Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

31 Af 69/2013 - 91Usnesení KSHK ze dne 20.12.2013

Prejudikatura

3 Azs 219/2005

6 Ads 130/2008 - 21

6 Ads 88/2010 - 194

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
1 Afs 14/2014 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

31Af 69/2013-91

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marie Kocourkové a soudkyň JUDr. Magdaleny Ježkové a Mgr. Heleny Konečné ve věci navrhovatele M. S.,proti odpůrci Odvolacímu finančnímu ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno (dříve), za účasti JUDr. Romana Krmenčíka, se sídlem v Pardubicích, Smilova 386, správce konkurzní podstaty úpadce Milana Strnada, o návrhu na obnovu řízení vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 31 Ca 102/2004 ve věci přezkoumání rozhodnutí Finanční ředitelství v Hradci Králové ze dne 12. února 2004, čj. 6984/130/2003-An, a ukončeného pravomocným rozsudkem ze dne 28. února 2005, čj. 31 Ca 102/2004-36, takto:

I. Návrh na obnovu řízení se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Dne 3. 9. 2013 podal navrhovatel s odkazem na ustanovení § 228 odst. 1 písm. b) o. s. ř. návrh na obnovu řízení ve věci vedené u zdejšího krajského soudu pod sp. zn. 31 Ca 102/2004, které bylo skončeno pravomocným rozsudkem ze dne 28. 2. 2005, čj. 31 Ca 102/2004-36. Svůj návrhu odůvodnil tím, že v řízení nemohl vystupovat sám, že neměl možnost v řízení nijak vystoupit, ani se k němu vyjadřovat, neboť za něj vystupoval správce konkurzní podstaty. Rozsudek byl doručen správci konkurzní podstaty a žalobce neměl ani možnost se s ním seznámit. Uvedl, že až dne 4. 6. 2013 se po návštěvě Finančního úřadu ve Svitavách po nahlédnutí do spisu seznámil s obsahem uvedeného rozsudku a s obsahem rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové čj. 6984/130/2003-An, které bylo v uvedeném soudním řízení přezkoumáváno. Dle navrhovatele došlo v daném případě k doměření jeho daňové povinnosti po uplynutí tříleté prekluzívní lhůty a žaloba na nezákonnost rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové proto neměla být zamítnuta. Bez své viny však nemohl námitku prekluze vznést dříve, když se o této skutečnosti dozvěděl až dne 4. 6. 2013 a současně v řízení nemohl vystupovat jako účastník řízení.

Odpůrce ve svém vyjádření k návrhu navrhl jeho odmítnutí, a to z důvodu nepřípustnosti obnovy řízení ex lege, když z ustanovení § 114 odst. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „s. ř. s.“) a contrario vyplývá, že obnova řízení není přípustná proti rozhodnutí vydanému v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, a z důvodu nemožnosti aplikovat ve správním soudnictví ustanovení občanského soudního řádu o přípustnosti žaloby na obnovu řízení vzhledem ke vzájemné autonomii civilního a správního soudnictví.

Návrh nemohl být krajským soudem věcně projednán a musel být odmítnut z následujících důvodů.

Úvodem je nutno konstatovat, že žalobce ve svém návrhu formálně za odpůrce označil nesprávně Finanční úřad pro Pardubický kraj (dříve Finanční ředitelství v Hradci Králové). Účastníky řízení o obnovu řízení je ve smyslu ustanovení § 112 s. ř. s. ten, kdo podal návrh na obnovu řízení, a dále ti, kdo byli účastníky před soudem, proti jehož rozhodnutí návrh na obnovu řízení směřuje. Účastníkem (žalovaným) v řízení před soudem bylo Finanční ředitelství v Hradci Králové, avšak zákonem č. 456/2011 Sb., účinném ke dni 1. 1. 2013, došlo ke zrušení finančních ředitelství (§ 19 odst. 1 cit. zákona) a na jejich místo nastoupilo Odvolací finanční ředitelství. S ním proto jako s odpůrcem krajský soud dále v této věci jednal.

Ze soudního spisu sp. zn. 31 Ca 102/2004 je zřejmé, že proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové ze dne 12. února 2004, čj. 6984/130/2003-An, kterým bylo zamítnuto odvolání proti doměření daně z přidané hodnoty navrhovateli za jednotlivá zdaňovací období roku 1999 Finančním úřadem ve Svitavách dne 19. 6. 2013, byla podána dne 9. 4. 2004 u zdejšího krajského soudu žaloba. Soudní řízení o přezkum zmíněného rozhodnutí bylo vedeno pod sp. zn. 31 Ca 102/2004 a bylo ukončeno pravomocným rozsudkem ze dne 28. 2. 2005, čj. 31 Ca 102/2004-36, který nabyl právní moci dne 28. 4. 2005.

Předně je nutno uvést, že přezkum správních rozhodnutí správními soudy představuje samostatný typ řízení, oddělený od systému civilního soudnictví a řídící se vlastním procesním předpisem, kterým je soudní řád správní. Použití občanského soudního řádu, na základě ustanovení § 64 s. ř. s., je třeba považovat za výjimečné, a uplatňuje se pouze v případech, na které ustanovení soudního řádu správního vůbec nedopadají (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 1. 2009, čj. 6 Ads 130/2008-24, dostupný na www.nssoud.cz). Navíc podle § 64 s. ř. s. se pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně použijí pouze ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řádu, zatímco žaloba na obnovu řízení je upravena v jeho části čtvrté o opravných prostředcích. Soudní řád správní tedy vlastní úpravu opravných prostředků proti pravomocným rozhodnutím správních soudů, tj. i institutu obnovy řízení (včetně stanovení podmínek, přípustnosti, obsahu a lhůty pro podání takového návrhu), obsahuje a je proto nutno postupovat dle jeho ustanovení.

Odkazuje-li proto navrhovatel na postup dle občanského soudního řádu (konkrétně ustanovení § 228), nelze mu přisvědčit.

Dle ustanovení § 111 s. ř. s. se na návrh účastníka obnoví řízení ukončené pravomocným rozsudkem, jestliže vyšly najevo důkazy nebo skutečnosti, které bez jeho viny nebyly nebo nemohly být v původním řízení uplatněny, popřípadě bylo jinak rozhodnuto o předběžné otázce, jestliže výsledek obnoveného řízení může být pro něj příznivější. Ustanovení § 114 odst. 1 téhož zákona stanoví, že obnova řízení je přípustná jen proti rozsudku vydanému v řízení o ochraně před zásahem správního orgánu a ve věcech politických stran a politických hnutí.

Návrh na obnovu řízení je tedy mimořádným opravným prostředkem, který umožňuje překonat překážku rei iudicatae a znovu rozhodnout ve věci. Jeho cílem je odstranit nedostatky ve skutkových zjištěních, jež vyšly najevo až po právní moci rozhodnutí. Z úpravy v soudním řádu správním je přitom zřejmé, že návrh na obnovu řízení může směřovat pouze proti meritorním rozhodnutím a jen ve dvou vyjmenovaných typech soudního řízení správního, tj. proti rozsudku vydanému v řízení o ochraně před zásahem správního orgánu a ve věcech politických stran a politických hnutí. Jak správně poznamenal i žalovaný ve svém vyjádření, z ustanovení § 114 odst. 1 s. ř. s. tak a contrario vyplývá, že obnova řízení není přípustná proti rozhodnutí vydanému v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu. Avšak právě obnovy takového řízení se navrhovatel domáhal.

Návrh, kterým navrhovatel požadoval obnovu řízení vedeného pod sp. zn. 31 Ca 102/2004 byl proto nepřípustný a krajský soud jej musel odmítnout podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) v návaznosti na ustanovení § 114 s. ř. s.

Dlužno dodat, že krajský soud z důvodu procesní ekonomie nerozhodoval o žádosti navrhovatele o osvobození od soudních poplatků (nevyzýval jej k doložení jeho tvrzení o nedostatku finančních prostředků na jeho zaplacení), neboť bylo zřejmé, že se jedná o zjevně neúspěšný návrh a v případě jeho odmítnutí se soudní poplatek vrací.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Hradci Králové dne 20. prosince 2013

Mgr. Marie Kocourková, v.r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru