Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 A 34/2010 - 65Usnesení KSHK ze dne 06.09.2010Místní referendum: nezákonné zrušení referenda

Publikováno2193/2011 Sb. NSS

přidejte vlastní popisek

59A 27/2012-15

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Karla Kosteleckého a soudkyň Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a Mgr. Lucie Trejbalové v právní věci žalobce B.P., bytem M.n. xx, JNC, proti žalovanému Krajskému úřadu Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 4. 2011, č.j. SO/P/178/2011/Va/05 TP-ODV-2,

takto:

I. Žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 1. 4. 2011, č.j. SO/P/178/2011/Va/05 TP-ODV-2, se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Zdejšímu soudu byla dne 29. 2. 2012 podána žaloba, v níž se žalobce domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Jablonec nad Nisou ze dne 15. 2. 2011, č.j. 23022/2011, o zrušení místa trvalého pobytu žalobce na adrese Vysoká 4237/27, Jablonec nad Nisou. Žalobce uvedl, že měl v úmyslu ohradit se proti rozhodnutí správní žalobou dle zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), a učinil tak podáním z května 2011, ale nebyl znalý práva a dostatečně poučen a jeho podání bylo namísto soudu postoupeno Ministerstvu vnitra ČR.

V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že napadené rozhodnutí žalovaného nabylo právní moci dne 6. 4. 2011. V reakci na ně se žalobce dostavil k žalovanému a do protokolu podal podnět k přezkumnému řízení dle § 94 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, kterým požádal o přezkum pravomocného rozhodnutí. Z protokolu je dle žalovaného zřejmá vůle žalobce podat podnět k přezkumnému řízení, nikoli vůle obrátit se na soud. Podle žalovaného byl v minulosti žalobce účastníkem řady soudních řízení, proto lze důvodně pochybovat o jeho neznalosti v tomto směru.

Podáním žaloby proti rozhodnutí žalovaného bylo zahájeno řízení dle části třetí, hlavy druhé s. ř. s. a bylo povinností soudu zabývat se nejprve splněním podmínek řízení.

Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán předčasně nebo opožděně.

Dle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Dle odst. 4 citovaného ustanovení zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.

Z předloženého správního spisu soud ověřil, že skutečnosti uváděné žalovaným správním orgánem jsou pravdivé. Napadené rozhodnutí žalovaného bylo žalobci doručeno dne 6. 4. 2011. V reakce na jeho doručení se žalobce nejprve faxem obrátil na žalovaného, z podání není zřejmé, čeho se vlastně žalobce domáhá, rozhodně nelze dovodit jeho vůli podat žalobu ke správnímu soudu dle s. ř. s. Na výzvu žalovaného ze dne 13. 4. 2011, kterou žalovaný žalobce upozornil, aby své faxové podání dle § 37 odst. 2 správního řádu řádně doplnil, se žalobce dostavil k žalovanému a do protokolu č.j. SO/P/178/2011/Va/05 TP-ODV-5, ze dne 20. 4. 2011, uvedl, že dává podnět k přezkumnému řízení podle § 94 odst. 1 správního řádu a že žádá o přezkoumaní pravomocného rozhodnutí žalovaného. Protokol v daném znění pak žalobce podepsal. Podnět byl následně žalovaným postoupen k vyřízení Ministerstvu vnitra ČR, jež sdělením ze dne 13. 2. 2012, č.j. MV-53768-2/SC-2011, podnět vyřídilo a uvedlo, že nebyly shledány podmínky pro zahájení přezkumného řízení.

Podle soudu žalovaný nepochybil, když s faxovým podáním ve spojení s jeho doplněním do protokolu dne 20. 4. 2011 zacházel jako s podnětem k přezkoumání dle § 94 odst. 1 správního řádu, neboť z tohoto podání není zřejmá žalobcova vůle obrátit se na soud, který by zákonnost a postup žalovaného přezkoumal v řízení dle s. ř. s. Žalovaný nebyl povinen v napadeném rozhodnutí žalobce o možnosti postupu dle s. ř. s. poučovat, součástí napadeného rozhodnutí bylo poučení o nemožnosti podání řádného opravného prostředku dle správního řádu, v souladu s § 68 odst. 5 správního řádu. Nelze ani dovodit povinnost žalovaného žalobci při ústním jednání radit v tom směru, že kromě podnětu k přezkumnému řízení se také může obrátit na soud se správní žalobou.

Jiná písemnost, kterou by se žalobce v květnu 2011 obracel na žalovaného či správní orgán 1. stupně, nebyla v předloženém správním spisu založena, její existenci nedokládal ani sám žalobce.

Je tak nutné vycházet z toho, že napadené rozhodnutí žalovaného bylo žalobci doručeno dne 6. 4. 2011 a žalobce podal dle § 65 a násl. s. ř. s. soudu až dne 29. 2. 2012.

Zákonná dvouměsíční lhůta k podání žaloby proti napadenému rozhodnutí dle § 72 odst. 1 s. ř. s. uplynula dne 6. 6. 2011. Pokud žalobce žalobu soudu osobně podal až dne 29. 2. 2012, učinil tak po uplynutí zákonné lhůty k podání žaloby. Soudu tak nezbylo, než žalobu jako opožděnou v souladu s § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. usnesením odmítnout.

Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. Žaloba byla odmítnuta, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Liberci dne 10. dubna 2012.

Mgr. Karel Kostelecký, v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru