Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

28 Ad 8/2011 - 26Rozsudek KSHK ze dne 26.10.2011

Prejudikatura

3 Ads 7/2003


přidejte vlastní popisek

28 Ad 8/2011-26

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr.Marcelou Sedmíkovou ve věci žalobkyně O. H., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Křížová 25, Praha 5, o invalidní důchod, o žalobě žalobkyně do rozhodnutí žalované o námitkách ze dne 8. 2. 2011 č. X, takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 8. 2. 2011 č. X o námitkách se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Předmětem žaloby soudem projednané se stalo rozhodnutí správního orgánu (žalované) označené ve výroku. Uvedeným rozhodnutím zamítla žalovaná námitky žalobkyně a potvrdila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení čj. X ze dne 2. 11. 2010. V rozhodnutí odkázala na výsledek posouzení zdravotního stavu žalobkyně zjištěný v řízení o námitkách, podle kterého žalobkyně není invalidní dle § 39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), neboť u ní nebyla nadále zjištěna ani invalidita prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona. V obsahu odůvodnění rozhodnutí

Pokračování 28Ad 8/2011

podrobně popsala průběh správního řízení včetně výsledků posouzení zdravotního stavu žalobkyně a odkazu na aktuální právní úpravu vztahující se na daný případ.

V následně podané žalobě vyslovila žalobkyně pochybnosti o správnosti a objektivitě posouzení svého zdravotního stavu. Poukázala na dlouhotrvající zdravotní obtíže, které jí velmi znesnadňují pohyb. Upozornila, že předchozí dvě posudková zhodnocení jejího zdravotního stavu se lišila ve výši procentního stanovení její pracovní schopnosti, rozcházela se s dosavadním hodnocením jejích zdravotních problémů, pro které jí byl v minulosti přiznán částečný invalidní důchod. Trvala na nesprávném postupu správního orgánu při vyhodnocení stupně závažnosti jejich potíží a požadovala napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalované k dalšímu řízení.

S přihlédnutím k charakteru sporu, kdy se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem, navrhla žalovaná v souladu s ust. § 4 odst. 2 zák.č. 582/91 Sb.doplnit dokazování o posudek Posudkové komise ministerstva práce a sociálních věcí.

Dle ust. § 75 odst. 1 zák.č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.) při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

Krajský soud o žalobě rozhodoval v souladu s ust. § 75 odst. 2 s.ř.s. přičemž vycházel jak z informací uvedených žalobkyní, tak především z obsahu správního spisu žalované (lékařské dokumentace OSSZ, dávkového spisu žalované) a již zmiňovaného posudku PK MPSV, který byl pro účely soudního řízení vypracován 4. 8. 2011 a s jehož obsahem byly obě strany sporu seznámeny před jednáním ve věci samé. Na nařízené jednání se řádně předvolaná žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci bez své přítomnosti. Setrvala na podané žalobě. Zástupkyně žalované s ohledem na výsledek doplněného dokazování ponechala rozhodnutí na úvaze krajského soudu.

Přezkoumávanému rozhodnutí předcházel tento soudem zjištěný skutkový stav:

na základě žádosti žalobkyně o invalidní důchod uplatněné dne 13. 6. 2006 posoudil dne 28. 6. 2006 její zdravotní stav lékař Okresní správy sociálního zabezpečení v Trutnově (dále jen OSSZ). Na základě shromážděných lékařských zpráv konstatoval, že u žalobkyně se jedná o souběh onemocnění, kdy rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je postižení dolních končetin ve smyslu oboustranného plochonoží. Postižení zařadil do kapitoly X, oddílu H, položky 65, písm. b) a stanovil 30% míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Pro souběh dalších onemocnění navýšil hodnotu dle § 6 odst. 4 vyhl. č. 284/1995 Sb., ve znění platném v době posuzování o 10% na konečných 40%. Zdravotní stav žalobkyně tak odpovídal částečné invaliditě dle § 44 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, resp. ve znění platném do 31.12.2009 (dále jen ZDP) a to s datem vzniku 26. 6. 2006. Od tohoto data byl žalobkyni rozhodnutím žalované ze dne 30. 11. 2006 přiznán částečný invalidní důchod. Při následné

Pokračování 28Ad 8/2011

kontrole zdravotního stavu provedené lékařem OSSZ dne 28. 8. 2007 žalobkyně nadále naplňovala podmínky výše uvedené.

Při další kontrole zdravotního stavu uskutečněné dne 22. 10. 2010 lékař lékařské posudkové služby OSSZ vycházel ze zpráv ortopeda MUDr. M., neurologa MUDr. M. a chirurgicko-endoskopického nálezu MUDr. P.. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně označil artrózu levého hlezenního kloubu při plochonoží III. stupně. Dané postižení zařadil do kapitoly XV, oddílu B, položky 11 příl. č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen vyhláška o posuzování invalidity) a stanovil 20% míru poklesu pracovní schopnosti. Postup dle § 3 a 4 uvedené vyhlášky nevyužil a uzavřel, že u žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 ZDP v platném znění. Neodpovídá však invaliditě dle § 39 ZDP ve znění pozdějších předpisů a nejde již o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) citovaného zákona. Datum zániku invalidity stanovil dnem 22. 10. 2010.

Rozhodnutím ze dne 2. 11. 2010 odňala žalovaná s odkazem na výsledek posouzení výše popsaný žalobkyni invalidní důchod od 8. 12. 2010 a to dle § 56 odst. 1 písm. a) v souvislosti s § 39 odst. 1 ZDP v platném znění. Na podání žalobkyně, které bylo žalované doručeno dne 13. 12. 2010 a ve kterém žalobkyně vyslovila s rozhodnutím nesouhlas a popsala nadále trvající a neměnný nepříznivý zdravotní stav, vyhodnotila žalovaná dle jeho obsahu jako námitky dle § 88 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Kontrolní posouzení provedl lékař lékařské posudkové služby (pracoviště pro námitkové řízení) v Hradci Králové dne 27. 1. 2011. Vycházel z původních lékařských zpráv, které byly aktualizovány novými výsledky vyšetření na ortopedii a chirurgii. Potvrdil správnost posudkového závěru lékaře OSSZ, nicméně využil postupu dle § 3 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity a původně stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti navýšil o 10% pro souběh dalších postižení zdravotního stavu u žalobkyně objektivně doložených na konečných 30%. Původně přijatý posudkový závěr se ani tímto nezměnil a stal se podkladem pro rozhodnutí o námitkách, které je aktuálním předmětem soudního přezkumu.

V § 26 ZDP se za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok. Současně krajský soud ještě jednou odkazuje na text § 75 odst. 1 s.ř.s., kdy při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, jak ostatně žalobkyni poučil v průběhu soudního řízení.

Podle § 39 odst. 1 ZDP je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2) téhož ustanovení se jedná o invaliditu prvního stupně, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %.

Pokračování 28Ad 8/2011

Krajský soud vyžádal pro účely přezkumného řízení posouzení zdravotního stavu žalobkyně a to od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí se sídlem v Hradci Králové (dále PK MPSV), která vypracovala posudek dne 4. 8. 2011. Komise jednala v řádném složení, kdy jedním z jejích členů byl lékař – specialista z oboru ortopedie. Při posuzování vycházela ze shromážděných a v tomto odůvodnění uvedených podkladů včetně spisu praktického lékaře MUDr. R. a nálezu chirurgické ambulance ze dne 27. 7. 2011. V posudku je popsána rodinná i osobní anamnéze včetně objektivně zjištěných zdravotních potíží. Za rozhodující zdravotní postižení označila PK MPSV oboustrannou těžkou planovalgozitu nohou, při které není vytvořena nožní klenba, oboustrannou achillodynii, degenerativní změny levého TC kloubu s valgózním postavením levé nohy a Charcotovu nohu vlevo. K těmto postižením byly ještě objektivizovány další zdravotní komplikace, konkrétně vertebrogenní alogický syndrom polytopní při degenerativních změnách páteře bez známek kořenového dráždění, arteriální hypertence I. stupně, obezita, gastroesofageální reflex, reflexní zánět jícnu a skluzná hiátová hernie.

Charakter a rozsah zdravotních potíží žalobkyně PK MPSV popsala odkazem na zprávy specialistů – konkrétně neurologa MUDr. M. ze dne 27. 8. 2010, ortopeda MUDr. M. z dne 27. 12. 2010 a dvou nálezů chirurga MUDr. V. ze dne 29. 12. 2010 a 27. 7. 2011. V obsahu posudkového zhodnocení stručně nastínila dosavadní průběh řízení včetně výsledků lékařského posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Poté potvrdila, že se u žalobkyně objektivně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je těžká planovalgozity nohou oboustranně doplněný souběhem již uvedených onemocnění. Zdravotní postižení odpovídá kapitole XV, oddílu B, položce 12, písmenu b) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena horní hranicí 30%. S přihlédnutím ke komplexnímu posouzení zdravotního stavu, zohlednění dalších postižení a výkon dělnické profese využila PK MPSV postupu dle § 3 odst. 1 citované vyhlášky, zvýšila základní hodnotu o 10% na výsledných 40% poklesu pracovní schopnosti. Z daného výsledku vyplynulo, že se v případě žalobkyně jedná o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2, písm. a) ZDP. Při zjištěném zdravotním stavu je schopna vykonávat toliko lehkou fyzickou práci. Závěrem potvrdila, že objektivizovaný a posouzený stav existoval k 8. 2. 2010, kdy bylo rozhodnuto o námitkách.

Krajský soud vyhodnotil zjištěný skutkový stav a při svém rozhodování vycházel ze závěrů přijatých PK MPSV. Nepřehlédl, že při prvním posouzení žalobkyně v roce 2006 bylo za rozhodující postižení označeno postižení dolních končetin – oboustranné plochonoží. Závažnost tohoto postižení v kombinaci s dalšími zdravotními komplikacemi znamenala pro žalobkyni přiznání částečného invalidního důchodu. Oba posudkoví lékaři, kteří ověřovali její zdravotní stav dne 22. 10 2010 (kontrola zdravotního stavu) a 27. 1. 2011 (pro účely řízení o námitkách) označili za rozhodující postižení artrózu levého hlezenního kloubu při plochonoží, tedy i pro medicínského laika určili postižení jiné, než-li to, které na žalobkyni umožnilo v minulosti hledět jako na osobu částečně invalidní. Tato změna by sama o sobě jistě nastat mohla, nicméně pro objektivitu posouzení a správnost a logičnost posudkových závěrů by musela být posudkovými orgány jasně odůvodněna. K tomu Pokračování 28Ad 8/2011

ani jeden z lékařů, kteří posudky vypracovali, nepřistoupil, tudíž výsledky jejich závěrů nemohl krajský soud považovat s přihlédnutím k posudku PK MPSV za dostatečně přesvědčivý a objektivní podklad pro rozhodnutí žalované. Tím se teprve stal posudek PK MPSV, v němž se komise neodchýlila od původně stanovené rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně, nicméně ji byla s ohledem na změnu právní úpravy povinna zařadit do přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Učinila tak na základě jednoznačně objektivizovaného a odbornými lékaři doloženého zdravotního stavu žalobkyně. Komise tak za přítomnosti odborného lékaře z oboru ortopedie uzavřela a jasně odůvodnila, že se u žalobkyně i nadále jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který z důvodů již objasněných k datu vydání rozhodnutí odpovídal invaliditě prvního stupně dle § dle § 39 odst. 2, písm. a) ZDP.

Náležitě odůvodněný výsledek posouzení vycházející z lékařskými zprávami podloženého zdravotního stavu žalobkyně koresponduje rozhodovací činnosti krajských soudů i Nejvyššího správního soudu v Brně (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 8. 2003, čj. 3 Ads 7/2003-42, publikován pod Ej 162/2003, který uvádí:Důvodem zániku plné invalidity nemusí být vždy jen zlepšení zdravotního stavu, ale i stabilizace zdravotního stavu, neboť sama stabilizace dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu spojená s adaptací člověka na situaci vyvolanou například zdravotním postižením může vést k obnovení pracovní schopnosti ve vymezeném rozsahu (§ 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění).“ Žádnou z těchto okolností, která by změnu v posouzení zdravotního stavu žalobkyně provedeného lékařem OSSZ a následně lékařem, který zpracoval posudek pro námitkové řízení, objasnila ovšem krajský soud v projednávané věci neshledal. Jasný pohled na předmět sporu proto poskytl již popsaný a rozebraný posudek PK MPSV, dle jehož náležitě odůvodněných závěrů odpovídal k datu vydání rozhodnutí žalované zdravotní stav žalobkyně invaliditě prvního stupně dle § dle § 39 odst. 2, písm. a) ZDP. Proto považoval za správné a důkazní situaci odpovídající napadené rozhodnutí žalované zrušit pro vady řízení spočívající v nedostatečně zjištěném skutkovém stavu a vrátit jí věc k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1 a 4 s.ř.s.). V něm žalovaná vydá nové rozhodnutí, přičemž bude povinna zohlednit výsledky posouzení obsažené v posudku PK MPSV (§ 78 odst. 5 a 6 s.ř.s.).

Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Úspěšná žalobkyně jejich náhradu nežádal.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s.ř.s.).

Proti pravomocnému rozhodnutí je přípustná kasační stížnost, kterou lze podat z důvodů a za podmínek uvedených v § 102 a násl. s.ř.s. ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí.

Pokračování 28Ad 8/2011

Kasační stížnost je třeba podat ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu v Brně, který o ní bude rozhodovat. Nemá-li účastník vysokoškolské právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem.

V Hradci Králové 26. října 2011 JUDr. Marcela Sedmíková, v. r.
samosoudkyně

OPRAVNÉ USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Sedmíkovou ve věci žalobkyně O. H., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, Křížová 25, Praha 5, o částečný invalidní důchod, o žalobě žalobkyně do rozhodnutí žalované o námitkách ze dne 8. 2. 2011 č. „x“, o opravném znění I. výroku rozsudku zdejšího soudu čj. 28Ad 8/2011-26, ze dne 26. října 2011,

takto:

II. Rozhodnutí žalované ze dne 8. 2. 2011 č.j. „x“ se zrušuje a věc

se vrací žalované k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Zřejmou chybou v psaní nebylo ve výroku č. I v záhlaví citovaného rozsudku zdejšího krajského soudu uvedeno úplné číslo rozhodnutí o námitkách. K návrhu žalované krajský soud uvedenou nepřesnost napravil.

V ostatním zůstává znění rozsudku včetně jeho odůvodnění nezměněno.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s.ř.s.).

Proti pravomocnému rozhodnutí je přípustná kasační stížnost, kterou lze podat z důvodů a za podmínek uvedených v § 102 a násl. s.ř.s. ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí.

Kasační stížnost je třeba podat ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu v Brně, který o ní bude rozhodovat. Nemá-li účastník vysokoškolské právnické vzdělání, musí být zastoupen advokátem.

V Hradci Králové 25. listopadu 2011

JUDr. Marcela Sedmíková, v.r.

samosoudkyně

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nssoud.cz
Přesunout nahoru