Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 A 56/2010 - 29Usnesení KSHK ze dne 15.11.2010


přidejte vlastní popisek


30A 56/2010-29

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci navrhovatelky B. F., za účasti 1) Městského úřadu Žacléř, Rýchorské náměstí 181, Žacléř, PSČ 542 01, 2) J. H., 3) A. P., . 4) H. A., 5) Bc. Š. A., a 6) Z. M., v řízení o návrhu na neplatnost voleb do obecního zastupitelstva obce Královec, konaných ve dnech 15. a 16. října 2010, takto:

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové obdržel dne 29. října 2010 navrhovatelčino podání, označené jako „Stížnost na průběh voleb do zastupitelstva obce Královec“. Odůvodnila je v podstatě následujícím způsobem.

Ve dnech voleb jsem byla členkou čtyřčlenné okrskové volební komise. Po skončení hlasování začala volební komise sčítat hlasy voličů, přičemž v době asi 5 minut po 14. hodině se ozvalo ťukání na hlavní dveře místnosti, ve které sčítání hlasů probíhalo. Komise dále pracovala a nikdo nešel dveře odemknout. Po chvilce stál u okna volební místnosti starosta H. A. a tloukl do něho pěstí. Domáhal se vstupu. Tímto jednáním byla práce volební komise přerušena a řešil se problém, zda pana starostu do místnosti pustit nebo ne. Starosta přitom stále bouchal na okno a vstupu se domáhal. Nakonec předsedkyně volební komise starostu do místnosti vpustila, ačkoliv se neprokázal žádným osvědčením o povolení vstupu při sčítání volebních hlasů a svoji přítomností celou volební komisi znervózňoval. Přitom nebylo skončeno sčítání hlasů kandidátů do zastupitelstva obce, ve kterém sám kandidoval. Bral hlasovací lístky do rukou a chtěl okamžitou odpověď, z jakého důvodu máme některé hlasovací lístky vyřazeny jako neplatné. Tímto způsobem zasahoval do práce okrskové volební komise. V této souvislosti navrhovatelka poznamenala, že i pokračování
30A 56/2010
-2-

podle členů volební komise mohl starosta H. A. porušit zákon o volbách do zastupitelstva obce.

Protože toto podání nemělo předepsané náležitosti v souladu s § 37 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s.ř.s.“), a bylo tak krajským soudem neprojednatelné (neobsahovalo návrh, o čem a jak má být ve věci vlastně rozhodnuto), byla navrhovatelka usnesením krajského soudu ze dne 29. října 2010, č.j. 30 A 56/2010-6, vyzvána k odstranění jeho nedostatků. To učinila podáním ze dne 3. 11. 2010. V něm v podstatě zopakovala již uvedený skutkový stav věci, přičemž se domáhala na krajském soudu vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb do obecního zastupitelstva obce Královec.

Městský úřad Žacléř jako příslušný volební orgán se k návrhu vyjádřil dopisem ze dne 1. 11. 2010. Uvedl pouze to, že plnil funkci registračního úřadu pro předmětné volby a že po jejich skončení u něho bylo přebírací místo Českého statistického úřadu i pro uvedenou obec. Poznamenal, že při sčítání hlasů mohou být ve volební místnosti pouze osoby uvedené v § 40 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách“). Jestli však mohla přítomnost starosty při sčítání hlasů nějak ovlivnit výsledky sčítání hlasů a voleb samotných, to by však měla posoudit celá okrsková volební komise. Pokud sčítání proběhlo normálně a zápis podepsali všichni členové, mělo být, bez ohledu na neoprávněnou přítomnost starosty ve volební místnosti při sčítání hlasů, vše v pořádku. K vyjádření připojil jmenný seznam zvolených kandidátů ve volbách a zápis o průběhu a výsledku hlasování.

Účastnice řízení označená shora č. 2, zvolená kandidátka J. H., k věci uvedla, že ve volbách byla řadovým voličem, a že proto nemůže posoudit to, co se dělo ve volební místnosti v době sčítání hlasů.

Zvolený kandidát H. A., účastník řízení označený shora č. 4 a starosta obce k návrhu předně konstatoval, že je neúplný a nepravdivý. K tomu dále rozvedl, že obec Královec nemá žádné zaměstnance, pouze uvolněného starostu, který zastává i činnost obecního úřadu. Starosta (jmenovaný) tak zajišťoval kompletní přípravu voleb, včetně objednání výpočetní techniky s volebním programem na zpracování výsledků voleb. Zapisovatelka mu sdělila, že s tímto programem nepracovala a že bude potřebovat poradit. Proto se s ní dohodl, že po sečtení hlasů přijde spustit program a vysvětlí jeho použití. Dne 16. 10. 2010 ještě před 14,00 hodin volal zapisovatelce s tím, že přijede ve 14,15 hodin, když v tu dobu již předpokládal ukončení ručního sčítání hlasovacích lístků. Zapisovatelka mu prý sdělila, aby přijel. K obecnímu úřadu přijel ve 14,18 hodin, dal se do řeči s bývalým zastupitelem L. Z. na jeho zahradě a po vykouření cigarety šel na obecní úřad. Protože bylo zavřeno, šel k oknu a klíčkem zaťukal na okno. Nato byl vpuštěn do volební místnosti. Volební komise měla všechny hlasy sečtené a ručně vyhotovovala výsledky voleb. Hlasovací lístky byly v obálce, neplatné byly na stole. Na jeho dotaz, proč jsou neplatné, mu měla členka komise podat vysvětlení, které dále nekomentoval. Poté zapnul výpočetní techniku a vyzval zapisovatelku, že může pokračování
30A 56/2010
-3-

do programu vložit výsledky voleb. Zapisovatelka tak učinila. Vytisknuté výsledky předal volební komisi k podepsání, nahrál je na přenosný nosič a odvezl předsedkyni a zapisovatelku komise do Žacléře vlastním autem.

Na závěr uvedený účastník shrnul, že činnost volební komise neovlivňoval, pouze pro ni zajišťoval technický servis. Volby dle něho proběhly v souladu se zákonem a nedošlo k žádné manipulaci s volebními lístky, které měla volební komise po celou dobu, kdy zajišťoval technický servis, pod kontrolou. Dovolával se přitom svědectví ostatních členek volební komise a již zmíněného L. Z..

Účastnice řízení označená shora č. 5, zvolená kandidátka Bc. Š. A., k návrhu uvedla, že v době sčítání hlasů v obci nebyla, a proto se nemůže k namítané činnosti starosty vyjádřit. Pokud však nebyly hlasy ještě sečteny, tak neměl být starosta do volební místnosti vůbec vpuštěn. Jinak podle ní probíhalo hlasování v souladu se zákonem a okrsková volební komise si své úkoly plnila.

Podle zvoleného kandidáta Z. M., účastníka označeného výše č. 6, je třeba posoudit, zda přítomností starosty ve volební místnosti byly či nebyly ovlivněny výsledky voleb. Navrhovatelka nic takového výslovně neuvádí, a tak je toho názoru, že by mohlo jít o porušení § 35 zákona o volbách. Respektive pan starosta buď nerespektoval pokyny předsedy okrskové volební komise nebo tento předseda své povinnosti řádně neplnil. Protože byl starosta údajně vpuštěn do volební místnosti dobrovolně, má celou záležitost za nedorozumění a bez vlivu na výsledky voleb.

Dne 10. 11. 2010 obdržel krajský soud od navrhovatelky ještě dodatek k jejímu návrhu, podaný elektronickou formou, ovšem bez ověřeného elektronického podpisu. Uvedla v něm, že při prvním podání zapomněla na to, že „po ukončení sčítání volebních lístků a odvozu na MěÚ Žacléř paní zapisovatelka upozornila členky volební komise, aby zapečetily volební lístky a obálky, načež pan starosta A. řekl, že ať to nechají, že to v pondělí udělá. Myslím si, že takovéto jednání ze strany pana A. nebylo v souladu se zákonem. V tomto případě si každý starosta může provádět volby svévolně a není třeba žádné volební komise.“ A pokračovala dále s tím, že starostou uvedené údaje pro Mladou frontu dnes o tom, že musel být ve volební místnosti proto, že „paní zapisovatelka řekla, že neumí na počítači“, nejsou pravdivé, neboť pracovala na obecním úřadě 17 let jako účetní a starostka, takže má s počítačem zkušenosti. Dodatek končí tím, že se paní zapisovatelka připojuje k tomuto řízení, přičemž následují podpisy pěti členek volební komise.

Krajský soud věc přezkoumal podle § 90 odst. 3 s.ř.s. , bez jednání, které není třeba nařizovat, a dospěl k následujícím zjištěním a právním závěrům.

Dle § 60 odst. 1 zákona o volbách podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla pokračování 30A 56/ 2010
-4-

zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. Dle odstavce 3 téhož ustanovení může návrh na neplatnost voleb podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb. Dle § 90 odst. 1 s. ř. s. se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.

V předmětné věci navrhovatelka namítala, jako osoba k tomu nesporně aktivně legitimovaná, že starosta H. A. porušil svým jednáním § 40 odst. 1 zákona o volbách, když byl přítomen v místnosti, kde okrsková volební komise sčítala hlasy, aniž by k tomu měl příslušné zmocnění.

Algoritmus posuzování volebních stížností formuloval Nejvyšší správní soud poprvé v případě řízení o stížnostech na neplatnost volby kandidáta ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 (usnesení ze dne 2. 7. 2004, sp. zn. Vol 6/2004; dostupné na www.nssoud.cz). Jeho podstata spočívá v tom, že si soud postupně položí tři otázky, a teprve pokud odpověď na všechny z nich bude kladná, lze stížnosti vyhovět. První podmínkou je protizákonnost, tzn. porušení některých ustanovení zákona o volbách nebo porušení jiných právních předpisů než výhradně zákona o volbách, a to v těch případech, kdy se z obsahového hlediska jedná o právní předpisy vážící se na volební proces a které z hlediska závažnosti dosahují ústavní intenzity, případně se jedná o případy přímé aplikace ústavních norem bez jejich konkretizace v předpisech jednoduchého práva (tzv. relevantní protiprávnost). Druhou podmínkou je existence přímého vztahu mezi touto protizákonností a výsledkem voleb. Tato podmínka je zamýšlena tak, že vylučuje všechny myslitelné případy, kdy sice skutečně dojde k porušení relevantních předpisů, nicméně toto porušení nemá žádnou souvislost se zjištěnými volebními výsledky. Třetí podmínkou je zásadní intenzita této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volební výsledky. Tato intenzita tedy musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, dopadly by zřejmě volby odlišně. Tato intenzita by tedy musela způsobit „zatemnění“ volebních výsledků, tzn. jejich zásadní zpochybnění (srovnej Molek, P., Šimíček, V. Soudní přezkum voleb. Praha: Linde Praha a.s., 2006, 294-297 s.).

Navrhovatelka opírala svůj návrh o tvrzení, že poté, co předsedkyně okrskové volební komise vpustila starostu H. A. do místnosti, tak že sčítání hlasů ještě nebylo skončeno a že jmenovaný svoji přítomností znervózňoval členy okrskové volební komise a zasahoval tak do její práce. Uvedeným jednáním starosta porušil dle navrhovatelky zákon o volbách způsobem, pro který podala návrh na neplatnost voleb do obecního zastupitelstva obce Královec. pokračování 30A 56/ 2010
-5-

Krajský soud nemá žádných pochybností o tom, že popisovaným jednáním skutečně došlo k porušení § 40 odst. 1 zákona o volbách. Podle něho totiž v místnosti, kde okrsková volební komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni pouze zaměstnanci Českého statistického úřadu, kteří mají pověření podle § 9 odst. 2 písm. e), zaměstnanci obce, kteří mají osvědčení podle zvláštního právního předpisu (viz § 12 odst. 1 písm. d/ zákona č. 130/2000 Sb.), členové Státní volební komise a jejího sekretariátu, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Státní volební komise. Starosta H. A. neměl postavení žádné z těchto osob, a proto v místnosti, kde se sčítaly hlasy, nebyl oprávněn být. A to ani z příčin, jimiž svoji přítomnost ve volební místnosti odůvodňoval. Doba, po kterou je jiným osobám zapovězen vstup do místnosti, v níž se provádí sčítání hlasů, totiž nekoresponduje pouhému sčítání hlasů, nýbrž je vymezena od okamžiku ukončení hlasování až do chvíle podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování, zapečetění hlasovacích lístků a provedení dalších úkonů uvedených v § 43 zákona o volbách. Navrhovatelce proto bylo třeba přisvědčit v tom, že v popisovaném případě došlo k porušení uvedeného ustanovení zákona o volbách.

Třeba přitom poznamenat, že se tak stalo v důsledku chyby okrskové volební komise samotné, tedy kolektivního orgánu, který také zřejmě tak pracoval, když se podle navrhovatelky o otázce, zda vpustit starostu do místnosti či nikoliv, členky komise radily. Starosta H. A. se totiž nedostal do místnosti, v níž probíhalo sčítání hlasů, o své výlučné vůli a tak říkajíc „komínem“, nýbrž do ní byl posléze vpuštěn předsedkyní komise. Přitom v zápisu o průběhu a výsledku hlasování v daném volebním okrsku o tom není vůbec zmínka. Komise tak zřejmě došla v této otázce ke shodnému závěru, v němž nebylo spatřováno nic protiprávního. Zvláště když podle tohoto zápisu nebyl při sčítání hlasů kromě členek komise nikdo jiný přítomen a všechny jej bez připomínek podepsaly. Za tohoto stavu ovšem vyznívá výše zmíněný dodatek k návrhu ze dne 10. 11. 2010, „spolupodepsaný“ pěti členkami okrskové volební komise, a to na podporu navrhovatelčina tvrzení, skutečně paradoxně.

Ne každé porušení volebního zákona má však automaticky za následek rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Jak již uvedeno výše, je třeba v takovémto případě dále zkoumat existenci přímého vztahu mezi zjištěnou protizákonností a výsledkem voleb, jakož i případně jeho intenzitu. Takový postup vylučuje všechny myslitelné případy, kdy sice skutečně dojde k porušení relevantních předpisů, nicméně takové porušení nemá žádnou souvislost se zjištěnými volebními výsledky. Takovým případem je pak podle krajského soudu i daná věc.

Z návrhu, jeho doplnění, vyjádření účastníků řízení ani z dalších listin vztahujících se k přezkoumávané věci totiž krajský soud nezjistil, že by přítomnost starosty H. A. ve volební místnosti měla jakýkoliv vliv na výsledky voleb, tedy na zjištění skutečné vůle voličů. Z ničeho nevyplývá, že by při sčítání hlasů starosta rozhodoval za okrskovou volební komisi či dokonce řídil její práci, že by se účastnil posuzování a hodnocení sčítání hlasovacích lístků ve vztahu k výsledkům pokračování
30A 56/2010
-6-

zaznamenaným v zápisu o průběhu a výsledku voleb či zasahoval do jejich výpočtů a zápisů. Ostatně nic takového navrhovatelka ani netvrdila, když podle jejího prvotního návrhu starosta pouze mohl svoji přítomností ve volební místnosti porušit zákon o volbách a stejně tak v jeho doplnění uvedla že: „Členové okrskové volební komise jsou toho názoru, že pan starosta H. A. mohl porušit zákon o volbách do zastupitelstva obce a svým jednáním i výsledky voleb.“ Tedy navrhovatelka neuvedla jeden relevantní návrh, důkaz, jímž by své obecné tvrzení jakkoliv doložila, přestože byla osobně jako členka okrskové volební komise přímo v centru jí zmiňovaných dějů. Její tvrzení tak zůstala pouze v rovině obecnosti a nekonkrétnosti, na základě nichž však nebylo možno jejímu návrhu vyhovět.

Totéž platí i ohledně okolností, jež navrhovatelka uvedla v podání, které krajský soud obdržel dne 10. 11. 2010. I kdyby totiž odpovídaly skutečnosti, nastaly by již v době, kdy již výsledky voleb nemohly ovlivnit. Proto tyto okolnosti, bez vlivu na věcnou stránku rozhodnutí, krajský soud již dále nezkoumal a nedokazoval je. Krom toho by se opět jednalo o pochybení ze strany volební komise, neboť zapečetění odevzdaných hlasovacích lístků bylo její povinností.

Ze všech výše uvedených důvodů krajský soud uzavřel, že v daném případě sice došlo k porušení ustanovení zákona o volbách, konkrétně jeho § 40 odst. 1, nicméně nikoliv způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb ve smyslu § 60 odst. 3 zákona o volbách. Proto návrh podle § 90 odst. 3 s. ř. s. jako nedůvodný zamítl.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s. Dle něj nemá žádný z účastníků řízení ve věcech volebních a ve věcech místního referenda právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).

Kasační stížnost ve věcech volebních a ve věcech místního referenda je nepřípustná (§ 104 odst. 1 s. ř. s.).

V Hradci Králové dne 15. listopadu 2010

JUDr. Jan Rutsch, v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru