Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Az 17/2010 - 108Rozsudek KSHK ze dne 25.07.2011

Prejudikatura

48 Az 44/2005 - 25

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
3 Azs 22/2011 (odmítnuto)

přidejte vlastní popisek

29Az 17/2010-108

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kábrtovou ve věci žalobce E. – M. T., nar. X, zast. Organizací pro pomoc uprchlíkům se sídlem v Praze 9, Kovářská 4, proti žalovanému Ministerstvu vnitra ČR se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 12. 2010, čj. OAM-1286/VL-10-P08-2006, takto :

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 12. 2010, čj. OAM-1286/VL-10-P08-

2006 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce

1.438,- Kč k rukám zástupce do 30ti dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Rozhodnutím správního orgánu ze dne 3. 12. 2010 nebyla žalobci udělena mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14 a §§ 14 a) a 14 b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).

Pokračování 29Az 17/2010

V žalobě žalobce namítal porušení ust. § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád – žalovaný nezjistil stav věci způsobem, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a dále v rozsahu, nezbytném s ohledem na konkretní okolnosti případu. Dále došlo k porušení ust. § 12 písm. b) zákona o azylu, jehož zákonné podmínky žalobce splňuje, jakož i § 14 a) cit. zákona, neboť mu v případě návratu hrozí nebezpečí vážné újmy. Uváděl, že byl v srpnu 2006 zadržen vládními ozbrojenými složkami a uvězněn poté, kdy se coby organizátor za politickou stranu UDPS účastnil demonstrace proti průběhu prezidentských voleb v Konžské demokratické republice, vězněn byl přibližně po dobu dvou týdnů bez zahájení oficiálního trestního řízení. Jeho propuštění vyřídil žalobcův otec po podplacení člena ostrahy, stejně tak útěk ze země. Na podporu svého tvrzení předložil žalobce kopii předvolání na polici a průkaz člena strany, jakož i novinové články popisující povolební události. Správní orgán v žalobcově detailní výpovědi shledává, že výpověď je nevěrohodná v komparaci se zprávami o zemi původu, články předložené žalobcem nebyly přeloženy. Zprávy o zemi původu však události tak, jak je popisuje žalobce, potvrzují. Konkretně uvádí, že v srpnu 2006 bezprostředně po vyhlášení voleb propukly masové protesty, výsledkem bylo 23 mrtvých a desítky zraněných, při potlačení demonstrací docházelo k zadržení protestujících osob a k zatýkání představitelů opozice. Amnesty International uvádí, že prezidentské volby 2006 byly ve znamení porušování lidských práv, excesivního užití násilí s následkem smrti, svévolného zatýkání, zadržování a nuceného zmizení. Žalobce čekal na rozhodnutí ve svém řízení 4 roky a měsíc, namísto presumovaných 90 dní. Je ironií, že v době, kdy se dočkal rozhodnutí ve věci, v zemi se přiblížily další volby a zprávy o zemi původu zní téměř totožně jako v r. 2006. AI ve své zprávě uvádí, že v zemi v minulých dvou měsících nastalo svévolné zatýkání novinářů a vůdců opozice, represe vůči nenásilným politickým událostem a pohrůžky zabitím vůči lidskoprávním aktivistům zvyšují obavu z následující předvolební kampaně a volební fáze v r. 2011. K argumentu o bezvýznamnosti strany UDPS na str. 9 rozhodnutí žalobce uvádí, že český zastupitelský úřad v Kinshase ze 7. 9. 2010 považuje stranu za spíše provinciální, jíž vláda fakticky nevěnuje pozornost, čímž se však odchyluje od jiných mezinárodních zdrojů, které příkladmo hovoří o potlačení demonstrace UDPS či uvádí, že předseda strany je kandidátem (jedním ze dvou hlavních) na prezidenta v plánovaných volbách 2011. Je pravdou, že po inkriminovaných volbách v r. 2006 strana kvůli bojkotu voleb klesla na významu, neboť poměrně logicky z důvodu bojkotu nekandidovala, nelze však tvrdit, že vláda jí nevěnuje pozornost. Sám správní orgán v odkazu na jinou zprávu dále (str. 11 – 12) uvádí, že UDPS je ve většině případů zodpovědná za organizování nepovolených demonstrací, které často dávají vznik střetům s bezpečnostními silami. Dále žalobce poukazuje na str. 10 napadeného rozhodnutí, kde žalovaný uvádí, že po vyhlášení voleb nedošlo k žádné demonstraci UDPS, nýbrž k bojům mezi přívrženci Kabily a Bomby – boje a střety přívrženců prezidentských kandidátů měly podobu právě oněch demonstrací, tzn. protestů proti průběhu voleb na jedné straně a potlačování těchto protestů na straně druhé. K tomu žalobce uvádí – akce se konala z důvodu protestu proti průběhu voleb…kolem 20. 8. 2006.. křičeli slogany o spravedlnosti. Popis událostí souhlasí s popisem těchto událostí v mezinárodních zdrojích, které uvádí, že bezprostředně po vyhlášení volebních výsledků propukly masové násilné protesty, na nichž se podílela všechna politická uskupení napříč spektrem, v trvání přibližně tří dnů, jejichž výsledkem bylo Pokračování 29Az 17/2010

nejméně 23 mrtvých. Argument, že při této akci vlastně nedošlo k demonstraci a tím nemohlo dojít k zadržení, je v kontextu výpovědi žalobce nesrozumitelný a je založen na nepochopení obsahu zpráv o zemi původu, které popisují povolební protesty napadající regulérnost průběhu voleb. Správní orgán v rozhodnutí uváděl, že vysoká míra korupce v KDR znemožňuje důkladné ověření konžských úředních dokladů, tudíž nelze žadatelem předložené dokumenty označit jako jednoznačný důkaz. K tomu žalobce sděluje, že dokumenty nepředkládá bez dalšího, nýbrž v kontextu ucelené konzistentní výpovědi podpořené zprávami o zemi původu, je přitom situací v azylovém řízení nikoli neobvyklou, že má k dispozici pouze kopii relevantního dokumentu a z opatrnosti neobstará dokument ze země původu (nepřeveze ho přes hranice, nepožádá příbuzné apod.). Sama míra vysoké korupce v zemi nemůže vést k závěru o irelevantnosti důkazu. Novinové články nebyly přeloženy, skutečnost, že jimi nemůže dokázat svoji osobní účast na událostech, nemůže změnit povinnost správního orgánu, uloženou ust. § 3 správního řádu. Žalobce je přesvědčen ze okolnosti odchodu ze země popsal konzistentně a nespatřuje rozpor ani v popisu svého průkazu člena strany – kartičkou jej nazval český překladatel. Pokud pak správní orgán argumentoval informací o zacházení s členy strany v r. 2004, je nutné vidět, že MZ Velké Británie po volbách 2006 popisuje drastické zhoršení respektu k občanským a politickým právům, členové strany UDPS a RCD byli cílem. Policejní bezpečnostní složky a v záloze oddíly GR užívaly extenzivního násilí k potlačení politických demonstrací, členové opozice byli cílem násilností, jsou monitorovány případy násilí páchaného složkami FARDS. Žalovaný též argumentuje neznalostí vývoje strany UDPS, on však popisuje vývoj a prognózy konzistentně a v souladu se zprávami o zemi původu, zdůrazňuje plánovanou kandidaturu předsedy UDPS v prezidentských volbách v r. 2011. Zprávy o zemi nehovoří o rozdělení strany a celkově není jasné, jaký dopad by vnitřní události v žalobcově straně v r. 2009 mohly mít z hlediska jeho návratu a možného zadržení z důvodu příslušnosti k opoziční straně. Žalobce se na základě svého zadržení v zemi původu domnívá, že státním orgánům v jeho zemi je známo, že je členem opoziční politické strany UDPS, že se v rámci tohoto členství účastnil povolebních masových demonstrací, v rámci demonstrace byl pak zadržen a vězněn bez obvinění po dobu 2 týdnů a vězení opustil za úplatu. Zároveň byl v době nepřítomnosti volán k policejnímu výslechu. Svá tvrzení dokládá důkazními materiály a zprávami o zemi původu, domnívá se, že jím tvrzené jednání státních orgánů je podřaditelné pod definici pronásledování, uvedenou v § 2 zákona o azylu, ze strany státních orgánů jde o pronásledování z důvodu žalobcova zastávání určitého politického názoru ve smyslu jeho písm. a). Pro případ návratu se obává téhož jednání ve smyslu ust. § 12 b) s poukazem na skutečnost, že v zemi se přiblížily další volby a očekávatelné politické nepokoje. V souvislosti s obavou ze zadržení pak upozorňuje, že v kontextu podmínek v konžských věznicích mu hrozí riziko mučení ve smyslu čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod v souvislosti s ust. § 14 a) zákona o azylu. Je přesvědčen, že jeho ucelená výpověď byla chybně interpretována jako nevěrohodná v komparaci se zprávami o zemi původu, přitom tyto podporují jeho tvrzení. Skutkový stav tak nebyl zjištěn tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti a navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí.

Pokračování 29Az 17/2010

Žalovaný se v písemném vyjádření ze dne 6. dubna 2011 obšírně k žalobě vyjádřil, uvedl, že popírá oprávněnost námitek žalobce, odkázal na obsah správního spisu, zejména vlastní žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany, použité informace o zemi původu, výpovědi žalobce a samotné rozhodnutí v této věci učiněné. Správní orgán je přesvědčen, že skutečný stav věci zjistil dostatečně, posuzoval případ ve všech souvislostech a zabýval se všemi skutečnostmi, které žalobce v průběhu řízení uvedl. Rovněž tak si opatřil dostatečné podklady a objektivní informace pro své rozhodnutí. Z průběhu správního řízení považuje za objasněné, že tvrzeným důvodem žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany je skutečnost, že se obává perzekuce ze strany konžských bezpečnostních složek, protože se jako člen UDPS podílel na činnosti této strany a kolem 21. 8. 2006 se zúčastnil demonstrace pořádané UDPS proti průběhu prezidentských a parlamentních voleb, během níž byl zadržen speciálními jednotkami GSSP a držen ve věznici Makala až do 8. 11. 2006, kdy s pomocí uplaceného vojáka utekl. Žalovaný uvádí, že nerozporuje povolební vývoj z KDR v r. 2006, ale rozporuje tvrzení žalobce, neboť jeho vyjádření jeví velkou míru rozporuplných tvrzení, které nebyl schopen vysvětlit, žalobní body tak působí zmatečně a zavádějícně. Nejdříve uvádí žalovaný, které zprávy o zemi původu použil s tím, že původně pořízené nahradil aktuálními z r. 2010, pojednávajícími o stavu v zemi za r. 2009, s nimiž byl žalobce seznámen. K novinovým článkům uvedl, že ani sám žalobce je nepovažoval za důkaz (výpověď 25. 11. 2009) a informují o událostech, podrobně rozepsaných v jiných informacích, proto nebyly překládány s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení. Dále žalovaný prakticky shodně jako v rozhodnutí pojednává o významu strany UDPS v průběhu let 1982 do současnosti a o konžských úředních dokladech, o demonstraci v srpnu 2006 a o výzvě k žalobci na předložení originálů jím předložených policejních předvolání. Upozorňuje na důležité rozpory ve výpovědích žalobce, a to popis odchodu z vězení a následného útěku, přičemž popisu cesty přikládá velký význam co do hodnocení celkové důvěryhodnosti žadatele, žalobcův popis má čtyři verze, které se od sebe diametrálně odlišují. Opět popisuje rozpor ve výpovědi o členském průkazu strany, upozorňuje, že předložený dokument znamená průkaz opravňující žalobce volit. Žalobcovu výpověď žalovaný považuje za nevěrohodnou, nepovažuje ho za pronásledovaného pro uplatňování politických práv a svobod ve smyslu § 12 a) zákona o azylu, neshledal, že by měl ve své vlasti azylově relevantní potíže ve smyslu ust. § 12 a) a b). Co do věrohodnosti žalobce odkazuje žalovaný na judikát Vrchního soudu v Praze – rozhodnutí ze dne 29. 1. 2002, čj. 5 A 746/2002 a dále na rozhodnutí NSS 5 Azs 170/2004 ze dne 26. 8. 2004 pojednávající o tom, že správní orgán není povinen domýšlet právně relevantní důvody pro udělení mezinárodní ochrany, žadatelem neuplatněné. V neposlední řadě žalovaný poukazuje na rozhodnutí NSS, pojednávající o tom, že pokud žalobce není schopen doložit ku svému tvrzení o důvodech odchodu žádný důkaz, musí si být vědom důležitosti informací, vyřčených před správním orgánem, váhavé, vyhýbavé či nepřesné a měnící informace jsou nevěrohodné. Žalovaný dále odkazuje na informace, které využil při hodnocení naplnění podmínek doplňkové ochrany s tím, že žalobce neuvedl žádné skutečnosti, na základě kterých by mu mohla hrozit vážná újma, jeho obavy z konžských bezpečnostních složek kvůli své údajné aktivitě v UDPS považuje žalovaný za neopodstatněné. Postavení strany UDPS se v mezidobí změnilo, je odsouvána do pozadí společného politického dění, postavení Pokračování 29Az 17/2010

je spíše provincionálního charakteru, dle Informace Kanadské rady pro imigraci a uprchlíky COD100963.FE-Konžská demokratická republika, ze dne 1. 3. 2006, již v r. 2005 , kdy UDPS pořádala masové protivládní demonstrace, byli někteří její členové a přívrženci po takových demonstracích, které byly často nepovolené a provázelo je násilí, zadržováni bez dalšího pouze krátce, maximálně na 24 hodin. Nečelili tedy ani tehdy policejní perzekuci rovnající se pronásledování. Žalobce podmínky pro udělení mezinárodní ochrany nesplňuje, žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

Z žalobcovy repliky ze dne 6. 5. 2011 plyne, že žalobci není známo, s jakými dokumenty správní orgán předložené důkazy porovnával, k jinému typu razítek či jiných náležitostí se nemůže vyjádřit, ovšem pokud je namítáno, že na jednom z dokladů je jiný typ vlajky, než na druhém, pak žalobce objasňuje, že v průběhu vývoje Konžské demokratické republiky došlo v souvislosti s neklidným politickým vývojem několikrát ku změně vlajky, k poslední změně došlo přibližně v r. 2006, přičemž dle žalobce v zemi původu některé úřady i po zavedení nové symboliky stále používaly určitou dobu vlajku původní. Stejně tak je možné, že oficiální úřady paralelně se změnou státních symbolů změnily i grafickou podobu výstupů, žalobce v příloze této repliky přiložil materiál z otevřené encyklopedie Wikipedie, pojednávající o přehledu historie vlajek Demokratické republiky Kongo, kdy od r. 1960 měla do r. 2006 6 podob (konstatování soudu po shlédnutí dokumentu). Žalobcem předložený doklad je skutečně obecným průkazem žalobce, zástupkyně v žalobě mylně označila dokument jako průkazku člena strany. Žalobce je přesvědčen, že žalovaný ve vztahu k informacím o zemi původu selektivně zvolil ty pasáže zpráv, které podporují jeho závěry a jiné nevyhodnotil. V kontextu jeho ucelené a konzistentní výpovědi se správní orgán opírá o dílčí nepřesnosti a chybně vyvozuje nevěrohodnost tvrzení – k tomu např. rozsudek Krajského soudu v Praze, čj. 47 Az 6/2007 …vytýkané rozpory ve výpovědích žalobce nemají samy o sobě tak závažný charakter, jaký jim žalovaný přičítá…zpochybňování pravdivosti jeho tvrzení na základě poukazu na dílčí nepřesnosti nemůže obstát…. V zemi se přiblížily další volby, tato situace nebyla v napadeném rozhodnutí zohledněna.

Při jednání soudu dne 25. 7. 2011 žalobce vypověděl, že vždy hovořil o skutečnostech ze srpna 2006, hovořil o svém zadržení a věznění pro svoji účast na demonstracích reagujících na výsledky voleb. Hovořil i o tom, že byl propuštěn z vězení poté, co byl poskytnut úplatek. Je přesvědčen, že žalobcem vyvozovaná nevěrohodnost jeho tvrzení je chybná. Citované zprávy o zemi původu uvádějí odlišné závěry, než jaké vyvodil žalovaný , zprávy podrobně analyzují povolební protesty z r. 2006, na nichž se podílely opoziční strany a rovněž potvrzují svévolné zadržení účastníků. Zároveň uvádějí, že strana UDPS je čelní opoziční strana, která bývá často zodpovědná za organizaci demonstrací. Věrohodně pak popisují i skutečnost, že se těchto popsaných masových demonstrací účastnila a organizovala i své pobočky. Práce s uvedenými zprávami proto probíhala zřejmě selektivně. Jako první nesoulad pak zástupkyně žalobce poukázala na popis třídenních protestů s desítkami zabitých, chybí však zohlednění skutečnosti, že byly iniciovány opozičními stranami, které se cítily volbami poškozené. Chybí tak vázanost protestů na opoziční strany, resp. je zcela pomíjí. Jako další problém zástupkyně spatřuje zohlednění podkladů o určité pasivitě represí vůči straně UDPS v r. 2004, správní

Pokračování 29Az 17/2010

orgán se však vůbec nezabýval nověji popsaným zvýšením těchto represí v r. 2006, kdy strana organizovala demonstraci. V neposlední řadě pak poukazuje na skutečnost, že zpráva ZÚ ČR v r. 2010 popisuje provincionálnější charakter strany, vláda jí již nevěnuje takovou pozornost, zprávy o tom, že je čelnou opoziční stranou zodpovědnou za organizaci řady demonstrací již však nebere v úvahu. Žalobce nesouhlasí s tím, že na základě zpráv o zemi původu lze zpochybnit jeho výpovědi, resp. že porovnáním byly shledány rozpory, neboť průběh protestů popsal jasně, doložil i články, které je popisují. Má za to, že pokud by byly přeloženy a vyhodnoceny, bylo by jasné, že o úloze strany hovořil pravdu. Namítané rozpory v jeho výpovědích jsou marginálního charakteru, poukazuje i na to, že správní orgán staví nevěrohodnost jeho výpovědí na určité nesrovnalosti dokumentů jím předložených, byť v azylovém řízení je v jeho situaci předložení dokumentů obtížné a konečně v replice jsou doloženy některé změny státní symboliky země původu včetně vlajky a podrobného osvětlení situace. Žalovaný nezohlednil ani aktuální situaci v zemi původu a možnou eskalaci násilí v souvislosti s listopadovými volbami t.r. Pod sp. zn. 29 Az 10/2010 pak byla předložena informace o aktuálním prodloužení mezinárodní mise o jeden rok. Je pravdou, že správnímu orgánu nemohly být známy případné násilnosti směrem do budoucna, nicméně tyto okolnosti jistě ano. Dále žalobce uvedl, že žalovaný měl dostatečný časový prostor, aby celá záležitost byla probrána, výsledek byl ten, že se musel obrátit o pomoc v Praze. Vidí to jako zbytečnou ztrátu času, nepřišel do ČR studovat, není z bohaté rodiny, ale rodina má prostředky na běžný život i na vzdělání dětí v zemi původu. Do ČR jej přivedly okolnosti, které jsou i důvodem žádosti o azyl a opakovaně zdůrazňuje, že nechtěl ani podniknout žádné dobrodružství, ani získat žádné peníze či něco podobného. Prioritním důvodem odchodu z vlasti byla otázka jeho bezpečnosti. Při pohovorech mu připadalo, že ho zkoušejí, ptali se, co by mohl v Čechách dělat a on odpověděl, že byl doma studentem, tak že kdyby vše probíhalo normálně, asi by studoval. Aktuální politická situace v zemi původu je taková, že probíhají manifestace proti neregulérnosti předvolební kampaně, není pravdou, že strana UDPS není uznávána. Žalobce se na základě svého zadržení v zemi původu domnívá, že je státním orgánům v jeho zemi známo, že je členem opoziční politické strany UDPS, při zadržení došlo mj. k zadržení průkazu člena strany a je tak známo i to, že se v rámci tohoto členství účastnil povolebních masových demonstrací. V rámci jejich potlačení byl zadržen, bez obvinění vězněn, vězení opustil za úplatu. Takové jednání státních orgánů je dle jeho přesvědčení podřaditelné pod definici pronásledování, a to z důvodu žalobcova zastávání určitého politického názoru. V případě návratu se obává obdobného jednání, v zemi se přiblížily další volby a očekávané politické nepokoje. V souvislosti s obavou ze zadržení poukazuje na podmínky v konžských věznicích, domnívá se, že by mu hrozilo riziko mučení a nelidského zacházení. Navrhuje proto zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení. Jízdné z PoS do Hradce Králové a zpět činí včetně MHD 118,- Kč.

Žalovaný správní orgán prostřednictvím pověřeného pracovníka poukazuje na skutečnost, že Městský soud v Praze zamítl žalobu žalobce na nečinnost správního orgánu, řízení trvalo déle, ale v rámci shromažďování stále nových informací se jednalo o dobu potřebnou. Žalobce sám uvedl dnes, že manifestace byly organizovány i jinými politickými stranami. Napadené rozhodnutí je dle žalovaného

Pokračování 29Az 17/2010

řádně a dostatečně odůvodněno, v průběhu řízení vyšlo jednoznačně najevo, že tvrzení žalobce trpí zásadními rozpory a jeho výpověď je tudíž nevěrohodná, z tohoto důvodu nebyl žalobci udělen azyl, co se týče doplňkové ochrany, ze zprávy pro generálního tajemníka OSN i z faktu, že v zemi působí mírové jednotky OSN plyne, že návrat žalobce do země původu je možný. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby, náhradu nákladů řízení neúčtuje.

Soud provedl důkaz materiálem o Konžské demokratické republice (UK Bordur Agency), který zaslal žalobce a v němž zvýraznil určité pasáže, které soud nechal přeložit z anglického do českého jazyka. V materiálu se uvádí, že volby v KDR byly v r. 2006 významným, ale stále problematickým mezníkem. Hlavní opoziční straně UDPS nebylo dovoleno se voleb zúčastnit kvůli výzvě předsedy strany k bojkotu ústavního referenda konaného v témže roce. Mezinárodní pozorovatelé dále zaznamenali, že volby byly poškozeny neregulérnostmi v registraci voličů, zejména v hlavním městě, a korupcí, která znevážila důvěryhodnost celého procesu. Během kampaně docházelo ke srážkám mezi militantními příslušníky opozice a vládním vojskem, došlo rovněž k pokusu o zabití Bemby. Volby do senátu v r. 2007 byly podobně zamořeny politickou korupcí, přičemž se hovořilo o kupování hlasů. Dále – Zpráva MZ USA o lidských právech 2008, vydaná 25. února 2009, shrnula situaci v oblasti lidských práv v Konžské demokratické republice : Ve všech oblastech země bylo dodržování lidských práv ze strany vlády stále slabé a bezpečnostní složky pokračovaly během roku v beztrestném jednání, dopustily se mnoha závažných zneužití moci včetně nezákonného zabíjení, mizení osob, mučení a znásilňování. Též svévolně věznily a zadržovaly osoby. Závažnými problémy dále zůstávají nemilosrdné a život ohrožující podmínky ve vězení a vazebních ústavech, dlouhé zadržování před soudním řízením, absence nezávislého a účinně pracujícího soudnictví a svévolné vměšování do soukromí, rodiny a domova. Členové bezpečnostních sil také pokračovali ve zneužívání a ohrožování novinářů, což přispívalo k poklesu svobody tisku. Korupce, diskriminace žen a etnických menšin je stále všudypřítomná. Ozbrojené skupiny se stále dopouštěly četného závažného zneužívání síly – některé případy mohly být považovány za válečné zločiny – včetně nezákonného zabíjení, mizení osob a mučení. Z dalšího materiálu pak plyne, že v KDR v červnu 2006 masivně vzrostlo zneužívání svobody vyjadřování a shromažďování, došlo k několika případům obtěžování, napadení novinářů, vláda, vedená PPRD projevila snahy zabránit opozičním skupinám ve shromažďování nebo demonstrování. MONUC hlásil obvyklé zneužívání moci ze strany FARDC a dalších členů bezpečnostních sil. V červenci se s blížícími se volbami, které měly být 30. července, úcta k občanským a politickým právům drasticky snižovala, cílem porušování lidských práv byli kvůli své politické příslušnosti členové UDPS a RCD. PNC, podporovaná vládními úředníky, používala k potlačení politických demonstrací nadměrnou sílu, cílem byli i nadále členové opozice, došlo k porušování lidských práv ze strany FARDC. Volby se konaly 30. července 2006, v srpnu bylo hlavní událostí zveřejnění výsledků voleb a jejich následky. V Kinshase oznámení předběžných výsledků prezidentských voleb vyvolalo třídenní boje, které vedly k zabití 23 osob a zranění dalších 43. V prezidentských volbách nedostal ani jeden z kandidátů potřebnou většinu a měla se konat dodatečná volba mezi Josephem Kabilou a Jean Pierrem Bembou. Etienne Tshisekedi je však přesvědčen o tom, že

Pokračování 29Az 17/2010

může vyhrát pomocí svých oponentů a slibuje reformy, které usnadní v Kongu podnikání. Tshisekedi byl spojencem zesnulého diktátora Mobutu Sese-Seko a v hlavním městě Kinshasa je ohromně populární. Porážka Kabily bude velmi nesnadná, ale podle videí z Tshisekediho prosincového návratu do Kinshasy má možná šanci. Ze zprávy Amnesty International ze 7. února 2001 plyne, že prezidentské volby v r. 2006 byly zkaleny porušováním lidských práv včetně nadměrného použití vražedné síly, svévolného zatýkání a zadržování a vynuceného mizení lidí. Svévolné věznění novinářů a opozičních vůdců, potlačování mírumilovných politických událostí a hrozby smrti obhájcům lidských práv v posledních dvou měsících vzbuzují obavy z nadcházejícího předvolebního a volebního období v r. 2011.

Při jednání byla předložena aktuální zpráva o zemi původu – UNHCR – dle diplomatického poradce je UDPS opoziční politickou stranou, jež aktuálně reprezentuje „jedinou alternativu k vládnoucí straně a jejím spojencům“, slouží jako střed, kolem něhož se seskupují ostatní opoziční strany (zpráva z 18. března 2011). Dle téhož zdroje UNHCR pak článek rozhlasové stanice Hlas Ameriky z 8. prosince 2010 udává, že UDPS je „hlavní opoziční stranou od dob Zairu“ a že Thisekedi figuroval i v režimech vedených i dvěma předchůdci současného prezidenta Kabily. Portál UNHCR dále udává, že dosud není zákonné organizování jakýchkoliv opozičních demonstrací, přičemž opoziční mítinky jsou stále násilně potírány. Zdroj dále uvádí příklad ze září 2010, kdy členové UDPS účastnící se mítinku strany byli svévolně zatýkáni a zadržováni. Konžská policie pak údajně střílela ostrými náboji do členů UDPS a zatkla přibližně 30 lidí a zabavila kancelářské vybavení na mítinku, a to přesto, že byl úředně nahlášen (http://www.unhcr.org/refworld/docid/4db7c2ac2.html).

Zpráva HRW – Human Rights Watch: Je třeba posílit ochranu civilistů před volbami, 9. června 2011, http://www.ecoi.net/local link/161530/265591 en.html – k aktuálním obavám z volebních násilností : Volby jsou aktuálně plánovány na listopad 2011. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon k tomu ve zprávě z května 2011 sdělil, že výboru MONUSCO (Mise OSN v Demokratické republice Kongo) bylo již nyní reportováno 100 incidentů útoků na politické oponenty, novináře a obhájce lidských práv, v téže zprávě vyjádřil „zvýšenou obavu“ z násilí souvisejícím s volbami. Na základě monitoringu situace a předvolebních prognóz pak byl mandát Mise OSN v Demokratické republice Kongo aktuálně prodloužen rezolucí z 28. června 2011, a to do konce června 2012, tedy o rok, zdroj : http:/www.un.org/News/Press/docs/2011sc10299.doc.htm.

Ze správního spisu soud konstatoval, že žalobce podal žádost o udělení mezinárodní ochrany dne 11. 11. 2006, uvedl, že je občan Konžské demokratické republiky, svobodný, rodiče žijí v zemi původu v Kinshase, v zemi původu žije i šest sourozenců. Je křesťanského vyznání, od r. 2000 je členem strany UDPS, má středoškolské vzdělání, nepracoval. Jako důvod opuštění vlasti uvedl, že se 21. 8. 2006 účastnil ve městě Kinshasa manifestace na podporu strany UDPS, jejímž je členem, tuto manifestaci pomáhal organizovat. Během ní bylo několik účastníků zatčeno příslušníky prezidentské policie, byl zatčen i žalobce. Ve vazbě ho policisté Pokračování 29Az 17/2010

drželi až do 8. 11. 2006, kdy za něho otec zaplatil 20 tisíc USD. Během věznění policisté zjišťovali totožnost zadržených a bili je. Potom mu řekli, že je obviněn z útoků proti vládnoucí straně, soud ale neměl. Po propuštění se setkal se svým otcem v přístavu Kinshasy, dal mu CP s českým vízem, odjel lodí do Konga a po 4 hodinách letecky cestoval do Ruska do Moskvy, odkud odjel vlakem do ČR, v zemi původu se bál o život. O mezinárodní ochranu žádá dle instrukcí svého otce. ČR je pro něho cílovým státem, chce zde zůstat a studovat. V písemném vyjádření z téhož dne pak žalobce uvádí, že se nemůže vrátit do země původu, tato mu nemůže zaručit bezpečí, nejsou tam brána v úvahu lidská práva. Byl uvězněn z důvodů, které považuje za nespravedlivé, uvěznění nebylo oficiální, bylo bez procesu, soudu, na neurčitou dobu. Měl strach, že podlehne špatnému zacházení. Od r. 2000 je členem UDPS, ve funkci organizátora manifestací a poradce členů strany.

V prvém pohovoru dne 6. 12. 2006 žalobce k dotazům uvedl, že se narodil v Kinshase, je konžským státním příslušníkem, téže národnosti, etnika Mbuze. 21. 8. 2006 se účastnil poklidné manifestace v Kinshase, která byla rozehnána policií, která střílela do lidí, hodně jich bylo zatčeno, i žalobce, vězněn do 8. 11. 2006. Je členem UDPS od listopadu 2000, zajímal jej její program, je to legální opoziční strana. Voleb se účastnili všichni dospělí, volby byly vyhlášeny tiskem, bylo několik volebních center. Demonstraci organizovala pobočka strany v jejich čtvrti, účastnily se jí všechny pobočky, každá měla svoji trasu. Žalobci informaci sdělil vedoucí pobočky, šlo o projev nesouhlasu s volbami, v pobočce byla schůze, on určil trasu tak, aby došli k paláci. Demonstrace se účastnilo asi 100 lidí z pobočky, u nádraží je policie začala rozhánět. Nespokojenost spočívala v tom, že strana se neúčastnila voleb, nekandidovala, nebylo to dovoleno. Šlo o protesty proti nezastoupení strany ve volbách a proti výsledkům prvního kola prezidentských voleb. Měl průkazku jako člen strany, byla bílá s nápisem UDPS, je tam červenomodrý obraz. Zadrženo bylo asi 20 lidí, když šli kolem nádraží, policie tam dala zátarasy, které se snažili obejít, ale policie začala střílet a vrhat slzný plyn. Jednalo se o GSSP – prezidentskou gardu, která je odvedla do vězení, nikdo je nevyslýchal, chtěli osobní údaje. UDPS neměla mít právo se vyjádřit. Otec měl známého hlídače, kterému zaplatil žádanou sumu za jeho propuštění, ten člověk ho vzal do své kanceláře a pak ho vyvedl ven, čekal tam otec. Předal mu pas a osobní zavazadlo, cestoval s cizím pasem. Ve vlasti mu hrozí nebezpečí, měl obavy, že by mohl zmizet beze stopy. Nejednalo se o normální průběh s procesem, byl zadržen a vězněn bez procesu, kdyby otec vznesl stížnost, sám by se vystavoval nebezpečí. Jiné problémy neměl. V průběhu druhého pohovoru dne 22. 12. 2006 žalobce uvedl, že demonstrace se konala 21. 8. 2006, organizovala ji UDPS, což je Unie pro demokracii a sociální pokrok, je jejím členem od r. 2000, jeho zaregistrování proběhlo prostřednictvím předáka ve čtvrti, jménem M.. V den zveřejnění výsledků voleb byl zorganizován pochod, který policie přerušila, byl použit slzný plyn, pro odpor lidí začala policie střílet, šlo o bezpečnostní oddíly GSSP, on se dostal do skupiny, která byla zatčena, asi 20 lidí. Byli odvezeni do centrální věznice Makala, byl proveden identifikační pohovor a byli nacpáni do cel, nebylo s nimi dobře nakládáno, v cele bylo málo místa. Otci se podařilo zjistit, kde je s pomocí známého vojáka a otec předal v noci ze 7. na 8. 11 žádané peníze, voják ho zavedl do své kanceláře, dal mu vojenské oblečení a prošli bránou, nasedli do vozu a odvezl ho na setkání s otcem. Ve vězení neměl žádnou možnost kontaktu

Pokračování 29Az 17/2010

s vnějším světem. Opustil zem původu rychle, nemá žádné důkazy. Průkazy měli lidé ve vyšším postavení, on měl kartičku. Třetí pohovor byl s žalobcem proveden dne 25. 11. 2009, žalobce uvedl, že se necítí ve své zemi bezpečně, proto přijel do ČR. Volební průkaz si vyřídil v r. 2005, toto bylo žádáno po všech plnoletých osobách, byl to zároveň i prozatímní průkaz totožnosti. Od doby bývalého režimu nebyly prakticky vydávány nové průkazy, měl proto dvě funkce zároveň. Voleb se účastnil a protestní akce v r. 2006 jenom popsané. Protestovali proti průběhu voleb, došlo k chybám, lidé volili za jiné lidi, byl tam i určitý druh zastrašování, korupce. Akce se konala v části Gombe, několik skupinek se sešlo u nádraží, měli dojít k paláci lidu – parlamentu, jich bylo asi 100, pochod byl přerušen prezidentskou gardou, došlo k narušení pořádku, začali bít lidi, používat slzný plyn, byli nějací mrtví, někteří zadrženi, ostatní zmizeli. Tyto jednotky mají přednost, nikdo je nekontroluje, jenom prezident. Žalobce byl v čele, nesl transparent s jménem strany a nesouhlasem s průběhem voleb. Slogany – spravedlnost, demokracie, průhlednost. Vojáci přijeli rychle na vozidlech, zaútočili čelem a začali lidi rozptylovat. Žalobce byl zadržen, dán do policejního vozu a zavřen v Makale, držen do listopadu. Celu neopustil, neví, jak jinde vězení vypadá, nebyl tam na návštěvě, ale zavřený. Bylo málo jídla, byli tam namačkáni, dva až třikrát denně šli chodbou na záchod. Propuštěn byl díky příteli otce, který byl voják a pracoval ve věznici, ten oznámil rodině, že žalobce je tam uvězněn, neboť ho tam viděl. Rodina se snažila kontaktovat vězení a zjistit důvod zatčení, ale nebyla tam vůle, dohodla se tedy s tímto vojákem, jeho šéf řekl, že je třeba zaplatit peníze. Otec zaplatil, voják odvedl žalobce do kanceláře, dal mu vojenské oblečení, auto čekalo na dvoře a odjeli. Byl mu při zadržení zabaven studentský, stranický průkaz, policie o něm měla informace, nemohl odjet domů. Jel proto lodí do Brazzaville, měl propustku od tohoto člověka, na cizí jméno. Pak cestoval s falešným pasem, popsal cestu na letiště, měl další instrukce pro Rusko, kde na něho čekal přítel toho člověka, odtamtud cestoval vlakem. Pas po příjezdu do ČR poslal zpět na adresu v Kinshase. Před tím se zúčastnil protestních akcí v r. 2004 a 2005, účastnil se schůzí strany, nemohl se účastnit všeho, jen když měl čas. Byly manifestace pro bojkot voleb, nebylo provedeno sčítání občanů a přitom se dělal soupis voličů, tam, kde byla válka, nemohlo obyvatelstvo volit, žádali proto ukončení války před volbami. Do strany vstoupil v r. 2000, měl tam strýce. Ve straně je předseda, je generální tajemník, předsedou byl Etienne Tshisekedi, generálním tajemníkem byl Massamba, dále byli vedoucí obvodů, žalobce patřil do obvodu Lukunga, kde byla vedoucí paní M.. Dále jsou nižší jednotky dle čtvrtí, v jeho čtvrti Socimat byl vedoucím M.. On sám byl vedoucím skupiny. Dalšími politickými stranami byla MLC, LCD, PPRD. Dále uvedl informace o předsedovi strany, UDPS chtěla, aby byla dodržována ústava, skutečná demokracie a rozvoj země a spravedlnost, proti korupci a nesnášenlivosti, oddělení výkonné, soudní a zákonodárné moci. Nyní si přečetl, že strana se chce účastnit voleb, došlo k přestavbě, byl zvolen nový generální tajemník. V r. 2005 se účastnil 4 akcí, při nich neměl potíže. Osvětlil, že dříve se jednalo o DSSP a později GSSP (Division Speciále de Securite Presidentie, Garde Speciále de Security Prezidentie). Dne 9. 2. 2007 předložil dokumenty o tom, že je hledán policií a pozvánku, kterou volali otce dne 15. 11. 2007 a zastrašovali ho. Informace, které má žalovaný, shrnují celek, jsou všeobecné, ale od r. 1998 přes přítomnost vojsk OSN a dalších nedošlo v zemi k vývoji bezpečnosti, existuje znásilňování, olupování obyvatelstva, ale mír nepřichází. V průběhu čtvrtého pohovoru dne 23. 3. 2010

Pokračování 29Az 17/2010

žalobce uvedl, že předvolání na policii otec obdržel, neboť se ho snažila najít doma, ale nenašla, předvolala tedy osobu, zodpovědnou za dům, tedy otce. Otec žalobci poslal ony dvě stránky emailem, co předal žalobce zde, bylo naskenováno. Zaslat originály poštou by nebylo bezpečné, není záruka, že zásilka dojde. Snad DHL, ale to by bylo drahé. Žalobce zde není doma, nemá možnost předkládat důkazy. Svůj odchod ze země neplánoval, nemohl si nic vzít. Další pohovor byl s žalobcem konán dne 13. 4. 2010, uvedl, že předložené dokumenty si vytiskl a mail smazal, takže jej nemá k dispozici. Dokumenty obdržel začátkem r. 2007, bylo by složité znovu o ně žádat, nemá dnes již důvěru ani v mailovou poštu. Nechce je nechat posílat znovu z opatrnosti. K žádosti žalobce byl proveden pohovor i dne 1. 12. 2010, kdy uvedl, že zprávy o situaci v zemi původu zná ze sdělovacích prostředků, politická krize tam stále trvá, není stabilní režim a jsou bezpečnostní problémy. Jeho bezpečnost není zaručena, byl by vzat do vězení, byly by použity násilné výslechy, už jen proto, že odešel bez povolení patřičných institucí. Strana existuje stále, není součástí vládního dění, může se ale účastnit voleb v r. 2011. On je tu svým způsobem zablokován a dění strany nemůže detailně sledovat. K dotazům správního orgánu uvedl, že otce o jeho uvěznění informoval jeho přítel, otec se informoval nejen na policii, ale hledal ho i ve zdravotnických zařízeních. Přítel otce byl spojovacím článkem, otec s ním jednal, otec musel zaplatit kauci. Správní orgán poté žádal osvětlení odlišného pojmu kauce, žalobce uvedl, že pro předané peníze byla použita tato fráze, jednalo se prostě o peníze pro představené věznice, aby byl uvolněn, kauce je jinak vratná částka, toto samozřejmě nebylo, šlo o peníze za jeho propuštění. Opět popsal cestu z vězení a uvedl, že ji popisuje stejně, ale stále ho zkoušejí a ptají se na to samé. Tašku mu dal otec, ale nikdy neřekl, že otec ho provázel po celou cestu, měl stranický doklad, pokládali mu ve vězení otázky, ale byl to jeden výslech, po něm byl již jen zavřený. Uvedl, že nesl transparent v průběhu demonstrace. Nyní trpí depresemi a nespavostí, žije v nejistotě. Velmi podrobně poté hovořil o situaci, která byla a je v Kongu, o manifestacích s tím, že některé informace nejsou zveřejňovány, je problém mít zřejmě přesné informace. Šéf organizace Hlas sta hlasů říkal pravdu o zemi a vládní zvůli, byl nalezen mrtev, zabíjení a znásilňování se účastní vládní vojska, ale i rebelové, toto zdroje neuvádějí. Otec byl předvolán na policii, měl fotokopie těchto dokladů, nutili ho přiznat, kde syn je.

Soud přezkoumal napadené výroky rozhodnutí v mezích žalobních bodů ( § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – s.ř.s..) a konstatoval, že žaloba byla podána důvodně. Ve svém rozhodnutí soud vyšel ze skutkového a právního stavu výše zjištěného ( § 77 odst. 2 s.ř.s.).

Soud odkazuje na podrobný zápis výpovědí žalobce, neboť je přesvědčen, že v průběhu čtyř let konání správního řízení vcelku seriozně z podaného plyne, že žalobce tvrdí po celou dobu od podání své žádosti o udělení mezinárodní ochrany stejný příběh, vcelku konzistentní. Tvrdí, že je od listopadu 2000 členem strany UDPS, dne 21. 8. 2006 se účastnil demonstrace, kterou pořádala strana, označil místo a cíl pochodu, uvedl, že u nádraží je zastavila prezidentská garda, která se snažila rozehnat demonstranty, on nesl transparent (vypověděl 2x). Posléze byl použit slzný plyn a došlo i na střelbu. Byl spolu s asi 20 lidmi zadržen, vyslechnut ku zjištění totožnosti a pak byl až do 8. 11. 2006 vězněn, propuštěn byl vlastně potají za Pokračování 29Az 17/2010

úplatu 20 tisíc dolarů, které složil otec, který se ho dopátral díky příteli, který sloužil ve vězení. Ten ho s pomocí vojenského oblečení vyvedl ven, přeplul řeku a odletěl do Ruska, odkud cestoval do ČR vlakem, cestoval s pasem na jiné jméno, který poté odeslal zpět do Kinshasy. V žádném pohovoru se žalobce zásadnějším způsobem neodklonil od tohoto hlavního tématu, pokud správní orgán v dalších pohovorech chtěl vyprecizovat, kdy viděl naposledy žalobce otce apod., je pravdou, že nejdříve žalobce uváděl, že mu pas a osobní zavazadlo dal otec, v posledním z pohovorů se toto snažil vysvětlit, že otec mu dal tašku atd. Pokud by však na těchto nuancích hodlal správní orgán postavit zásadní rozpor žalobcovy výpovědi, soud zde podotýká, že by musela být první i další výpovědi žalobce vedeny podstatně podrobněji a určitěji, neboť z výše popsaných skutečností, které žalobce uváděl, spíše vyplývá, že své výpovědi v některých bodech uváděl postupně podrobněji, nikoliv však rozporuplně. Je vcelku možné, že při dotazech na průkaz strany mohlo dojít i k šumu tlumočení, který posléze popsal při jednání soudu, ovšem vždy uváděl, že měl stranický průkaz, který mu byl odňat při zadržení. K vyhodnocení správního orgánu v tom směru, že žalobce nemluví pravdu, pokud uvádí, že UDPS organizovala demonstraci 21. 8. 2006 soud odkazuje např. na zprávu MV ČR Konžská demokratická republika, Zpráva o zemi MV Velké Británie z 27. října 2006, kde se mj. uvádí, že v hlavním městě Kinshase 18. července policie použila slzný plyn proti stoupencům opozice, kteří organizovali nepokoje v ulicích, napadali příznivce jiných stran a strhávali volební plakáty a transparenty, protesty se týkaly takzvaných neregulérností v rámci volebního procesu, mnozí zúčastnění byli údajně stoupenci UDPS, dne 25. července se odehrála v Kinshase další demonstrace, odhadem 5.000 stoupenců převážně Tshisekediho požadovalo odklad voleb, strhávalo plakáty, vyhrožovalo cizincům, házelo kamením a benzinovými bombami. Policie použila střelbu a slzný plyn, zatýkala a mlátila protestující. Násilnosti na podporu Bemby se konaly 27. července, volby 30. července. 25. srpna bylo oznámeno, že během třídenních srážek bylo zabito 23 lidí a 43 zraněno, na 17 místech města došlo k drancování…..Z uvedených skutečností soud nemohl dospět k závěru, že je vyloučeno, aby cca skupina 100 lidí z pochodu UDPS byla rozehnána žalobcem tvrzeným způsobem u nádraží v Kinshase dne 21. 8. 2006, neboť jak z této, tak i dalších zpráv, které jsou citovány v napadeném rozhodnutí a jsou součástí spisu je naopak zcela patrné, že v Kinshase byla v celém předvolebním, volebním i povolebním období situace chaotická, plná nepokojů a soud nemůže zásadním způsobem přistoupit na vyloučení pravdivosti žalobcem uváděných tvrzení. Naopak je zcela zřejmé, že strana UDPS byla stranou, která se uváděných nepokojů účastnila minimálně jako jedna z hlavních. V tomto směru se soud musel, po přezkoumání a projednání věci, ztotožnit s žalobními body. Za popsaného stavu věci se soud přiklání k závěru, učiněnému v rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2006 pod sp. zn. 48 Az 44/2005, kde se uvádí, že posouzení věrohodnosti žadatele o udělení azylu je výsledkem celkového hodnotícího procesu a úvah správního orgánu o osobnosti žadatele s přihlédnutím k míře reálnosti, resp. věrohodnosti jím tvrzených důvodů odchodu ze země původu v konfrontaci s obecnými informacemi o situaci v zemi původu. Rozhodující pro závěr o nevěrohodnosti žadatele nemohou být jen některé dílčí nepřesnosti nebo pouhým omylem vysvětlitelné nejasnosti v tvrzeních žadatele, nýbrž jen zásadní rozpory v jeho výpovědích, které správní orgán shledá. Stejně tak v daném a projednávaném Pokračování 29Az 17/2010

případě. Soud za žalobcem popsané situace může těžko žádat po žadateli o udělení mezinárodní ochrany, který vycestoval ze země původu po dvou měsících věznění a s otcem se dle uváděného krátce setkal při odchodu z vězení, aby podrobně popsal jednání svého otce, který ho hledal a aby přesně uváděl, zda otec vyhledal svého přítele – vojáka, či voják otce, neboť takové informace, dle přesvědčení soudu, za popsané situace ani nemůže žalobce dost dobře mít k dispozici. Nelze dále přehlédnout, že žalovaný hodnotil zprávu o držení členů UDPS ve vězení či vazbě ne déle než jeden den, ta však pojednává o dřívější situaci, která se zřejmě v období volebních nepokojů mohla změnit a soud se nemohl ztotožnit s názorem žalovaného, že taková informace je jednoznačným podkladem pro vyslovení zásadní nevěrohodnosti žalobce. Nevěrohodnost, tvrzenou žalovaným, soud po přezkoumání a projednání věci v žalovaným tvrzeném rozsahu neshledal, je přesvědčen, že správní orgán nevyhodnotil seriozně a úplně stav této věci. Soudu proto nezbylo, než vrátit věc zpět do stadia správního řízení, v němž je naopak, dle přesvědčení soudu, nezbytně nutné, aby se žalovaný zabýval podrobně skutečnostmi, které žalobce vcelku konzistentně sdělil a tyto vyhodnotil v tom směru, zda-li zakládají či ne azylově relevantní důvody pro udělení mezinárodní ochrany, ať již formou azylu či doplňkové ochrany, neboť i žalovaným předložený důkaz o prodloužení pobytu mezinárodních sil OSN v KDR svědčí mj. o další nutnosti zabezpečování pořádku v této zemi, zřejmě i ve směru blížících se voleb 2011 a s tím souvisejících problémů. Soud tedy zrušil rozhodnutí žalovaného ( § 78 odst. 1 s.ř.s.) a věc vrátil k dalšímu řízení ( § 78 odst. 4 s.ř.s).

Výrok o náhradě nákladů řízení soud zdůvodňuje ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když ve věci úspěšný žalobce účtoval náklady jízdného k jednání soudu a zpět, jedna cesta autobusem stojí 48,- Kč a MHD 14,- Kč, celkem částku 124,- Kč. Jízdné jeho zástupce z Prahy do Hradce Králové činí 2x 32,- Kč MHD z místa bydliště do sídla OPU a cesta osobním automobilem Škoda Fabia – 221 km při průměrné spotřebě 6,2 l/100 km a ceně náhrady 3,70 Kč pak činí částku 1.250,- Kč. Celkovou náhradu nákladů je žalovaný povinen uhradit na účet OPU č. 6026562017/2700 do 30ti dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s.ř.s.). Proti pravomocnému rozhodnutí je přípustná kasační stížnost, kterou lze podat z důvodů a za podmínek uvedených v § 102 a násl. s.ř.s. ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí.

Kasační stížnost je třeba podat ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu v Brně, který o ní bude rozhodovat. Nemá-li účastník vysokoškolské právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem.

V Hradci Králové dne 25. července 2011 JUDr. Jana Kábrtová, v. r.

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru