Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

59 A 12/2019 - 59Rozsudek KSLB ze dne 31.07.2019

Prejudikatura

9 As 138/2019 - 35

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
1 As 288/2019

přidejte vlastní popisek

59 A 12/2019 - 59

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M., a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci

žalobce: XX

bytem XX

proti

žalovanému: Katastrální úřad pro Liberecký kraj sídlem Rumjancevova 149/10, Liberec

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného

takto:

I. Žaloba na určení nezákonnosti zásahu spočívajícího v nepotvrzení geometrického plánu č. z. x v k. ú. x z důvodů uvedených ve sdělení XX ze dne 3. 12. 2018, č. j. PGP -1280/2018-501, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Včas podanou žalobou se žalobce se domáhá ochrany před nezákonným zásahem spočívajícím v tom, že Katastrální úřad pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště v České Lípě, z důvodů sdělených žalobci písemností XX ze dne 3. 12. 2018, č. j. PGP-1280/2018-501, nepotvrdil geometrický plán č. z. XX v k. ú. XX, který žalobce předložil k potvrzení dle § 85 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální vyhláška“), dne 20. 11. 2018. Žalobce popsal, že proti tomuto postupu podal stížnost dle § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, která sice byla shledána důvodnou, nicméně nebylo přijato žádné opatření k nápravě zásahu. Předmětné sdělení ze dne 3. 12. 2018 je dle žalobce nepřezkoumatelné a vnitřně rozporné. Ze způsobu vyřízení žalobcovy stížnosti plyne, že dvě složky Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj se nedokázaly shodnout na žalobci sdělené první vadě geometrického plánu spočívající v nesprávném zobrazení škrtky na zpřesňované hranici. Tato vada je také ve sdělení ze dne 3. 12. 2018 nesprávně popsána. Sdělení je rozporné také v tom, že vzhledem k použitým formulacím není zřejmé, zda k nepotvrzení geometrického plánu došlo také pro druhou ve sdělení uvedenou vadu.

2. Dle žalobce žalovaný porušil princip zákazu zneužití správního uvážení, když nerespektoval výkladové stanovisko Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního ze dne 9. 4. 2014 týkající se omezenosti rozsahu přezkumu geometrických plánů ze strany katastrálních úřadů. Přestože žalovaný vyhodnotil stížnost žalobce jako důvodnou a konstatoval, že katastrální pracoviště žalobci chybně vytklo neexistující vadu nesprávného zobrazení škrtky, vydané sdělení ze dne 3. 12. 2018 nezrušil a své předchozí jednání nenapravil. Druhá ve sdělení žalobci vytknutá vada dle stanoviska Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního rovněž neexistuje. Žalobce se domnívá, že katastrální úřad není zmocněn k neomezenému správnímu uvážení ohledně toho, co je vadou geometrického plánu podle § 85 a § 86 katastrální vyhlášky. K nepotvrzení geometrických plánů z nezákonných důvodů dochází dle žalobce opakovaně, proto se žalobce obává opakování zásahu. V závěru žaloby žalobce zdůraznil vysokou míru společenské nebezpečnosti jednání žalovaného, které mohlo negativně ovlivnit proces pozemkových úprav, pro jejichž účel byl geometrický plán vypracován.

3. Žalovaný se po zahájení soudního řízení pokusil uspokojit žalobce tím, že do svého sdělení ze dne 5. 12. 2018 o vyřízení stížnosti žalobce doplnil část, jíž ukládá Katastrálnímu pracovišti Česká Lípa, aby své sdělení o nepotvrzení geometrického plánu ze dne 3. 12. 2018 opravilo tak, že vypustí text ohledně nesprávně uvedené vady týkající se zobrazení škrtky a nahradí jej textem s popisem reálně existující vady popsané již v původním vyřízení stížnosti, kdy nové hranice nebyly v geometrickém plánu zobrazeny červeně. V návaznosti na to bylo vypracováno sdělení Katastrálního pracoviště Česká Lípa o opravě původního sdělení ze dne 3. 12. 2018 tak, že text vymezující původně vytknuté vady se ruší a je nahrazen uvedením existující vady nezobrazení nových hranic červenou barvou ve vhodném měřítku.

4. S ohledem na to, že žalobce nebyl tímto postupem žalovaného uspokojen, podal žalovaný písemné vyjádření k žalobě, v němž uvedl, že ve sdělení ze dne 3. 12. 2018 popsaná vada nesprávně zobrazené škrtky byla žalobci vytknuta nesprávně, protože se v daném případě nejednalo o zpřesnění hranice, ale o nové určení hranice. K tomuto závěru žalovaný dospěl již v rámci vyřízení žalobcem podané stížnosti. Žalobcovu návrhu na potvrzení geometrického plánu nicméně nebylo možno vyhovět, neboť byla shledána jiná vada bránící jeho potvrzení, kdy nový stav měl být v geometrickém plánu vyznačen červeně ve vhodném měřítku, což nebylo dodrženo. Jako pochybné se proto žalovanému jeví splnění podmínky zkrácení žalobce na jeho právech, neboť geometrický plán od počátku obsahoval vadu, pro niž jej nebylo možno potvrdit. Sdělení o nepotvrzení geometrického plánu bylo v základu správné, bylo pouze nesprávně odůvodněno, což již žalovaný napravil. Žaloba je z čistě formálního hlediska důvodná, žalobcův právní zájem na určení nezákonnosti postupu žalovaného je však pochybný. Žalobci nebyla postupem žalovaného způsobena žádná újma.

5. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného zdůraznil, že v žalobě nevymezil nezákonný zásah jako samotné nepotvrzení geometrického plánu, nýbrž učinil předmětem řízení určení nezákonnosti nepotvrzení geometrického plánu z konkrétních důvodů. Žalovaný se dle něj snaží manipulovat s předmětem řízení. Žalobce dále doplnil, že za ověření geometrického plánu dle zákona o zeměměřictví zodpovídá on sám, nikoliv žalovaný. Pokud žalovaný nesouhlasí s obsahem geometrického plánu, má dát podnět k provedení dohledu nad ověřením výsledků zeměměřických činností, nikoli překračovat meze svého správního uvážení. „Výroková část“ sdělení o nepotvrzení geometrického plánu měla odpovídat jeho odůvodnění. Žalobce nemohl geometrický plán případně opravit, protože po něm byla požadována oprava nezákonná a nejasně specifikovaná.

6. Žalovaný reagoval dalším vyjádřením, v němž uvedl, že účelem potvrzování geometrických plánů je v prvé řadě dodržení pravidel pro označování parcel parcelními čísly dle § 36 katastrální vyhlášky. Zároveň je však katastrální úřad povinen zkontrolovat, zda geometrický plán neobsahuje zjevné vady ve smyslu § 74 odst. 3 katastrální vyhlášky. Původní nesprávné posouzení ze strany Katastrálního pracoviště Česká Lípa bylo prvotně zapříčiněno chybou žalobce, který předmětnou změnu nesprávně vyznačil, a na základě toho potvrzovatel řešil změnu jako zpřesnění, nikoli jako nově určenou hranici.

7. Žalobce následně v dalším podání zopakoval, že žalovaný se snaží manipulovat s předmětem podané žaloby, když se snaží soud přesvědčit, aby v řízení posuzoval jeho opravený text sdělení o nepotvrzení geometrického plánu.

8. Ze spisového materiálu plyne, že žalobce požádal dne 20. 11. 2018 Katastrální úřad pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Česká Lípa, o potvrzení geometrického plánu č. 257-51103/2018, který k žádosti přiložil. Sdělením ze dne 3. 12. 2018 byl žalobce katastrálním pracovištěm informován, že geometrický plán nebyl potvrzen, neboť byly zjištěny dvě vady geometrického plánu. Jedná se v první řadě o nesprávně zobrazenou škrtku na zpřesňované hranici p. č. 1289 a 1288 mezi novými body č. 212 a 213, dále pak nebyl zpřesněn rozsah věcného břemena dle § 35 odst. 6 katastrální vyhlášky. V případě druhé uvedené vady katastrální pracoviště výslovně uvedlo, že tato vada nebrání potvrzení geometrického plánu. V návaznosti na sdělení ze dne 3. 12. 2018 podal žalobce stížnost dle § 175 správního řádu, kde mj. vysvětlil, že hranice mezi novými body 212 a 213 není zpřesňována, ale je hranicí nově určenou. Ředitel žalovaného žalobci přípisem o vyřízení stížnosti ze dne 5. 12. 2018 konstatoval, že stížnost je důvodná, neboť geometrický plán vadu nesprávně zobrazené škrtky neobsahuje, když se nejedná o zpřesnění hranice, ale o vymezení hranice nové. Současně je však dle ředitele žalovaného nové určení hranice zobrazeno v rozporu s bodem 17.7 přílohy katastrální vyhlášky, neboť nová hranice má být označena červeně ve vhodném měřítku. To nebylo dodrženo, když nové zobrazení hranic neumožňuje dostatečnou identifikaci nových parcel, a v důsledku této skutečnosti došlo i k chybnému posouzení geometrického plánu ze strany žalovaného. Proto nebylo ani přes podanou stížnost katastrálnímu pracovišti uloženo, aby potvrdilo geometrický plán.

9. Podle § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

10. Podle § 85 odst. 1 a 2 katastrální vyhlášky, o opatření geometrického plánu souhlasem katastrálního úřadu s očíslováním parcel (dále jen „potvrzení geometrického plánu“) žádá jeho ověřovatel v elektronické podobě, a to na formuláři stanoveném Úřadem. Geometrický plán katastrální úřad potvrdí, pokud v něm nebyla zjištěna vada při přezkoumání za účelem převzetí pro účely katastru a je-li v souladu s údaji příslušného záznamu podrobného měření změn.

11. Podle § 86 odst. 1 katastrální vyhlášky, žádosti o potvrzení geometrického plánu, u kterého byly zjištěny vady, katastrální úřad nevyhoví a ověřovateli tuto skutečnost sdělí s písemným odůvodněním.

12. Z ustanovení § 82 s. ř. s., jakož i z navazující správní judikatury (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2017, č. j. 4 As 117/2017-46, publ. ve sbírce NSS pod č. 3631/2017), plyne, že k důvodnosti žaloby na ochranu před nezákonným zásahem je vyžadováno kumulativní naplnění pěti podmínek. Žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka).

13. V daném případě dospěl soud k závěru, že nebyla splněna podmínka zkrácení na právech žalobce.

14. Z právní úpravy potvrzování, resp. nepotvrzování geometrického plánu katastrálním úřadem plyne, že se jedná o málo formalizovaný proces, jehož výsledkem není vydání správního rozhodnutí, nýbrž jiný úkon v podobě faktického potvrzení (elektronickým podpisem) či sdělení o nepotvrzení geometrického plánu a jeho důvodech. V daném případě nelze přehlédnout, že žalobce, jak v soudním řízení opakovaně zdůraznil, zásahovou žalobou nebrojí proti samotnému nepotvrzení geometrického plánu, ale proti tomu, že geometrický plán nebyl potvrzen z důvodů uvedených ve sdělení Katastrálního pracoviště Česká Lípa ze dne 3. 12. 2018. Žalobce tedy akcentuje nesprávnost jemu sdělených důvodů pro nepotvrzení geometrického plánu. Poukaz žalovaného na to, že geometrický plán od počátku obsahoval jinou vadu, pro niž k jeho potvrzení nebylo možno přistoupit, ponechal žalobce stranou, neboť jej nepovažoval za relevantní pro předmět tohoto řízení. S tímto názorem se však soud neztotožňuje.

15. Z předmětného geometrického plánu plyne, že žalobce nevyznačil nový stav na hranici pozemků p. č. 1289 a 1288 v souladu s bodem 17.7 přílohy katastrální vyhlášky. Je na první pohled patrné, že hranice mezi novými body 212 a 213 není vyznačena červeně jako nový stav, což lze právě s ohledem na zřejmost této skutečnosti označit za zjevnou vadu ve smyslu § 74 odst. 3 katastrální vyhlášky, podle něhož při převzetí zaměstnanec pověřený přebíráním výsledků zeměměřických činností zkontroluje, zda výsledek zeměměřických činností pro účely katastru neobsahuje zjevné vady. V tomto ohledu se tedy soud ztotožňuje s názorem žalovaného, že geometrický plán předložený žalobcem k potvrzení od počátku obsahoval zjevnou vadu, k níž byl žalovaný v rámci úvah, zda geometrický plán potvrdit, oprávněn přihlížet. Podmínky pro potvrzení geometrického plánu proto dány nebyly. Žalobce ostatně existenci výše popsané vady geometrického plánu ani nepopíral. Považoval za stěžejní, že mu byl sdělen jiný důvod nepotvrzení geometrického plánu, což je nesporné.

16. Žalovaný měl nepochybně v souladu s § 86 odst. 1 katastrální vyhlášky již napoprvé identifikovat a žalobci popsat skutečnou vadu geometrického plánu bránící jeho potvrzení. Pokud tak neučinil a označil vadu neexistující, postupoval v rozporu s právní úpravou. Je však třeba připomenout, že nezákonným zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s. není bez dalšího jakékoliv nezákonné jednání správního orgánu, ale musí se jednat o nezákonné jednání dosahující takové intenzity, kterou je již zasaženo do veřejných subjektivních práv žalobce (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 7. 2019, č. j. 9 As 138/2019-35).

17. Při hodnocení této intenzity nelze přehlédnout, že to byl žalobce, kdo žalovanému předložil k potvrzení geometrický plán bez standardního vyznačení nové hranice červenou barvou, čímž přispěl k nepochopení na straně žalovaného, že se má jednat o nový stav, což je třeba vzít v úvahu při hodnocení vad geometrického plánu. Současně geometrický plán vadu skutečně obsahoval, podmínky pro jeho potvrzení nebyly dány a žalobci byl pouze sdělen nesprávný důvod jeho nepotvrzení.

18. Nad rámec toho lze při respektování § 87 odst. 1 s. ř. s. dodat, že žalobce se cestou stížnosti domohl nápravy přímo ze strany žalovaného, který akceptoval jeho námitku a uznal, že sdělení ze dne 3. 12. 2018 bylo vadné. Soudu v takovém případě není zcela zřejmý účel podané žaloby, kterou žalobce cíleně omezil předmět řízení pouze tak, aby jej vztáhl na konkrétní důvod nepotvrzení geometrického plánu, o němž žalovaný setrvale prohlašuje, že byl uveden chybně, a dává tak žalobci zapravdu. Z textu sdělení ze dne 3. 12. 2018 přitom jednoznačně vyplývá, že původně sděleným důvodem nepotvrzení geometrického plánu byla pouze první uvedená vada nesprávně zobrazené škrtky, nikoli vada druhá, o níž žalovaný výslovně prohlásil, že nebrání potvrzení geometrického plánu. Na tom nic nemění ani v závěru sdělení použitá shrnující formulace „Z uvedených důvodů…“. Uvedení správného důvodu nepotvrzení geometrického plánu se pak žalobce dočkal v rámci vyřízení jeho stížnosti cca za měsíc od původního sdělení.

19. V daném případě žalovaný geometrický plán správně nepotvrdil. Jeho nepotvrzením tedy nemohlo být zasaženo do práv žalobce. Samotné prvotní sdělení nesprávného důvodu nepotvrzení geometrického plánu, k němuž navíc svým dílem přispěl i sám žalobce, soud nehodnotí jako natolik intenzivní zásah, aby jím bylo zasaženo do veřejných subjektivních práv žalobce. Nadto za situace, kdy se žalobce s ohledem na vymezený předmět řízení poměrně rychle domohl nápravy již před zahájením soudního řízení využitím institutu stížnosti.

20. Vzhledem k uvedenému nepovažoval soud podanou žalobu za důvodnou, proto ji podle § 87 odst. 3 s. ř. s. zamítl, a to v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili.

21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., dle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl úspěch žalovaný správní orgán, jemuž však náklady nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly. Soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Liberec 31. července 2019

Mgr. Lucie Trejbalová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru