Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Az 7/2019 - 51Rozsudek KSHK ze dne 05.03.2020

Prejudikatura

9 Azs 185/2017 - 38

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
6 Azs 60/2020

přidejte vlastní popisek

29 Az 7/2019 - 51

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kábrtovou ve věci

žalobce: G. T.

zastoupen JUDr. Ing. Jiřím Špeldou, advokátem advokátní kanceláře se sídlem 500 02 Hradec Králové, Šafaříkova 666/9, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR se sídlem 170 34 Praha 7, Nad Štolou 936/3, poštovní schránka 21/OAM

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 3. 2019, čj. MV-46180-2/OAM-2019,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalovaný vydal dne 26. 3. 2019 rozhodnutí, kterým zastavil řízení o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany podle § 11a odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).

2. V důvodech správní orgán uvedl, že současná žádost žalobce je již třetí v pořadí, o jeho první žádosti bylo vydáno dne 6. 6. 2016 rozhodnutí o neudělení ochrany, o jeho žalobě pak rozhodoval zdejší soud pod sp. zn. 32 Az 33/2016, žaloba byla zamítnuta a o kasační stížnosti následně rozhodl Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) odmítnutím kasační stížnosti pro nepřijatelnost dne 21. 3. 2018. Poslední řízení proběhlo na základě žádosti žalobce ze dne 9. 5. 2018, správní řízení bylo zastaveno dle § 25 písm. i) zákona o azylu, krajský soud nepřiznal následné žalobě odkladný účinek.

3. Další opakovanou žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany žalovaný považuje za žádost ve smyslu § 2 odst. 1 písm. g) zákona o azylu, žalovaný posoudil žalobcem uvedené důvody, provedl srovnání s jeho tvrzeními, učiněnými v předchozích správních řízeních. Žalobce sdělil, že kvůli novým těžkým okolnostem bude on i jeho rodina v Gruzii ohrožen na životě, tyto okolnosti však blíže nespecifikoval, ani nekonkretizoval. Žalovaný proto dospěl k závěru, že nebyly shledány žádné nové skutečnosti ani okolnosti, na jejichž základě by bylo možné se domnívat, že by žalobce byl vystaven pronásledování nebo hrozbě vážné újmy. Žalovaný si přitom zaopatřil aktuální zprávy o situaci v zemi původu, shrnul, že od doby posuzování předchozí věci nedošlo v Gruzii k žádné změně, která by mohla mít vliv na posouzení žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany.

II. Žalobní argumentace

4. V žalobě žalobce namítal, že v průběhu předchozích řízení podrobně popsal pronásledování, jemuž byl vystaven nejen otec jeho manželky, manželka a jejich syn, ale i sám žalobce, a to z politických důvodů, spočívajících ve snaze otce jeho manželky, aby byly postaveny před soud politicky činné osoby, které měly v Gruzii páchat závažnou trestnou činnost.

5. V současném řízení žalobce poukazuje na nové skutečnosti, vyplývající z přípisu Generální prokuratury Gruzie, a to, že žalobce je spolu s manželkou a dítětem v Gruzii vystaven trestnímu stíhání. Žalobce připomíná rozhodnutí NSS ze dne 2. 6. 2016, čj. 7 As 267/2015, s tím, že není možné, aby krajský soud místo přezkoumání správnosti rozhodnutí správního orgánu vytvářel zcela nové myšlenkové úvahy, kterými úvahu správního orgánu nahradí. Dále žalobce uvedl, že použité informace s datem 2. 1. 2018 byly více než 6 měsíců staré. Dříve žádal o udělení mezinárodní ochrany v Rakouské republice a také tam pobýval, žalovaný byl tak povinen přezkoumatelně posoudit, zda je dána vzhledem k Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 z 26. 6. 2013, jeho kompetence k dalšímu rozhodování této věci. Žalobce žádal zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení, rovněž požádal o přiznání odkladného účinku žaloby, o této žádosti soud rozhodl usnesením ze dne 16. 5. 2019 a žádosti žalobce vyhověl.

III. Vyjádření žalovaného

6. Z písemného vyjádření správního orgánu ze dne 28. 6. 2019 plyne přesvědčení žalovaného o správnosti a zákonnosti jím vydaného rozhodnutí ve věci, žalovaný trvá na tom, že aktuální žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany je další opakovanou žádostí ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. g) zákona o azylu. Správní orgán posoudil důvody další opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany a provedl srovnání s důvody, uváděnými v předchozích správních řízeních. Při podání první a druhé žádosti uváděl žalobce stejné motivy odchodu z vlasti a neochoty se do Gruzie vrátit, tj. obavu z pronásledování rodiny pro spory otce manželky s vysoce postavenými osobami v Gruzii. Jako nový důvod nyní uvádí ztěžující okolnost, která vznikla v listopadu 2018, kdy obdržel dopis Generální prokuratury. Ten informuje o tom, že 13. 11. 2018 byl zahájen trestní případ proti žalobci a jeho manželce dle čl. 180, část 2 trestního zákoníku Gruzie o nezákonném nabývání pozemků a Generální prokuratura žádá o zajištění jejich účasti k danému případu. Správní orgán neshledal tuto nově uváděnou skutečnost za důvod, na jehož základě by bylo důvodné se domnívat, že by byl žalobce vystaven ve své vlasti pronásledování dle § 12 či hrozbě vážné újmy dle § 14a) zákona o azylu.

7. Žalovaný vycházel z informací, které shromáždil v průběhu správního řízení ohledně politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv v Gruzii – jejich výčet je uveden na str. 2

Za správnost vyhotovení: R. V.

rozhodnutí – a k jejich aktuálnosti uvádí, že je přesvědčen, že byly aktuální, neboť zastaralá je taková zpráva, která obsahuje informace, které v důsledku změny okolností v období mezi vypracováním zprávy a jejím využitím již aktuální nejsou, neboť popsaná situace se změnila. Toto se však v daném případě nestalo. V Gruzii nedošlo od doby, kdy byla posuzována předchozí žádost žalobce, k žádné změně, která by mohla mít vliv na znovu posouzení další opakované žádosti.

8. K žalobní námitce o tom, že správní orgán není příslušný k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany, žalovaný uvádí, že příslušnost České republiky byla určena v rámci dublinského řízení, ukončeného dne 27. 3. 2017, v rámci aplikace dublinského řízení byl žalobce transferován v prosinci 2015 do ČR a dne 16. 12. 2015 podal svou první žádost o udělení mezinárodní ochrany. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

IV. Jednání soudu

9. Krajský soud jednal ve věci dne 2. 3. 2020. Zástupce žalobce poukázal na skutečnost, že žalovaný přípis prokuratury prakticky nezmiňuje, žaloba byla podána zejména z tohoto důvodu. Žalobce sám uvedl, že jeho rodina nepovažuje Gruzii za bezpečný stát pro případný návrat, jsou přesvědčení, že jejich život je ohrožen. Bylo jim vyhrožováno zabitím, pokud nebude vyřešen případ, o němž dokument hovoří. Jde vlastně stále o to samé, tedy pozemek, kdy manželka byla zbita, bylo jim vyhrožováno, aby o tom nemluvili. Přestěhovali se, ale došlo k tomu znovu. Jednalo se o pozemky, napsané na jejich rodinu, měli i kupní smlouvy, vysoce postavené osoby ale tyto pozemky zabraly a tvrdí, že rodině nepatří. Osoby, které je napadly, osobně neznají, ale jsou přesvědčeni, že vše probíhá kvůli tomuto problému. Žalobce si stěžoval, ale byl na něho činěn nátlak, aby vzal stížnost zpět. Po přestěhování byla napadena manželka a matka. Žaloba ohledně pozemků byla podána v r. 2015. V tomtéž roce došlo i k napadení a popsanému nátlaku. Žalobce se tak obává návratu oprávněně, hrozí mu trestní stíhání, fyzická napadení, pronásledování pokračuje a správní orgán se tímto prakticky nezabýval. Byl by souzen za něco, co neudělal, proto, že se jeho majetku chtějí zmocnit vysoce postavené osoby. Je potřebné znovu meritorně posoudit celou věc, proto je navrhováno zrušení napadeného rozhodnutí.

10. Pověřená pracovnice žalovaného uvedla, že správní orgán je toho názoru, že citovaný přípis může řešit např. problematiku předvolání k určitému řízení, avšak Gruzie je považována za bezpečnou zemi původu, která své občany nevystavuje nelidskému či jinak azylově relevantně nebezpečnému jednání ve smyslu § 14a zákona o azylu, napadené rozhodnutí právě ve vztahu k předloženému dokumentu zní tak, jak bylo vydáno. Žalovaný neshledává jakoukoliv vadu řízení, žalobce předestřel příběh, který již byl opakovaně projednán. Dokument představuje jakési řízení, nikoliv trestní stíhání, azylová relevance dosud nebyla nijak vysvětlena. Správní orgán je přesvědčen o správnosti napadeného rozhodnutí, země původu žalobce též doznala od r. 2015 významných změn, v r. 2019 byla zařazena jako bezpečná země původu. Toto pro správní orgán mj. znamená, že praktiky, které snad dříve mohly v zemi existovat, již aktuálně nejsou možné. Je proto navrhováno zamítnutí žaloby, náhradu nákladů řízení žalovaný neúčtuje.

V. Posouzení věci krajským soudem

11. Dle § 2 odst. 1 písm. g) zákona o azylu je další opakovanou žádostí o udělení mezinárodní ochrany druhá opakovaná žádost podaná toutéž osobou po nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, s výjimkou rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 písm. a), d), e), f), h) nebo j) o opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany, a všechny žádosti následující po ní.

Za správnost vyhotovení: R. V.

12. Z ustanovení § 11a odst. 3 cit. zákona pak vyplývá, že podal-li cizinec další opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany a nelze-li se s ohledem na předchozí řízení nebo podstatnou změnu okolností vztahujících se k možnému pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo k hrozbě vážné újmy podle § 14a důvodně domnívat, že by cizinec mohl být vystaven pronásledování, že mu hrozí vážná újma nebo že již splňuje důvody pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny podle § 13 a 14a, ministerstvo řízení usnesením zastaví. Z odst. 4 pak plyne, že ministerstvo může z důvodů hodných zvláštního zřetele posoudit podanou opakovanou a další opakovanou žádost jako přípustnou.

13. Jak vyplývá ze shora uvedených skutečností, žalovaný posoudil žádost žalobce již jako další opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, na níž lze vztahnout ustanovení § 11a zákona o azylu, a to v odst. 3. Z žalobou napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalovaný zhodnotil situaci žalobce tak, že nově vzniklé okolnosti tento nijak blíže nekonkretizoval, jeho situace je tak stále obdobná a výše cit. ustanovení lze proto aplikovat. Zde krajský soud podotýká, že jakýkoliv věcný argument, z něhož by bylo možné usoudit reálnou azylově relevantní hrozbu pro žalobce v případě jeho návratu do Gruzie, žalobce nesdělil ani v samotné žalobě, ani při jednání soudu.

14. Zde soud připomíná, že v týž den, kdy bylo jednáno ve věci žalobce, soud projednával i žaloby, vedené pod sp. zn. 29 Az 6/2019 a 29 Az 8/2019, tedy žaloby, směřující proti rozhodnutím, vydaným správním orgánem ve věci manželky žalobce, paní I. M. a nezletilého syna žalobce, L.e T.. Žalobkyně mj. vypověděla, že její otec byl vysoce postavenou osobou, sama neví, jaký měl problém, v březnu 2015 byl fyzicky napaden, osoby v civilu jim vyhrožovaly, že pokud nebude vzata žaloba zpět, zemřou. Otec měl na sebe napsané nějaké pozemky, v r. 2010 byl zadržen, bylo podezření, že jsou takto vedeny nezákonně. V r. 2013 byl osvobozen. Původně byli zapsáni jako svědci v této věci, neví, proč by nyní měli být stíháni. Pozemky již v držení nemají, byly darovány státu. Žalobkyně je vlastnila spolu s otcem.

15. Soud konstatoval obsah přípisu GP, resp. fotokopie, která je přiložena ve všech třech spisech a velmi málo čitelná. Z předloženého překladu, připojenému k žalobě, vyplývá, že se jedná o přípis Generální prokuratury MS Gruzie Okresnímu oddělení, a text zní – informujeme, že 13. listopadu tohoto roku byl zahájen trestní případ proti občance I. M., a občanovi G. M., podle článku 180, část 2 trestního zákoníku Gruzie o nezákonném nabývání pozemků. Žádáme o zajištění jejich účasti na Generální prokuratuře Gruzie. Podpis Chanturia.

16. Ze správního spisu pak vyplývá přítomnost rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 6. 2016, kterým žadateli nebyla udělena mezinárodní ochrana dle §§ 12 – 14b zákona o azylu, rozhodnutí ze dne 29. 10. 2018, na základě něhož bylo řízení o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany zastaveno, fotokopie dokladu žalobce, předávací protokol Policie ČR – Přijímací středisko Zastávka ze dne 20. 3. 2019, s tím, že tento podal žádost o udělení mezinárodní ochrany.

17. Soud přezkoumal napadený výrok rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – s.ř.s.), ve svém rozhodnutí soud vyšel ze skutkového a právního stavu výše zjištěného (§ 77 odst. 2 s.ř.s.) a konstatoval, že závažnějších pochybení v průběhu řízení, vedeného s žalobcem, a v napadeném rozhodnutí neshledal.

18. V průběhu jednání k dotazu soudu sdělili žalobci shodně, že uznávají příslušnost České republiky pro projednání věci, námitka o možném předání jinému státu proto není aktuální. Poté se tedy krajský soud zabýval žalobní námitkou o možné nové skutečnosti, která měla být předmětem meritorního zkoumání správního orgánu. Po přezkoumání a projednání věci však soud takový moment neshledal. Žalobci soudu předložili fotokopii údajného přípisu Generální prokuratury Gruzie, která je však velmi špatně čitelná. K dotazu soudu sdělili, že originál nemají k dispozici. Z uvedeného přípisu vyplývá, že by se měli účastnit trestního případu o nezákonném nabývání pozemků, avšak krajský soud zdůrazňuje, že žalobce je uveden pod příjmením své manželky. Již tato skutečnost vedla soud k závěru, že listina není důvěryhodná.

Za správnost vyhotovení: R. V.

Pokud manželka žalobce sdělila, že dřívější pozemky měly být zapsány na otce a na ni, žalobce uváděl, že byly napsány též na jeho jméno. Nakonec žalobkyně sdělila, že již před lety byly darovány státu. Za této situace se soudu jeví skutečnosti, uvedené v citovaném přípisu GP jako zcela rozporuplné a žalobci je ani k dotazům položeným při jednání soudu žádným způsobem neosvětlili. Krajský soud tak takovou listinu nemohl považovat za dokument, který by mohl vést k závěru o seriozní nové skutečnosti, která by se měla stát předmětem nového meritorního zkoumání případu žalobce ve smyslu zákona o azylu a výše uvedených ustanovení v bodě 11 a 12.

19. Krajský soud pak dospěl k jednoznačnému závěru, že postup správního orgánu v přezkoumávané věci nedoznal pochybení, aplikace § 11a odst. 3 zákona o azylu byla správná a souladná s tímto právním předpisem. Soud zde plně odkazuje na dosavadní judikaturu v obdobných případech, např. v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 10. 2017, kdy pod sp. zn. 9 Azs 185/2017 soud připomněl, že aplikace cit. ustanovení zákona o azylu je možná, pokud žadatel neuvádí nové skutečnosti, které by mohly být relevantní z hlediska možného udělení azylu či doplňkové ochrany, které nemohl uplatnit dříve, a pokud v rozhodnutí správní orgán řeší, zda v zemi původu nedošlo k zásadním změnám, které by mohly zakládat oprávněné závěry o nových skutečnostech v uvedeném významu. Rozhodnutí žalovaného toto odůvodnění obnáší.

20. Vzhledem k zjištěním, výše uvedeným, pak krajský soud zamítl podanou žalobu jako nedůvodnou, v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.

VI. Náhrada nákladů řízení

21. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když ve věci úspěšný žalovaný náhradu nákladů řízení nežádal. O odměně soudem ustanoveného právního zástupce žalobce soud rozhodl samostatným usnesením.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Hradec Králové 5. březen 2020

JUDr. Jana Kábrtová v. r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: R. V.

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru