Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

28 Az 3/2011 - 58Rozsudek KSHK ze dne 26.08.2011

Prejudikatura

2 Azs 8/2004


přidejte vlastní popisek

28 Az 3/2011-58

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Sedmíkovou ve věci žalobce: nezl. S. T., zastoupen zákonným zástupcem: N. M., právně zastoupen JUDr. Ing. Jiřím Špeldou, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Šafaříkova 666, proti žalovanému Ministerstvu vnitra České republiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne ze dne 20. 12. 2010, č.j. OAM-199/LE-K04-K01-2008, ve věci mezinárodní ochrany, takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Odměna advokáta JUDr. Ing. Jiřího Špeldy se určuje částkou 8.640,- Kč.Tato částka bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Hradci Králové do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet advokáta.

Odůvodnění:

Včasná žaloba, kterou za nezletilého žalobce podal jeho otec jako zákonný zástupce, napadla výše uvedené rozhodnutí žalovaného, který na základě žádosti Pokračování 28Az 3/2011

žalobce o poskytnutí mezinárodní ochrany formou azylu rozhodl tak, že podmínky pro postup dle §§ 12, 13 a 14zákona č. 325/1999 Sb., v platném znění (dále jen zákon o azylu) v jejich případě neshledal a mezinárodní ochranu jim v tomto rozsahu neudělil. Žalovaný nicméně zohlednil lékařskými zprávami doložený vážný zdravotní stav nezletilého žalobce a z tohoto důvodu mu udělil doplňkovou ochranu dle § 14a téhož zákona a to na dobu 24 měsíců ode dne nabytí právní moci přezkoumávaného správního rozhodnutí.

Zákonný zástupce přednesl prakticky jediný žalobní bod, kterým byl odkaz na vážné zdravotní problémy žalobce a v tomto ohledu jej rozvedl z různých aspektů. Položil důraz na skutečnost, že žalobce je vážně nemocný a nadto nezletilý, vyzdvihl kvalitu a možnosti jeho léčby v České republice. Dle jeho přesvědčení správní orgán náležitě nezohlednil veškeré skutečnosti, které byly v průběhu řízení předneseny. Nezletilý žalobce je léčen zejména pro vážné onemocnění ledvin. Lékaři v České republice jsou mu schopni poskytnout dostatečně účinnou péči a léčbu. V případě návratu do Moldavska či na Ukrajinu (země původu otce nezletilého) lze předpokládat výrazné snížení standardu lékařské péče a život syna by byl v ohrožení.

Následně krajský soud doplňuje, že spolu se žalobcem podal opakovanou žádost rovněž jeho otec pan M. N.. Stejně tak uplatnila opakovanou žádost žalobcova matka paní N. T. spolu se žalobcovým bratrem M.. Krajský soud ověřil, že předchozí řízení v případě obou rodičů nezletilého žalobce neskončila jejich úspěchem. V zásadě lze poukázat na důvod odchodu, kterým byla jejich snaha ekonomicky si polepšit prací v České republice. Spisy jsou vedeny u soudu pod sp. zn. 28 Az 1/2011 a sp. zn. 28 Az 2/2011. Řízení o výše zmíněných žádostech skončilo v obou případech udělením doplňkové ochrany dle § 14b zákona o azylu s odkazem na zdravotní stav nezletilého S. a to na dobu časově omezenou 24 měsíci. Všechny žaloby projednal krajský soud ve stejný den.

Projednávaná žaloba navazuje na řízení o žádosti uplatněné dne 10. 3. 2008. Rozhodnutí napadl žalobce, kterému byla udělena doplňková ochrana dle § 14a zákona o azylu v ostatních částech výroku. Tvrdil porušení správního řádu, neboť žalovaný nedbal o to, aby přijaté řešení odpovídalo okolnostem případu a nevycházel při svém rozhodování z úplně zjištěného skutkového stavu. Zdůraznil, že návrat rodiny ať již na Ukrajinu či do Moldavska (tedy do zemí původu rodičů nezl. dětí) znamenal ohrožení jejich zdraví. Matka ani otec nezletilých nemají v zemích svého původu žádné zázemí, návrat spolu s nezletilými nemocnými dětmi je proto vyloučen, neboť by znamenal vážné ohrožení jejich života. Žalobce tak nedostatečně posoudil sociální a ekonomickou situaci celé rodiny, a proto požadoval o zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.

V písemné reakci na žalobu s datem 17. 3. 2011 správní orgán reagoval velmi podrobným vyjádřením, tedy obdobně jako v případech rodičů nezletilého. S přihlédnutím k hlavnímu důvodu podaných žádostí se tak zcela logicky argumentace všech třech projednávaných případů prolíná. Správní orgán v úvodu opět shrnul žalobní námitky, popsal svá zjištění učiněná v průběhu správního řízení Pokračování 28Az 3/2011

včetně informací, ze kterých vycházel a vyslovil přesvědčení o nedůvodnosti žaloby. Zdůraznil, že žalobce za jediný důvod žádosti označil své zdravotní potíže. Tato okolnost byla u nezletilého S. správním orgánem vyhodnocena jako důvod pro udělení doplňkové ochrany dle § 14a zákona o azylu a ostatním členům rodiny byla následně udělena doplňková ochrana dle § 14b téhož zákona. Provedené dokazování označil za standardní opatřil si dostatečné informace o zemi původu a s přihlédnutím k přednesu rodičů nezletilého žalobce, kteří v zemích svého původu rozhodně nebyli pronásledováni z azylově-relevantních důvodů, neshledal závažné okolnosti pro kladné rozhodnutí o žádosti. Podtrhl, že ekonomická a sociální situace žadatelů dle ustálené rozhodovací praxe správního orgánu nikdy nebyla důvodem pro udělení mezinárodní ochrany. Tomuto náhledu plně koresponduje rovněž i celosvětový rozhodovací trend. Správní orgán právě s ohledem na podstatu řízení upozornil na postoj zákonného zástupce nezletilého žalobce odkazem na zprávu MUDr. I. N., Ph.D. z 11. 10. 2010. Otec žalobce odmítl dohodnutý termín operace a argumentoval potížemi spočívajícími v neudělení trvalého pobytu a s tím souvisejícími problémy finančními. Vyjádřil se tak, že do doby rozhodnutí žalovaného s operací syna nesouhlasí. O následcích svého konání byl lékařem poučen. Rovněž poukázal na další tvrzený zdravotní problém nezletilého, kterým měla být epilepsie. Odkázal na lékařské zprávy jak MUDr. M., tak neuroložky MUDr. Š., u které se žalobce podrobil EEG vyšetření s negativním výsledkem. Rodiči popisované stavy byly vyhodnoceny jako afektivní záchvaty, které s přibývajícím věkem vymizí. Žalovaný zdůraznil, že rodiče se s nezletilým nedostavili na další neurologickou kontrolu dohodnutou na 3. 11. 2009. Dále v zásadě odkázal na odůvodnění přezkoumávaného rozhodnutí. Odkázal na cíleně shromážděné zprávy vztahující se k Moldavsku a rovněž k Ukrajině (s ohledem na státní příslušnost nezletilého žalobce), konkrétně na informace MZV z 28. 4. 2010, ze dne 24. 6. 2010 a ze dne 28. 5. 2010. Zprávy se zabývají otázkou bezpečného návratu a poskytování zdravotní péče občanům. Přitom zdůraznil, stejně jako ve všech souvisejících případech, stanovisko obsažené v rozsudku Nejvyššího správního soudu v Brně sp. zn. 2 Azs 30/2007 ze dne 26. 7. 2007. Z obsahu rozhodnutí lze vysledovat, že právem žalobců není právo volby výběru země, která by jim byla schopna oproti zemi jejich původu poskytnout vyšší standard lékařské péče a tato skutečnost by měla být důvodem pro udělení mezinárodní ochrany. V podrobnostech dále odkázal na správní řízení a především na podrobné odůvodnění napadeného rozhodnutí. Zdůraznil, že celkovou situaci rodiny zohlednil udělením doplňkové ochrany na dobu 24 měsíců. Žádná z namítaných skutečností proto nemůže zpochybnit správnost jeho závěru, a proto trval na zamítnutí žaloby.

Právní rámec projednávané věci je upraven následovně: mezinárodní ochranu lze podle § 28 odst. 1 zákona o azylu udělit ve formě azylu nebo doplňkové ochrany: shledá-li ministerstvo při svém rozhodování, že jsou naplněny důvody pro udělení azylu podle §§ 12, 13 nebo 14, udělí azyl přednostně. Pokud správní orgán dospěje k závěru, že nebyly naplněny důvody pro udělení azylu jako vyšší formy mezinárodní ochrany, v souladu se zákonem posoudí, zda-li cizinec nesplňuje důvody k udělení doplňkové ochrany.

Pokračování 28Az 3/2011

Podle § 12 zákona o azylu se azyl cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště.

Po zjištění, že jsou splněny podmínky řízení, žaloba je přípustná, byla podána včas a osobou oprávněnou, projednal soud žalobu v rozsahu vytyčeném žalobními body ( § 75 odst. 2 s.ř.s.) a to za přítomnosti obou účastníků, právního zástupce žalobce a bez přítomnosti tlumočníka, neboť žalobkyně přítomnost tlumočníka nepožadovala a soudu výslovně potvrdila, že česky se dorozumí bez potíží.

Krajský soud se před jednáním seznámil s obsahem správního spisu a dosavadním průběhem řízení. Ověřil, že správní orgán při svém rozhodování vycházel ze žádosti žalobce ze dne 10. 3. 2008, pohovoru konaného týž den s jeho zákonným zástupcem a doplňujícího pohovoru ze dne 22. 10. 2010. Disponoval řadou lékařských zpráv popisujících zdravotní potíže žalobce, především základní onemocnění, kterým je vrozené postižení ledvin. Po vydání napadeného rozhodnutí byla operace nezletilého žalobce realizována s dobrým výsledkem, jak připustili oba jeho rodiče. Žalobce tak užívá léky a podrobuje se doporučeným kontrolám. Žalobce se narodil na území České republiky, díky rodičům je státním příslušníkem Ukrajiny a rovněž tak Moldavska. Žádný z rodičů neměl v zemi svého původu takové potíže, pro které by bylo namístě udělení mezinárodní ochrany, jak potvrdila předchozí řízení o jejich žádostech. Soud nepřehlédl, že správní orgán nezkoumání zdravotního stavu nezletilého žalobce věnoval s maximální důsledností, zprávy, které doložili rodiče jsou velmi podrobně popsány na straně první až třetí správního rozhodnutí. Krajský soud při rozhodování vedl v patrnosti rovněž postoje obou rodičů, kteří návrat vyloučil především proto, že ani na Ukrajině ani v Moldavsku nemají žádné zázemí, těžko by sháněli zaměstnání a synům by se nedostávala potřebná lékařská péče. Ta je v České republice na podstatně vyšší úrovni.

Součástí správního spisu jsou rovněž informace týkající se průběhu a výsledku předchozích řízení o žádostech otce nezletilého žalobce. Správní orgán se rovněž vyjádřil k otázce výkonu trestu odnětí svobody a námitce ohledně tvrzení, že po otci žalobce má pátrat Interpol údajně kvůli drogám. Krajský soud pro absolutní nekonkrétnost a nevěrohodnost a zjevnou účelovost vedenou snahou o prodloužení si pobytu v České republice jednoznačně odkazuje na hodnotící reakci žalovaného k této námitce, s níž se ztotožňuje.

Správní orgán k projednávané žádosti a skutečnostem shromáždil informace o politické a ekonomické situaci a dodržování lidských práv v Moldavsku a s ohledem na možnost dvojího státního občanství nezletilého rovněž na Ukrajině. K situaci v Moldavsku se jednalo o zprávu MZ USA z 11. března 2010 týkající se dodržování lidských práv v Moldavsku za rok 2009, Informaci MZV ČR čj. 35652/2010-LPTP ze dne 28. dubna 2010 a stav země zachycený v aktuální databázi ČTK. Situaci na Ukrajině pak správní orgán hodnotil na pozadí těchto informací: Informace MZV ČR Pokračování 28Az 3/2011

čj. 106276/2010-LPTP ze dne 28. května 2010, čj. 109006/2010-LPTP ze dne 24. června 2010, dvě informace z téhož data čj. 113176/2009-LPTP ze dne 23. července 2009, dále čj. 111193/2009-LPTP ze dne 29. července 2009, čj. 106362/2009-LPTP ze dne 13. května. Rovněž správní orgán disponoval informací o Ukrajině od Freedom House s názvem Svoboda ve světě – Ukrajina (2009) včetně aktuálních informací o situaci na Ukrajině obsažených v databázi ČTK. Zdravotní stav nezletilého žalobce byl zachycen v odborných lékařských zprávách, které jsou jasně konkretizovány (datem, obsahem i jmény příslušných lékařů) v napadeném rozhodnutí. Při rozhodování vzal žalovaný v úvahu rovněž informace získané v předchozích správních řízeních týkajících se žádostí žalobcových rodičů. Výše zmiňované informace jsou především zaměřeny na možnost a dostupnost léčby na Ukrajině či v Moldavsku a rovněž na otázku návratu do těchto zemí bez hrozby případného násilí či perzekuce.

Při jednání správní orgán znovu poukázal na rodinné problémy spočívající ve zvýšené míře požívání alkoholu ze strany žalobkyně a následné problémy s tím související. Krajský soud k této otázce již v průběhu jednání vyslovil své přesvědčení v tom směru, že uváděná fakta nemohou mít přímý dopad na jeho úvahy o důvodnosti podaných žádostí o udělení mezinárodní ochrany. Správní orgán doplnil informace o zdravotním stavu nezletilého S. v tom směru, že se podrobil operaci a jeho zdravotní stav je konsolidovaný. K potížím nezletilého M. doložili rodiče toliko jedinou zprávu s tím, že trpí chudokrevností a užívá kapky. Projednání věci před krajským soudem tak nepřineslo žádnou zásadní změny v důkazní situaci, zástupce žalobců i žalovaný setrvali na svých původních postojích, další návrhy na doplnění dokazování žalobce soudu nepředložil.

Stejně tak jako žaloby obou rodičů ani tuto žalobu po provedeném dokazování krajský soud nepovažoval za důvodnou. Plně se ztotožnil s rozhodnutím správního orgánu, které přesně zachytilo průběh řízení, fakta přednesená zákonným zástupcem žalobce a podkladové informace. Situaci nezletilého žalobce správní orgán posoudil zcela odpovídajícím způsobem majícím oporu ve zjištěných okolnostech případu. Nelze pominout, že jediným důvodem podané žádosti byl zdravotní stav žalobce a s tím související otázka obav z návratu do Moldavska či na Ukrajinu, kde by se ekonomický a sociální standard rodiny výrazně snížil a navíc by se žalobci nedostávalo lékařské péče na takové úrovni, která je mu poskytována v České republice. Žádné další skutečnosti, které by vyplynuly z přednesů rodičů a mohly případně podnítit úvahy o azylově-relevantních okolnostech jejich případů, krajský soud ve shodě se žalovaným nezjistil. Jakákoliv souvislost s možnými úvahami ve smyslu udělení mezinárodní ochrany dle § 12 písm. a) či dle § 12 písm. b) zákona o azylu zjištěna nebyla. Zdravotní stav nezletilého syna S. byl zohledněn udělením doplňkové ochrany, stejně tak jako u ostatních členů rodiny. Objektivně se operativní zákrok podařil, probíhá standardní léčení. Celá rodina má právo pobývat v České republice díky doplňkové ochraně a čerpat příslušné sociální výhody, tedy i lékařskou péči pro oba syny. Pokud by před vypršením doby, na kterou byla doplňková ochrana udělena, nastaly okolnosti vylučující vycestování rodiny z republiky, pak je možné požádat o její prodloužení a správní orgán bude povinen případně tvrzené důvody opět posoudit. Za dané situace ovšem krajský soud plně odkazuje na obsah

Pokračování 28Az 3/2011

odůvodnění přezkoumávaného rozhodnutí, neboť se se zjištěnými a následnými závěry žalovaného plně ztotožňuje. Pro daný postoj nalezl oporu např. v rozsudku Nejvyššího správního soudu v Brně ze dne 27. 7. 2007, čj. 8 Afs 75/2005-130: „ I. Je-li rozhodnutí žalovaného správního orgánu řádně odůvodněno, je z něho zřejmé, proč žalovaný nepovažoval právní argumentaci účastníka řízení za důvodnou a proč jeho odvolací námitky považoval za liché, mylné nebo vyvrácené, shodují-li se žalobní námitky s námitkami odvolacími a nedochází-li krajský soud k jiným závěrům, je přípustné, aby si krajský soud správné závěry se souhlasnou poznámkou osvojil.“

Ve smyslu obsahu § 13 zákona o azylu žalobce ve své žádosti a následně ani v průběhu řízení nepřednesl informace, které by správnímu orgánu umožňovaly a současně jej zavazovaly k podrobnějším úvahám ve smyslu daného ustanovení.

Krajský soud se po seznámení s příběhem nezletilého žalobce a aktuálním vývojem situace (uspokojivý výsledek operace nezletilého s potřebou kontrolních návštěv u lékaře) považuje za zákonné a shromážděným informacím odpovídající rovněž neudělení azylu dle § 14 zákona o azylu, tedy tzv. humanitárního azylu. Žalobce přednesl zcela ve shodě s tvrzeními svých rodičů tytéž důvody, pro které by mělo být o humanitárním azylu uvažováno (absence zázemí v Moldavsku i na Ukrajině, snížení standardu zdravotní péče pro nezletilé děti, obecně nedobré ekonomické podmínky). Tyto okolnosti žalovaného nepřesvědčily o své mimořádnosti a výjimečnosti do té míry, že by bylo lze žalobci udělit humanitární azyl. Krajský soud neshledal pochybení ani v této části výroku. Správní orgán reflektoval na zásadní důvod podání žádosti u všech členů rodiny, kterým je zdravotní stav synů tím, že udělil jednotlivým rodinným příslušníkům doplňkovou ochranu na dobu 24 měsíců. Judikatura Nejvyššího správního soudu dává k danému problému celkem jasnou odpověď na otázku, kdy je namístě uvažovat o udělení humanitárního azylu a v jakém rozsahu je soud oprávněn přezkoumávat závěry správního uvážení žalovaného o jeho neudělení.

Je možné odkázat např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 3. 2004, čj. 2 Azs 8/2004-55 (Ej 174/2004), ve kterém se uvádí: „ Smysl institutu humanitárního azylu podle § 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, spočívá v tom, aby rozhodující správní orgán měl možnost azyl poskytnout i v situacích, na něž sice nedopadá žádná z kautel předpokládaných taxativními výčty ustanovení § 12 a § 13 zákona o azylu, ale v nichž by bylo přesto „nehumánní“ azyl neposkytnout. Správní orgán díky tomu může zareagovat nejen na případy, jež byly předvídatelné v době přijímání zákona o azylu jako obvyklé důvody udělování humanitárního azylu (např. u osob zvláště těžce postižených či nemocných, u osob přicházejících z oblastí postižených humanitární katastrofu, ať už způsobenou lidskými či přírodními faktory), ale i na situace, jež předvídané či předvídatelné nebyly. Míra volnosti této jeho reakce je pak omezena pouze zákazem libovůle, vyplývajícím pro orgány veřejné moci z ústavně zakotvených náležitostí demokratického a právního státu.“

Následně správní orgán postupoval dle § 28 zákona o azylu a zkoumal, nesplňuje-li žalobci důvody k udělení tzv. doplňkové ochrany tak, jak je upravena v ust. § 14a a § 14b zákona o azylu.

Pokračování 28Az 3/2011

Dle § 14a odst. 1 zákona o azylu se doplňková ochrana udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2, a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště. Dle § 14a odst. 2 téhož zákona se za vážnou újmu podle tohoto zákona považuje uložení nebo vykonání trestu smrti, mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání žadatele o mezinárodní ochranu, vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.

V odůvodnění této části svého rozhodnutí žalovaný rovněž vycházel z přednesu zákonného zástupce žalobce a z přiměřeně a dostatečně aktuálních informací o zemi původu, které postupně v průběhu řízení shromáždil a které jsou zaznamenány v rozhodnutí soudu výše. Rozhodující jsou v dané věci přednesy rodičů nezletilého žalobce, kteří neuvedli žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo lze usoudit v případě jejich návratu (ať již na Ukrajinu či do Moldavska), že by jim mohlo hrozit nebezpečí vážné újmy ve smyslu § 14a odst. 2 zákona o azylu. Neutěšená sociálně-ekonomická situace rodiny či nekvalitní rodinné vazby a možnost zázemí daným úvahám podřadit nelze. Faktický důvod žádostí – zdravotní stav žalobce – byl předmětem úvah správního orgánu a výsledkem bylo udělení doplňkové ochrany nezletilému S. ve smyslu § 14a zákona o azylu a to z důvodů potřeby další léčby a stabilizace zdravotních potíží. Je namístě připomenout, že následně správní orgán využil možnosti postupu dle § 14b odst. 1 zákona o azylu, kdy rodinnému příslušníkovi osoby požívající doplňkové ochrany se v případě hodném zvláštního zřetele udělí doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude v jeho případě zjištěn důvod pro její udělení. Matce nezletilého S. a jeho bratrovi M. proto udělil doplňkovou ochranu dle § 14b odst. 1 zákona o azylu a to rovněž na dobu 24 měsíců. Stejný postup zvolil v případě otec nezletilého žalobce. Krajský soud vyhodnotil přístup správního orgánu a výsledek rozhodnutí jako plně odpovídající zjištěným okolnostem a situace rodiny. Z průběhu vývoje výsledků léčby nezl. S. je zjevné, že se operativní zákrok podařil a zdravotní stav se postupně stabilizuje. K otázce tvrzených epileptických záchvatů se správní orgán s ohledem na zprávy odborníků rovněž vyjádřil. Navíc do doby jednání soudu žalobce žádnou další lékařskou zprávu, která by dosavadní zjištění žalovaného o vývoji zdravotního stavu nezletilého žalobce zpochybnila nepředložil.

Za situace, kterou krajský soud ve svém rozhodnutí popsal a rozebral, nemohl přisvědčit oprávněnosti žalobních námitek. Žalobu posoudil jako nedůvodnou a s odkazem na § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalovaný, který měl ve věci plný úspěch, by měl právo na náhradu nákladů řízení před soudem proti neúspěšné žalobkyni a jejímu nezletilému synovi. Žalovaný však náhradu nákladů

Pokračování 28Az 3/2011

v řízení před soudem nepožadoval, a proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.

Soudem ustanovený advokát vyčíslil výši odměny za tři úkony právní služby a s tím související paušální náhradu. První úkon účtovaný částkou 2100,-Kč (§ 12a odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.) - převzetí a příprava zastoupení, druhým úkonem pak řádné doplnění žaloby. Třetím úkonem požadovaným uhradit v téže výši byla účast zástupce na jednání soudu dne 17. 8. 2011. Krajský soud tak ustanovenému advokátu přiznal odměnu za tři úkony právní služby ve výši 6.300- Kč [§ 7, § 9 odst. 3 písm. f) a § 11 odst. 1 písm. b), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif] a náhradu hotových výdajů ve výši 900,- Kč (§ 13 odst. téže vyhlášky), celkem 7.200,- Kč. Současně jako plátce daně z přidané hodnoty požadoval navýšení odměny o 20%, což z požadované částky činilo 1.440,-Kč. Celková účtovaná a soudem důvodně přiznaná odměna je ve výši 8.640,- Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Krajského soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet advokátem vymíněný.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s.ř.s.).

Proti pravomocnému rozhodnutí je přípustná kasační stížnost, kterou lze podat z důvodů a za podmínek uvedených v § 102 a násl. s.ř.s. ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí.

Kasační stížnost je třeba podat ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu v Brně, který o ní bude rozhodovat. Nemá-li účastník vysokoškolské právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem.

V Hradci Králové dne 26. srpna 2011 JUDr. Marcela Sedmíková, v. r.

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru