Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 A 21/2020 - 178Usnesení KSHK ze dne 09.03.2021

Prejudikatura

6 As 58/2004


přidejte vlastní popisek


číslo jednací: 30 A 21/2020 - 178

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Ivony Šubrtové ve věci

žalobců: a) B. C.

b) J. T. zastoupen žalobkyní a) B. C. proti žalovanému: Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové se sídlem v Hradci Králové, Zieglerova 189 v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti

takto:

I. Žaloba se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobcům se po právní moci tohoto usnesení vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000 Kč, a to k rukám žalobkyně a).

Odůvodnění:

Žalobci podali dne 18. 2. 2020 u zdejšího soudu žalobu, jíž se domáhali ochrany proti nečinnosti Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové, a to ve smyslu § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Nečinnost spatřovali v nezahájení trestního stíhání Krajským státním zastupitelstvím v Hradci Králové pro incident, ke kterému došlo při policejní kontrole dne 14. 8. 2019 na dálnici D11, když dle žalobců mělo dojít ke spáchání trestného činu. Žalobci současně odkazují na porušení trestního zákoníku.

V souvislosti s další souběžně projednávanou věcí žalobců u zdejšího krajského soudu žalobci vznesli námitku podjatosti vůči senátu 30 A krajského soudu ve všech správních žalobách podaných ke Krajskému soudu v Hradci Králové ve věci incidentu dne 14. 8. 2019 na dálnici D11, proto byla věc postoupena k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu. Ten v této věci o námitce podjatosti rozhodl usnesením ze dne 19. 8. 2020, čj. Nao 110/2020-171, tak, že členové senátu 30 zdejšího krajského soudu nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn. 30 A 21/2020.

Následně krajský soud před projednáním věci musel zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení, a dospěl k závěru, že nikoliv. Žaloba proto nemohla být soudem projednána a musela být odmítnuta z následujících důvodů.

Činnost veřejné správy vykonávají subjekty k tomu oprávněné na základě zákona. Státní zastupitelství však není takovým orgánem, který by mohl rozhodovat ve správním řízení

2
Chyba! Nenalezen zdroj
odkazů.

o právech a povinnostech fyzických či právnických osob. Působnost státního zastupitelství je vymezena v části druhé zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, v platném znění. Podle § 4 a § 5 uvedeného zákona je státní zastupitelství orgánem veřejné žaloby v trestním řízení a plní další úkoly vyplývající z trestního řádu, vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení, zabezpečovací detence, ochranná nebo ústavní výchova, a v jiných místech, kde je podle zákonného oprávnění omezována osobní svoboda, působí i v jiném než trestním řízení a vykonává další úkoly, stanoví-li tak zvláštní zákon. Je oprávněno podat návrh i na zahájení občanského soudního řízení anebo vstoupit do již zahájeného občanského soudního řízení v případech, které stanoví zákon. Další působnost stanoví v trestním řízení trestní řád a v občanskoprávním řízení občanský soudní řád. Zákon o státním zastupitelství tedy nepředpokládá, že by státní zastupitelství rozhodovalo podle předpisů ve správním řízení. Přestože státní zastupitelství je v Ústavě zařazeno k moci výkonné, nejedná se o vykonavatele veřejné správy ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť při výkonu své působnosti vystupuje jako nezávislý a nestranný státní orgán. Jedná se o zvláštní druh státního orgánu, který se od správních úřadů odlišuje druhem činnosti, tj. zastupování veřejné žaloby (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 6 As 58/2004-45, dostupný na www.nssoud.cz).

V daném případě by dle žaloby mělo státní zastupitelství vystupovat jako orgán činný v trestním řízení a nikoliv jako správní orgán, přičemž toto trestní řízení není veřejnou správou. Soudní kontrola podle soudního řádu správního se pohybuje v hranicích oblasti veřejné správy. Ve správním soudnictví tak lze, nestanoví-li zákon jinak, přezkoumat pouze takové aktivity orgánů, které patří do působnosti ve veřejné správě a zasahují do veřejných subjektivních práv fyzických a právnických osob.

Je tedy nutno uzavřít, že žalobci tvrzená nečinnost nemůže být nečinností správního orgánu ve smyslu § 4 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a není ji možno podřadit ani pod žádnou jinou z vymezených oblastí ustanovení § 4 s. ř. s., a proto tu není dána pravomoc soudů rozhodujících ve správním soudnictví. Bez pravomoci zabývat se danou věcí není splněna základní podmínka řízení a tento nedostatek je z povahy věci neodstranitelný. Z uvedeného důvodu proto krajskému soudu nezbylo, než podanou žalobou ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítnout.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Podle ustanovení § 10 odst. 3 poslední věty zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut. Podmínky citovaného ustanovení byly splněny, žalobcům, kteří zaplatili spolu s podáním žaloby soudní poplatek ve výši 3.000 Kč, proto bude po právní moci usnesení tento soudní poplatek vrácen, a to k rukám žalobkyně a).

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Za správnost vyhotovení: R. V.

3
Chyba! Nenalezen zdroj
odkazů.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Hradec Králové 9. března 2021

JUDr. Jan Rutsch v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: R. V.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru