Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Ad 8/2011 - 26Rozsudek KSHK ze dne 10.10.2011

Prejudikatura

6 Ads 58/2007 - 266

6 Ads 88/2007 - 75

Oprav. prostředek / ústav. stíž.
4 Ads 46/2012 (zamítnuto)

přidejte vlastní popisek

29 Ad 8/2011-26

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kábrtovou ve věci žalobce P. J., proti žalované České správě sociálního zabezpečení v Praze, Křížová 25, o invalidní důchod, o žalobě proti rozhodnutí žalované o námitkách ze dne 7. 12. 2010, čj. 540 810 3492/315-IZ, takto :

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Česká správa sociálního zabezpečení v Praze (dále jen ČSSZ – žalovaná) vydala dne 7. 12. 2010 rozhodnutí o námitkách, kterým zamítla námitky žalobce proti svému dřívějšímu rozhodnutí ze dne 28. 7. 2010, čj. 540 810 3492. Původním rozhodnutím žalovaná rozhodla o zamítnutí žádosti žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, neboť žalobce nezískal potřebnou dobu pojištění ke dni 21. 3. 2008, kdy došlo ke vzniku invalidity. V rozhodném období od 21. 3. 1998 do 20. 3. 2008 získal pouze 2 roky pojištění a v rozhodném období od 21. 3. 1988 do 20. 3. 2008 pouze 8 roků a 115 dnů pojištění.

Pokračování 29Ad 8/2011

Ve svém rozhodnutí o námitkách žalovaná uvádí, že v podaných námitkách žalobce nesouhlasí se zamítnutím své žádosti o přiznání invalidního důchodu, namítá, že do doby pojištění nebyly započítány doby, kdy byl ve výkonu trestu odnětí svobody, za tuto dobu za něho bylo sociální a zdravotní pojištění hrazeno, ve výkonu trestu odnětí svobody nebyl zaměstnán, neboť mu to jeho zdravotní stav nedovolil. K námitkám pak žalobce doložil posudek Okresní správy sociálního zabezpečení Hradec Králové, potvrzení Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR o dobách a místech věznění, osobní list důchodového pojištění a další lékařské zprávy. ČSSZ uvádí, že přezkoumala napadené rozhodnutí v plném rozsahu, včetně uplatněných námitek, zjistila, že všechny doby pojištění i vyměřovací základy byly na základě podkladů, které měla k dispozici, bezchybně zohledněny, započteny a správně uvedeny v osobním listu důchodového pojištění ze dne 29. 6. 2010. Podle posudku o invaliditě Okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 17. 5. 2010 se stal žalobce invalidním dnem 21. 3. 2008, s čímž se ztotožnil i lékař ČSSZ v recenzi posudku ze dne 6. 9. 2010. ČSSZ s odkazem na ust. § 38 zákona o důchodovém pojištění uvedla, že žalobce byl ku dni vzniku invalidity starším 28 let, takže pro vznik nároku na invalidní důchod podle § 40 odst. 1 písm. f) ZDP u něho činí potřebná doba pojištění 5 let a dle odst. 2 téhož ustanovení se zjišťuje za období posledních 10 let před vznikem invalidity, tj. od 21. 3. 1998 do 20. 3. 2008. V tomto rozhodném období získal žalobce pouze 730 dní pojištění, tj. 2 roky. Dále pak cituje znění § 40 odst. 2 ZDP, kdy od 1. 1. 2010 se též považuje podmínka potřebné doby pojištění za splněnou u pojištěnce staršího 38 let, byla-li potřebná doba pojištění, která je v tomto případě 10 let, získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity, tj. od 21. 3. 1988 do 20. 3. 2008. V tomto rozhodném období získal žalobce pouze 3035 dní pojištění, tj. 8 roků a 115 dnů pojištění. V neposlední řadě pak ČSSZ odkázala na ust. § 5 odst. 1 písm. l) ZDP, dle něhož jsou ve výkonu trestu odnětí svobody pojištěny osoby, zařazené do práce. Sama doba věznění, není-li osoba pracovně zařazena, dobou pojištění není a není ani náhradní dobou ve smyslu § 12 ZDP. Doby věznění, v nichž byl žalobce zařazen do práce, byly v OLDP uvedeny jako doby zaměstnání a zohledněny v celkové době pojištění.

V žalobě žalobce uváděl, že práci ve výkonu trestu odnětí svobody nikdy neodmítl, nebyl zařazen podle lékařských záznamů. V prvé žádosti o invalidní důchod uvedl, že byl dle lékařské zprávy invalidní již v r. 2005, dle dokumentace měl být řešen již v r. 1991. Žádal, aby tyto záležitosti soud prozkoumal, pobírá pouze dávky v nouzi a tyto mu nestačí na léky a veškeré poplatky, měl by držet dietní stravu. Do roku 1988 byl plnohodnotný zaměstnanec, po těžkých úrazech ztratil fyzickou hodnotu.

Žalovaná ve svém písemném vyjádření ze dne 1. 3. 2011 uvedla, že u žalobce se jedná od 21. 3. 2008 o plnou invaliditu dle § 39 odst. 1 písm. a) ZDP, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 %, od 1. 1. 2010 se pak jedná o invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) tohoto zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 70 %. Den vzniku invalidity byl stanoven na 21. 3. 2008. K době získaných dob pojištění pro

Pokračování 29Ad 8/2011

vznik nároku na přiznání invalidního důchodu se pak žalovaná vyjádřila shodně se skutečnostmi, uvedenými ve svém rozhodnutí o námitkách, jak uvedeno shora.

Soud vyžádal k důkazu posudek Posudkové komise Ministerstva práce a soc. věci v Hradci Králové, jako komise místně a věcně příslušné ( § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ), a to s důrazem na seriozní odůvodnění data vzniku invalidity u žalobce, který tento problém namítal v žalobě. PK vypracovala svůj posudek dne 16. 8. 2011, v diagnostickém souhrnu uvedla, že u žalobce se jedná o chronickou ischemickou chorobu srdeční s anginozními projevy, kompenzovanou léky, dále o hypertenzní chorobu I. stupně kompenzovanou léky, kuřácký zánět průdušek, zvýšenou hladinu tuků v krvi, alkoholické změny játra, revizi dutiny břišní po bodnutí nožem (v r. 1986), stav po zhojené zlomenině pravé stehenní kosti (v r. 1988) s odstraněním kovového materiálu (1990), dále o stav po zhojeném polytraumatu v r. 1991, stav po srdečním infarktu Q typu v r. 2005 se zavedením tepenné výztuže, stav po operativním zprůchodnění srdeční tepny se zavedením tepenné výztuže v r. 2008 a stav po zhojeném poleptání kolenního kloubu pravé dolní končetiny (2011). Posudková komise zhodnotila veškerou dostupnou zdravotní dokumentaci žalobce a uvedla, že za rozhodující příčinu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je nutno považovat chronickou ischemickou chorobu srdeční s anginozními projevy, kompenzovanou léky, odpovídající kap. IX, oddíl A, pol. 8, písm. d) vyhl. č. 284/1995 Sb., odpovídající do 31. 12. 2009 70 % míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Od 1. 1. 2010 pak procentní míra pracovní schopnosti je stanovena na 70 % zařazením do kap. IX., oddíl A, pol. 1 d) vyhlášky č. 359/2009 Sb. Žalobce z uvedených důvodů PK považovala nejdříve za plně invalidního, později (od 1. 1. 2010) za invalidního třetím stupněm invalidity. Datum vzniku invalidity však PK stanovila shodně s předchozími posuzovateli dnem 21. 3. 2008, kdy po vyšetření na kardiochirurgickém pracovišti FN v Hradci Králové při hospitalizaci již byla prokázána minimální funkční zdatnost myokardu. V r. 2005 byla primoinzerce koronárního stentu a opět v r. 2007, po výkonech ale byl žalobce dle odborných nálezů práce schopen. Z uvedeného důvodu nedošlo ku změně data vzniku invalidity žalobce.

Při jednání soudu dne 10. 10. 2011 žalobce vypověděl, že se nachází v neřešitelné sociální situaci, když není schopen práce, nechtějí ho evidovat ani na ÚP, i kdyby konečně nějakou lehčí práci sehnal, lékař ho nepustí a nedoporučí, také by přišel o dávku, psal i na MPSV ČR, ale ani mu neodpověděli. Doplatit dobu pojištění lze pouze za 1 rok, což by v jeho situaci bylo bez efektu. Z uvedených důvodů proto i po řádném poučení soudu o platné právní úpravě setrval na své žalobě a navrhl zrušení napadeného rozhodnutí žalované. Náhradu nákladů řízení neúčtoval.

Pověřená pracovnice žalované odkázala na znění posudku PK i písemné vyjádření ve věci a navrhla zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že žalobce se stal plně invalidním ( do 31. 12. 2009 ) a je invalidním III. stupně ( od 1. 1. 2010 ). Jinými slovy, o jeho Pokračování 29Ad 8/2011

zdravotním handicapu, způsobujícím stav plné invalidity, není pochyb. Žalobce se však domníval, že dobu pojištění, potřebnou pro vznik nároku na tuto dávku splňuje, neboť byl přesvědčen, že období, které strávil ve výkonu trestu odnětí svobody, kde ze zdravotních důvodů nebyl pracovně zařazen, je řádnou dobou pojištění. Jestliže má soud za dostatečně prokázané, a to po vypracování seriozního odůvodnění Posudkové komise Ministerstva práce a soc. věcí ČR v Hradci Králové ze dne 16. 8. 2011 měl, že u žalobce vznikl zdravotně stav plné invalidity až dnem 21. 3. 2008, je potřebné upozornit na tehdy platnou právní úpravu ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb. V tomto ustanovení je vázán nárok na plný invalidní důchod tím, že se pojištěnec stal plně invalidním a získal potřebnou dobu pojištění. Tato je vázána ust. § 40 odst. 1 písm. f) u pojištěnce nad 28 let věku pěti roky a dle odst. 2 se zjišťuje z posledních deseti roků před vznikem plné invalidity. Z OLDP z 29. 6. 2010 soud zjistil, že v období od 21. 3. 1998 do 20. 3. 2008 získal žalobce celkem 2 roky pojištění, podmínku potřebné doby pojištění pro vznik nároku na přiznání plného invalidního důchodu tedy nesplnil a nesplňuje. Dále pak soud uvádí, že od 1. 1. 2010 se na základě ust. § 40 odst. 2 téhož zákona považuje za splněnou podmínka potřebné doby pojištění též, pokud u pojištěnce staršího 38 let byla získána potřebná doba pojištění v rozsahu 10 let v období posledních 20 let před vznikem invalidity. Toto období zasahuje u žalobce dobu od 21. 3. 1988 do 20. 3. 2008, v tomto období však má započtenu dobu pojištění pouze v rozsahu 8 roků a 115 dnů a potřebnou dobu pojištění pro vznik nároku na dávku tak nesplňuje ani podle této nové právní úpravy. Přitom soud zdůrazňuje, že dle ust. § 5 odst. 1 písm. l) ZDP jsou pojištěny osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, zařazené do práce, a i když případně žalobce nebyl do pracovního procesu zařazen na základě nedoporučení vězeňského lékaře, nejednalo se o stav invalidity a takovou skutečnost proto nelze ve smyslu cit. ustanovení zhodnotit. Přitom posudek PK byl dle žádosti soudu specifikován zejména na odůvodnění případného dřívějšího vzniku invalidity žalobce, PK však po shlédnutí zdravotní dokumentace žalobce uvedla, že hodnotí dřívější období dle dostupných nálezů tak, že žalobce byl po provedených zákrocích pracovně schopen. Po zhodnocení všech důkazních materiálů tak dospěl soud k závěru, že na námitky žalobce nemůže přistoupit a žalobu jako nedůvodnou, v souladu s ust. § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s.ř.s.), zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení soud odůvodňuje ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobce nebyl ve věci úspěšný, ostatně náhradu nákladů řízení nežádal, žalované pak toto právo nenáleží dle odst. 2 téhož ustanovení.

V Hradci Králové dne 10. října 2011

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s.ř.s.).

Proti pravomocnému rozhodnutí je přípustná kasační stížnost, kterou lze podat z důvodů a za podmínek uvedených v § 102 a násl. s.ř.s. ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí.

Pokračování 29Ad 8/2011

Kasační stížnost je třeba podat ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu v Brně, který o ní bude rozhodovat. Nemá-li účastník vysokoškolské právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem.

V Hradci Králové dne 10. října 2011

JUDr. Jana Kábrtová, v. r.

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru