Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 A 48/2015 - 33Usnesení KSHK ze dne 27.11.2015

Prejudikatura

2 Afs 98/2004

9 As 49/2007

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
2 As 305/2015

přidejte vlastní popisek

30A 48/2015-33

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců JUDr. Marcely Sedmíkové a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobce: Salert a. s., se sídlem Náchodská 531, Trutnov, zast. JUDr. Lukášem Havlem, advokátem se sídlem Libušinka 180, Trutnov, proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem v Hradci Králové, Pivovarské náměstí 1245, za účasti: 1) Správa Krkonošského národního parku, Dobrovského 3, 543 01 Vrchlabí, 2) Město Pec pod Sněžkou, se sídlem Pec pod Sněžkou 230, 542 21 Pec pod Sněžkou a 3) M. B., v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. března 2015, č.j. 8962/UP/2015/Sv, takto :

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce podal u zdejšího soudu žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. března 2015, č. j. 8962/UP/2015/Sv, kterým žalovaný dle § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), k odvolání účastníka správního řízení města Pec pod Sněžkou zrušil rozhodnutí Městského úřadu Pec pod Sněžkou ze dne 6. 6. 2014, č. j.: SO-116/14-Po, a věc vrátil k novému projednání a to (s ohledem na usnesení žalovaného ze dne 27. 3. 2015, zn. 8965/UP/2015/Sv) Městskému úřadu Vrchlabí. Tímto rozhodnutím správní orgán prvního stupně na žádost žalobce povolil změnu stavby „rekonstrukce a přístavba RZ Jelení louky II. etapa, č.p. 75 v Peci pod Sněžkou“ před jejím dokončením na pozemcích st. p. č. 237, p. p. č. 412/2 v katastrálním území Pec pod Sněžkou.

Konkrétní obsah podané žaloby, stejně jako obsah vyjádření žalovaného k ní, není třeba podrobněji rozepisovat, a to z následujících důvodů.

Ze shora uvedeného je zřejmé, že žalobce podal žalobu dle § 65 a násl. s. ř. s. proti rozhodnutí, jímž žalovaný jako odvolací správní orgán podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu zrušil rozhodnutí správního orgánu prvého stupně a věc vrátil k novému projednání (není právně relevantní, že s ohledem na vyloučení všech úředních osob nikoliv Městskému úřadu Pec pod Sněžkou, ale Městskému úřadu Vrchlabí).

Dle § 65 odst. 1 s. ř. s. může citovanou žalobu podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti („rozhodnutí“).

Z ustálené judikatury soudů ve správním soudnictví (srovnej např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 5. 2006, č. j. 1 Afs 147/2005 - 107; všechna rozhodnutí citovaná v tomto rozhodnutí jsou přístupná na www.nssoud.cz) plyne, že pojem rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. je třeba chápat v materiálním smyslu jako jakýkoliv individuální právní akt vydaný orgánem veřejné moci z pozice jeho vrchnostenského postavení. Aby úkon správního orgánu byl přezkoumatelný v režimu § 65 odst. 1 s. ř. s., musí naplňovat znaky v tomto ustanovení uvedené. Proto nerozhoduje jeho označení. I kdyby byl úkon správního orgánu označen jako rozhodnutí, nenaplnil by jeho znaky po stránce materiální, pokud by se nedotýkal veřejných subjektivních práv a povinností účastníků řízení.

Rozhodnutí odvolacího správního orgánu vydané podle § 90 odst. 1 písm. b/ správního řádu, kterým odvoláním napadené rozhodnutí nebo jeho část ruší a věc vrací k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal, proto rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. v zásadě být nemůže. Tímto rozhodnutím odvolacího správního orgánu se totiž správní řízení povětšinou nekončí, neboť věc nadále zůstává ve sféře veřejné správy a bude o ní správními orgány rozhodováno znovu. Není tedy z toho důvodu zásadně rozhodnutím, kterým by se zakládala, měnila, rušila nebo závazně určovala práva nebo povinnosti účastníků správního řízení.

Krajský soud připouští, že z uvedené zásady mohou v odůvodněných případech existovat výjimky. V souvislosti s tím odkazuje zejména na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 11. 2007, č. j. 9 As 49/2007- 44. V něm dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že rozhodnutí podle § 90 odst. 1 písm. b/ správního řádu za určitých okolností zakládat, měnit, rušit či závazně určovat veřejná subjektivní práva nebo povinnosti účastníků řízení může. Bylo by tomu tak například v případech, kdy by po zrušení prvostupňového rozhodnutí odvolacím orgánem nenásledovalo vydání nového rozhodnutí (např. z důvodu prekluze), proti kterému by se dotčený účastník řízení mohl bránit opravnými prostředky. O takový případ však v projednávané věci nejde. Věc byla prvoinstančnímu správnímu orgánu vrácena k dalšímu řízení, které nepochybně bude ukončeno rozhodnutím ve věci samé.

V případě žalobou napadeného rozhodnutí tak do popředí vystupuje princip subsidiarity soudní kontroly veřejné správy (viz § 5 s. ř. s. a § 68 písm. a/ s. ř. s.), na němž je (mimo jiné) správní soudnictví založeno. Z judikatury, která uvedený princip zdůrazňuje a připomíná, odkazuje krajský soud například na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2005, č. j. 2 Afs 98/2004 - 65, dle nichž podmíněnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby k soudu (§ 68 písm. a/ s. ř. s.) je nutno vnímat jako provedení zásady subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahu soudů do správního řízení. To znamená, že účastník správního řízení musí zásadně vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve své procesní dispozici, a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je totiž koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivně veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy.

Dle § 70 písm. a) s. ř. s. jsou ze soudního přezkumu vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. Dle § 68 písm. e) téhož zákona je žaloba nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Dle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, který je podle tohoto zákona nepřípustný.

Z výše uvedených důvodů krajskému soudu nezbylo, než žalobu (aniž by se věcně zabýval žalobními námitkami) podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 68 písm. e) s. ř. s. a § 70 písm. a) s. ř. s. odmítnout.

O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Náklady řízení nemohly být přiznány ani osobám zúčastněným na řízení. Dle § 60 odst. 5 s. ř. s. má totiž osoba zúčastněná na řízení právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. Z důvodů zvláštního zřetele hodných může jí soud na návrh přiznat právo na náhradu dalších nákladů řízení. Taková situace však v dané věci nenastala.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.) Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Hradci Králové dne 27. listopadu 2015

JUDr. Jan Rutsch, v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru