazovém bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, aby nebylo zaměnitelné s jiným (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20 nebo ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39).

19. Co se týká konkrétních výhrad žalobce vůči předmětnému příkazovému bloku, soud zdůrazňuje, že žalobce tak činí, aniž by zároveň správním orgánům rozhodujícím v řízení o námitkách proti záznamu bodů v registru řidičů vytýkal, že skutek se nestal, s vydáním pokutových bloků nesouhlasil, nepodepsal je, apod. Námitky žalobce vůči příkaznímu bloku spočívající ve výtce, že jednání obviněného vůbec nebylo přestupkem, z hlediska svého obsahu odpovídají námitkám, které se týkají předmětu řízení o přestupku a mohly být úspěšné pouze ve fázi projednávání předmětného přestupku. Žalobcem vznesené námitky vůči napadenému rozhodnutí tak nejsou z hlediska soudního přezkumu napadeného rozhodnutí relevantní a žalobce je mohl úspěšně uplatnit pouze v řízení o předmětném přestupku.

20. Obsahuje-li příkazový blok ze dne 8. 2. 2018, č. bloku X, série X právní kvalifikaci „§125c/1k, 125c/1f 6“ zákona o silničním provozu, a dodatky „§ 18/2b) z. č. 361/2000 Sb.“ a „§ 5/2f) z. č. 361/2000 Sb.“ v rámci popisu skutku, považuje soud tyto údaje za postačující, v souladu s § 92 odst. 1 písm. f) zákona o odpovědnosti za přestupky. Z uvedené zkratky právní kvalifikace je nade vše zřejmé, že žalobcovo jednání naplnilo skutkovou podstatu dvou přestupků. Za prvé bylo kvalifikováno podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu za porušení zákazu dle § 18 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona, tedy zákazu omezovat plynulost provozu na pozemních komunikacích, zejména bezdůvodně pomalou jízdou a pomalým předjížděním. Za druhé bylo kvalifikováno podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 6. zákona o silničním provozu za porušení zákazu dle § 5 odst. 2 písm. f) uvedeného zákona, tedy zákazu ohrozit nebo omezit chodce, který přechází pozemní komunikaci po přechodu pro chodce nebo který zjevně hodlá přecházet pozemní komunikaci po přechodu pro chodce, v případě potřeby je řidič povinen i zastavit vozidlo před přechodem pro chodce. Tomu odpovídá popis skutku slovy „X v X, X, X, bezdůvodně zdržoval provoz pomalou jízdou v rozporu s ust. § 18/2b) z. č. 361/2000 Sb., následně neumožnil chodci přejít vozovku v rozporu se zák. ust. § 5/2 f) z. č. 361/2000 Sb.“. Z těchto zkratek běžně užívaných při vyplňování bloků vyplývá, že žalobce jednak porušil povinnost dle § 18 odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu, když bezdůvodně zdržoval provoz pomalou jízdou, a jednak porušil povinnost dle § 5 odst. 2 písm. f) zákona o silničním provozu, když neumožnil přejít chodci vozovku na přechodu pro chodce. Rovněž místo a čas přestupkového jednání byly dostatečně specifikovány jako v X před domem označeným číslem orientačním 15 dne X v X hodin. Dále je na příkazovém bloku otisk úředního razítka Policie ČR a identifikační údaje a podpis policisty. Forma zavinění je jednoznačně na bloku označena škrtnutím nehodící se varianty. Je tedy jasné, že bylo shledáno zavinění ve formě nedbalosti v souladu s § 92 odst. 2 písm. f) zákona o odpovědnosti za přestupky. Příkazový blok žalobce uvedeného dne podepsal, čímž dal najevo souhlas s projednáním přestupku v příkazním řízení na místě a potvrdil řádné uvedení údajů ve všech částech bloku. Lze konstatovat, že žalobce se mohl na místě bránit proti zjištění přestupkového jednání, jeho prokázání, právní kvalifikaci a uložené pokutě, což neučinil. Příkazový blok považuje soud za dostatečně určitý, srozumitelný a čitelný.

21. Rovněž námitky ohledně místa spáchání přestupkového jednání neshledal soud důvodnými. Žalobce namítá, že v místě domnělého protiprávního jednání se žádný přechod pro chodce nenachází, což dokládal fotodokumentací a svědeckou výpovědí X, aniž by se současně na místě bránil tomu, že uvedený přestupek nespáchal, že nesouhlasil na místě s jeho kvalifikací, ani netvrdí, že na místě nepodepsal příkazový blok či byl k podpisu donucen. Za takové situace nebylo nutné v příkazovém bloku ještě podrobněji popisovat místo přestupkového jednání, resp. si soud neumí představit podrobnější identifikaci místa než uvedením části obce, ulice a domovního čísla orientačního. Z hlediska vypořádání této námitky považuje soud za dostatečné, když žalovaný uvedl, že nahlédnutím do mapového portálu www.mapy.cz zjistil, že fotodokumentace předložená žalobcem byla pořízena v X před domem označeným číslem orientačním 18, kde se skutečně žádný přechod pro chodce nenachází. Žalobce však svým popisem předmětného příkazového bloku stvrdil, že místo spáchání přestupkového jednání se nacházelo v X náměstí před domem označeným číslem orientačním 15, u jehož vjezdu je na vozovce řádně vyznačen přechod pro chodce.

22. K námitce, že správní orgány porušily zásadu legitimního očekávání, soud předně uvádí, že mu není zřejmé, jaký předchozí postup správních orgánů, který by mohl vyvolat legitimní očekávání, že za předmětný přestupek nebudou žalobci zapsány body do bodového hodnocení řidiče, má žalobce na mysli. Jak konstatoval sám žalobce, platné právní předpisy nestanovují povinnost, aby příslušné orgány informovaly o jednotlivých záznamech bodů učiněných v registru řidičů, resp.

o tom, že žalobci byly ke dni X zaznamenány 4 bodů za přestupek, s tím, že zákon o silničním provozu ani neukládá správním orgánům ve výroku rozhodnutí o přestupku uvádět počet bodů, jež mají být do registru řidičů zaznamenány. Tuto povinnost má správní orgán až v případě, kdy řidič dosáhne celkového počtu 12 bodů, kdy v návaznosti s tím uplynutím stanovené lhůty dochází ke ztrátě řidičského oprávnění. Před tímto oficiálním úkonem příslušného správního orgánu se řidič může kdykoliv se stavem svého bodového hodnocení seznámit na základě žádosti podané příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností či v kontaktním místě veřejné správy. Soud se ztotožňuje s žalovaným, že od žalobce jako od osoby odborně způsobilé k řízení motorových vozidel lze požadovat dostatečnou znalost práva, aby věděl, že mu může být pro případ spáchání dopravního přestupku zaznamenán i určitý počet bodů a že se má po spáchání dopravního přestupku o stav svého bodového hodnocení zajímat. Neučinil-li tak žalobce při vědomí, že spáchal přestupek, za který mu byla uložena pokuta, jde to k jeho tíži.

23. Soud tedy uzavírá tím, že předmětný příkazový blok, jehož nedostatky žalobce namítal, správní orgány správně posoudily jako způsobilý podklad pro zápis příslušného počtu bodů do registru řidičů. Nelze dospět k závěru, že by správní orgány postupovaly při vyřízení námitek nezákonně.

VI. Závěr a náklady řízení

24. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.

25. O podané žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, a to v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s., za výslovného souhlasu žalovaného a presumovaného souhlasu žalobce.

26. O v pořadí druhém návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě soud nerozhodoval, jelikož odkladný účinek působí jen do skončení řízení před soudem a soud rozhodl o samotné žalobě bez zbytečného odkladu po nezbytném poučení účastníků řízení a obstarání dalších podkladů nutných pro rozhodnutí. Rozhodnutí o odkladném účinku tak skončením řízení o žalobě pozbylo smyslu.

27. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 věta prvá s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

28. V souzeném případu měl úspěch žalovaný správní orgán, ten náhradu nákladů řízení nepožadoval, ostatně mu ani žádné náklady nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Liberec 19. leden 2021

Mgr. Lucie Trejbalová,

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru