Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

31 Af 101/2010 - 45Usnesení KSHK ze dne 25.10.2010


přidejte vlastní popisek


31Af 101/2010-45

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marie Kocourkové a soudkyň JUDr. Magdaleny Ježkové a Mgr. Heleny Končené ve věci žalobce V. H., zast. Ing. Stanislavem Kofroněm, daňovým poradcem v Maršovicích čp. 74, proti žalovanému Finančnímu úřadu ve Vrchlabí, se sídlem ve Vrchlabí, Krkonošská 148, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. června 2010, čj. 27648/10/270933608101, takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Včas podanou žalobou namítal žalobce nezákonnost shora identifikovaného rozhodnutí, jímž žalovaný nevyhověl jeho dvěma námitkám ohledně zahájení daňové kontroly dne 5. 10. 2009.

Řízení o žalobě proti zmíněnému rozhodnutí žalovaného nemohlo proběhnout, žaloba musela být odmítnuta, a to z následujících důvodů.

Dle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) se může žalobce domáhat žalobou zrušení rozhodnutí, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, pokud tvrdí, že byl na svých právech zkrácen. Předpokladem postupu podle ust. § 65 a násl. s.ř.s. je tedy existence žalobou napadeného rozhodnutí zasahujícího do subjektivního oprávnění žalobce, které se opírá o právní předpis. Žalobce musí tvrdit, že byl zkrácen na svých právech úkonem správního orgánu a že došlo k porušení zákona. Pouze takový úkon označuje s.ř.s. legislativní zkratkou „rozhodnutí“.

Ustanovení § 70 s.ř.s. pak vymezuje okruh úkonů správních orgánů, které jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny. Mezi ně patří i takové, které nejsou rozhodnutími. pokračování 31Af 101/2010
-2-

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) upravuje správu daní, jíž se rozumí vyměření, vybrání, vyúčtování a vymáhání daní a dále upravuje daňové řízení. V oblasti daňového práva řada práv a povinností váže svůj vznik, změnu nebo zánik teprve na vydání rozhodnutí, jímž se autoritativně určuje, že zde právo nebo povinnost je či není. Na vydání takového rozhodnutí se následně váže i vznik práva navrhnout soudní nebo správní výkon rozhodnutí a zajistit daňové pohledávky zástavním právem.

Protokolem o zahájení daňové kontroly správce daně konstatuje, že došlo k zahájení daňové kontroly, žalobci podá poučení ve smyslu ust. § 41 odst. 2 daňového řádu, eventuálně učiní zápis o převzatých daňových a účetních dokladech. Rozhodnutí o námitce proti takovému postupu správce daně při zahájení daňové kontroly není rozhodnutím o věci samé, neboť daňovému subjektu omezuje práva, která nezasahují do jeho hmotně právní pozice. Zákonodárce takovýto úkon správního orgánu nezařazuje pod legislativní zkratku „rozhodnutí“, takže jej ve smyslu ust. § 70 písm. a/ s.ř.s. z přezkumné činnosti soudu vyloučil. Přezkum těchto správních rozhodnutí na základě žalob v řízení dle s.ř.s. proto možný není.

Krajskému soudu na základě podané žaloby nepřísluší přezkoumávat, zda prekluzívní lhůta pro vyměření daňové povinnosti za kontrolované zdaňovací období již marně uplynula či nikoliv. Otázkou eventuální prekluze práva daň vyměřit by se totiž žalovaný mohl vypořádat až při vydání platebního výměru na předmětnou daň, resp. na základě podaného opravného prostředku proti takovému vyměření. Přitom v této fázi řízení, tedy při zahájení daňové kontroly, ještě nelze předjímat, zda správce daně vůbec k vyměření daňové povinnosti přistoupí. Rozhodnutí o námitce tedy není rozhodnutím ve věci samé, za takové rozhodnutí lze považovat až platební výměr. Stejně tak v této fázi řízení krajskému soudu nepřísluší zvažovat, zda u správce daně existovaly při zahájení daňové kontroly konkrétní důvody, pro něž k jejímu zahájení došlo. I zde platí, že rozhodnutí o námitce proti postupu správce daně není rozhodnutím ve věci samé, když se netýká hmotně právního posouzení věci.

Krajský soud proto musel žalobu dle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. ve vazbě na ust. § 68 písm. e) s.ř.s. odmítnout.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 s.ř.s. Žaloba byla odmítnuta, proto žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s.ř.s.). pokračování 31Af 101/ 2010
-3-

Proti pravomocnému rozhodnutí je přípustná kasační stížnost, kterou lze podat z důvodů a za podmínek uvedených v § 102 a násl. s.ř.s. ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí ke Krajskému soudu v Hradci Králové.

V Hradci Králové dne 25. října 2010
Mgr. Marie Kocourková, v.r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru