Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

59 A 8/2019 - 30Rozsudek KSLB ze dne 17.01.2020

Prejudikatura

30 A 87/2013 - 46


přidejte vlastní popisek

59 A 8/2019 - 30

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci

žalobce: XX, narozený XX

t. č. XX

proti

žalované: Vězeňská služba ČR, Věznice Rýnovice sídlem Belgická 3765/11, P. O. Box 14, Jablonec nad Nisou

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 11. 2018, č. j. VS-126053-2/ČJ-2018-801232,

takto:

I. Žaloba proti rozhodnutí Vězeňské služby ČR, Věznice Rýnovice, ze dne 28. 11. 2018, č. j. VS-126053-2/ČJ-2018-801232, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2
59 A 8/2019

Odůvodnění:

I. Předmět řízení

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu v zákonem stanovené lhůtě se žalobce domáhá přezkumu shora uvedeného rozhodnutí ředitele žalované, kterým byla zamítnuta jeho stížnost proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu vedoucího oddělení výkonu trestu žalované ze dne 19. 11. 2018, č. j. VS-126053-2/ČJ-2018-801232. Prvoinstančním rozhodnutím byl žalobci podle § 46 odst. 3 písm. f) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVTOS“) uložen nepodmíněný kázeňský trest umístění do uzavřeného oddělení na 28 dnů s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení. Kázeňský trest byl uložen za kázeňský přestupek podle § 46 odst. 1 ZVTOS, kterého se měl žalobce dopustit tím, že porušil § 28 odst. 3 písm. b) ZVTOS, neboť při speciální prohlídce na vnitřním střeženém pracovišti Věznice Rýnovice dne 27. 3. 2018 v 8:10 hodin byl v kabátu žalobce nalezen černý balíček o hmotnosti 4,78 g a papírová obálka označená jménem žalobce obsahující 7 blíže neurčených tablet, přičemž odborné vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví chemie, ze dne 24. 5. 2018 prokázalo, že v balíčku černé barvy se nachází rostlinný materiál s prokázanými tetrahydrokanabinoly, které jsou obsahovou složkou konopí, a že v případě nalezených léků se jedná o lék Rivotril obsahující účinnou látku klonazepam.

II. Žaloba

2. Žalobce v žalobě žádal o přezkum rozhodnutí o stížnosti proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu, protože mu nebylo jednoznačně prokázáno, že obsah kabátu byl jeho. Žalobce nerozporoval, že mu patřila obálka s léky. Černý balíček ale našel při úklidu pracovních linek a dal si jej do kapsy se záměrem později zjistit jeho obsah a odevzdat jej službu konajícímu příslušníkovi a při práci na něj zapomněl.

3. Žalobce dále namítal, že jeho tvrzení o nálezu balíčku mělo být ověřeno záběry z bezpečnostních kamer umístěných na pracovišti, což se nestalo. V kázeňském řízení nebylo prokázáno, jak si žalobce balíček opatřil, ani že jej donesl přes kontrolu na pracoviště.

4. Z uvedených důvodů žalobce navrhoval, aby soud napadené rozhodnutí o stížnosti a rozhodnutí o kázeňském trestu zrušil a věc žalované vrátil k dalšímu řízení.

III. Vyjádření žalované a replika žalobce

5. V písemném vyjádření k žalobě žalovaná zrekapitulovala průběh kázeňského řízení a setrvala na právním názoru vysloveném v napadeném rozhodnutí, že spáchání kázeňského přestupku bylo žalobci jednoznačně prokázáno a uložení kázeňského trestu bylo zcela v souladu s § 47 ZVTOS. Žalovaná navrhovala, aby soud podanou žalobu v celém rozsahu zamítl, a uplatnila náhradu nákladů řízení.

6. V replice k vyjádření žalované žalobce zopakoval své žalobní námitky a doplnil, že nalezené tablety Rivotril byly jeho a měl je u sebe, protože se léčil s psychickými potížemi u své psychiatričky. Žalobce dále poukázal na obdobný případ, který se stal na vedlejším pracovišti Věznice Rýnovice, kdy po nálezu tablet Tramal u jiného odsouzeného byla prošetřena a potvrzena jeho verze, že se jednalo o náhodný nález tablet na pracovišti.

3
59 A 8/2019

IV. Zjištění ze správního spisu

7. Obsahem správního spisu byl trestní spis č. KRPL-74742/TČ-2018-180471-KL, ze kterého soud zjistil, že dne 27. 3. 2018 byly zahájeny úkony trestního řízení pro podezření, že výše uvedeným jednáním mohl být žalobcem spáchán přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. g) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“). Žalobce stejného dne podal vysvětlení na úřední záznam, kde uvedl, že k nalezeným lékům se nebude vyjadřovat a že balíček nalezl při ranním úklidu, dal si jej do kapsy, měl v úmyslu později zjistit jeho obsah a poté na něj zapomněl. Provedeným odborným vyjádřením z oboru kriminalistika, odvětví chemie, ze dne 24. 5. 2018 bylo zjištěno, že v balíčku černé barvy se nachází rostlinný materiál s prokázanými tetrahydrokanabinoly, které jsou obsahovou složkou konopí, a že v případě nalezených léků se jedná o lék Rivotril obsahující účinnou látku klonazepam. Z informace MUDr. XX ze dne 23. 5. 2018 bylo zjištěno, že lék Rivotril žalobci nebyl nikdy ordinován. Usnesením Policie České republiky, KŘP Libereckého kraje, územního odboru Jablonec nad Nisou, oddělení obecné kriminality, ze dne 20. 9. 2018 bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. g) trestního zákoníku, které bylo usnesením Okresního státního zastupitelství v Jablonci nad Nisou zrušeno jako neodůvodněné. Policie České republiky, KŘP Libereckého kraje, územního odboru Jablonec nad Nisou, oddělení obecné kriminality, odevzdala věc dne 23. 10. 2018 ke kázeňskému projednání žalované.

8. Dne 1. 11. 2018 byl sepsán záznam o kázeňském přestupku žalobce a dne 19. 11. 2018 vydal vedoucí oddělení výkonu trestu žalované rozhodnutí o uložení kázeňského trestu žalobci, dle nějž ve výše uvedeném jednání žalobce bylo spatřováno porušení § 28 odst. 3 písm. b) ZVTOS, tím, že přechovával návykové látky tetrahydrokanabinoly a porušení čl. 8 odst. 5 Vnitřního řádu pro odsouzené Věznice Rýnovice, v tehdy platném a účinném znění (dále jen „ VŘV Rýnovice“) tím, že žalobce bez potvrzení a předpisu lékaře vězeňské služby držel lék Rivotril. Tím žalobce spáchal kázeňský přestupek podle § 46 odst. 1 ZVTOS a byl mu podle § 46 odst. 3 písm. f) ZVTOS uložen nepodmíněný kázeňský trest umístění do uzavřeného oddělení na 28 dnů s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení. Prvostupňové rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že žalobcovo jednání bylo jednoznačně prokázáno obsahem trestního spisu č. KRPL-74742/TČ-2018-180471-KL, žalobce se odmítl vyjádřit ke spáchání kázeňského přestupku i ke skutečnostem, které mu byly kladeny za vinu a k důkazům o nich a vlastním šetřením žalované nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by spáchání kázeňského přestupku vyvrátily. Při ukládání trestu bylo přihlédnuto k tomu, že v držení návykových látek lze spatřovat velmi hrubé porušení základních norem pro výkon trestu odnětí svobody, ke skutečnosti, že se nejedná o žalobcovo první provinění, bylo přihlédnuto k dosavadnímu neplnění programu zacházení a chování žalobce.

9. Žalobcem podanou písemnou stížnost zamítnul podle § 60 odst. 2 písm. b) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu tretu odnětí svobody (dále jen „ŘVTOS“), ředitel žalované napadeným rozhodnutím. Ředitel žalované uvedl, že se žalobce v průběhu celého kázeňského řízení odmítl vyjádřit, a tedy vedoucí oddělení výkonu trestu žalované vycházel při prověřování podezření ze spáchání kázeňského přestupku z důkazních prostředků obsažených ve správním spise, jehož součástí byl i spis trestní. Tvrzení žalobce o náhodném nálezu černého balíčku, který by po zjištění obsahu zakázané látky žalobce odevzdal službu konajícímu příslušníkovi, považoval ředitel žalované za účelové s tím, že svou ohlašovací povinnost měl žalobce splnit ihned po jeho nálezu. Vzhledem k tomu, že u žalobce byly v obálce s jeho jménem současně nalezeny i léky Rivotril, které žalobci nebyly ordinovány lékařem a k jejichž nálezu se žalobce odmítl vyjádřit, ředitel žalované měl za prokázané, že zakázané látky

4
59 A 8/2019

žalobce držel vědomě. K námitce žalobce, že z kapsy vytáhli čepici, kde byl uložený předmětný balíček, prohlídku konající příslušníci nikoliv on, ředitel žalované uvedl, že ze spisového materiálu jednoznačně vyplývá, že žalobce k výzvě prohlídku konajícího příslušníka vyndal sám všechny věci z kapes kabátu včetně čepice s předmětným balíčkem. Uložený trest posoudil ředitel žalované jako přiměřený závažnosti spáchaného kázeňského přestupku. Ředitel žalované uzavřel, že byl zjištěn skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a na jehož základě bylo prokázáno, že kázeňský přestupek byl spáchán tak, jak bylo popsáno v rozhodnutí vedoucího oddělení výkonu trestu žalované, a v kázeňském řízení nebyly nalezeny žádné další vady.

V. Posouzení věci krajským soudem

10. Napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející soud přezkoumal v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v rozsahu a v mezích uplatněných žalobních bodů podle § 75 odst. 2 s. ř. s., v duchu dispoziční zásady, kterou je správní soudnictví ovládáno, s tím, že přitom vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s.

11. Stěžejní žalobní bod spočívá v námitce žalobce, že mu vina, tj. vědomé přechovávání návykové látky, nebyla v řízení prokázána.

12. Předmětem soudního přezkumu jsou rozhodnutí pověřených pracovníků žalované o uložení nepodmíněného kázeňského trestu umístění do uzavřeného oddělení na 28 dnů s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení podle § 46 odst. 1 písm. f) ZVTOS. Dle § 52 odst. 4 ZVOTS se lze přezkumu takového rozhodnutí o uložení kázeňského trestu domáhat u soudu za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem ve stejném rozsahu, v jakém je takový přezkum možný v řízení o přestupku.

13. Soud poznamenává, že kázeňské řízení je ve smyslu evropské judikatury svojí povahou řízením trestním, kde je plně na rozhodujícím orgánu, aby i bez návrhu zjišťoval všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch obviněného. Je povinností správního orgánu rozhodujícího o kázeňském trestu skutkový a právní stav náležitým způsobem zjistit a rozhodnout o něm (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2014, č. j. 5 As 83/2013-34). Krajský soud však také upozorňuje na konstantní názor Ústavního soudu, dle kterého platí, že na rozhodnutí o kázeňských trestech nelze klást nároky srovnatelné s rozhodnutími správních orgánů nebo soudů. V kázeňském řízení vystupuje významněji požadavek na flexibilitu rozhodování a snaha udržovat pořádek a bezpečnost ve věznicích v reálném čase (viz např. usnesení ÚS ze dne 21. 10. 2008, sp. zn. I. ÚS 1785/08, nebo ze dne 4. 2. 2010, sp. zn. II. ÚS 3239/09). Dodržování stanoveného pořádku a kázně je všeobecnou povinností odsouzených, jejímž obsahem je podrobení se všem omezením a zachovávání všech ustanovení a pravidel, jež jsou pro výkon trestu odnětí svobody stanovena zákonem o výkonu trestu, popř. na jeho základě dalšími právními předpisy upravujícími výkon trestu odnětí svobody, zejména řádem výkonu trestu odnětí svobody a vnitřním řádem věznice (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 12. 2014, č. j. 2 As 101/2014-26).

14. Podle § 46 odst. 1 ZVTOS je kázeňským přestupkem zaviněné porušení zákonem stanovené nebo na jeho základě uložené povinnosti, pořádku nebo kázně během výkonu trestu. Podle § 47 odst. 1 věty první téhož zákona kázeňský trest lze uložit, jen jsou-li náležitě objasněny okolnosti kázeňského přestupku a prokázána vina odsouzeného. Před uložením kázeňského trestu musí být odsouzenému umožněno, aby se vyjádřil ke skutečnostem, které se mu kladou za vinu a k

5
59 A 8/2019

důkazům o nich. Uložený kázeňský trest musí být úměrný závažnosti spáchaného kázeňského přestupku a musí být v souladu se zájmem na dosažení účelu trestu.

15. Podrobnosti ohledně ukládání kázeňských trestů stanoví ŘVOTS. Podle § 58 odst. 1 ŘVOTS je třeba o uložení kázeňského trestu rozhodnout co nejdříve po zjištění kázeňského přestupku a náležitém objasnění. O kázeňském přestupku odsouzeného se sepíše záznam na předepsaném tiskopisu, ze záznamu musí být zřejmé konkrétní údaje o jednání, v němž je spatřován kázeňský přestupek, včetně označení místa, času, způsobu spáchání přestupku a okolností, za nichž byl přestupek spáchán, popřípadě též předpokládané pohnutky takového jednání. Záznam o kázeňském přestupku a uložení kázeňského trestu se po jeho vykonání založí do osobního spisu odsouzeného. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení je v řízení o kázeňském přestupku důkazním prostředkem vše, co může přispět k objasnění skutku, zejména vlastní zjištění zaměstnance vězeňské služby, výpovědi odsouzených a jiných osob, věci, listiny a ohledání. Podle odst. 5 lze kázeňský trest uložit, je-li vina odsouzeného prokázána. Při rozhodování o uložení kázeňského trestu je zaměstnanec vězeňské služby povinen přihlédnout zejména k závažnosti kázeňského přestupku a okolnostem, za nichž byl spáchán, jakož i k dosavadnímu chování odsouzeného. Kázeňský přestupek lze řešit též výchovným pohovorem, bez uložení kázeňského trestu; tato skutečnost se vyznačí v záznamu o kázeňském přestupku. Rozhodnutí o uložení kázeňského trestu se vydává písemně a musí kromě výroku a odůvodnění obsahovat i poučení o opravném prostředku. Oznámení rozhodnutí potvrdí odsouzený svým podpisem. Podle § 59 ŘVOTS lze proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu podat písemně nebo ústně stížnost. V řízení o stížnosti je příslušný zaměstnanec vězeňské služby povinen podle § 60 odst. 1 ŘVOTS přezkoumat, zda je prokázáno, že se skutek stal, zda jej spáchal odsouzený, zda tento skutek je kázeňským přestupkem, jakož i další významné okolnosti. Způsoby rozhodnutí o podané stížnosti obsahuje odst. 2 uvedeného, dle odst. 3 uvedeného ustanovení musí být rozhodnutí o stížnosti proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu písemně odůvodněno.

16. Z uvedeného vyplývá, že o kázeňském přestupku se rozhoduje v kázeňském řízení dle procesních pravidel shora popsaných, zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), se na toto řízení dle § 76 ZVTOS neužije. Z judikatury vyplývá (srov. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 2. 2015, č. j. 30 A 87/2013-46, či rozsudek Nejvyššího správního soud ze dne 28. 2. 2014, č. j. 5 As 83/2013-34), že se na řízení o kázeňských trestech odsouzených podle § 177 odst. 1 správního řádu užijí základní zásady činnosti správních orgánů v uvedených v § 2 až § 8 správního řádu.

17. Podle § 28 odst. 1 ZVTOS je odsouzený ve výkonu trestu povinen mimo jiné dodržovat stanovený pořádek a kázeň, plnit pokyny a příkazy zaměstnanců vězeňské služby a zachovávat ustanovení vnitřního řádu věznice. Podle § 28 odst. 3 písm. b) ZVTOS je mimo jiné zakázáno vyrábět, přechovávat a konzumovat alkoholické nápoje a jiné návykové látky.

18. Podle čl. 8 odst. 1 VŘV Rýnovice, vydaného ředitelem Věznice Rýnovice na základě zmocnění v § 14 ZVTOS, musí být užívání zdravotnických prostředků schváleno lékařem vězeňské služby, přičemž jich lze používat pouze podle jeho pokynů a za podmínek stanovených jejich návodem. Podle čl. 8 odst. 5 VŘV Rýnovice jsou odsouzenému léky vydávány společně s potvrzením o držení léků, kterým je odsouzený povinen na vyzvání zaměstnance věznice prokázat jejich oprávněné držení a předepsání lékařem. Ze systematického hlediska lze tedy považovat toto ustanovení při splnění uvedených podmínek za výjimku ze zákazu držení návykových látek.

19. Podle § 8 odst. 2 písm. b) ŘVTOS platí, že po přijetí do věznice se nově přijatí odsouzení ubytují odděleně od ostatních odsouzených, a to v nástupním oddělení věznice. Během pobytu v nástupním oddělení, jehož délka se určuje individuálně a zpravidla nepřevýší dva týdny,

6
59 A 8/2019

se odsouzený podrobně seznamuje s obsahem zákona, této vyhlášky, vnitřního řádu a s prostředím, ve kterém bude trest vykonávat.

20. Pro naplnění objektivní stránky skutkové podstaty kázeňského přestupku zakázaného držení návykových látek dle § 28 odst. 3 písm. b) ZVTOS není rozhodné, zda odsouzený držené návykové látky vlastní, tj. zda je drží s úmyslem mít je pro sebe. Také není rozhodné, jak je získal, či jakým způsobem je donesl na pracoviště přes bezpečnostní kontrolu. Je rozhodné, že zakázané látky přechovává, tj. má je u sebe, a současně se na něj nevztahuje výjimka povoleného držení návykové látky na základě ordinace a potvrzení o oprávněném držení od lékaře vězeňské služby podle čl. 8 odst. 5 VŘV Rýnovice.

21. Pro naplnění subjektivní stránky skutkové podstaty kázeňského přestupku zakázaného držení návykových látek dle § 28 odst. 3 písm. b) ZVTOS se k přechovávání návykových látek musí vztahovat zavinění odsouzeného. ZVTOS v obecné definici skutkové podstaty kázeňského přestupku nerozlišuje formu zavinění na úmyslné či nedbalostní. Rovněž ustanovení § 28 odst. 3 písm. b) ZVTOS, jehož porušením byl žalobce shledán vinným, výslovně úmyslnou formu zavinění nestanoví. K naplnění skutkové podstaty kázeňského přestupku tedy postačuje zavinění z nedbalosti, tj. že odsouzený věděl, že svým jednáním může porušit zákonem stanovenou povinnost, pořádek nebo kázeň během výkonu trestu, avšak spoléhal na to, že porušení či ohrožení nezpůsobí (nedbalost vědomá); případně nevěděl, že svým jednáním toto může způsobit, ačkoli o tom vzhledem k okolnostem vědět mohl a měl (nedbalost nevědomá) (srov. z poslední doby rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 4. 2019, č. j. 9 As 338/2018-51).

22. V posuzovaném případě je ze záznamu o kázeňském přestupku zřejmé, že dne 27. 3. 2018 v 8:10 hodin byla na vnitřním střeženém pracovišti Věznice Rýnovice provedena pracovníky vězeňské služby speciální prohlídka se zaměřením na přítomnost omamných a psychotropních látek. V kabátu žalobce byl nalezen černý balíček o hmotnosti 4,78 g, který obsahoval konopí a papírová obálka označená jménem žalobce obsahující 7 tablet Rivotrilu. Žalobce nezpochybňoval skutkové okolnosti případu, tj. že uvedené věci byly nalezeny při prohlídce v jeho kabátu. Žalobce se hájil tím, že černý balíček našel na pracovišti při úklidu, aniž by věděl, že obsahuje konopí.

23. V daném případě nebylo zpochybněno, že žalobce mezi svými osobními věcmi přechovával obálku označenou svým jménem obsahující tablety, které mu neordinoval lékař vězeňské služby, a černý balíček, o němž sám uvedl, že jej našel při úklidu linek. Vězeňská služba neměla povinnost jakýmkoliv způsobem prokazovat, jak žalobce předmětné návykové látky do svého držení získal a zda byly v jeho vlastnictví. Žalobce byl zároveň seznámen během pobytu na nástupním oddělení věznice se všemi svými povinnostmi, které má jako odsouzený ve výkonu trestu odnětí svobody, tedy věděl, že je zakázáno přechovávat ve věznici návykové látky a že má povinnost prokazovat potvrzením, že jakékoliv léky drží oprávněně a byly mu předepsány lékařem. K držení léků se žalobce nevyjádřil a oprávněnost jejich držení nebyl schopen prokázat v souladu s čl. 8 odst. 5 VŘV Rýnovice, uvedl toliko obecné tvrzení o léčení svých psychických potíží u psychiatričky. Ze vzhledu i tvrzeného místa nálezu černého balíčku muselo být žalobci zřejmé, že balíček může obsahovat návykovou látku, balíček však neodevzdal službu konajícímu příslušníkovi, tedy věděl, že svým jednáním může porušit zákaz přechovávání návykových látek, avšak spoléhal na to, že porušení této povinnosti nezpůsobí. Soud se tedy ztotožňuje se závěrem ředitele žalované, že žalobce jednal vědomě nedbale ve vztahu k držení návykových látek obsažených v konopí a tabletách Rivotril.

24. Odvolává-li se žalobce znovu na rozhodovací praxi žalované v případu jiného odsouzeného, uvádí soud, že nepovažoval za potřebné se jím zabývat pro účely posouzení žalobních námitek.

7
59 A 8/2019

Žalobce nenavrhoval těmito listinami doplnit dokazování, neuváděl ani, jaké skutečnosti by jimi mohly být podloženy, kromě praxe žalované. K tomu lze jen poznamenat, že případná jiná praxe žalované či rozsah odůvodnění jiných rozhodnutí bez dalšího nemůže vést k závěru o nezákonnosti rozhodnutí žalované.

25. Soud tedy uzavírá tím, okolnosti kázeňského přestupku byly jednoznačně objasněny a vina odsouzeného byla prokázána. Nelze dospět k závěru, že by správní orgán postupoval při vyřízení stížnostních námitek nezákonně.

VI. Závěr a náklady řízení

26. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.

27. O podané žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, a to v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s., za výslovného souhlasu žalované a fikce souhlasu žalobce.

28. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 věta prvá s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

29. Ve věci měl úspěch žalovaný správní orgán, ten náhradu nákladů řízení žádal, avšak žádné náklady nad rámec běžné činnosti správního orgánu mu nevznikly, soud proto vyslovil v souladu s usnesením rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2015, č. j. 7 Afs 11/2014-47, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Liberec 17. ledna 2020

8
59 A 8/2019

Mgr. Lucie Trejbalová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru