Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 A 59/2013 - 19Usnesení KSHK ze dne 26.09.2013

Prejudikatura

8 As 24/2005


přidejte vlastní popisek

30A 59/2013-19

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta věci žalobce L. B., proti žalovanému Okresnímu soudu v Semilech, se sídlem Semily, Nádražní 25, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti, takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se po právní moci tohoto usnesení v r a c í část soudního poplatku, a to ve výši 1.000,- Kč.

Odůvodnění:

Žalobou na ochranu proti nečinnosti ze dne 6. 9. 2013 se žalobce domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného, neboť se na něho obrátil se žádostí o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a informace mu nebyla ve lhůtě dle § 14 odst. 5 písm. d) zmíněného zákona poskytnuta. Proto dne 14. 8. 2013 podal stížnost na postup při vyřizování jeho žádosti. Na podanou stížnost pak neobdržel ve lhůtě stanovené ustanovením § 16a odst. 5 téhož zákona žádnou odpověď. Žalobce se proto žalobou domáhal vydání rozsudku, kterým bude žalovanému uložena povinnost rozhodnout o jeho žádosti o poskytnutí informace ze dne 29. 7. 2013 do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Ze správního spisu žalovaného a příloh předložených žalobcem krajský soud zjistil, že žalobce podal u žalovaného dne 29. 7. 2013 shora zmíněnou žádost o poskytnutí informace, konkrétně o poskytnutí rozhodnutí ve všech věcech vedených u žalovaného, ve kterých vystupoval jako žalobce nebo žalovaný Ochranný svaz

autorský pro práva k dílům hudebním, o. s. V zákonem stanovené 15denní lhůtě pro vyřízení žádosti, tj. do 13. 8. 2013, požadovanou informaci neobdržel, proto následující den, tj. 14. 8. 2013 podal stížnost na postup při vyřizování jeho žádosti. Dne 15. 8. 2013 žalovaný odeslal žalobci požadovanou informaci (požadovaná rozhodnutí), která byla do datové schránky žalobce téhož dne i dodána. Dle záznamů o doručení se žalobce následující den, tj. 16. 8. 2013, jako oprávněná osoba přihlásil do datové schránky.

Dne 6. 9. 2013 podal žalobce žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného a dne 11. 9. 2013 ji vzal zpět s odůvodněním, že žalovaná skutečnost již pominula.

Krajský soud v souladu s ustanovením § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen “s. ř. s.”) řízení zastavil, neboť žalobce byl oprávněn vzít žalobu zpět, dokud o ní soud nerozhodl (§ 37 odst. 4 s. ř. s.).

O nákladech na náhradu nákladů (výrok II. tohoto usnesení) řízení uvážil krajský soud následovně.

Způsob stanovení náhrady nákladů řízení při zastavení řízení upravuje ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. Podle něho nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel (žalobce) podaný návrh (žalobu) zpět pro pozdější chování odpůrce (žalovaného) nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. Podle věty první uvedeného ustanovení tedy platí zásada, že při zastavení řízení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Z ní jsou však ve větě druhé stanoveny výjimky spojené s chováním žalovaného nebo uspokojením žalobce.

V projednávané věci nelze přehlédnout, že se žalobce domáhal u soudu ochrany proti nečinnosti žalovaného cca tři týdny poté, co mu žalovaný požadovanou informaci již poskytl, tj. kdy již nebyl nečinný. Nelze tedy dospět k závěru, že by žalobce vzal žalobu zpět v souvislosti s pozdějším chováním žalovaného, či až poté, co by byl uspokojen. Žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu tak byla podána v době, kdy žalovaný již nečinný nebyl (dokonce již tři týdny před tím žalobci poskytl požadovanou informaci), proto je nutno označit žalobu za zcela bezdůvodnou a nadbytečnou. Krajský soud proto žalobci nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, jež mu v souvislosti s podáním žaloby vznikly, tj. náhradu nákladů řízení spočívajících v náhradě té části zaplaceného soudního poplatku, která se nevrací, tj. 1.000,- Kč.

Podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1.000,- Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Podmínky citovaného ustanovení byly splněny, ze zaplaceného

soudního poplatku ve výši 2.000,- Kč se proto žalobci vrací 1.000,- Kč (výrok III. tohoto usnesení).

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Hradci Králové dne 26. září 2013

JUDr. Jan Rutsch, v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru