Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

31 Af 46/2011 - 21Rozsudek KSHK ze dne 26.08.2011

Prejudikatura

3 As 51/2007 - 84

7 Afs 116/2009 - 70


přidejte vlastní popisek

31 Af 46/2011-21

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marie Kocourkové a soudkyň JUDr. Magdaleny Ježkové a Mgr. Heleny Konečné ve věci žalobce P. O., proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Hradci Králové, se sídlem v Hradci Králové 2, Horova 17, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. března 2011, č.j. 1461/11-1500-607686, takto:

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 1. března 2011, č.j. 1461/11-1500-607686, se zrušuje a věc se žalovanému vrací k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 1.3.2011, č.j. 1461/11-1500-607686, žalovaný zamítl odvolání žalobce do platebního výměru na úrok z prodlení úhrady daně z přidané hodnoty za zdaňovací období od 1.10.2006 do 31.12.2006, vydaného Finančním úřadem v Hlinsku (dále jen „správce daně“) dne 24.11.2010, pod č.j. 31730/10/235970604095.

V jeho odůvodnění odkázal na ust. § 264 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) a konstatoval, že jako odvolací orgán přezkoumal odvolání podle § 114 odst. 2 a 3 daňového řádu.

Pokračování 31Af 46/2011

Dále uvedl, že dne 10.7.2007 vydal Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice (dále jen „konkursní soud“) pod sp. zn. 48 K 43/2007 rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek žalobce. Konkursní řízení bylo ukončeno rozhodnutím téhož soudu ze dne 16.9.2010, č.j. 48 K 43/2007-284, které nabylo právní moci dne 15.10.2010. Po prohlášení konkursu správce daně přihláškou pohledávek do konkursního řízení ze dne 26.7.2007, č.j. 25836/07/235970/3141, přihlásil pohledávku z neuhrazené daňové povinnosti na dani z přidané hodnoty ve výši 161.842,- Kč, doměřené za zdaňovací období od 1.10.2006 do 31.12.2006. Dodatečnou přihláškou pohledávek do konkursního řízení ze dne 14.12.2007, č.j. 35707/07/235970/3141, správce daně přihlásil do konkursního řízení pohledávku ve výši 13.277,- Kč, představující úrok z prodlení do doby prohlášení konkursu, tj. do 9.7.2007, z neuhrazené daňové povinnosti na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období od 1.10.2006 do 31.12.2006. Po ukončení konkursu správce daně vydal dne 24.112010, pod čj. 31730/10/235970604095, platební výměr na úrok z prodlení za zdaňovací období od 1.10.2006 do 31.12.2006, kterým předepsal úrok z prodlení ve výši 12.997,- Kč za období prohlášení konkursu, tj. od 10.07.2007 do 15.10.2010. Dle žalovaného je ve výpočtu úroku z prodlení uvedeno, že je úročen celý neuhrazený nedoplatek do 31.12.2007 ve výši 161.842,- Kč. Od 1.1.2008 do 15.10.2010 úrok z prodlení z přihlášené pohledávky nevznikl (§ 40b odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů dále jen „zákon o správě daní a poplatků“). Žalovaný dále připustil, že úročená částka nebyla ponížena o částky dle rozvrhového usnesení, neboť toto usnesení bylo vydáno konkursním soudem dne 29.6.2010, platba na účet správce daně byla provedena dne 7.9.2010, tj. v období, za které nevznikal úrok z prodlení z důvodu trvání konkursu. Dle žalovaného se jedná o technické pochybení, které nemá vliv na předpis úroku z prodlení, který je sdělen platebním výměrem.

Žalovaný v závěru vyslovil názor, že pohledávky řádně přihlášené do konkursu a v konkursu zjištěné a neuspokojené po zrušení konkursu nezanikají, dlužníka lze ke splnění pohledávek vyzvat a lze je i dále vymáhat. Tento svůj názor opřel o rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 2 Afs 3/2008 – 41.

Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání zákonnosti shora uvedeného rozhodnutí žalovaného a navrhl jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Potvrdil, že na jeho majetek byl dne 10.7.2007 prohlášen konkurs, usnesení o jeho zrušení nabylo právní moci dne 15.10.2010. Konstatoval, jaké povinnosti pro něho vyplývají z napadeného rozhodnutí a odkázal na ust. § 33 odst. 1 písm. d) zákona 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání v platném znění (dále jen „zákon o konkursu“). Vyslovil názor, že podle logického a jazykového výkladu tohoto ustanovení se v režimu citovaného zákona uspokojují penále, úroky, úroky z prodlení a poplatky z prodlení, které vznikly před prohlášením konkursu, a tyto tvoří seznam přihlášených a zjištěných pohledávek, které sestavuje správce konkursní podstaty. Rozhodnutí správce daně i žalovaného se pak týkají povinnosti, která spadá do období před prohlášením konkursu a tato pohledávka byla přihlášena do konkursního řízení, přezkoumána a zjištěna. Konkursní soud o ní rozhodl a uspokojil ji ve výši 16,08665%. To však dle žalobce zmíněná rozhodnutí nezohledňují.

Pokračování 31Af 46/2011

Dále žalobce poukázal na skutečnost, že úrok z prodlení je příslušenstvím daně a jako takový sleduje osud daně. Zanikne-li daň zanikne i úrok. Vypočtený úrok z prodlení je proto chybný, neboť je vypočítán z původní pohledávky a nezohledňuje plnění v rámci konkursního řízení.

Žalobce dále označil sdělení správce daně i žalovaného, že úrok z prodlení nevznikl od 1.1.2008 do 15.10.2010, za rozporné s vyúčtováním provedeným správcem daně. Zdůraznil, že konkurs byl vyhlášen dne 10.7.2007 a od tohoto data již nebylo možné úrok z prodlení účtovat. Neoprávněně byl proto vyměřen úrok z prodlení minimálně od 10.7.2007.

V závěru pak žalobce shrnul, že postup správce daně a žalovaného je v rozporu s ust. § 45 odst. 2, zákona o konkursu ve spojení s ust. § 20 odst. 5 a § 33 odst. 1 téhož zákona. Z uspokojení pohledávek podle citovaného ust. § 33 jsou vyloučeny úroky z prodlení, jejichž povinnost zaplatit je vznikla před prohlášením konkursu. Za nezákonný žalobce označil rovněž výpočet úroku z prodlení po zrušení konkursního řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí a odkázal na odůvodnění svého rozhodnutí.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních námitek v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen “s.ř.s.“). Učinil tak bez nařízení jednání dle § 51 odst. 1 s.ř.s., když souhlas žalobce i žalovaného s takovým postupem byl dán za dodržení podmínek stanovených ve větě druhé zmíněného zákonného ustanovení. O věci usoudil následovně.

Ze správního spisu vyplynulo, že usnesením konkursního soudu ze dne 10.7.2007 byl na majetek žalobce prohlášen konkurs. Správce daně přihlásil k datu 26.7.2007 do konkursního řízení svoje pohledávky a následně dne 14.12.2007 podal dodatečnou přihlášku do konkursního řízení. Dále krajský soud zjistil, že k datu 29.6.2010 bylo vydáno týmž konkursním soudem rozvrhové usnesení, jímž byl rozvržen výtěžek ze zpeněžení majetku sepsaného do konkursní podstaty úpadce. Věřitelé II. třídy, mezi kterými byl i Finanční úřad v Hlinsku s celkovou zjištěnou pohledávkou ve výši 290.578,95 Kč, obdrželi 16,08665% ze svých zjištěných pohledávek. Následně správce konkursní podstaty konkursnímu soudu sdělil, že rozvrhové usnesení bylo splněno, konkursní soud proto vydal dne 16.9.2010 ve smyslu ust. § 44 odst. 1 písm. b/ zákona o konkursu usnesení, jímž konkurs po splnění rozvrhového usnesení zrušil. Správce daně dne 24.11.2010, pod čj. 31730/10/235970604095, vydal platební výměr na úrok z prodlení za pozdní úhradu daně z přidané hodnoty za zdaňovací období od 1.10.2006 do 31.12.2006.

Žalobce napadl předmětný platební výměr odvoláním, v němž shodně s žalobními námitkami uvedl, že rozhodnutí správce daně se týká daňové povinnosti, která spadá do období před prohlášením konkursu a jako takové mělo být přihlášeno do konkursního řízení, což správce daně učinil. Žalobce dále konstatoval, že o

Pokračování 31Af 46/2011

pohledávce bylo rozhodnuto v rozvrhovém usnesení, dle něhož byla předmětná pohledávka uspokojena ve výši 16,08665%. Tuto skutečnost však platební výměr vůbec nezohledňuje, když vychází z původní výše pohledávky. Dále žalobce vyslovil nesouhlas s obsahem platebního výměru, z něhož vyplynulo, že nárok věřitele na úrok z prodlení nevznikal od 1.1.2008 do 15.10.2010. Tento závěr označil za mylný. Upozornil přitom, že konkurs byl prohlášen dne 10.7.2007 a od tohoto data již není možné úrok z prodlení dále účtovat. Žalobce tak měl zato, že došlo k neoprávněnému výměru úroku z prodlení minimálně za období konkursního řízení, tedy od data 10.7.2007. Rovněž považoval za nezákonné účtování úroku z prodlení po zrušení konkursu, když z uspokojení pohledávek dle § 33 zákona o konkursu není sice vyloučen úrok z prodlení, kde povinnost jeho úhrady vznikla před prohlášením konkursu, avšak úrok z prodlení, který by vznikl po prohlášení konkursu a tedy i po jeho pravomocném skončení z tohoto uspokojení vyloučen je.

Hodnocením obsahu odůvodnění napadeného rozhodnutí v kontextu s jednotlivými odvolacími námitkami dospěl krajský soud k závěru, že žaloba je důvodná. Napadené rozhodnutí neobsahuje adekvátní reakci na jednotlivé odvolací námitky, proto jej krajský soud musel označit za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

Žalobce se jak v podané žalobě tak i v jí předcházejícím odvolání domáhal vysvětlení, proč správce daně nezohlednil při výpočtu úroku z prodlení skutečnost, že daňová pohledávka byla uspokojena ve výši 16,08665%. Na tuto námitku nelze v odůvodnění napadeného rozhodnutí nalézt odpověď. Žalovaný v reakci na podané odvolání v napadeném rozhodnutí pouze konstatoval skutkový stav věci, tedy sled jeho jednotlivých úkonů a nato navazujících usnesení konkursního soudu a v závěru pak pouze uvedl, že úročená částka nebyla ponížena o částky dle rozvrhového usnesení, neboť toto usnesení bylo vydáno konkursním soudem dne 29.6.2010 a platba na účet správce daně byla provedena dne 7.9.2010, tj. v období, za které nevznikal úrok u prodlení z důvodu trvání konkursu. Podle žalovaného se jedná o technické pochybení, které nemá vliv na předpis úroku z prodlení, který je sdělen platebním výměrem. Toto zdůvodnění však naprosto postrádá jakékoliv právní hodnocení tohoto postupu, jež by logicky mělo následovat jako reakce na žalobcovu odvolací námitku, že úrok z prodlení je chybně vypočítán z původní pohledávky a nezohledňuje plnění v rámci konkursního řízení.

Stejné nedostatky v odůvodnění napadeného rozhodnutí shledal krajský soud i ohledně odvolací námitky poukazující na neoprávněně vyměřený úrok z prodlení za období od 10.7.2007 do 31.12.2007. Lze se jen domnívat, že tento postup správce daně vychází z ust. § 40b zákona o správě daní a poplatků, které nabylo účinnosti dne 1.1.2008. Žalovaný byl ale povinen v odůvodnění rozhodnutí svoje úvahy žalobci sdělit a podepřít je i citací příslušných právních ustanovení. To však neučinil.

Konečně žalovaný nereagoval dostatečně ani na odvolací námitku žalobce, že z uspokojení pohledávek podle § 33 zákona o konkursu jsou vyloučeny úroky z prodlení, jejichž povinnost zaplatit je vznikla před prohlášením konkursu. Odkaz na rozsudek Nejvyššího správního soud č.j. 2 Afs 3/2008-41 bez citování příslušných

Pokračování 31Af 46/2011

závěrů vztahujících se k nyní pojednávané věci shledal krajský soud jako nedostatečný. Žalobce nebyl v řízení o odvolání zastoupen a žalovaný nedůvodně předpokládal, že má toto rozhodnutí k dispozici, nebo je mu známo, že může a kde jeho úplné znění získat.

Z důvodů výše uvedených krajský soud napadené rozhodnutí žalovaného dle ust. § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V něm bude reagovat jak na odvolací námitky, tak i na námitky, které žalobce uplatnil v žalobě, svoje závěry dostatečně zdůvodní, podloží citací příslušných zákonných ustanovení, případně citací závěrů z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, které ke sporným otázkám zaujal.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 60 s.ř.s. Žalobce byl sice ve věci úspěšný a měl by nárok na jejich úhradu, avšak v souvislosti se soudním řízení mu žádné náklady nevznikly, neboť byl od poplatkové povinnosti osvobozen a jiné náklady neúčtoval.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s.ř.s.) Proti pravomocnému rozhodnutí je přípustná kasační stížnost, kterou lze podat z důvodů uvedených v § 102 a násl. s.ř.s. ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ke Krajskému soudu v Hradci Králové.

O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Hradci Králové dne 26. srpna 2011 Mgr. Marie Kocourková, v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru