Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Ad 2/2010 - 53Usnesení KSHK ze dne 24.02.2010

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
6 Ads 134/2010 (odmítnuto)

přidejte vlastní popisek

30Ad 2/2010-53

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobce Ing. Jaromíra Houžvičky, adresa pro doručování: Sobotka, náměstí Míru 219, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, regionální referát rozhodovací činnosti – pracoviště Hradec Králové, Slezská 839, Hradec Králové, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9. ledna 2008, č.j. 3408-6311-9.1.2008-71431-28/07-BX, takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalovaná postoupila krajskému soudu dne 6. 5. 2008 podání žalobce, které jí bylo doručeno faxem dne 31. 3. 2008, přičemž dne 2. 4. obdržela i jeho písemnou podobu.

Podání bylo nadepsáno jako „stížnost, obnova řízení, přezkoumání řízení, ochrana před nečinností správního orgánu, žaloba proti rozhodnutí/nečinnosti správního orgánu“. Z jeho obsahu krajský soud neseznal, zda vůbec chtěl žalobce podat žalobu dle zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a pokud ano, o jaký typ žaloby se přesně jedná a co žalobce navrhuje. Krajský soud proto vyzval žalobce usnesením ze dne 7. 5. 2008, č.j. 3 Nc 117/2008-10, k odstranění vad uvedeného podání ve smyslu § 37 odst. 5 s. ř. s. Nutno konstatovat, že žalobce charakter předmětného podání nikdy spolehlivým způsobem dle požadavků uvedeného usnesení neozřejmil. Z jeho písemných podání, která ve věci následně činil (ačkoliv se týkala zejména problematiky jeho zdravotního stavu, návrhu na osvobození od soudního poplatku, ustanovení zástupce apod.), však bylo možno dovodit, že úmyslem žalobce bylo podat žalobu u správního soudu.

Krajský soud tak stál před posouzením, zda jsou dány důvody pro odmítnutí podání dle § 37 odst. 5 s. ř. s. či nikoliv.

Dle citovaného ustanovení předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.

V přezkoumávané věci žalobce bezpochyby vady řízení k řádné výzvě předsedy senátu v celém rozsahu neodstranil. Krajský soud je však názoru, že v takovém případě je nutno věnovat zvýšenou pozornost obsahu sporného podání, respektive tomu, zda z něj lze dostatečným způsobem dovodit, proti čemu žalobce vlastně brojí a čeho se domáhá. Tomuto názoru svědčí i podmínka pro odmítnutí návrhu znějící „nebude možno pro tento nedostatek v řízení pokračovat“. Jinými slovy, pokud podatel sice neodstraní vady podání, ale pro tento nedostatek je možno v řízení pokračovat, krajský soud podání dle § 37 odst. 5 s. ř. s. odmítnout nemůže, musí s podáním nakládat jako s žalobou, jejíž typ by tedy měl být z obsahu podání zřejmý, a musí o takové žalobě rozhodnout.

Taková situace nastala dle krajského soudu v posuzované věci. Z obsahu podání žalobce ze dne 31. 3. 2008 lze totiž vysledovat, že žalobce nesouhlasí s rozhodnutím žalované ze dne 9. 1. 2008, č.j. 3408-6311-9.1.2008-71431-28/07-BX, kterým potvrdila rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Jičín ze dne 22. 10. 2007, č.j. 28001/100-6311-22.10.2007-18802-03-07-PPD-FJ, a žalobcovo odvolání proti němu zamítla. Správní orgán prvního stupně rozhodl tak, že podle § 15 odst. 5 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, v platném znění, se žalobci jako zaměstnanci malé organizace Alena Houžvičková, náměstí Míru 219, Sobotka, prodlužuje výplata nemocenského po skončení odpůrčí doby od 11. 1. 2007 do 31. 3. 2007.

Právě proti tomuto závěru žalobce brojil. Nesouhlasil s tím, že k ukončení pracovní neschopnosti došlo ke shora uvedenému datu. Namítal, že správní orgány nezjistily řádně a v úplnosti skutkový stav věci, neboť jeho zdravotní stav rozhodně neodůvodňoval předpoklad opětovného nabytí pracovní schopnosti od 1. 4. 2007. Důkazy opatřené správními orgány považoval za účelové a trval na tom, že řádné a úplné posouzení jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu neprovedly. Namítal i procesní pochybení správních orgánů, které mu před vydáním rozhodnutí neumožnily seznámit se s podklady rozhodnutí a nedaly mu tak možnost doplnit dokazování nebo učinit návrhy na jeho doplnění. Domáhal se proto zrušení tohoto rozhodnutí a přiznání odkladného účinku žalobě.

Na základě shora uvedeného krajský soud nahlížel na žalobcovo podání ze dne 31. 3. 2008 jako na včas podanou žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 65 a násl. s. ř. s., konkrétně proti rozhodnutí žalované ze dne 9. ledna 2008, č.j. 3408-6311-9.1.2008-71431-28/07-BX.

pokračování 30Ad 2/ 2010

Naopak z obsahu uvedeného podání nebylo možno dovodit, že by jej krajský soud mohl považovat současně za žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu ve smyslu § 79 a násl. s. ř. s. Žalobce se o nečinnosti sice zmínil v samém závěru předposledního odstavce na str. 2 podání a na počátku jeho str. 3, ale učinil tak způsobem naprosto nesrozumitelným. Z těchto zmínek, které navíc vůbec nenavazovaly na obsah a smysl celého podání, nebylo možno dovodit, který orgán měl být dle žalobce nečinný, s jakým úkonem, ani čeho se v souvislosti s tím vlastně žalobce domáhá.

Současně s postoupením věci se žalovaný k podání žalobce také vyjádřil. Popsal v podrobnostech průběh správního řízení a navrhl, aby za situace, pokud by soud postoupené podání považoval za žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, tuto žalobu odmítl, protože na předmětné rozhodnutí se vztahuje výluka ze soudního přezkumu. Pokud by soud považoval podání za žalobu na ochranu proti nečinnost správního orgánu, navrhl její zamítnutí, neboť ve shodě se shora prezentovaným názorem krajského soudu neseznal z podání, v čem žalobce nečinnost správního orgánu spatřuje.

O věci usoudil krajský soud následovně.

Z obsahu správního spisu a s přihlédnutím k odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí a k obsahu vyjádření žalované k žalobě zjistil následující skutkový stav věci. Dne 11. 1. 2007 obdržela Okresní správa sociálního zabezpečení Jičín (dále jen „OSSZ“) žalobcovu žádost o prodloužení výplaty nemocenského po vyčerpání podpůrčí doby. OSSZ rozhodnutím ze dne 24. 1. 2007 žalobci nepřiznala nemocenské od 10. 1. 2007. Na základě žalobcova odvolání žalovaná toto rozhodnutí zrušila a věc vrátila OSSZ k novému projednání. Na základě pokynů žalované OSSZ požádala příslušné pracoviště LPS o posouzení zdravotního stavu žalobce. Ten byl nakonec posouzen v jeho přítomnosti dne 12. 10. 2007. Na základě toho rozhodla OSSZ o prodloužení výplaty nemocenského po skončení podpůrčí doby do 31. 3. 2007. K odvolání žalobce pak na základě posudku LPS ČSSZ žalovaná rozhodla, jak je ve výroku napadeného rozhodnutí uvedeno.

Úkolem krajského soudu tak v prvé řadě bylo posoudit, zda žalobou napadené rozhodnutí podléhá soudnímu přezkumu či nikoliv. Dle § 70 písm. f) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, jejichž přezkoumání vylučuje zvláštní zákon. V dané věci je nesporné, že správní orgány rozhodovaly dle § 15 odst. 5 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, v platném znění, o návrhu žalobce na poskytování nemocenského po uplynutí odpůrčí doby. Uvedená norma stanoví, že nemocenské může být poskytováno i po uplynutí podpůrčí doby, jestliže je možno na základě vyjádření příslušného orgánu očekávat, že zaměstnanec v krátké době nabude pracovní schopnosti; takto je však možno poskytovat nemocenské nejdéle po dobu jednoho roku od uplynutí podpůrčí doby. Z uvedeného je dle krajského soudu zřejmé, že nemocenské vyplácené po uplynutí podpůrčí doby má charakter nenárokové (tedy dobrovolné) dávky nemocenského pojištění. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 582/1991 Sb., o

pokračování 30Ad 2 /2010

organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni 31. 12.

2008, jsou ale rozhodnutí o dobrovolných dávkách nemocenského pojištění ze soudního přezkumu vyloučena. Žaloba proti takovému rozhodnutí je pak s odkazem na § 68 písm. e) s. ř. s. nepřípustná.

Dle krajského soudu je navíc žalobou napadené rozhodnutí vyloučeno ze soudního přezkumu i z důvodu vymezeného v § 70 písm. d) s. ř. s., neboť se jedná o rozhodnutí, jehož vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osob a neznamená samo o sobě právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, popřípadě jiné hospodářské činnosti, přičemž v tomto případě zákon nestanoví jinak. Také tento důvod způsobuje bez dalšího nepřípustnost žaloby dle § 68 písm. e) s. ř. s.

Krajskému soudu tak nezbylo, než žalobu odmítnout dle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Podle citovaného ustanovení totiž soud usnesením odmítne návrh, který je podle tohoto zákona nepřípustný. O návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě pak samostatně nerozhodoval, protože rozhodl přímo ve věci samé.

Ohledně nákladů řízení postupoval krajský soud s odkazem na § 60 odst. 3 s.ř.s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s.ř.s.)

Proti pravomocnému rozhodnutí je přípustná kasační stížnost, kterou lze podat z důvodů uvedených v § 102 a násl. s.ř.s. ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ke Krajskému soudu v Hradci Králové.

O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Hradci Králové dne 24. února 2010

JUDr. Jan Rutsch, v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Martina Telecká

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru