Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

32 Ad 15/2010 - 31Rozsudek KSHK ze dne 21.04.2011

Prejudikatura

6 Ads 129/2006 - 58

6 A 37/2000

4 Ads 81/2009 - 46


přidejte vlastní popisek

32Ad 15/2010-31

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce E. G., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4.6. 2010, č.j. X-KZ, o invalidní důchod, takto :

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Včasnou žalobou se žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 4.6. 2010, č.j. X-KZ, jímž žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila rozhodnutí žalované ze dne X č.j. X, kterým zamítla žádost žalobce o plný invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zdp), ve znění účinném do 31.12. 2009 s odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Semily ze 1.2. 2010 (dále jen OSSZ) žalobce není plně ani částečně invalidní. Dle uvedeného posudku poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pracovní schopnost žalobce o 20%, nejedná se o zdravotní postižení odpovídající příloze č. 3 k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění ve znění účinném do 31.12. 2009, umožňující soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek, ani

se nejedná o zdravotní postižení odpovídající příloze č. 4 k cit. vyhlášce značně ztěžující obecné životní podmínky.

V odůvodnění rozhodnutí ze dne 4.6. 2010 o zamítnutí námitek žalobce žalovaná uvedla, že přezkoumala napadené rozhodnutí v celém rozsahu a odkázala na vypracovaný posudek o invaliditě ze dne 27.5. 2010, dle něhož žalobce není plně invalidní dle § 39 odst. 1 zdp ve znění účinném do 31.12. 2009, není ani částečně invalidní dle § 44 odst. 1 a 2 zdp ve znění účinném do 31.12. 2009, rovněž není invalidní dle § 39 odst. 1 zdp ve znění účinném od 1.1. 2010. Míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla tímto posudkem o invaliditě určena ve výši 20%, nejedná se o zdravotní postižení odpovídající příloze č. 3 k vyhlášce č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění ve znění účinném do 31.12. 2009, umožňující soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek, ani se nejedná o zdravotní postižení odpovídající příloze č. 4 k cit. vyhlášce značně ztěžující obecné životní podmínky. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce odpovídal do 31.12. 2009 postižení uvedenému v kapitole XV, odd. F, položce 2, písm. b) přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb. a míře poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti ve výši 25%, tj. na horní hranici daného rozpětí 15-25%, která se ve smyslu § 6 odst. 4 a 5 cit. vyhlášky nemění. Žalovaná dále odůvodnila, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je od 1.1. 2010 zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., položce 1, písm. b) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity ve znění účinném od 1.1. 2010, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20%, která se ve smyslu § 3 a § 4 cit. vyhlášky nemění. Žalovaná ocitovala ustanovení § 38, § 39 a § 44 zdp ve znění účinném do 31.12. 2009 a ustanovení § 39 odst. 1 a 2 ve znění účinném od 1.1. 2010 (viz níže). Závěrem žalovaná uvedla, že posudkem o invaliditě ze dne 27.5. 2010 byl potvrzen závěr posudku OSSZ Semily o nesplnění podmínek pro přiznání některého ze stupňů invalidity.

V podané žalobě žalobce obdobně jako v námitkách brojil proti posudkovému závěru o posouzení svého zdravotního stavu, který dle jeho tvrzení není dobrý a trvá již více jak 14 let. S rozhodnutím nesouhlasí, požádal o jeho přezkoumání a zrušení napadeného rozhodnutí.

Soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).

V přezkumném řízení provedl soud důkaz z lékařské dokumentace OSSZ Semily posudkem lékařky ze dne 19.1. 2010 (v odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmě omylem uvedeno datum 1.2. 2010), v němž je v diagnostickém souhrnu uvedeno, že u žalobce byla na základě výsledků lékařských vyšetření zjištěna tato onemocnění: CB syndrom oboustranný s akcentací vlevo na podkladě

degenerativních změn páteře-bez jasné kořenové symptomatologie, není indikace k neurochirurgickému řešení, recidivující vertigo-vertebrogenní etiologie, hypertenzní choroba na terapii-kompenzovaná, stav po bronchopneumonii vlevo (2005), stav po setoplastice pro deviaci nosní přepážky (2007), stav po úrazu pravého zápěstí (1993). V posudkovém zhodnocení lékařka OSSZ uvedla, že žalobce se dlouhodobě léčí pro vertebrogenní potíže ve smyslu CB syndromu s vertigem, podstoupil vyšetření MR, EMG, rehabilitaci. Nález neodpovídá pro operační řešení. U žalobce nebyl prokázán syndrom karpálního tunelu, byly zjištěny degenerativní změny páteře s protruzí disku C6/7 vlevo při stenose páteřního kanálu bez známek myelopatie. Lékařka uvedla, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který ale neodpovídá žádnému stupni invalidity. V posudkovém závěru uvedla, že do 31.12. 2009 dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobce odpovídal postižení uvedenému v kapitole XV, odd. F, položce 2, písm. b) přílohy č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb. (tj. degenerativní změny na páteři a ploténkách s lehkým funkčním postižením zpravidla více úseků páteře, s občas vystupujícími projevy nervového a svalového dráždění) a míře poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti ve výši 25%, která se ve smyslu § 6 odst. 4 a 5 cit. vyhlášky nemění (tj.zvýšení horní hranice nebo snížení dolní hranice až o 10%). Žalobce tak není plně invalidní dle § 39 odst. 1 zdp, není ani částečně invalidní dle § 44 odst. 1 a 2 zdp. Od 1.1. 2010 je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddílu E, položce 1, písm. b) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb. ( tj. bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének s lehkým funkčním postižením), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20%, která se ve smyslu § 3 a § 4 cit. vyhlášky nemění (tj. zvýšení horní hranice nebo snížení dolní hranice až o 10%). Žalobce není invalidní dle § 39 odst. 1 zdp.

V záznamu o jednání ČSSZ - oddělení námitkové a odvolací agendy LPS v Liberci ze dne 27.5. 2010 (posudek o invaliditě) je uveden výčet rozhodujících podkladů – lékařských zpráv o zdravotním stavu žalobce, diagnostický souhrn onemocnění žalobce (zjištěn ve shodě s lékařem OSSZ) a výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. Dle učiněného závěru žalobce není plně invalidní dle § 39 odst. 1 zdp, není ani částečně invalidní dle § 44 odst. 1, 2 zdp ve znění účinném do 31.12. 2009. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nedosahuje ani 33%, rovněž se nejedná o zdravotní postižení odpovídající příloze č. 3 k vyhlášce č. 284/1995 Sb., umožňující soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek, ani se nejedná o zdravotní postižení odpovídající příloze č. 4 k vyhlášce č. 284/1995 Sb. značně ztěžující obecné životní podmínky. Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti do 31.12. 2009 byla stanovena podle postižení uvedeného v kapitole XV, odd. F, položce 2, písm. b) přílohy č. 2 k cit. vyhlášce na 25% s tím, že takto stanovená míra se ve smyslu § 6 odst. 4 a 5 cit. vyhlášky nemění. Podle zdp účinného od 1.1. 2010 žalobce není invalidní dle ustanovení § 39 odst. 1 zdp. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého

zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, položce 1, písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které posudková lékařka stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 20%, která se ve smyslu § 3 a § 4 cit. vyhlášky nemění.

V projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále také jen PK MPSV nebo PK nebo komise), jak vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV s pracovištěm v Hradci Králové o vypracování posudku, který byl vyhotoven po jednání konaném dne 15.2. 2011 za přítomnosti žalobce. Komise zasedala v řádném složení za účasti odborného lékaře neurologa, zdravotní stav žalobce hodnotila na podkladě spisové dokumentace OSSZ, spisové dokumentace ČSSZ - oddělení námitkové a odvolací agendy LPS-pracoviště Liberec a odborných lékařských nálezů v nich obsažených, na podkladě zdravotnické dokumentace od ošetřující praktické lékařky a z přešetření žalobce při jednání komise.

Po jejich vyhodnocení stanovila PK za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce vleklý bolestivý syndrom krční páteře. Odůvodnila, že z neurologických nálezů, z nálezu ortopedického, chirurgického a rehabilitačního vyplývá, že postižení krční páteře je mírného stupně a v objektivních vyšetřeních včetně vyšetření v komisi je vykazováno pouze mírné omezení hybnosti páteře v rotacích. Nebyly zjištěny známky kořenového dráždění, vyloučilo je i EMG vyšetření končetin. EMG vyšetření neprokázalo ani úžinový syndrom zápěstí. Dále uvedla, že neurochirurgická konzultace nedoporučila ani operační řešení, neboť klinické potíže neodpovídají nálezům magnetické rezonance. ORL nálezy uvádějí polymorfní obtíže bez organického podkladu, závratě a ušní šelest nebyly prokázány. Přetlaková nemoc je upravena léčbou a nevykazuje žádné významnější orgánové postižení s funkčním omezením. Plicní nález uvádí normální hodnoty plicních funkcí, postižení plic je dle PK posudkově nevýznamné. Zjištěný zdravotní stav neodpovídá žádnému stupni invalidity. PK se proto ztotožňuje s posudkem lékařky OSSZ Semily i s posudkem oddělení námitkové a odvolací agendy LPS ČSSZ.

Po zhodnocení všech posudkově významných skutečností jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech stanovila PK procentní míru poklesu pracovní schopnosti podle kapitoly XIII., oddílu E, položky 1, písm. b) přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb. na 20%, tj. na horní hranici daného procentního rozpětí 10-20%, a to pro práci v dělnických profesích. Odůvodnila, že nevyužila § 3 odst. 1 cit. vyhlášky (zvýšení horní hranice až o 10%), neboť z odborných nálezů nebyly zjištěny žádné další posudkově významné skutečnosti, které by se svými důsledky podílely na snížení pracovní schopnosti. PK dále uvedla, že k datu 31.12. 2009 zdravotní stav žalobce neodpovídal žádnému stupni invalidity a procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti by odpovídala 25% pro postižení uvedené v kapitole XV, odd.F, pol. 2, písm. b) přílohy č. 2 k vyhl.č. 284/1995 Sb.

V posudkovém výroku PK uvedla, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl žalobce invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%. K datu 31.12. 2009 nešlo o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 33%, nešlo o pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti pro zdravotní postižení za zcela mimořádných podmínek a dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav mu značně neztěžoval obecné životní podmínky.

Při jednání soudu žalobce setrval na podané žalobě. Uvedl, že s dosavadním posouzením svého zdravotního stavu nesouhlasí. Opětovně popsal své zdravotní potíže, předložil soudu 4 lékařské zprávy z roku 2011. Uvedl, že dne 5.5. 2011 je objednán na magnetickou rezonanci do Krajské nemocnice Liberec a z tohoto důvodu žádá o odročení jednání po datu 5.5. 2011.

Soud návrhu žalobce na odročení jednání nevyhověl. Své rozhodnutí odůvodnil ustanovením § 75 odst. 1 s. ř. s. podle kterého soud při přezkoumání rozhodnutí vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

V závěrečném návrhu žalobce navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení, náklady řízení nežádal.

Pověřená pracovnice žalované s ohledem na shodné závěry všech posudkových orgánů navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Náklady řízení nežádala.

Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy provedenými v řízení před správním orgánem (§ 77 odst. 2 s. ř. s.) a po provedeném dokazování v návaznosti na příslušná zákonná ustanovení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Soud dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům: Do 31.12. 2009 platilo, že podle ustanovení § 44 odst. 1 zdp byl pojištěnec částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33%. Dle odst. 2 byl pojištěnec částečně invalidní též tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžoval obecné životní podmínky. Podle ustanovení § 39 odst. 1 zdp byl pojištěnec plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a) poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66%, nebo b) byl schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek.

Procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnců se do 31.12. 2009 posuzovaly podle prováděcí vyhlášky č. 284/1995 Sb., a jejích příloh.

Zákonem č. 306/2008 Sb. byl s účinností od 1.1. 2010 novelizován zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (zdp).

Od 1.1. 2010 je invalidita upravena v ustanovení § 39 zdp následovně: (1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. (2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Procentní míry poklesu pracovní schopnosti se od 1.1. 2010 posuzují podle vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity).

Podle ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb. je pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.

Je-li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce více zdravotních postižení, jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce (odst. 3 cit. ustanovení).

V § 3 citované vyhlášky se uvádí: (1) V případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů. (2) V případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce má takový vliv na jeho schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, že pokles pracovní schopnosti pojištěnce je větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů. (3) Zvýšení horní hranice míry poklesu pracovní schopnosti podle odstavců 1 a 2 nesmí v úhrnu převýšit 10 procentních bodů.

V § 4 citované vyhlášky se uvádí: (1) V případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce nemá vliv, popřípadě má jen nepodstatný vliv na schopnost pojištěnce využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti a v důsledku toho je pokles pracovní schopnosti pojištěnce menší, než odpovídá dolní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto dolní hranici snížit až o 10 procentních bodů. (2) V případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce je stabilizovaný nebo pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení a v důsledku toho je pokles pracovní schopnosti pojištěnce menší, než odpovídá dolní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto dolní hranici snížit až o 10 procentních bodů. (3) Snížení dolní hranice míry poklesu pracovní schopnosti podle odstavců 1 a 2 nesmí v úhrnu převýšit 10 procentních bodů.

Rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na lékařském odborném posouzení. Soud, který sám nemá odborné medicínské znalosti, vycházel při hodnocení důkazů z provedených odborných lékařských posouzení zdravotního stavu žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí. Všechny posudkové orgány se shodly v posudkovém hodnocení a závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl žalobce částečně invalidní ve smyslu ustanovení § 44 odst. 1a 2 zdp, nebyl ani plně invalidní dle § 39 odst. 1 zdp ve znění účinném do 31.12. 2009 a dále, že nebyl invalidní dle § 39 odst. 1 zdp ve znění účinném od 1.1. 2010.

Soud své konečné rozhodnutí opírá o shodné závěry všech posudkových orgánů a zejména pak o posudek PK MPSV v Hradci Králové ze dne 15.2. 2011, jehož závěry odůvodnily správnost žalobou napadeného rozhodnutí.

Soud konstatuje, že žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem, neboť žalobce nesplňoval podmínky pro přiznání invalidního důchodu podle § 38 zdp. V řízení bylo prokázáno, že žalobce není invalidní dle 39 odst. 1 zdp, neboť nebyl prokázán pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Do 31.12. 2009 nebyl žalobce částečně invalidní dle § 44 odst. 1 a 2 zdp, nebyl ani plně invalidní dle § 39 odst. 1 zdp.

Dále soud dodává, že subjektivní potíže a stesky žalobce, pokud nebudou doloženy odpovídajícími objektivními lékařskými nálezy (ve smyslu zhoršení zdravotního stavu), nemohou být samy o sobě podkladem pro přiznání invalidního důchodu. Je namístě zdůraznit, že otázka invalidity žalobce byla řešena v souladu s ust. § 75 odst. l s. ř. s. k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované (4.6. 2010), a proto případné zhoršení zdravotního stavu a z toho vyplývající skutečnosti rozhodné pro posouzení důvodnosti nároku na tuto dávku, ke kterým by došlo po tomto datu, je možné řešit pouze na základě nové žádosti podané u příslušné OSSZ. S ohledem ke shora uvedenému soudu nezbylo, než v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

Výrok o náhradě nákladů řízení soud odůvodňuje ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s., když žalobce nebyl ve věci úspěšný a správnímu orgánu, který měl ve věci úspěch, toto právo nenáleží dle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s.ř.s.).

Proti pravomocnému rozhodnutí je přípustná kasační stížnost, kterou lze podat z důvodů a za podmínek uvedených v § 102 a násl. s.ř.s. ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí.

Kasační stížnost je třeba podat ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu v Brně, který o ní bude rozhodovat. Nemá-li účastník vysokoškolské právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem.

V Hradci Králové dne 21. dubna 2011

JUDr. Ivona Šubrtová, v.r.

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru