Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 A 4/2011 - 17Rozsudek KSHK ze dne 04.03.2011

Prejudikatura

11 Ca 268/2009 - 31


přidejte vlastní popisek

30A 4/2011-17

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobkyně: N. P., zast. Mgr. Janem Lipavským, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135, proti žalované Policii České republiky, ředitelství služby cizinecké policie, Olšanská 2, 130 51 Praha 3, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 21. prosince 2010, č.j. CPR-16586/ČJ-2010-9CPR-V243, takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalovaná shora označeným rozhodnutím zamítla podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, jako opožděné odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Policie České republiky, Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Hradec Králové, Inspektorátu cizinecké policie Hradec Králové, ze dne 29. 11. 2010, č.j. CPHK-4161/ČJ-2010-064061-SV. Tímto rozhodnutím byl žalobkyni dle § 119 odst. 1 písm. b) bod 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), uloženo správní vyhoštění a doba, po kterou jí nelze umožnit vstup na území České republiky byla stanovena na 1 rok.

pokračování 30A 4/ 2011

V odůvodnění rozhodnutí žalovaná uvedla, že prvoinstanční rozhodnutí převzala žalobkyně osobně dne 29. 11. 2010. Proti tomuto rozhodnutí mohla podat odvolání ve lhůtě 5 dnů od doručení. Poslední den pro podání odvolání tak byl 6. 12. 2010. Žalobkyně však své odvolání podala až dne 7. 12. 2010 prostřednictvím svého zástupce v elektronické podobě. Protože se tak stalo po uplynutí odvolací lhůty, posoudila žalovaná toto odvolání jako opožděné ve smyslu § 92 odst. 1 správního řádu. Současně žalovaná podání přezkoumala a dospěla k závěru, že nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí.

Žalobkyně ve včas podané žalobě namítla, že odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí podala již dne 3. 12. 2010 prostřednictvím držitele poštovní licence, tedy v odvolací lhůtě. V souvislosti s tím potvrdila, že rozhodnutí jí bylo předáno 29. 11. 2010 a že poslední den odvolací lhůty připadl na den 6. 12. 2010.

Na těchto skutečnostech podle ní nemění nic fakt, že odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí adresovala Policii České republiky Hradec Králové se sídlem Mrštíkova 541, 500 09 Hradec Králové. V souvislosti s tím poukázala na znění § 12 správního řádu, podle něhož pro zachování odvolací lhůty postačí, když správní orgán, který odvolání postupuje, podá v poslední den lhůty poštovní zásilku obsahující postupované odvolání adresovanou správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal, držiteli poštovní licence.

Dále uvedla, že je-li odvolání podáno na nesprávný odbor obecního úřadu, pak správní orgán nepostupuje podle § 12, ale odvolání si předá mezi jednotlivými útvary podle svých vnitřních předpisů. Žalobkyni nemůže jít k tíži, pokud adresuje odvolání v případě vnitřně členěného správního orgánu jeho nesprávnému útvaru. Stále jde totiž o Policii České republiky.

Vzhledem k tomu, že podání ze dne 3. 12. 2010 bylo doručovacím orgánem vráceno žalobkyni jako nedoručitelné, přestože na adrese Mrštíkova 541, 500 09 Hradec Králové, Policie České republiky sídlí, podala žalobkyně dne 7. 12. 2010 navíc i odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí v elektronické a znovu i v písemné podobě. Učinila tak z obavy, aby v případě, že by správní orgán nepostupoval shora uvedeným postupem uloženým mu správním řádem, nebyla dotčena na svých právech účastníka řízení a věc mohla být projednána řádně a bez časových průtahů.

Žalobkyně dále namítla, že nebyla pro případ opožděného podání odvolání proti rozhodnutí správního orgánu poučena o následcích nevčasného podání opravného prostředku. Poučení prvoinstančního rozhodnutí sice obsahuje lhůtu, ve které má být odvolání podáno, avšak poučení o případných následcích zmeškání lhůty k podání odvolání zcela absentuje. Žalobkyni tak nebylo dáno dostatečné ponaučení, aby mohla účinně hájit svá práva a oprávněné zájmy. Protože žalovaná se řídila restriktivním jazykovým výkladem výše uvedených zákonných ustanovení a nerespektovala tak skutečnost, že odvolání bylo podáno řádně a včas, došlo dle

názoru žalobkyně k neoprávněnému zásahu do jejích práv, neboť jednala v dobré víře v legitimitu správního řízení.

Proto žalobkyně navrhla, aby krajský soud žalobou napadené rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení.

K žalobě podala žalovaná krátké vyjádření. V něm v podstatě uvedla ve stručnosti důvody pro vydání rozhodnutí o vyhoštění žalobkyně a konstatovala, že odvolání bylo jako opožděné zamítnuto napadeným rozhodnutím, které nabylo právní moci 10. 1. 2011. Podle jejího názoru nevyčerpala žalobkyně v řízení před správním orgánem řádné opravné prostředky a žaloba je tak dle § 68 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “s. ř. s.”), nepřípustná, a z toho důvodu by ji měl krajský soud odmítnout dle § 46 odst. 1 písm. d) téhož zákona.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů v řízení podle části třetí hlavy první a druhé dílu prvního s. ř. s. Učinil tak bez nařízení jednání, neboť žalobkyně i žalovaná se nevyjádřily k výzvě soudu podle § 51 odst. 1 s. ř. s., ač byly o následcích nečinnosti poučeny. O věci usoudil následovně.

Předně neshledal důvodným názor žalobkyně, že prvoinstanční správní orgán pochybil tím, že nebyla pro případ opožděného podání odvolání proti rozhodnutí správního orgánu poučena o následcích nevčasného podání opravného prostředku. Dle § 68 odst. 1 správního řádu rozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků. Dle odst. 5 téže normy se v poučení uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává. Poučení rozhodnutí, kterým bylo žalobkyni uloženo správní vyhoštění, zní : „Proti tomuto rozhodnutí lze podle § 81 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., podat odvolání u Policie České republiky, Oblastní ředitelství služby cizinecké policie Hradec Králové, Inspektorát cizinecké policie Hradec Králové, Ulrichovo náměstí 810, Hradec Králové, 501 01, k Policii České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, Olšanská 2, Praha 3, 130 51, a to podle § 169 odst. 6 zákona č. 326/1999 Sb., ve lhůtě 5 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí.“ Z uvedeného je zřejmé, že poučení rozhodnutí správního orgánu prvého stupně obsahuje všechny zákonné náležitosti a lze jej považovat za perfektní. Požadavek žalobkyně, že měla být poučena také o následcích nevčasného podání opravného prostředku, jde nad rámec zákona a nemá v něm oporu.

Pokud jde o další žalobní námitky, krajský soud konstatoval, že v přezkoumávané věci je mezi oběma stranami nesporné, že rozhodnutí prvoinstančního orgánu o vyhoštění žalobkyně jí bylo doručeno dne 29. 11. 2010 a že poslední den lhůty k podání odvolání proti tomuto rozhodnutí připadl na den 6. 12. 2010. Dále obě strany potvrzují, že správnímu orgánu, který vydal rozhodnutí v prvním stupni, tedy Policii České republiky, Oblastnímu ředitelství služby cizinecké policie Hradec Králové, Inspektorátu cizinecké policie Hradec Králové, se sídlem

Ulrichovo náměstí 810, 501 01 Hradec Králové, bylo odvolání doručeno v elektronické podobě až dne 7. 12. 2010, tedy po uplynutí odvolací lhůty.

Podle § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu nebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě.

Žalobkyně poukazuje na skutečnost, že odvolání proti rozhodnutí o vyhoštění podala prostřednictvím svého zástupce u držitele poštovní licence, České pošty s.p., již dne 3. 12. 2010, tedy v odvolací lhůtě. Z fotokopie obálky, do níž mělo být odvolání vloženo, založené ve správním spise lze zjistit, že zásilka byla zástupci žalobkyně vrácena s poznámkou „odstěhoval se“. Došlo totiž k tomu, že žalobkyně zaslala odvolání na adresu : Policie České republiky, Oblastní ředitelství SCP Hradec Králové, Inspektorát cizinecké policie, Mrštíkova 541, 500 09 Hradec Králové. Na uvedené adrese ale správní orgán, který vydal rozhodnutí o uložení vyhoštění, nesídlí, proto došlo k vrácení zásilky.

Krajský soud nepovažuje za přiléhavou argumentaci žalobkyně ohledně aplikace § 12 správního řádu. V přezkoumávané věci totiž odvolání žalobkyně podané dne 3. 12. 2010 u držitele poštovní licence žádnému správnímu orgánu doručeno nebylo, nemohlo tedy dojít k jeho postoupení správnímu orgánu věcně a místně příslušnému. Stejně tak nemohlo být toto podání předáno neformální cestou, jak se předpokládá v případech, je-li podání podáno k nesprávnému útvaru téhož správního orgánu.

Žalobkyně dále namítá, že odvolání sice odeslala na špatnou adresu, ale na té rovněž sídlí Policie České republiky, jde tedy stále o tentýž správní orgán, který je pouze vnitřně členěn. Ani s touto námitkou se krajský soud neztotožnil. Dle § 6 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, tvoří Policii České republiky útvary, jimiž jsou a) Policejní prezidium České republiky v čele s policejním prezidentem, b) útvary policie s celostátní působností, c) krajská ředitelství policie, d) útvary zřízené v rámci krajského ředitelství. Služba cizinecké policie v podobě do 31. 12. 2010 byla útvarem s celostátní působností zřízeným nařízením Ministerstva vnitra č. 67/2008. Z oficiálních webových stránek Policie České republiky (www.policie.cz) krajský soud zjistil, že na adrese Mrštíkova 541, 500 09 Hradec Králové sídlí Územní odbor Hradec Králové Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje a Obvodní oddělení 3, Hradec Králové. Jedná se tedy o útvary Policie České republiky s územně vymezenou působností.

Správním orgánem věcně příslušným k rozhodování o uložení vyhoštění žalobkyni dle zákona o pobytu cizinců byl v rozhodnou dobu, tj. do 31. 12. 2010, orgán Služby cizinecké policie, tedy policejní útvar s celostátní působností. Dle 86 odst. 1 správního řádu se odvolání podává u správního orgánu, který napadené

pokračování 30A 4/ 2011

rozhodnutí vydal. Tímto orgánem bylo v přezkoumávané věci Oblastní ředitelství služby cizinecké policie Hradec Králové, Inspektorát cizinecké policie Hradec Králové, se sídlem Ulrichovo náměstí 810, 501 01 Hradec Králové. U tohoto správního orgánu mělo být tedy odvolání podáno. Krajský soud nesouhlasí s názorem žalobkyně, která tvrdí, že odvolání mohla podat o kteréhokoliv jiného orgánu Policie České republiky, neboť za správní orgán je nutné považovat Policii České republiky jako celek, a je proto nerozhodné, kterému jejímu útvaru je odvolání adresováno. Právě ze shora uvedené zákonem zakotvené struktury Policie České republiky je dle krajského soudu zřejmé, že je tvořena různými útvary a že za příslušný správní orgán je vždy možno považovat pouze ten útvar, který je na základě zákonného zmocnění o té které otázce věcně příslušný rozhodovat.

Žalobkyně tedy pochybila, pokud odvolání adresovala sice správnému správnímu orgánu, ale na adresu, kde sídlí zcela jiné útvary Policie České republiky, kterým postavení správního orgánu v otázce vyhoštění žalobkyně podle zákona o pobytu cizinců nepřísluší. A to přestože byla v poučení obsaženém v rozhodnutí o uložení správního vyhoštění řádně a správně poučena, že odvolání lze podat u „Policie České republiky, Oblastní ředitelství služby cizinecké policie Hradec Králové, Inspektorát cizinecké policie Hradec Králové, Ulrichovo náměstí 810, Hradec Králové, 501 01“. V rozporu s tímto poučením žalobkyně adresovala odvolání na jinou adresu, nestřežila si tak dostatečně svá práva a vystavila se nebezpečí, že zásilka s odvoláním nebude řádně a včas doručena, protože na uvedené adrese příslušný správní orgán nesídlí.

Pokud tedy správnímu orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, bylo odvolání žalobkyně doručeno v elektronické podobě až dne 7. 12. 2010, tedy po uplynutí odvolací lhůty, žalovaný nepochybil, pokud toto odvolání posoudil jako opožděné a ve smyslu § 92 odst. 1 správního řádu jej zamítl.

S ohledem na shora uvedené krajský soud uzavřel, že žádná ze žalobních námitek není důvodná, a proto žalobu zamítl v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s.

Výroky o nákladech řízení se opírají o ustanovení § 60 s. ř. s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, nemá proto na náhradu nákladů řízení právo. Žalovaná náklady řízení neúčtovala a krajský soud navíc z obsahu soudního spisu nezjistil, že by jí nějaké vznikly. Krajský soud proto rozhodl o nákladech řízení tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).

pokračování 30A 4/ 2011

Proti pravomocnému rozhodnutí je přípustná kasační stížnost, kterou lze podat z důvodů a za podmínek uvedených v § 102 a násl. s. ř. s. ve lhůtě 2 týdnů po doručení rozhodnutí ke Krajskému soudu v Hradci Králové. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

V Hradci Králové dne 4. března 2011

JUDr. Jan Rutsch, v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru