Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Ca 75/2008 - 75Usnesení KSHK ze dne 19.09.2008

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
5 As 11/2009 (zastaveno)

přidejte vlastní popisek

30Ca 75/2008-75

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobců a) Pavla Šulce, bytem Špindlerův Mlýn 310, PSČ 543 51, b) Soni Cejnarové, bytem Špindlerův Mlýn, Svatopetrská 125, PSČ 543 51 a c) obchodní společnosti AQUA Park Špindlerův Mlýn, s.r.o., se sídlem ve Špindlerově Mlýně 300, PSČ 543 51, všichni zast. Mgr. Evou Grabarczykovou, advokátkou se sídlem AK Pellicova 1, Brno, PSČ 602 00, proti žalovanému Městskému úřadu Špindlerův Mlýn, odboru výstavby, se sídlem Špindlerův Mlýn, Svatopetrská 173, PSČ 543 51, za účasti 1. Města Špindlerův Mlýn, Špindlerův Mlýn, PSČ 543 51 a 2. obchodní společnosti Na Záhonech, a.s., se sídlem Praha 4, Vyskočilova 2, zast. JUDr. Radomilem Mackem, advokátem se sídlem AK Lanškroun, J. M. Marků 92, PSČ 563 01, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. listopadu 2006, č.j. Výst. 2050/06-r, takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobci se domáhali přezkumu rozhodnutí Městského úřadu Špindlerův Mlýn ze dne 3. listopadu 2006, čj.: Výst. 2050/06-r, jímž bylo rozhodnuto o umístění stavby 5 apartmánových domů, sportovní haly a dalších vyjmenovaných staveb, a to na pozemcích v kat. území Špindlerův Mlýn v rozhodnutí konkrétně specifikovaných. Podle žalobců nabylo žalované rozhodnutí dne 6. 11. 2006 právní moci, žalobci se však o této skutečnosti dozvěděli až dne 3. 4. 2008 v souvislosti se zahájením stavebního řízení. Do té doby žalobci nebyli o vydaném územním rozhodnutí vůbec informováni, přestože jsou vlastníky sousedních nemovitostí. Žalobci dále tvrdili, že se tak nemohli zúčastnit územního řízení a vyjádřit se k dokumentaci stavby. Přitom jde podle nich o stavbu, která je v rozporu s platným územním plánem, což mělo být předmětem zkoumání právě v územním řízení. Vzhledem k tomu žalobci navrhovali žalované rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení.

Krajský soud předně zkoumal, zda jsou u žalobců dány podmínky, za nichž může jednat ve věci (podmínky řízení) a zjistil, že tomu tak není. Žalobci totiž podali v přezkoumávané věci nepřípustnou žalobu ve smyslu § 68 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s.ř.s.“). V něm se totiž stanoví, že žaloba je nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. Uvedené ustanovení je zcela adekvátní dané věci, když rozhodnutí o umístění stavby je rozhodnutím, proti němuž mohou účastníci řízení podat odvolání, respektive odvolání proti němu není ze zákona vyloučeno.

Jak již bylo opakovaně judikováno, otázka účastenství v řízení není spojena s jejím formálním pojetím, tedy s tím, že účastníkem je ten, s kým jako s účastníkem správní orgán jednal a na rozhodnutí jej jako takového označil, nýbrž s jejím pojetím materiálním. Tedy že účastníkem řízení je ten, jemuž pro to svědčí hmotně právní zákonné ustanovení. Protože předmětné územní rozhodnutí bylo vydáno podle zák. č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), platilo pro vymezení okruhu účastníků daného územního řízení jeho ustanovení § 34. Ten v prvním odstavci ohledně sousedů stanoví, že účastníky jsou též osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, mohou být rozhodnutím přímo dotčena. Pokud žalobci tato kritéria splňovali, čemuž nasvědčuje jejich nynější účast ve stavebním řízení, svědčilo jim na základě toho právo na podání opravného prostředku proti územnímu rozhodnutí. Ostatně sami se v žalobě za účastníky proběhlého územního řízení označují.

Obecnou podmínkou ochrany práv před správním soudem je však vyčerpání řádných opravných prostředků, které zákon ve správním řízení připouští (§ 5 s. ř. s). V důsledku toho, že žalobci opravný prostředek proti jimi žalovanému rozhodnutí nepodali, nemají ani procesní oprávnění („právo“) iniciovat jeho přezkoumání ve správním soudnictví. Dlužno přitom poznamenat, že nový správní řád (viz § 84 zák. č. 500/2004 Sb.) pamatuje i na případy, kdy některému účastníkovi nebylo správní rozhodnutí zákonem stanoveným způsobem vůbec oznámeno, tak jako to tvrdí žalobci. Další úvahy o budoucím postupu odvolacího orgánu v tomto směru by však již byly spekulacemi, nehledě na to, že krajský soud rozhodně není povolán k tomu, aby se v této fázi řízení závazně vyjadřoval k otázce včasnosti opravného prostředku a důsledkům s tím spojených. Rozhodující není ani doložka právní moci. Není totiž právní skutečností, která by zakládala, měnila nebo rušila právní vztahy; je pouhým úředním osvědčením o právní skutečnosti (o právní moci). Nesprávné vyznačení doložky právní moci ale uvádí účastníky řízení v omyl, jehož důsledkem může být i omezení na jejich právech a může jim z toho vzejít újma. To vše však musí nejdříve posoudit odvolací orgán.

Podle § 46 odst.1 písm.d) s.ř.s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh – žalobu (viz §§ 4 odst.1, písm.a) a 32 s.ř.s.), jestliže návrh (žaloba) je podle tohoto zákona nepřípustný. Protože s.ř.s. v tomto směru jinak nestanoví, musel krajský soud s ohledem na shora uvedené žalobu podle § 46 odst.1 písm.d) s.ř.s. odmítnout. Proto také již krajský soud nerozhodoval o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, neboť by vzhledem k jejímu odmítnutí nepřicházel v úvahu jiný výsledek, než zamítnutí návrhu.

Podle § 60 odst.3 s.ř.s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, protože žaloba byla odmítnuta.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s.ř.s.).

Proti pravomocnému rozhodnutí je přípustná kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, kterou lze podat z důvodů a za podmínek uvedených v § 102 a násl. s.ř.s. ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové. Pro tento případ by musel být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst. 2 s.ř.s.).

V Hradci Králové dne 19. září 2008

JUDr. Jan Rutsch, v.r.

předseda senátu

Za správnost: Martina Telecká

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru