Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

43 Az 2/2019 - 32Rozsudek KSHK ze dne 20.04.2020

Prejudikatura

7 Azs 28/2011 - 74


přidejte vlastní popisek

43 Az 2/2019- 32

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Blažkem ve věci

žalobkyně: K. S.

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 1. 2019, č. j. OAM-12/ZA-ZA11-ZA10-2019,

takto:

I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:


I. Vymezení věci

1. Žalobkyně podala u krajského soudu žalobu proti shora označenému rozhodnutí, kterým žalovaný rozhodl, že žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná podle § 10a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), a řízení o udělení mezinárodní ochrany podle § 25 písm. i) zákona o azylu zastavil.

II. Shrnutí argumentace obsažené v žalobě 2. Žalobkyně namítla porušení ustanovení § 12 písm. a) a b) a § 14a zákona o azylu, čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dále ustanovení § 3, § 50 odst. 2, 3 a 4 a § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Tvrdila, že byla ve správním řízení o udělení mezinárodní ochrany jako účastník správního řízení zkrácena na svých právech tím, že žalovaný nezjistil řádným způsobem skutkový stav a jeho rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Dále namítla, že v současné situaci v zemi původu nejsou reálně vymahatelná ustanovení Ústavy Ruské federace tak, jak je uvedeno v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Zároveň vyjádřila pochybnost o tom, zda bezpečnostní složky Ruské federace jsou ochotny zabránit nebo zakročit v případě, že by jí hrozila vážná újma – tato hrozba je v jejím případě reálná.

3. Žalobkyně navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného

4. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 7. 3. 2019 popřel oprávněnost podané žaloby. Vyjádřil přesvědčení, že žalobkyně v průběhu správního řízení o již druhé žádosti o udělení mezinárodní ochrany neuvedla žádnou novou skutečnost ve smyslu zákona o azylu, která by odůvodňovala opětovné vedení správního řízení a opětovné hodnocení důvodů odchodu žalobkyně z vlasti a jejích obav z návratu do vlasti. Žalovaný odkázal na napadené rozhodnutí a na průběh řízení o prvotní žádosti žalobkyně o udělení mezinárodní ochrany, která byla rozhodnutím žalovaného zamítnuta a správnost rozhodnutí byla potvrzena i rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové a Nejvyššího správního soudu. Žalovaný zdůraznil, že žalobkyně ve své opakované žádosti o mezinárodní ochranu neuvedla žádné nové skutečnosti či zjištění ve smyslu zákona o azylu, které by nebyly bez vlastního zavinění žalobkyně předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozí řízení, a které by svědčily o tom, že by žalobkyně mohla být vystavena pronásledování z azylově relevantních důvodů nebo že jí hrozí vážná újma podle § 14a zákona o azylu. Žalovaný, odkazuje při tom na relevantní judikaturu Nejvyššího správního soudu, konstatoval, že hlavním smyslem a účelem institutu opakované žádosti je postihnout případy, kdy se objeví takové závažné skutečnosti, které by mohly ovlivnit postavení žadatele a které žadatel nemohl uplatnit nikoli vlastní vinou během předchozího řízení. Tyto podmínky v případě opakované žádosti žalobkyně splněny nejsou.

5. Žalovaný dále namítl, že žaloba je příliš obecná a spíše blanketní, pročež by měla být krajským soudem odmítnuta jako neprojednatelná, neboť v ní absentuje vymezení skutkových důvodů tvrzené nezákonnosti nebo procesních vad napadeného správního rozhodnutí.

6. Vzhledem k právě uvedenému žalovaný konečně navrhl, aby soud žalobu pro absenci žalobních bodů odmítl, eventuelně, pokud by neshledal důvody k odmítnutí žaloby, aby žalobu jako nedůvodnou zamítl.

IV. Posouzení věci krajským soudem

7. Krajský soud se předně zabýval formálními náležitostmi žaloby, konkrétně tím, zda splňuje náležitost podle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s., tedy zda obsahuje žalobní body, z nichž by bylo patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadený výrok rozhodnutí za nezákonný. Dospěl k závěru, že žaloba je sice velmi strohá, avšak věcně projednatelná. Žalobkyně vedle obecných odkazů na ustanovení správního řádu a zákona o azylu, která měla být porušena, konkrétně namítla, že v Ruské federaci není reálně vymahatelná Ústava a že ruské bezpečnostní složky nejsou ochotny zakročit v případě, že by jí hrozila vážná újma. Krajský soud se tak neztotožnil se tvrzením žalovaného, že žaloba neobsahuje konkrétní projednatelné žalobní body, a přistoupil k věcnému přezkumu napadeného rozhodnutí v rozsahu žalobních námitek v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Ve věci rozhodl bez nařízení jednání, v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s.

8. Žaloba není důvodná.

Za správnost vyhotovení: I. S.

9. Ze správního spisu krajský soud konstatuje, že žalobkyně se narodila ve V. v Ruské federaci jako K. I., je ruské státní příslušnosti i národnosti, bez vyznání. Nemá žádné politické přesvědčení, nikdy nebyla členkou politické strany ani jinak politicky aktivní. Je bezdětná, v průběhu soudního řízení se provdala na území České republiky za českého státního občana I. S. Do České republiky přicestovala v roce 2008 na základě cestovního dokladu a povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení s matkou a následného studia. Od roku 2008 se do Ruska nevrátila. Povolení k pobytu bylo platné do r. 2015. V srpnu 2016 požádala o mezinárodní ochranu, tato jí nebyla udělena. Rozhodnutí žalovaného o její (první) žádosti o mezinárodní ochranu bylo přezkoumáno soudem, po skončení soudního řízení jí byl udělen výjezdní příkaz, ale z území ČR neodcestovala. Jako důvod své (první) žádosti uvedla žalobkyně to, že Českou republiku považuje za svůj domov, vyrůstala zde a strávila zde polovinu života. Má zde závazky, matku, snoubence, kamarády. K Rusku nemá žádné vazby, žijí zde sice někteří příbuzní, ale žalobkyně se s nimi nestýká. Jiné důvody žádosti žalobkyně neuvedla.

10. Žalovaný svým rozhodnutím ze dne 4. 1. 2017, č. j. OAM-684/ZA-ZA12-ZA08-2016, rozhodl tak, že mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona o azylu se neuděluje. Rozhodnutí žalovaného bylo přezkoumáno v soudním řízení správním zdejším soudem pod sp. zn. 32 Az 4/2017 (žaloba byla zamítnuta), následně Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 4 Azs 186/2018 (kasační stížnost byla odmítnuta pro nepřijatelnost). Z rozhodnutí se podává, že důvodem prvotní žádosti o mezinárodní ochranu bylo to, že žalobkyně chtěla bydlet v ČR, kterou má ráda. Uvedla, že v Rusku nemá žádné vazby, její prarodiče nežijí, matka žije v ČR. Má strach ze svého otce, který je nebezpečný, snažil se žalobkyni vyhledat, žalobkyně se jej obává, neboť ji i matku opakovaně bil, často pod vlivem alkoholu. Otec má známosti u místní policie, díky kterým by se dozvěděl, kdyby žalobkyně přicestovala do vlasti, a snažil by se ji vyhledat. Žalovaný dospěl k závěru, že důvody uváděné žalobkyní nejsou důvody azylově relevantními, a žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítl, jak je uvedeno shora.

11. Dne 6. 1. 2019 podala žalobkyně opakovanou žádost o udělení o mezinárodní ochrany. V rámci pohovoru k této opakované žádosti, provedeného dne 9. 1. 2019, žalobkyně uvedla, že při svém pobytu v České republice se seznámila s přítelem I. S., který ji požádal o ruku, sdílejí společnou domácnost. K dotazu, zda jí něco brání v návratu do vlasti, uvedla, že Rusko je pro ni úplně cizí země, nemá ruské doklady, nemá tam zázemí (bydlení, práce). Tyto důvody se shodují s údaji, které žalobkyně uváděla již na podporu své první žádosti v r. 2016. Z tohoto důvodu žalovaný o opakované žádosti rozhodl ve smyslu § 10a písm. e) zákona o azylu tak, že žádost je nepřípustná, a podle § 25 písm. i) zákona o azylu řízení o žádosti zastavil.

12. V nynějším řízení je stěžejní otázkou, zda skutečnosti uplatňované žalobkyní v nové žádosti o udělení mezinárodní ochrany lze podřadit pod ustanovení § 11a odst. 1 zákona o azylu, tedy zda se jedná o nové skutečnosti nebo zjištění, které nebyly bez vlastního zavinění cizince předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozích pravomocně skončených řízeních [§ 11a odst. 1 písm. a) zákona o azylu]. Případné nové skutečnosti či zjištění by zároveň musely svědčit o tom, že by cizinec mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a zákona o azylu [§ 11a odst. 1 písm. b) téhož zákona].

13. Krajský soud neshledal v postupu žalovaného v řízení o opakované žádosti žádné nedostatky. Žalovaný dodržel veškerá kogentní procesní pravidla správního řízení. Vycházel z relevantních podkladů, které shromáždil v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí a zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Žalobkyni poskytl možnost seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí a vyjádřit k nim a celkově k řízení své stanovisko. S žalobkyní byl proveden pohovor a žalovaný ke skutečnostem, které žalobkyně v jeho průběhu uváděla, přihlédl. Na základě posouzení všech podkladů pak žalovaný uzavřel, že žalobkyně uvádí stejné motivy svého odchodu z vlasti a neochoty se tam vrátit, jako v průběhu správního řízení o její první žádosti, tedy vazby a zázemí v České republice a snahu legalizovat si zde

Za správnost vyhotovení: I. S.

pobyt, a naopak absenci zázemí a vazeb v Ruské federaci. Žalobkyně sice uváděla i nové skutečnosti, jednalo se však toliko o sdělení, že se zasnoubila s českým státním občanem I. S. Uvedenou skutečnost žalovaný vyhodnotil tak, že nesvědčí o tom, že by žalobkyně mohla být vystavena pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že jí hrozí vážná újma podle § 14a zákona o azylu. Krajský soud se s daným hodnocením ztotožňuje, souhlasí tedy, že se nemůže jednat o skutečnost, která by zakládala přípustnost opakované žádosti. V podrobnostech lze odkázat na žalovaným v této souvislosti citovanou judikaturu Nejvyššího správního soudu (viz str. 4 žalobou napadeného rozhodnutí).

14. K žalobní námitce, podle které v Ruské federaci není reálně vymahatelná Ústava a že ruské bezpečnostní složky nejsou ochotny zakročit v případě, že by žalobkyni hrozila vážná újma, krajský soud uvádí následující. V části napadeného rozhodnutí, na nějž žalobkyně touto námitkou reaguje, se žalovaný vypořádaval s jejím tvrzením, že pozbyla svou registaci k pobytu v Ruské federaci. Žalovaný k tomu, s odkazem na informaci polského Úřadu pro záležitosti cizinců, konstatoval, že Ústava Ruské federace garantuje občanům svobody pohybu na území státu a právo volby místa pobytu a bydliště. Registrace (přihlášení se k pobytu) není administrativním rozhodnutím, přihlášení se k pobytu nezmocňuje přihlášenou osobu k žádným právům. Jedná se pouze o administrativní potvrzení bydlení určité osoby v daném místě, neomezuje ani nepodmiňuje využívání občanských práv a svobod garantovaných Ústavou Ruské federace.

15. Žalovaný tedy pouze vysvětloval, jakým způsobem funguje v Ruské federaci institut registrace k pobytu a proč skutečnost, že ruský občan pozbyde registraci k pobytu, nepředstavuje pro daného občana žádný významný problém v případě jeho návratu do Ruské federace. S uvedeným závěrem krajský soud souhlasí. Obecné a ničím nepodložené tvrzení žalobkyně o nevymahatelnosti ruské Ústavy a o neochotě ruských bezpečnostních složek zakročit v případě, že by jí hrozila (blíže nespecifikovaná) vážná hrozba, na tomto závěru nemůže nic změnit. Ruská federace je sice státem, v němž vládne autoritativní režim a v němž jsou základní práva jeho občanů respektována pouze v omezené míře (jak je obecně známo). To však ještě samo o sobě neznamená, že zde žalobkyni hrozí pronásledování z některého z azylově relevantních důvodů, či vážná újma ve smyslu § 14a zákona o azylu.

16. Nad rámec shora uvedeného krajský soud připomíná, že chce-li žalobkyně trvale pobývat v České republice, pak instituty zákona o azylu nejsou jedinými možnými instrumenty, kterými lze tento cíl zajistit. Žalobkyně se může pokusit využít některého z institutů zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, a to tím spíše nyní, kdy je vdaná za českého občana.

V. Závěr a náklady řízení

17. Krajský soud z výše uvedených důvodů shledal, že námitky uplatněné žalobkyní jsou nedůvodné. Jelikož v řízení nevyšly najevo ani žádné vady, k nimž musí přihlížet z úřední povinnosti, zamítl žalobu dle § 78 odst. 7 s. ř. s.

18. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměla úspěch; žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.

Za správnost vyhotovení: I. S.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu, § a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Hradec Králové 20. dubna 2020

Mgr. Tomáš Blažek v. r.

samosoudce

Za správnost vyhotovení: I. S.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru