Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

59 A 104/2020 - 35Rozsudek KSLB ze dne 24.03.2021

Prejudikatura

7 As 94/2012 - 20


přidejte vlastní popisek

59 A 104/2020 - 35

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci

žalobce: X

bytem X zastoupen Mgr. Milanem Šikolou, advokátem, Advokátní kancelář Šmíd s.r.o. sídlem Metodějova 450/7, 612 01 Brno

proti

žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje sídlem U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 10. 2020, č. j. X, X

takto:

I. Žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 1. 10. 2020, č. j. X, Xse zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Předmět řízení

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu v zákonem stanovené lhůtě se žalobce domáhá přezkumu shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Železný brod, odbor dopravy, ze dne 24. 7. 2020, č. j. X (dále jen „správní orgán prvního stupně“). Tímto rozhodnutím správní orgán prvního stupně zamítnul jako nedůvodné námitky žalobce proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů a potvrdil provedený záznam 12 bodů ke dni 3. 3. 2020 podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“).

II. Žaloba

2. Žalobce považuje rozhodnutí za nesprávné a tvrdí, že jím byl zkrácen na svých právech. Má za to, že rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně vycházejí z nesprávného a neúplného skutkového zjištění stavu věci a nesprávného právního posouzení věci.

3. Dotčené pokutové bloky neobsahují všechny náležitosti dané § 92 odst. 1 a 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), a nejsou tak způsobilým podkladem pro zápis bodů v registru řidičů. Na jejich základě není možné záznamy bodů v registru řidičů provést, jelikož jde o nicotné právní akty. Žalobce nicotnost spatřuje v jejich formálních vadách a nedostatcích.

4. Záznam pod pořadovým číslem 2. ze dne 28. 6. 2019 vykazuje formální vady, kdy rozhodnutí neobsahuje jméno a příjmení oprávněné úřední osoby; označení její funkce a označení (identifikace) správního orgánu, který rozhodnutí vydal. Správním orgánem, který rozhodnutí vydal, nemůže být Městská policie Jablonec nad Nisou.

5. Záznam pod pořadovým číslem 5. ze dne 26. 6. 2017 vykazuje formální vady, kdy rozhodnutí neobsahuje jméno a příjmení oprávněné úřední osoby; označení její funkce, označení (identifikace) správního orgánu, který rozhodnutí vydal s tím, že tímto správním orgánem nemůže být Městské policie Jablonec nad Nisou; a určitý a nezaměnitelný popis skutku, ve kterém je spatřováno porušení právní povinnosti obviněného, protože pro nečitelnost registrační značky nelze seznat, jakým vozidlem byl přestupek spáchán.

6. Podle žalobce se žalovaný řádně nevypořádal s odvolací námitkou, že pokutové bloky ze dne 28. 6. 2019 a 26. 6. 2017 neobsahují v rozporu se zákonem označení (identifikace) správního orgánu, který rozhodnutí vydal. Pouhý odkaz správních orgánů v tom směru, že pokutové bloky obsahují otisk úředního razítka Městské policie, nelze považovat za dostatečné, srozumitelné a přesvědčivé vypořádání se se vznesenými námitkami.

7. Z uvedených důvodů žalobce navrhoval, aby soud rozhodnutí žalovaného i správního orgánu prvního stupně zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a žalobci přiznal náhradu nákladů řízení.

III. Vyjádření žalovaného

8. V písemném vyjádření k žalobě se žalovaný plně odvolal na napadené rozhodnutí. Žalobce argumentuje obdobně jako v odvolání, přičemž žalovaný na jeho námitky reagoval v napadeném rozhodnutí. Žalovaný navrhoval, aby soud podanou žalobu v celém rozsahu zamítl s tím, že náhradu nákladů řízení neuplatňuje.

IV. Zjištění ze správního spisu

9. Dne 14. 4. 2017 byla žalobci uložena bloková pokuta ve výši 200 Kč pro spáchání přestupku ve smyslu § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Za tento přestupek byly žalobci uloženy 3 trestné body do bodového hodnocení.

10. Dne 30. 5. 2017 byla žalobci příkazem uložena pokuta ve výši 1500 Kč pro přestupek ve smyslu § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, který spáchal dne 24. 5. 2017. Za tento přestupek byly žalobci uloženy 2 trestné body do bodového hodnocení.

11. Dne 26. 6. 2017 byla žalobci uložena bloková pokuta ve výši 700 Kč pro spáchání přestupku ve smyslu § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu. Za tento přestupek byly žalobci uloženy 3 trestné body do bodového hodnocení.

12. Dne 7. 11. 2018 byla žalobci uložena bloková pokuta ve výši 100 Kč pro spáchání přestupku ve smyslu ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 6 zákona o silničním provozu. Za tento přestupek byly žalobci uloženy 4 trestné body do bodového hodnocení.

13. Dne 28. 6. 2019 byla žalobci uložena bloková pokuta ve výši 1000 Kč pro spáchání přestupku ve smyslu § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu. Za tento přestupek byly žalobci uloženy 3 trestné body do bodového hodnocení.

14. Dne 2. 3. 2020 byla žalobci uložena bloková pokuta ve výši 300 Kč pro spáchání přestupku ve smyslu § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Za tento přestupek byly žalobci uloženy 3 trestné body do bodového hodnocení.

15. Posledním přestupkem dosáhl žalobce 12 bodů v bodovém hodnocení. Správní orgán prvního stupně proto vydal dne 3. 3. 2020 oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a vyzval žalobce k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění.

16. Dne 11. 3. 2019 podal žalobce námitky proti oznámení správního orgánu I. stupně o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení. V odůvodnění námitek žalobce uvedl, že nesouhlasí s některými záznamy bodů v registru řidičů.

17. Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně ze dne 20. 5. 2020 byly námitky žalobce zamítnuty podle § 123f odst. 3 zákona o silničním provozu jako neodůvodněné a provedený záznam 12 bodů ke dni 3. 3. 2020 byl potvrzen. V odvolání uplatnil žalobce vůči náležitostem jednotlivých bloků námitky obdobné žalobním.

18. Dne 10. 7. 2020 žalovaný napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil správnímu orgánu prvního stupně k dalšímu projednání. Ten následně vydal dne 24. 7. 2020 nové rozhodnutí, proti kterému se žalobce opětovně odvolal dne 10. 8. 2020.

19. Žalovaný rozhodnutí spolu s podklady a podaným odvoláním přezkoumal v plném rozsahu. Posoudil námitku týkající se vad výroku prvostupňového rozhodnutí a s touto námitkou se neztotožnil. Dospěl k závěru, že správní orgán prvního stupně učinil ve věci potřebná skutková zjištění a nepochybil ani při právním hodnocení předmětné věci. Následně dovodil, že odvolací námitky jsou nedůvodné. Rozhodnutím ze dne 1. 10. 2020 proto žalovaný rozhodnutí prvostupňového orgánu potvrdil a odvolání žalobce zamítl.

V. Posouzení věci krajským soudem

20. Napadené rozhodnutí a řízení jeho vydání předcházející soud přezkoumal v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v rozsahu a v mezích uplatněných žalobních bodů podle § 75 odst. 2 s. ř. s., v duchu dispoziční zásady, kterou je správní soudnictví ovládáno, s tím, že přitom vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s.

21. K projednání žaloby nařídil soud ústní jednání, z něhož se právní zástupce žalobce nakonec omluvil. Žalovaný nesouhlasil s výkladem § 92 odst. 2 písm. i) zákona o odpovědnosti za přestupky ze strany žalobce, podle žalovaného není absence jména a příjmení úřední osoby závažným pochybením, úřední osobu, které bloky vydala, bylo možné ztotožnit. Žalovaný v napadeném rozhodnutí citoval relevantní judikaturu týkající se této otázky. Podle žalovaného byly podklady pro záznam bodů dostatečné.

22. Žalobce v žalobních bodech napadá záznam pod pořadovým číslem 2. ze dne 28. 6. 2019 a záznam pod pořadovým číslem 5. ze dne 26. 6. 2017. Tvrdí, že oba bloky na pokutu, které sloužily jako podklad pro tyto záznamy, vykazují formální vady, které spočívají v absenci jména a příjmení oprávněné úřední osoby a označení její funkce.

23. Z přiloženého spisového materiálu vyplývá, že v kolonce 11 obou předmětných bloků na pokutu je uvedeno služební číslo a podpis strážníka Městské policie Jablonec nad Nisou. 24. Dle § 92 odst. 2 písm. i) zákona o odpovědnosti za přestupky musí pokutový blok obsahovat jméno a příjmení, funkce nebo služební číslo nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby. Tyto podmínky nejsou stanoveny kumulativně. Pro naplnění požadavku citovaného ustanovení postačí, když pokutový blok v této části obsahuje jméno, příjmení a funkci, anebo pouze její služební číslo, případně pouze identifikační číslo oprávněné úřední osoby. Smyslem stanovené formální náležitosti příkazového bloku je identifikace úřední osoby, která příkazový blok vydala.

25. Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále jen zákon o přestupcích), za jehož účinnosti byl vydán pokutový blok ze dne 26. 6. 2017, takto podrobně obsahové náležitosti pokutového bloku v § 84 a § 85 neupravoval. K obsahovým náležitostem pokutových bloků se opakovaně vyjadřovala judikatura správních soudů, podle které povaze blokového řízení korespondují strohé a zkratkovité formulace, pokud je z nich patrné, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, je-li zároveň konkrétní jednání v pokutovém (příkazovém) bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, aby nebylo zaměnitelné s jiným, a kdo pokutu uložil (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 7 As 94/2012-20, nebo ze dne 28. 8. 2014, č. j. 4 As 127/2014-39).

26. Provedený zápis identifikující úřední osobu je v souladu s výše zmíněnou právní úpravou, je jednoznačný, určitý, úřední osoba, která blok na pokutu vystavila, byla v obou případech identifikována prostřednictvím služebního čísla, blok vlastnoručně podepsala. Oba pokutové bloky jsou v tomto bodě způsobilé být podkladem pro zápis bodů do karty řidiče. S argumentací žalobce se proto soud neztotožňuje.

27. Soud nad rámec uvádí, že Nejvyšší správní soud uvedl v rozsudku ze dne 26. 10. 2016 č. j. 1 As 278/2015-32, „…, že bez vlivu na způsobilost bloku být podkladem pro zápis bodů jsou následující vady: ověření totožnosti stěžovatele nesprávným způsobem, chybně uvedené datum narození stěžovatele, absence poučení o způsobu placení pokuty, chybějící či nečitelný podpis policisty a podobně.“ I kdyby tedy soud přisvědčil námitce žalobce, namítaná vada by nezakládala nezpůsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů do karty řidiče.

28. Žalobce dále namítá, že oba shora označené bloky na pokutu postrádají označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal. Ze spisového materiálu vyplývá, že oba bloky obsahují razítko Městské policie Jablonec nad Nisou.

29. Dle § 124 odst. 13 věta prvá zákona o silničním provozu může obecní policie příkazem na místě projednat přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodů 1, 3 až 6 a 8, 9 a 11. Z pokutového bloku ze dne 28. 6. 2019 vyplývá, že žalobce spáchal přestupek ve smyslu § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu. Lze tedy konstatovat, že Městská policie Jablonec nad Nisou mohla předmětný přestupek projednat.

30. Dle § 86 písm. e) bod 2 zákona o přestupcích mohla obecní policie v blokovém řízení projednávat přestupky podle zákona o silničním provozu spáchané porušením pravidel o překročení nejvyšší dovolené rychlosti. Přestupek ve smyslu § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu spáchaný žalobcem dne 26. 6. 2017 tedy mohla v blokovém řízení projednat Městská policie Jablonec nad Nisou.

31. Nejvyšší správní soud vyložil v rozsudku ze dne 16. 3. 2016 č. j. 1 As 267/2015-38, že pokutový blok může být vydán příslušníkem Policie ČR na základě jeho oprávnění vyplývajícího z § 124 odst. 9 písm. f) zákona o silničním provozu. Toto ustanovení je zařazeno v Hlavě VI nazvané „Státní správa“. Ustanovení § 124 odst. 1 uvedeného zákona potom stanoví, že „státní správu ve věcech provozu na pozemních komunikacích vykonává ministerstvo, které je ústředním orgánem státní správy ve věcech provozu na pozemních komunikacích, krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, Ministerstvo vnitra a policie“. Legislativní zkratka „správní orgán“ je definována v § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Podle této legislativní zkratky se správním orgánem rozumí a) orgán moci výkonné, b) orgán územního samosprávného celku, c) fyzická nebo právnická osoba nebo jiný orgán, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. Dle § 1 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, je obecní policie orgánem obce, tedy orgánem samosprávného celku. Z výše uvedeného vyplývá, že obecní policie je při výkonu státní správy ve věcech projednání přestupků u vybraných přestupků podle zákona o silničním provozu správním orgánem.

32. Nejvyšší správní soud dále konstatoval, že policie je orgánem veřejné správy a razítko „Policie České republiky“ správní orgán identifikuje dostatečně. V rozsudku ze dne 14. 4. 2011, č. j. 9 As 32/2011- 8, Nejvyšší správní soud posuzoval náležitosti pokutového bloku, na kterém bylo otištěno razítko Policie ČR, a uvedl, že „pokutový blok obsahuje zákonem stanovené formální náležitosti tak, jak stanoví § 85 odst. 4 zákona o přestupcích“ a kasační stížnost namítající jeho nedostatky zamítl. Obdobně lze konstatovat, že razítko „Městská policie Jablonec nad Nisou“ v obou případech dostatečně identifikuje správní orgán, který pokutu za přestupek uložil. S námitkou, že nebyl dostatečně identifikován správní orgán, se žalovaný v napadeném rozhodnutí stručně vypořádal, zabýval se tím, zda bloky splňují obsahová kritéria.

33. Žalobce dále namítá, že v pokutovém bloku ze dne 26. 6. 2017 chybí určitý a nezaměnitelný popis skutku, protože je nečitelná registrační značka vozidla, není tedy seznatelné, kterým vozidlem byl přestupek spáchán.

34. Z přiloženého spisového materiálu vyplývá, že v kolonce 5 napadaného pokutového bloku je uveden stručný popis skutku: „26. 6. 2017, 10:10 hod., Jablonec nad N., Maršovická ul., překročení nejv. dovol. rychlosti v obci 75/75 (50) km/hod., Mercedes – červený X“. Tato skutečnost je podpořena oznámením Městské policie Jablonec nad Nisou o spáchaném přestupku, v němž je rovněž uvedena registrační značka 1L4 3131. Soud dodává, že ani případná nečitelnost registrační značky vozidla by nezakládala pochybnosti o způsobilosti pokutového bloku být podkladem pro záznam bodů do karty řidiče, neboť přestupkové jednání bylo dostatečně identifikováno uvedením času, místa a dalších skutkových okolností, identifikací přestupce. Soud připomíná, že žalovaný se s obdobnou námitkou vznesenou v odvolání již vypořádal.

35. Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (srov. rozsudek ze dne 6. 8. 2009, č. j. 9 As 96/2008-44) vyplývá, že správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů je oprávněn zkoumat pouze existenci způsobilého podkladu pro záznam a zda počet připsaných bodů odpovídá bodovému hodnocení jednání. Správní orgán však v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je.

36. Žalobce v žalobě nenamítá, že by přestupky nespáchal nebo že by mu byly body do karty řidiče zapsány chybně. Ve své argumentaci se omezuje pouze na vytýkání formálních náležitostí pokutových bloků. Nevznesl tedy žádnou relevantní námitku, která by zakládala pochybnost, že by body nebyly do karty řidiče zapsány správně.

37. Dle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2017, č. j. 9 A 8/2013-58, nedostatky pokutového bloku, spočívající v ne zcela úplných a přesných záznamech a údajích o dopravním přestupku řidiče, nemusí vždy zakládat nezpůsobilost pokutového bloku být podkladem pro záznam bodů v evidenční kartě řidiče. Dojde-li kupříkladu k vydání pokutového bloku v jiný den, než došlo ke spáchání přestupku, avšak pokutový blok je v době jeho vydání podepsán řidičem a doplněn listinami, které dostatečně identifikují jednání řidiče a zaznamenávají jeho vysvětlení a uznání přestupku, není dán důvod k pochybnostem o specifikaci přestupku pro účely záznamu bodů.

38. Z výše uvedeného vyplývá, že i kdyby skutečnosti namítané žalobcem byly pravdivé, nezakládaly by bez dalšího nezpůsobilost pokutových bloků jako podkladů pro záznam do karty řidiče. Tvrzení žalobce, že by vytýkané vady způsobovaly nicotnost napadených pokutových bloků, nelze přisvědčit. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 15. 12. 2005, č. j. 1 Afs 130/2004-90, konstatoval, že „Nicotný je správní akt, který trpí natolik intenzivními vadami, že jej nelze vůbec za rozhodnutí považovat. Tyto vady jsou natolik závažné, že působí faktickou neexistenci samotného správního aktu, za dané situace tu tedy není nic, co by mohlo zakládat jakákoli práva či povinnosti subjektů“. Podstata nicotnosti nespočívá v běžné vadnosti aktu, ale je spatřována v natolik zásadních a závažných vadách, pro které nelze o právním aktu vůbec hovořit. Předmětný pokutový, respektive příkazový blok by nebylo možné pokládat za nicotný ani za předpokladu, že by se soud s argumentací žalobce ztotožnil.

VI. Závěr a náklady řízení

39. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 věta prvá s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

40. V souzeném případu měl úspěch žalovaný správní orgán, ten náhradu nákladů řízení nepožadoval, ostatně mu ani žádné náklady nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Liberec 24. březen 2021.

Mgr. Lucie Trejbalová,

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru