Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 A 99/2020 - 25Rozsudek KSHK ze dne 09.03.2021

Prejudikatura

7 Ans 10/2012 - 46


přidejte vlastní popisek

30 A 99/2020 - 25

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Ivony Šubrtové ve věci

žalobce: P. Š.

proti

žalovanému: Městský úřad Špindlerův Mlýn se sídlem Špindlerův Mlýn 173 v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu

takto:

I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Podstata žaloby

1. V žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu doručené zdejšímu soudu dne 27. 11. 2020 žalobce uvedl, že již 2. 10. 2014 podal u žalovaného žádost o vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný dle § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), deklaroval, že se na pozemcích p. č. X a X v k. ú. X nenachází veřejně přístupná účelová komunikace.

2. Žalovaný řízení zahájil oznámením ze dne 29. 1. 2018, ovšem po provedení některých úkonů zůstal od 15. 5. 2018 nečinný. Žalobce proto využil prostředku na ochranu proti nečinnosti žalovaného dle § 80 zákona č. 150/2002 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a obrátil se na Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Ten dne 9. 6. 2020 vydal pod č. j. KUKHK-15317/DS/2020-7 (Ma) příkaz, kterým žalovanému nařídil, aby rozhodnutí ve věci vydal do 1. 8. 2020. To se však nestalo, přičemž nečinnost žalovaného nemůže být v žádném případě přičitatelná žalobci.

3. Proto se žalobce nečinnostní žalobou podanou ve lhůtě dle § 80 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhá toho, aby krajský soud uložil žalovanému povinnost vydat do 10 dnů od právní moci rozsudku v daném správním řízení rozhodnutí, zda se na shora uvedených pozemcích nachází veřejně přístupná účelová komunikace ve smyslu § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích.

II. Podstata vyjádření žalovaného k žalobě 4. Žalovaný v reakci na podanou žalobu přípisem ze dne 21. 1. 2021 soudu sdělil, že ve věci již meritorně rozhodl, a to rozhodnutím ze dne 20. 1. 2021, č. j. DOK/Vyst/Sma/63/2021. Tím byl dle jeho názoru nárok žalobce uspokojen a řízení by mělo být zastaveno dle § 62 odst. 4 s. ř. s. K přípisu připojil stejnopis uvedeného rozhodnutí.

III. Skutkové a právní závěry krajského soudu 5. Krajský soud poté posoudil důvodnost žaloby v mezích žalobních bodů v řízení podle části třetí hlavy první a druhé dílu druhého s. ř. s. Učinil tak bez nařízení jednání dle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce ani žalovaný nevyjádřili nesouhlas s takovým postupem ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1 věty druhé s. ř. s. O věci usoudil následovně.

6. Dle § 79 odst. 1 ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.

7. Dle § 79 odst. 2 je žalovaným správní orgán, který podle žalobního tvrzení má povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení. 8. Dle § 80 odst. 1 lze žalobu podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem. 9. Dle § 81 odst. 1 soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Dle odst. 2 je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon. Dle odst. 3 soud žalobu zamítne, není-li důvodná.

10. Z příloh založených účastníky řízení, zejména pak z obsahu stejnopisu rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 1. 2021, č. j. DOK/Vyst/Sma/63/2021, má krajský soud za nepochybné, že žalovaný byl sice v posuzovaném správním řízení nečinný, ovšem žalobou požadované rozhodnutí ve věci samé dne 20. 1. 2021 vydal.

11. Jak plyne ze shora již citovaného ustanovení § 81 odst. 1 s. ř. s., v řízení o nečinnostní žalobě rozhoduje správní soud na základě skutkového a (byť to zákon výslovně neříká, tak i) právního stavu ke dni svého rozhodnutí.

12. Účel tohoto pravidla je dát rozhodování soudu reálný smysl: „… žaloba na ochranu proti nečinnosti slouží k tomu, aby nečinnost byla odstraněna, ať již faktickou činností správního orgánu, nebo exekučním provedením výroku rozhodnutí soudu. Tato žaloba naopak neslouží k tomu, aby se žalobce domohl akademického výroku o tom, že nečinnost tu případně v minulosti byla, ale v době rozhodování soudu již netrvá; taková žaloba musí být zamítnuta.“ (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Ans 10/2012-46).

13. Poté, co byla krajskému soudu doložena ze strany žalovaného skutečnost, že rozhodnutí ve věci samé jím již v předmětném správním řízení vydáno bylo, informoval o této skutečnosti krajský

Za správnost vyhotovvení: R. V. soud žalobce s dotazem, zda za této situace na žalobě trvá. Ve stanovené lhůtě žalobce na tuto výzvu nereagoval, žalobu zpět nevzal.

14. S ohledem na shora uvedené tak krajskému soudu nezbylo, než žalobu dle § 81 odst. 3 s. ř. s. pro její nedůvodnost zamítnout, protože povinnost žalovaného (vydat rozhodnutí ve věci samé) v době rozhodnutí soudu netrvala.

IV. Náklady řízení

15. Dle § 60 odst. 1 s. ř. s. má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl úspěch žalovaný, ten však náhradu nákladů řízení nepožadoval. Ostatně z obsahu soudního spisu krajský soud ani nezjistil, že by mu nějaké náklady, nad rámec běžné úřední činnosti, v souvislosti se soudním řízení vznikly.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.) Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Hradec Králové 9. března 2021

JUDr. Jan Rutsch v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovvení: R. V.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru