Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 A 4/2013 - 36Usnesení KSHK ze dne 07.02.2014

Prejudikatura

3 Afs 20/2003

7 Afs 56/2010 - 59


přidejte vlastní popisek

30A 4/2013-36

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobce J. H., zast. JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, proti žalovanému Krajskému úřadu pro Královéhradecký kraj, se sídlem v Hradci Králové, Pivovarské náměstí 1245, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 8. 2012, čj. 12237/VZ2012-4,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou ze dne 7. 10. 2012 domáhá zrušení shora identifikovaného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti usnesení Městského úřadu Hořice ze dne 21. 5. 2012, čj. MUHC-VED/3882/2012-47, jímž bylo rozhodnuto o jeho námitce podjatosti uplatněné vůči vedoucímu správního odboru tohoto úřadu Bc. V. M., a zmíněné usnesení bylo žalovaným potvrzeno. Žalobce současně uvádí i důvody pro podjatost další osoby zmíněného správního orgánu, a to Bc. K..

Žaloba nemohla být projednána a musela být odmítnuta z následujících důvodů.

Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh odmítne, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný. Dle ustanovení § 65 odst. 1 téhož zákona kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. Ustanovení § 68 písm. e) stejného zákona stanoví, že žaloba je nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z

přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. Podle ustanovení § 70 písm. c) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem.

Současně je nutno konstatovat, že z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu plyne (např. rozsudky ze dne 15. 10. 2003, čj. 3 Afs 20/2003-23, publ. pod č. 114/2004 Sb. NSS, ze dne 15. 7. 2010, čj. 7 Afs 56/2010-59, ve spojení s usnesením Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2012, sp. zn. IV. ÚS 3007/10), že rozhodnutí správce daně o vyloučení svého pracovníka z daňového řízení je rozhodnutím, kterým se pouze upravuje vedení řízení a které proto není přezkoumatelné samostatnou žalobou ve správním soudnictví. Případné vady řízení způsobené nesprávnou aplikací ustanovení o vyloučení pracovníků správce daně je možno namítat v řízení o opravných prostředcích proti meritornímu rozhodnutí. Byť se uvedená judikatura týká rozhodnutí o podjatosti úředních osob podílejících se na správě daní, jsou její východiska i závěry plně aplikovatelné i na nyní souzený případ a krajský soud z nich při posouzení věci vycházel.

Pro vyhodnocení otázky, zda je ve správním soudnictví přípustné přezkoumání rozhodnutí správního orgánu o podjatosti úřední osoby, je tak třeba posoudit jeho charakter, tedy to, zda zasahuje do veřejných subjektivních práv žalobce a zda jde o konečné rozhodnutí v daném správním řízení.

Usnesením o námitce podjatosti, tedy o vyloučení, resp. nevyloučení úředních osob ze správního řízení, je rozhodováno toliko o tom, zda ta která úřední osoba bude či nebude dále participovat na probíhajícím správním řízení. Podle svého charakteru jde pouze o rozhodnutí o vedení řízení (tedy o rozhodnutí procesní), jímž se upravují poměry ve správním řízení, resp. vytváří se předpoklady pro to, aby mohlo být ve věci meritorně rozhodnuto. Jeho vydáním je najisto postaven okruh osob, které jsou následně v řízení oprávněny podílet se na dalších úkonech řízení (včetně meritorního rozhodnutí), či naopak jsou dále z účasti na řízení vyloučeny. Nejedná se tedy o rozhodnutí podle ustanovení 65 s. ř. s., které by svým charakterem přímo zasahovalo do subjektivních práv účastníka řízení (tj. do hmotně-právní pozice žalobce), ale o rozhodnutí, jímž se upravuje vedení řízení. Na takový druh rozhodnutí proto dopadá kompetenční výluka podle ustanovení § 70 písm. c) s. ř. s.

Usnesení o námitce podjatosti podané žalobcem, jakož i rozhodnutí žalovaného o odvolání proti tomuto usnesení, nebyly ani konečnými rozhodnutími ve věci samé, ale pouze rozhodnutími dílčími, která rozhodnutí ve věci samé předcházela. Jak vyplynulo ze správního spisu, ve věci samé (tj. ve věci přestupku) bylo vydáno rozhodnutí orgánu prvého stupně až dne 25. 10. 2012 a o odvolání proti němu bylo rozhodnuto dne 9. 1. 2013.

Krajský soud tedy uzavírá, že žalobce napadl žalobou rozhodnutí, jímž se upravuje vedení řízení před správním orgánem. Takové rozhodnutí není samostatně přezkoumatelné ve správním soudnictví, neboť na něj dopadá kompetenční výluka

podle § 70 písm. c) s. ř. s. Proto soud musel žalobu odmítnout pro nepřípustnost dle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. e) s. ř. s.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Hradci Králové dne 7. února 2014

JUDr. Jan Rutsch, v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru