Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

32 Az 27/2014 - 26Usnesení KSHK ze dne 31.10.2014

Prejudikatura
8 Ans 4/2008 - 167|4 Ads 37/2004 - 42

přidejte vlastní popisek


32Az 27/2014-26

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobkyně: N. T. K. L., proti žalovanému Ministerstvu vnitra České republiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2.6.2014, čj. OAM-74/LE-LE05-LE05-2014, ve věci mezinárodní ochrany, takto :

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Včas podanou žalobou, doručenou soudu dne 15.7.2014, se žalobkyně domáhala přezkoumání výše označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno podle § 25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů („zákon o azylu“) z důvodu nepřípustnosti žádosti o udělení mezinárodní ochrany podle ustanovení § 10a písm. e) zákona o azylu.

Žaloba obsahovala pouze obecné formální náležitosti podání. Soud proto usnesením ze dne 7.8.2014, č.j. 32Az 27/2014-5 žalobkyni vyzval, aby ve lhůtě tří týdnů ode dne doručení usnesení doplnila a upřesnila svoji žalobu v souladu s ustanovením § 71 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění dále jen s. ř. s.). V odůvodnění usnesení soud uvedl, že podaná žaloba nemá zákonem požadované náležitosti ve smyslu § 71 odst. 1 a 2 s.ř.s., neobsahuje žalobní body, z nichž by bylo patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobkyně napadené výroky rozhodnutí za nezákonné. Krajský soud současně uvedl, že na takto podanou žalobu pohlíží jako na žalobu, která není způsobilá k projednání a poučil žalobkyni, že pokud ve stanovené lhůtě nevyhoví výzvě soudu a nedoplní žalobu ve smyslu daného poučení, soud žalobu odmítne (§ 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.). Soud k žádosti žalobkyně poskytl další lhůtu k doplnění žaloby. Žalobkyně v doplnění žaloby ze dne 16.9.2014 uvedla, že její rodiče ve Vietnamu již zemřeli. V ČR má rodinu, která ji finančně zajistí a poskytne bydlení, chce zde zůstat a pracovat. Žádá proto, aby soud její žádost o udělení mezinárodní ochrany přezkoumal. Jiné skutečnosti neuvedla. pokračování 32Az 27/2014
-2-

Podle ustanovení § 71 odst. 1 s. ř. s. musí žaloba kromě obecných náležitostí podání ( § 37 odst. 2 a 3 s. ř. s. ) obsahovat a) označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, b) označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známy, c) označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, d) žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, e) jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést a f) návrh výroku rozsudku. Podle věty třetí odstavce 2 tohoto ustanovení může žalobce rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body jen ve lhůtě pro podání žaloby.

V důsledku přísné dispoziční zásady v řízení o žalobách proti rozhodnutím správního orgánu musí žaloba obsahovat nejen základní náležitosti podání podle § 37 odst. 2 a 3 s. ř. s., ale zejména základní náležitosti žaloby vymezené v § 71 odst. 1 písm. a) až f) s. ř. s.

Soud konstatuje, že žaloba ani po doplnění ze dne 16.9.2014 není způsobilá k řádnému projednání, neboť neobsahuje žádný žalobní bod a odůvodnění, zcela chybí vylíčení rozhodných skutečností, zejména jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, hodnocení a závěrů se měl vůči žalobkyni správní orgán dopustit v řízení předcházejícím vydání napadeného rozhodnutí nebo rozhodnutím samotným. Žalobkyně rovněž neuvedla, z jakých důvodů považuje napadené rozhodnutí za nezákonné. Pokud podání trpí vadami, může být tento nedostatek odstraněn v soudem stanovené lhůtě. Krajský soud poučil žalobkyni o vadách jí podané žaloby, usnesením ji vyzval k doplnění žaloby, stanovil jí k tomu přiměřenou lhůtu a současně ji poučil, že nebude-li výzvě soudu ve stanovené lhůtě vyhověno, a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud žalobu odmítne (§ 37 odst. 5 s. ř. s.).

Vzhledem k tomu, že žaloba žalobkyně i po doplnění ze dne 16.9.2014 obsahuje takové nedostatky, pro které není možné v řízení pokračovat, nezbylo soudu, než žalobu odmítnout podle ustanovení § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Soud v tomto směru odkazuje na již ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu v Brně, např. na jeho rozsudek ze dne 22. 9. 2004, čj. 4 Ads 37/2004-42, dostupný na www.nssoud.cz, v němž se uvádí: „V řízení o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů musí žaloba obsahovat jednak základní náležitosti podání podle § 37 odst. 2 a 3 s. ř. s., jednak náležitosti žaloby podle § 71 odst. 1 písm. a) až f) s. ř. s. Neobsahuje-li žaloba tyto náležitosti a žalobce na výzvu soudu k odstranění vad podání a po poučení o následcích, jestliže výzvě nevyhoví, reaguje podáním, které zákonem požadované náležitosti rovněž neobsahuje, a v řízení nebylo možno pro tento nedostatek řízení pokračovat, soud žalobu odmítne (§ 37 odst. 5 s. ř. s.).“ Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 8. 2008, čj. 8 Ans 4/2008-167 „Výzva k opravě nebo odstranění vad podání (§ 37 odst. 5 s. ř. s.) musí obsahovat údaj, v čem jsou spatřovány jeho podstatné nedostatky. To však neznamená, že by soud měl uvádět, jaká má být konkrétní formulace příslušné části podání. Z ničeho nevyplývá, že by soud, pokud po řádné výzvě nedojde k odstranění vad podání, byl povinen činit výzvu opětovně.“ pokračování
32Az 27/2014
-3-

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., kdy pro případ, že došlo k odmítnutí žaloby, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Hradci Králové dne 31. října 2014

JUDr. Ivona Šubrtová, v.r.


samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru