Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

58 A 4/2014 - 7Usnesení KSLB ze dne 29.07.2014


přidejte vlastní popisek

58A 4/2014-7

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, rozhodl samosoudkyní Mgr. Karolínou Tylovou, LL.M. v právní věci žalobce M.P., bytem XX, právně zastoupeného JUDr. Martinem Köhlerem, proti žalovanému Městskému úřadu Česká Lípa, se sídlem T. G. Masaryka 1, Česká Lípa, o žalobě proti výzvě žalovaného ze dne 24. 4. 2014, sp. zn. MUCL/122001/2014,

takto:

I. Žaloba proti výzvě Městského úřadu v České Lípě ze dne 24. 4. 2014, sp. zn. MUCL/122001/2014 se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 22. 5. 2014 se žalobce domáhal vyslovení nicotnosti napadené výzvy žalovaného, kterou byl žalobce jako provozovatel vozidla, s nímž došlo ke spáchání přestupku, vyzván dle § 125h zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu (dále jen „zákon o silničním provozu“), k uhrazení částky 500 Kč splatné do 15 dnů ode dne doručení této výzvy. Ve výzvě bylo uvedeno, že podle záznamů v registru vozidel je žalobce provozovatelem vozidla, jehož neustanovený řidič se dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu tím, že dne 28. 3. 2014 v 14.23 hodin stál v České Lípě v ulici Sosnová na chodníku před vjezdem na pozemek p. č. 494/25, čímž zároveň bránil vjezdu na pozemek, tím porušil § 53 odst. 2 zákona o silničním provozu. Žalobce byl současně poučen dle § 125h odst. 5, 6 a 7 zákona o silničním provozu.

Předmětem řízení je výzva žalovaného dle § 125h zákona o silničním provozu.

Podle § 125h odst. 1 zákona o silničním provozu obecní úřad obce s rozšířenou působností bezodkladně po zjištění nebo oznámení přestupku vyzve provozovatele vozidla, s nímž došlo ke spáchání přestupku, k uhrazení určené částky, pokud: a) jsou splněny podmínky podle § 125f odst. 2, b) totožnost řidiče vozidla není známa nebo není zřejmá z podkladu pro zahájení řízení o přestupku a c) porušení je možné projednat uložením pokuty v blokovém řízení. Dle odst. 2 se určená částka stanoví ve stejné výši jako pokuta v blokovém řízení. Při stanovení určené částky obecní úřad obce s rozšířenou působností přihlédne k závažnosti porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích. Dle odst. 3 je určená částka splatná do 15 dnů ode dne doručení výzvy podle odstavce 1. Náležitosti výzvy podle odstavce 1 upravuje odstavec 4 tak, že výzva musí obsahovat popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, označení přestupku, jehož znaky skutek Pokračování
2
58A 4/2014

vykazuje, výši určené částky, datum splatnosti určené částky a další údaje nezbytné pro provedení platby a poučení podle odstavců 6 a 7. Dle odst. 5 platí, že je-li určená částka uhrazena nejpozději v den splatnosti, obecní úřad obce s rozšířenou působností věc odloží. V opačném případě obecní úřad s rozšířenou působností pokračuje v šetření přestupku. O tomto postupu poučí obecní úřad obce s rozšířenou působností provozovatele vozidla ve výzvě podle odstavce 1. Dle odst. 6 neuhradí-li provozovatel vozidla určenou částku, může obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který jej vyzval k uhrazení určené částky, písemně sdělit údaje o totožnosti řidiče vozidla v době spáchání přestupku ve lhůtě podle odstavce 3. Toto sdělení se považuje za podání vysvětlení. O tomto postupu poučí obecní úřad obce s rozšířenou působností provozovatele vozidla ve výzvě podle odstavce 1. Dle odst. 7 je-li určená částka uhrazena po dni splatnosti, obecní úřad ji bezodkladně vrátí provozovateli vozidla. Dle odst. 8 je určená částka příjmem obce, jejíž obecní úřad vyzval provozovatele vozidla k uhrazení určené částky.

Podle § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) je k žalobě oprávněn (aktivně žalobně legitimován) ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“). Pouze v tomto případě se může žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní zákon jinak. Nejedná-li se tedy o úkon správního orgánu, kterým může být založeno, měněno, rušeno nebo závazně určeno právo nebo povinnost osoby, nejedná se o úkon, který je ve smyslu soudního řádu správního rozhodnutím. Takový úkon, který není rozhodnutím ve smyslu legislativní zkratky rozhodnutí v § 65 odst. 1 s. ř. s., je pak podle § 70 odst. a) s. ř. s. ze soudního přezkumu vyloučen, a proto je podle § 68 písm. e) s. ř. s. žaloba domáhající se přezkumu takového vyloučeného úkonu nepřípustná. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením návrh odmítne, jestliže je nepřípustný (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2010, č. j. 9 As 30/2010 - 219 či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2005, č. j. 5 As 35/2004 - 56).

Výzva vydaná dle § 125h zákona o silničním provozu není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. Nevykazuje formální znaky rozhodnutí, ani jí není zasahováno do právní sféry žalobce. Výzvou vydanou dle § 125h zákona o silničním provozu se s konečnou platností práva a povinnosti žalobce nezakládají, nemění, neruší ani závazně neurčují. Není-li uhrazena požadovaná částka v den splatnosti, správní orgán pokračuje v šetření přestupku. Žalobce tak musí veškerou svou procesní aktivitu směřovat do pokračujícího správního řízení, v němž jedině může uplatňovat námitky týkající se věci samé. Soudnímu přezkumu bude podléhat až konečné rozhodnutí o přestupku.

Smysl takové výluky je třeba vidět v procesní ekonomii. Správní řízení musí probíhat plynule, aby dospělo ke svému výsledku, nelze jej proto „atomizovat“ do řady dílčích etap s vlastním soudním přezkumem a paralyzovat tak jeho plynulý průběh tam, kde posléze soudní ochrana proti zásahu do veřejných subjektivních práv může přijít proti finálnímu rozhodnutí.

Pokračování
3
58A 4/2014

Vzhledem k tomu, že výzvu vydanou dle § 125h zákona o silničním provozu nelze považovat za rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., byla žaloba odmítnuta dle § 46 odst. 1 písm. d), ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. a) s. ř. s.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.

K vydání tohoto usnesení nemusel soud nařizovat jednání, protože nerozhodoval ve věci samé - o důvodnosti žaloby. Zákon v tomto případě uvedený procesní postup dovoluje (§ 49 odst. 1 s. ř. s.).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Liberci dne 29. července 2014

Mgr. Karolína Tylová, LL.M.,

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru