Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 A 2/2016 - 55Rozsudek KSHK ze dne 10.01.2017

Prejudikatura

4 As 3/2008 - 78

9 As 96/2008 - 44


přidejte vlastní popisek

Číslo jednací: 30A 2/2016 - 55

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobce: M. P., zastoupen: JUDr. Radek Bechyně, advokát se sídlem Legerova 148, 280 02 Kolín, proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje se sídlem Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. listopadu 2015, č. j. 29495-2/DS/2015/Er,

takto:

I. Žaloba sezamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Předmět řízení

Napadeným rozhodnutím zamítl žalovaný odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Kostelec nad Orlicí ze dne 24. srpna 2015, č. j. ODOŽÚ 2430/2015-17361/2015-ZT-03NA, jímž byly písemné námitky žalobce proti provedenému záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče zamítnuty jako nedůvodné a provedený záznam bodů v registru řidičů dle § 123f odst. 3 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), byl potvrzen.

II. Obsah žaloby

Ve včasně podané žalobě, doručené soudu dne 11. ledna 2016, žalobce namítal, že byl napadeným rozhodnutím zkrácen na svých právech. Dle jeho názoru se žalovaný nezabýval jednotlivými důkazními prostředky, jimiž byla rozhodnutí jiných odvolacích správních orgánů. Konkrétně se jednalo o rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 24. dubna 2014, č. j. MSK 49924/2014. Žalobce dále uvedl, že se přitom jednalo o rozhodnutí ve věci shodné.

K podané žalobě žalobce doložil, kromě výše uvedeného rozhodnutí, ještě další rozhodnutí správních orgánů. Fakticky se jednalo o rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 22. října 2014, č.j. MSK 126113/2014, rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 12. listopadu 2014, č.j. MSK 121761/2014 a rozhodnutí Městského úřadu Písek ze dne 19. ledna 2015,č.j. MUPI/2014/34902/CH-nám.BH/3. Dle jeho názoru se tato rozhodnutí vztahovala ke skutkově obdobným věcem, přičemž zmiňované správní orgány u jednotlivých rozhodnutí posuzovaly i dílčí podklady (rozhodnutí vydaná v blokových řízeních) z hlediska, zda mohou být způsobilým podkladem pro provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče.

Žalobce následně uvedl, že z rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje jednoznačně vyplývá, že jednotlivá rozhodnutí po jeho posouzení označuje za nezpůsobilá pro provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče. K tomuto tvrzení však žalobce následně žádnou argumentaci nerozvedl.

Žalobce taktéž vyjádřil přesvědčení, že by mezi krajskými úřady měla existovat ustálená či alespoň obdobná praxe při posuzování věcí shodných či obdobných a z hlediska právní jistoty považoval za nemyslitelné, aby tytéž správní orgány v jiné místní působnosti postupovaly a rozhodovaly způsobem odlišným.

Z vytýkaných důvodů požadoval napadené rozhodnutí žalovaného zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení včetně povinnosti zavázat jej k náhradě nákladů řízení.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě

Žalovaný uvedl, že rozhodoval o odvolání žalobce proti prvoinstančnímu rozhodnutí Městského úřadu Kostelec nad Orlicí ze dne 24. srpna 2015, vydaného pod č.j. ODOŽÚ 2430/2015-17361/2015-ZT-03NA. Odvolání směřovalo proti rozhodnutí o zamítnutí námitek proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů a provedený zápis byl potvrzen. V rámci řízení žalovaný dospěl k závěru, že písemné námitky proti provedení záznamu bodů v bodovém hodnocení řidiče jsou neodůvodněné. K tomu taktéž sdělil, že se ve spisovém materiálu nacházely důkazy, které svědčí o tom, že se žalobce přestupků zařazených do bodového hodnocení skutečně dopustil.

K další argumentaci žalovaný odkázal na žalobou napadené rozhodnutí, v němž se věcí podrobně zabýval.

Vyjádřil přesvědčení, že postupoval v souladu se základními zásadami správního řízení, jak jsou uvedeny v § 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Žalovaný taktéž uvedl, že při rozhodování přihlédl k okolnostem případu a postupoval zcela v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu a krajských soudů.

Vysvětlil, že v řízení o námitkách proti provedení záznamu bodů v registru řidičů je předmětem řízení posouzení, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení, pravomocné rozhodnutí (o přestupku, trestném činu), zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku a další.

K této argumentaci odkázal na znění podkladů, které předložil Městský úřad Kostelec nad Orlicí, a z nichž je dle jeho přesvědčení zcela zřejmé, že v registru řidiče jsou zaznamenány pravomocné přestupky, které žalobce spáchal, včetně stanoveného počtu bodů podle přílohy zákona o silničním provozu. Na základě doručených oznámení či rozhodnutí následně zrekapituloval obsah jednotlivých oznámení o uložení pokuty.

Žalovaný proto závěrem navrhl, aby krajský soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul.

IV. Skutkové a právní závěry krajského soudu

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů v řízení podle části třetí hlavy první a druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “s. ř. s”). Učinil tak bez nařízení jednání dle § 51 odst. 1 s. ř. s., když k takovému postupu udělili žalobce i žalovaný souhlas postupem dle § 51 odst. 1 věty druhé s. ř. s. O věci usoudil následovně.

Předně soud připomíná, že podle § 75 odst. 2 s. ř. s. soud přezkoumává napadené výroky žalovaného rozhodnutí v mezích žalobních bodů. V řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu tak platí dispoziční zásada. Rozsah přezkumu žalobou napadeného správního rozhodnutí je vymezen žalobními body, jimiž žalobce konkretizuje svá tvrzení ve vztahu k namítanému porušení zákona. Z tohoto důvodu obsah a kvalita žaloby předurčuje obsah a kvalitu rozhodnutí soudu; k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. června 2005, 5 č. j. 7 Afs 104/2004-54 nebo např. rozsudek téhož soudu ze dne 18. července 2013, č.j. 9 Afs 35/2012-42 (veškerá judikatura citovaná v tomto rozhodnutí je dostupná na www.nssoud.cz).

Jestliže tedy žalobce v žalobě vytkne napadenému správnímu rozhodnutí vady jen v obecné rovině, aniž by poukázal na zcela konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje pochybení, je zcela dostatečné, pokud se k takto obecným námitkám vyjádří krajský soud rovněž jen v obecné rovině. Toto stanovisko zaujal i rozšířený senát Nejvyššího správního soudu dne 24. srpna 2010, v č.j. 4 As 3/2008-78, který zastal názor že: „Smyslem uvedení žalobních bodů (§ 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s.) je jednoznačné ustanovení rámce požadovaného soudního přezkumu ve lhůtě zákonem stanovené k podání žaloby… . míra precizace žalobních bodů do značné míry určuje i to, jaké právní ochrany se žalobci u soudu dostane. Čím je žalobní bod, byť i vyhovující, obecnější, tím obecněji k němu může správní soud přistoupit a posuzovat jej. Není naprosto namístě, aby soud za žalobce spekulativně domýšlel další argumenty či vybíral z reality skutečnosti, které žalobu podporují. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by funkci žalobcova advokáta.“

Krajský soud podotýká, že posuzovaná žaloba je zjevně abstraktního charakteru, bez jakékoli zřejmé souvislosti s osobou žalobce, vůbec nereaguje na odpovídající skutkové okolnosti projednávané věci. Taková vysoká míra obecnosti žalobních námitek znemožňuje soudu konkrétněji na ně reagovat.

Žalobce totiž vyjádřil své námitky ve zcela obecné rovině. V předložené žalobě bylo pouze stroze uvedeno, že se odvolací orgán nezabýval předloženými důkazními prostředky, aniž by žalobce jasně vyjádřil spojitost těchto důkazních prostředků s jeho řízením. Krajský soud z obsahu správního spisu zjistil, že oním důkazním prostředkem mělo být rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 24. dubna 2014, č.j. MSK 49924/2014. Toto rozhodnutí bylo spolu s dalšími rozhodnutími (rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 22. října 2014, č.j. MSK 126113/2014, rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 12. listopadu 2014, č.j. MSK 121761/2014, a rozhodnutí Městského úřadu Písek ze dne 19. ledna 2015, č.j. MUPI/2014/34902/CH-nám.BH/3) předloženo i krajskému soudu.

Uvedená rozhodnutí se ovšem nijak konkrétně netýkají osoby žalobce, ani nemají přímou skutkovou spojitost s věcí, o níž je jednáno. Žalobce tak krajskému soudu jako východisko pro úvahu poskytl pouze příkladná rozhodnutí správních orgánů bez dalšího komentáře, v čem přesně spatřuje souvislost a provázanost s danou věcí. Krajský soud podotýká, že je to právě individualizace a jasná specifikace námitek ze strany žalobce, která vede správní orgány, a posléze rovněž správní soudy, k povinnosti na konkrétní námitky a výhrady jasně a konkrétně reagovat.

Žalobce v žalobě žádné skutečnosti, které by měly zpochybnit správnost obsahových a zákonem vyžadovaných náležitostí podkladů pro záznam bodů do registru řidičů, nekonkretizoval. Pouze vznesl v obecné rovině námitku proti jednotlivým podkladům, ze kterých správní orgány vycházely, když je označil jako nezpůsobilé pro záznam bodů do bodového hodnocení řidiče, přesto ani u jednoho z těchto podkladů nevznesl jedinou konkrétní výtku, jakou vadou trpí, či proč by neměl představovat způsobilý podklad pro záznam bodů do registru řidičů.

K tomuto krajský soud uvádí, že stěžejní je pro dané řízení otázka přezkumu záznamu v registru řidičů v řízení o námitkách podle § 123f zákona o silničním provozu, zvláště pak rozsah tohoto přezkumu. Podle tohoto ustanovení, nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče. Shledá-li naopak příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí.

V tomto směru lze taktéž poukázat na judikaturu Nejvyššího soudu. Konkrétně v rozsudku ze dne 6. srpna 2009, č. j. 9 As 96/2008-44 vymezil rozsah řízení o námitkách následujícím způsobem: „Správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zákona o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán však v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci).“

V případě podaných námitek proti zaznamenání bodů může být zkoumáno pouze to, zda byl záznam bodů v registru řidičů proveden v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí a zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku. Co se však týče samotného aktu, na jehož základě byl záznam proveden, platí pro něj presumpce správnosti a není na odvolací instanci, resp. soudu, aby se zabývaly jeho zákonností a správností. Pouze v případě, že by tento akt byl zákonem předepsaným způsobem zrušen, musel by správní orgán body z registru odstranit, což by se mělo podle § 156 správního řádu stát usnesením vydaným ex officio (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. prosince 2009, č. j. 2 As 19/2009 - 93).

Krajský soud ze správního spisu ověřil, že podkladem pro rozhodnutí byla způsobilá rozhodnutí správního orgánu, jež obsahovala všechny formální náležitosti zákonem požadované, tj. údaje o osobě přestupce, místu a době spáchání přestupku, dále údaje o tom, čeho se přestupce dopustil a jakou povinnost stanovenou zákonem svým jednáním porušil. Počet připsaných bodů dle spisového materiálu taktéž odpovídá příloze k zákonu o silničním provozu obsahující bodové hodnocení jednání. Taková specifikace tedy splňuje požadavek dostatečné individualizace skutku, neboť z kombinace všech výše uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se žalobce dopustil, a kdy a kde se to stalo. Předmětná rozhodnutí a oznámení o rozhodnutí proto byla způsobilým podkladem pro záznam bodů do registru řidičů.

S ohledem na shora uvedené neshledal krajský soud žalobu důvodnou, a proto ji musel zamítnout v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s.

IV. Náklady řízení

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný náhradu nákladů řízení nenárokoval, krajský soud ostatně z obsahu soudního spisu nezjistil, že by mu nějaké náklady řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti vznikly.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Hradci Králové dne 10. ledna 2017

JUDr. Jan Rutsch v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru