Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Ca 54/2008 - 16Usnesení KSHK ze dne 24.06.2008

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
9 As 93/2008 (zrušeno a vráceno)

přidejte vlastní popisek

30 Ca 54/2008-16

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobce Munkhbayar Balgansuren, nar. 8. 7. 1981, státní příslušnost Mongolsko, zast. Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem v Brně, Příkop 8, proti žalované Policii České republiky, Oblastnímu ředitelství služby cizinecké policie Hradec Králové, Inspektorát cizinecké policie Pardubice, pracoviště Havlíčkův brod, Štáflova 2003, 580 02 Havlíčkův Brod, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 3. dubna 2008, čj. CPHK-1415/-23/Čj-2008-63PH-SV,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Shora označeným rozhodnutím vydala žalovaná podle ustanovení § 119 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), vůči žalobci rozhodnutí o správním vyhoštění s tím, že dobu, po kterou nelze žalobci umožnit vstup na území České republiky, stanovila na tři roky. Současně určila dobu k vycestování z území České republiky do 2. 5. 2008. Dalším výrokem rozhodla, že se na žalobce

nevztahuje překážka vycestování. V posledním výroku žalobou napadeného rozhodnutí pak žalovaná s odkazem na § 85 odst. 2 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), vyloučila odkladný účinek odvolání z důvodu, že vycestování žalobce naléhavě vyžaduje veřejný zájem spočívající v ochraně České republiky před jeho dalším neoprávněným pobytem na jejím území.

A právě proti tomuto výroku podal žalobce žalobu. Zdůraznil, že zatímco proti ostatním výrokům žalovaného rozhodnutí může podat odvolání, pak proti vyloučení odkladného účinku se odvolat dle § 85 odst. 4 správního řádu nelze. Z toho důvodu je dle žalobce možné, aby byl tento výrok napaden žalobou, neboť proti němu není možný opravný prostředek a přitom významně krátí žalobce na jeho právech ve smyslu § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „soudní řád správní“).

Žalobce vytkl napadenému výroku vady spočívající v nezákonném postupu žalované, která předjímá naléhavé ohrožení veřejného zájmu z důvodu neoprávněného pobytu na území České republiky, ačkoliv ve věci ještě nebylo pravomocně rozhodnuto. Dle žalobce je rozhodnutí o tom, zda lze vyloučit odkladný účinek odvolání z důvodu, kdy to naléhavě vyžaduje veřejný zájem, předmětem samostatného řízení o předběžné otázce, které žalovaná nevedla. Odůvodnění žalovaného výroku považoval s ohledem na mimořádnost tohoto procesního opatření a s ohledem na vykonatelnost rozhodnutí o správním vyhoštění již dnem jeho doručení za nedostačuíjcí. Navrhl proto, aby krajský soud výrok žalovaného rozhodnutí spočívající ve vyloučení odkladného účinku odvolání zrušil.

Ve vyjádření k žalobě žalovaná popsala důvody, které jí vedly k tomu, aby odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí o vyhoštění žalobce z území České republiky vyloučila. Podle ní byly splněny zákonné podmínky pro takový postup stanovené v § 85 odst. 2 písm. a) správního řádu.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů v řízení podle části třetí hlavy první a hlavy druhé dílu prvního s. ř. s. O věci usoudil takto.

V přezkoumávané věci napadl žalobce žalobou nikoliv všechny výroky rozhodnutí žalované o jeho správním vyhoštění, ale pouze výrok, kterým žalovaná vyloučila odkladný účinek odvolání dle § 85 odst. 2 písm. a) správního řádu. Svůj postup odůvodnil tím, že

proti tomuto výroku není možné dle § 85 odst. 4 správního řádu podat žádný opravný prostředek, na rozdíl od ostatních výroků rozhodnutí.

Krajský soud tak musel v prvé řadě posoudit, zda výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání je sám o sobě schopen být předmětem soudního přezkoumání ve správním soudnictví. Dospěl k závěru, že nikoliv, a to z následujících důvodů.

Dle § 85 odst. 1 správního řádu platí obecná zásada, že nestanoví-li zákon jinak, má včas podané a přípustné odvolání odkladný (suspenzivní) účinek. V důsledku odkladného účinku odvolání nenastává právní moc, vykonatelnost, ani jiné právní účinky rozhodnutí. Dle odst. 2 téže normy může správní orgán odkladný účinek z taxativně vymezených důvodů vyloučit. Podle § 85 odst. 4 správního řádu musí být vyloučení odkladného účinku odvolání odůvodněno. Výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání je součástí rozhodnutí ve věci; proti tomuto výroku se nelze odvolat.

Z uvedeného je zřejmé, že rozhodnutí o vyloučení odkladného účinku odvolání není rozhodnutím ve věci samé, je pouze součástí rozhodnutí o meritu věci. Dočasně a předběžně upravuje toliko otázku vyloučení suspenzivního účinku odvolání. Dle krajského soudu tak bylo na místě položit si otázku, za má toto rozhodnutí povahu rozhodnutí předběžné povahy ve smyslu § 70 písm. b) s. ř. s.

K otázce definice rozhodnutí předběžné povahy judikovaly v minulosti ve shodě jak Ústavní soud, tak Nejvyšší správní soud (viz například rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. března 2006, čj. 2 Afs 183/2005-64). Dospěly k závěru, že rozhodnutí předběžné povahy ve smyslu § 70 písm. b) s. ř. s. musí současně splňovat následující znaky: 1) musí jít o rozhodnutí správních orgánů ve věcech veřejnoprávních, upravující předběžně či dočasně poměry osob, zajišťující určité věci nebo osoby či zatímně fixující určitý stav (materiální znak); 2) proti tomuto rozhodnutí nebo proti jeho důsledkům musí mít každá osoba, jejíž subjektivní práva jím byla dotčena, možnost bránit se v řízení před správním orgánem, jež musí nutně proběhnout (tj. musí být následně po vydání rozhodnutí zahájeno anebo v něm musí být pokračováno, došlo-li k jeho zahájení před vydáním rozhodnutí nebo současně s ním) a jež v dané věci rozhodne s konečnou platností (procesní znak).

Krajský soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že rozhodnutí správního orgánu o vyloučení odkladného účinku odvolání oba shora vymezené znaky charakterizující rozhodnutí předběžné povahy naplňuje. Pokud jde o znak materiální, je dle krajského soudu nepochybné, že jedná o rozhodnutí správního orgánu dočasně upravující žalobcovy poměry a to tím, že jeho odvolání proti rozhodnutí ve věci vylučuje odkladný účinek. To však neznamená, že žalobci je odepřeno právo odvolání podat a právo, aby o jeho odvolání ve věci samé rozhodl odvolací orgán v souladu s pravidly stanovenými správním řádem. A tím je dle krajského soudu naplněn i zmiňovaný znak formální, neboť o meritu žalobcovy věci, tedy o jeho správním vyhoštění, bude v dalším řízení rozhodováno a rozhodnuto a toto rozhodnutí bude bezpochyby mít vliv i na důsledky rozhodnutí o vyloučení odkladného účinku odvolání.

Obiter dictum připojuje krajský soud ještě úvahu týkající se přímo povahy přezkoumávané věci, tedy řízení o správním vyhoštění. Dle § 171 odst. 1 písm. c) zákona o pobytu cizinců jsou z přezkoumání soudem ve správním soudnictví vyloučena rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud se před zahájením řízení o tomto vyhoštění zdržoval cizinec na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně. Z odůvodnění žalovaného rozhodnutí je zřejmé, že právě v takové situaci se žalobce nacházel. Jakkoliv tedy krajský soud nemůže a ani nechce předjímat rozhodnutí odvolacího orgánu ve věci samé a jeho skutkové a právní posouzení žalobcova případu, jeví se možným a pravděpodobným, že toto rozhodnutí bude ze soudního přezkumu vyloučeno. Krajský soud v souvislosti s tím připomíná již citované znění věty druhé § 85 odst. 4 správního řádu, že výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání je součástí rozhodnutí ve věci. Krajskému soudu by se tak jevila nelogickou a zásadám správního soudnictví odporující situace, kdyby soudnímu přezkumu podléhal výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání, zatímco na výroky rozhodnutí ve věci samé by se vztahovala kompetenční výluka dle § 70 písm. f) s. ř. s. Tato úvaha se však týká pouze daného řízení nebo případně řízení, v němž by rozhodnutí ve věci samé bylo rovněž ze soudního přezkumu vyloučeno. V obecné rovině je však dle krajského soudu rozhodnutí o vyloučení odkladného účinku odvolání ze soudního přezkumu vyňato z důvodu, že jde o rozhodnutí předběžné povahy, jak krajský soud shora ozřejmil, a tento důvod jeho kompetenční výluky považuje krajský soud za primární.

Dle § 70 písm. b) s. ř. s. jsou úkony správního orgánu předběžné povahy ze soudního přezkoumání vyloučeny. Dle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Krajskému soudu tak nezbylo, než žalobu usnesením odmítnout s odkazem na § 46 písm. d) s. ř. s.

O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 55 odst. 5 za použití § 54 odst. 5 s. ř. s.).

Proti pravomocnému rozhodnutí je přípustná kasační stížnost, kterou lze podat z důvodů uvedených v § 102 a násl. s. ř. s. ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ke Krajskému soudu v Hradci Králové. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Hradci Králové dne 24. června 2008

JUDr. Jan Rutsch, v. r.

předseda senátu

Za správnost:

Zuzana Bášová, DiS.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru